Rok 2026 přinese podnikatelům a zaměstnavatelům výrazně více povinností, zejména v oblasti evidence, hlášení a pracovněprávních procesů. Zavádí se nové systémy, rozšiřují se informační povinnosti a zpřísňuje se sankční režim. To, co dříve „prošlo bez postihu“, může nově znamenat citelné pokuty. Shrnujeme nejdůležitější změny, na které by se měli připravit OSVČ, malé a střední firmy.
Rok 2026 představuje pro podnikatele a zaměstnavatele zásadní zlom v přístupu státu k evidenci, kontrole a sankcím. Nejde o jednu izolovanou novelu, ale o soubor změn, které společně vytvářejí prostředí, v němž už nebude prostor pro neformální postupy, improvizaci ani spoléhání na to, že „to takhle dělají všichni“. Stát klade stále větší důraz na předvídatelnost, digitalizaci a odpovědnost zaměstnavatelů, a to bez ohledu na velikost firmy.
Výrazně se rozšiřují informační a evidenční povinnosti, přičemž řada z nich se přesouvá do elektronických systémů. To sice může dlouhodobě zjednodušit administrativu, ale v přechodném období znamená zvýšené nároky na správnost dat, včasnost hlášení a sladění interních procesů. Chyby, které dříve zůstávaly bez povšimnutí nebo byly řešeny domluvou, mohou nově vést k automatickým sankcím – často bez ohledu na to, zda šlo o úmysl, nebo jen o administrativní pochybení.
Typickým rysem nové úpravy je také odpovědnost zaměstnavatele za systém, nikoliv jen za výsledek. Nestačí tedy, že mzdy „sedí“ nebo že zaměstnanec nakonec dostane, co mu náleží. Podstatné je, zda byly splněny všechny zákonné postupy, informační povinnosti a lhůty. Právě na tyto formální aspekty se budou kontrolní orgány zaměřovat.
Rok 2026 tak vysílá jasný signál: nevědomost nebude omlouvat a ani dobrá víra nemusí podnikatele ochránit před postihem. Kdo si včas nenastaví procesy a nepřizpůsobí se novým pravidlům, riskuje nejen pokuty, ale i zbytečné spory a ztrátu času.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Jednou z největších změn, které rok 2026 přináší zaměstnavatelům, je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento nový systém zásadně mění způsob, jakým firmy předávají údaje státu o svých zaměstnancích. Namísto desítek různých formulářů vůči České správě sociálního zabezpečení, finanční správě či úřadu práce budou zaměstnavatelé nově podávat jediné souhrnné hlášení – ovšem s výrazně širším obsahem.
JMHZ nenahrazuje jen administrativu, ale mění logiku evidence. Zaměstnavatelé budou muset hlásit i údaje, které dosud systematicky nesledovali, například detailní informace o typech pracovních vztahů, příjmech, odpracované době nebo některých osobních charakteristikách zaměstnanců. To klade nové nároky na mzdové systémy i vnitřní procesy firem.
Zavádění JMHZ probíhá ve třech fázích. Od ledna 2026 musí zaměstnavatelé nová data shromažďovat, i když je ještě neodesílají. Od dubna 2026 začne ostré podávání hlášení, a to včetně zpětného doplnění údajů za první měsíce roku. Od července 2026 pak nastává plný provoz, kdy bude nutné zaměstnance do systému registrovat ještě před zahájením práce, nikoli až dodatečně.
Zásadní je také sankční rovina. Za neúplná, chybná nebo opožděná hlášení hrozí pokuty v řádu tisíců korun za každého jednotlivého zaměstnance, což může být pro menší firmy velmi citelné. JMHZ tak není jen technickou změnou, ale testem připravenosti podnikatelů na nový, přísnější režim státní kontroly.
Účetnictví, daně a archivace dokladů rozhodují o tom, zda máte svoje podnikání pod kontrolou, zda projdete bez úhony daňovou kontrolou a jestli vám jednou finanční úřad nezaklepe na dveře kvůli chybě, kterou jste udělali před deseti let. Kdo musí podvojné účetnictví vést, jsme přiblížili v našem článku.
Od 1. ledna 2026 vzniká některým zaměstnavatelům nová finanční a administrativní povinnost – povinný příspěvek na produkty spoření na stáří pro zaměstnance vykonávající určité rizikové práce. Nejde však o plošnou povinnost pro všechny firmy, a právě zde v praxi vzniká řada omylů, které mohou vést ke zbytečným sankcím.
Příspěvek se týká pouze zaměstnanců zařazených do 3. rizikové kategorie, a to jen u vybraných faktorů, konkrétně vibrací, chladu, tepla a celkové fyzické zátěže při dynamické práci velkými svalovými skupinami. Naopak zaměstnanci zařazení do třetí kategorie z důvodu hluku, prachu, chemických látek či záření na tento příspěvek nárok nemají. Zaměstnavatelé si proto musí dát pozor na automatické ztotožňování „rizikové práce“ s povinností platit příspěvek.
Další častou chybou je přehlížení informační povinnosti. Zaměstnavatel musí každého dotčeného zaměstnance písemně informovat o jeho právu na příspěvek a o způsobu jeho uplatnění. Tato povinnost platí i zpětně u zaměstnanců, kteří rizikovou práci vykonávají již ke dni účinnosti zákona, a to ve velmi krátké lhůtě. Nesplnění informační povinnosti může vést k pokutě až 200 000 Kč.
Příspěvek navíc nevzniká automaticky – zaměstnanec jej musí uplatnit. Jakmile se tak stane, musí zaměstnavatel vést podrobnou evidenci, pravidelně příspěvek odvádět a vydávat zaměstnanci potvrzení o jeho zaplacení. Právě kombinace relativně úzkého okruhu dotčených prací a vysokých sankcí z této úpravy činí typickou „past“ pro nepozorné zaměstnavatele.
Flexinovela zákoníku práce, účinná již od roku 2025, přinesla řadu změn, které měly zaměstnavatelům usnadnit personální řízení. Praxe ale ukazuje, že právě tyto „flexibilní“ nástroje jsou často chybně aplikovány a stávají se zdrojem zbytečných přestupků a pokut. V roce 2026 se navíc očekává přísnější kontrolní činnost inspekce práce, a proto je vhodné se k těmto změnám vrátit.
Jednou z nejčastěji přehlížených novinek je prodloužení zkušební doby. U řadových zaměstnanců ji lze nově sjednat až na čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků až na osm měsíců. Zároveň je možné zkušební dobu písemně prodloužit, ale pouze během jejího trvání a jen do zákonného maxima. Chyby v této oblasti již nejsou jen otázkou neplatnosti ujednání – zákon je výslovně kvalifikuje jako přestupek, za který může být uložena pokuta až 2 miliony korun.
Další zásadní změnou je běh výpovědní doby, která nově začíná (až na výjimky) dnem doručení výpovědi, nikoli až od prvního dne následujícího měsíce. Zaměstnavatelé, kteří nadále vycházejí ze starého výkladu, riskují spory o platnost skončení pracovního poměru i chybné výpočty náhrad mzdy.
Významnou, ale často podceňovanou novinkou je také zákaz omezování zaměstnanců ve sdílení informací o jejich mzdě. Mlčenlivostní doložky týkající se vlastní mzdy jsou nově neplatné a jejich použití je přestupkem, za který hrozí pokuta až 400 000 Kč. Flexinovela tak ukazuje, že i zdánlivé formality mohou mít v roce 2026 velmi reálné finanční dopady.
Změny v trestním právu, které postupně nabíhají od roku 2026, se mohou na první pohled jevit jako vzdálené běžnému podnikání. Opak je ale pravdou. Nová úprava se stále více zaměřuje na ekonomické a majetkové delikty a výrazně rozšiřuje okruh situací, kdy může trestní odpovědnost dopadnout i na OSVČ a malé firmy, nikoli jen na velké korporace nebo mediálně známé kauzy.
Jedním z hlavních trendů je posílení peněžitých trestů jako možné alternativy k trestu odnětí svobody. Soudy je nově mohou ukládat za mnohem širší spektrum trestných činů a výše trestu se odvíjí nejen od příjmů pachatele, ale i od závažnosti jednání. Nezaplacený peněžitý trest se navíc přeměňuje na trest odnětí svobody v poměru jeden den za jednu denní sazbu, což zvyšuje tlak na jeho skutečné uhrazení.
Velmi citelným dopadem pro podnikatele je možnost uložit trest zákazu přijímání dotací, subvencí nebo zákazu účasti ve veřejných zakázkách, a to nově i fyzickým osobám. Tento trest může být uložen až na dvacet let a pro OSVČ nebo malé firmy, které jsou na veřejných zakázkách či dotacích závislé, může znamenat faktickou likvidaci podnikání.
Změny se dotýkají i majetkové kriminality. U recidivních krádeží a dalších majetkových deliktů se snižují trestní sazby, ale zároveň se klade větší důraz na individuální posouzení případu a odpovědnost pachatele. Pro podnikatele to znamená, že trestní právo se stává jemnějším nástrojem, ale zároveň častěji využívaným tam, kde dříve končily věci jen přestupkem nebo správním řízením.
Vedle změn, které dopadají na podnikatele už v roce 2026, existuje i skupina právních úprav, které zatím nevyžadují okamžité plnění, ale jejich podcenění se může v blízké budoucnosti výrazně nevyplatit. Typicky jde o oblasti, kde stát a Evropská unie nastavují nový rámec regulace a podnikatelé dostávají čas na přípravu – nikoli však na nečinnost.
Prvním příkladem je tzv. dětský certifikát, který má začít platit od roku 2027. Půjde o zvláštní výpis z evidence odsouzení určený pro osoby pracující s dětmi. Ačkoliv povinnost ještě nenaběhla, zaměstnavatelé ve školství, sportu, zdravotnictví, volnočasových aktivitách či sociálních službách by již nyní měli počítat s tím, že budou muset upravit náborové procesy, interní předpisy a personální dokumentaci.
Podobně je na tom nařízení EU o umělé inteligenci (AI Act). Jeho plná účinnost nastane až v roce 2026 a 2027, ale už nyní je zřejmé, že dopadne i na menší firmy, které využívají AI nástroje například při náboru zaměstnanců, hodnocení výkonu nebo marketingu. Nejde jen o technologickou otázku, ale o odpovědnost za způsob používání těchto nástrojů.
Stručnou zmínku si zaslouží i NIS2, tedy nový režim kybernetické bezpečnosti. I podnikatelé, kteří do regulace přímo nespadají, se s ní mohou setkat nepřímo – například prostřednictvím požadavků větších obchodních partnerů. Společným jmenovatelem těchto změn je fakt, že čas na přípravu běží už teď a pozdější řešení „na poslední chvíli“ může být výrazně dražší.
Rok 2026 znamená pro podnikatele a zaměstnavatele výrazný posun směrem k přísnější evidenci, digitalizaci a odpovědnosti. Zavádí se nové systémy hlášení, rozšiřují se informační povinnosti a zpřísňuje se sankční režim, často i za formální pochybení. Klíčovým tématem je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, nové povinnosti u rizikových prací a důslednější kontrola dodržování pracovněprávních předpisů.
Současně se mění i trestněprávní prostředí, které se stále častěji dotýká i OSVČ a menších firem, a na obzoru jsou další regulace, na něž je vhodné se připravit s předstihem. Společným jmenovatelem všech změn je to, že improvizace a spoléhání na neformální postupy už nemusí stačit. Kdo nové povinnosti včas nepodchytí, riskuje nejen pokuty, ale i vážné dopady na své podnikání.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
