Rychlý přehled
- Co je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele? Jde o elektronické podání, kterým zaměstnavatel každý měsíc předává stanovené údaje o sobě, zaměstnancích, příjmech a pojistném.
- Kdo ho podává? Povinnost se vztahuje na zaměstnavatele bez ohledu na velikost firmy, včetně subjektů zaměstnávajících pracovníky na dohody.
- Kdy se podává? Pravidelně od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
- Jak se podává jednotné měsíční hlášení? Elektronicky přes ePortál ČSSZ, datovou schránku nebo datové rozhraní ČSSZ.
- Co hrozí za nesplnění povinností? Zaměstnavateli mohou vzniknout povinnosti k nápravě a podle druhu porušení také pokuty.
Nejste si jistí, zda vaše evidence zaměstnanců odpovídá novým požadavkům? Naši advokáti vám pomohou prověřit pracovněprávní dokumentaci a povinnosti zaměstnavatele a odhalit nedostatky dříve, než způsobí problém při kontrole.
Co je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele a proč nejde jen o nový formulář
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) není pouhým administrativním sloučením stávajících tiskopisů do jednoho formuláře. Jde o systémovou změnu, která zásadně přetváří způsob, jakým stát od zaměstnavatelů získává a dále sdílí data o zaměstnání, příjmech a odvodech. Jedním elektronickým podáním se postupně sjednocují povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení, Ministerstvu práce a sociálních věcí, finanční správě, Úřadu práce i dalším institucím, které dosud pracují s oddělenými hlášeními.
Podstatou JMHZ je centralizace a standardizace údajů. Zaměstnavatel nebude posílat různá data různým úřadům v odlišných lhůtách, ale každý měsíc odešle jedno hlášení ve strukturované podobě. Z něj si jednotlivé instituce vezmou jen ta data, která potřebují. Pro stát to znamená rychlejší a efektivnější práci s informacemi, pro zaměstnavatele však vyšší nároky na kvalitu, úplnost a systematičnost vedených evidencí.
Rozsah údajů, které JMHZ zahrnuje, je výrazně širší, než na co jsou mnohé firmy zvyklé. Nejde jen o mzdy a odvody, ale také o informace o jednotlivých zaměstnáních, odpracované době, překážkách v práci, nástupech a ukončeních pracovních poměrů. Data musí být navíc navzájem konzistentní, protože se budou používat současně pro více právních oblastí.
Právě proto nelze JMHZ vnímat jako technickou změnu formuláře. Vyžaduje úpravy mzdových a personálních procesů, provázání HR a mezd a často i změny softwarového vybavení. Zaměstnavatelé, kteří se na tuto změnu připraví jen formálně, riskují, že se nové „jedno hlášení“ stane zdrojem řetězových problémů napříč celou veřejnou správou.
Související služba
Potřebujete se připravit na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele není jen nová administrativa, ale zásah do mzdových, personálních i interních kontrolních procesů. Pomůžeme vám zorientovat se v nových povinnostech, nastavit evidenci údajů už od ledna 2026 a připravit se na přechodné období i první ostrá hlášení.
Více informací
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: důležité termíny v roce 2026
Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nabyl účinnosti 1. ledna 2026, samotné pravidelné podávání hlášení však začalo až v dubnu. První pololetí roku 2026 proto sloužilo jako přechodné období, během kterého zaměstnavatelé doplňovali evidence a zpětně předávali údaje za předchozí měsíce.
| Termín |
Povinnost zaměstnavatele |
| 1. ledna 2026 |
Účinnost zákona a začátek evidence údajů pro JMHZ. |
| 1.–30. dubna 2026 |
Dohlášení stanovených údajů o zaměstnavatelích a zaměstnancích. |
| 1. dubna – 30. června 2026 |
Zpětné podání samostatných hlášení za leden, únor a březen. |
| Do 20. května 2026 |
První standardní podání za duben 2026. |
| Od 1. července 2026 |
Zahájení režimu přihlašování nových zaměstnanců před nástupem k výkonu práce podle příslušných zákonných pravidel. |
| Každý následující měsíc |
Pravidelné podávání hlášení od 1. do 20. dne následujícího měsíce. |
Tip na článek
Daň z přidané hodnoty (DPH) provází české podnikatele už třicet let a pro mnohé z nich představuje nejviditelnější daňovou povinnost. Přesto se kolem ní stále točí stejná otázka: vyplatí se mi stát plátcem DPH, nebo raději zůstat neplátcem? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Jaká data bude stát nově chtít a kdo se musí hlásit
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se týká všech zaměstnavatelů bez výjimky, bez ohledu na jejich velikost, právní formu nebo počet zaměstnanců. Povinnost se vztahuje nejen na „klasické“ zaměstnavatele s pracovními poměry, ale i na subjekty zaměstnávající osoby na dohody, v zaměstnání malého rozsahu nebo zahraniční pracovníky. Rozhodující je, zda subjekt vystupuje jako zaměstnavatel ve smyslu pracovněprávních, daňových a předpisů o sociálním zabezpečení.
Rozsah údajů, které budou muset zaměstnavatelé nově evidovat a pravidelně hlásit, je výrazně širší než dosud. JMHZ má tři základní části: souhrnnou část s údaji o zaměstnavateli, pojistnou část vztahující se k odvodům na sociální zabezpečení a individualizovanou část obsahující detailní informace o jednotlivých zaměstnancích a jejich zaměstnáních. Hlásí se například údaje o vzniku, trvání a skončení pracovních vztahů, příjmech, odpracované době, překážkách v práci, čerpání dovolené, dočasné pracovní neschopnosti či účasti na pojištění.
Zásadní novinkou je vytvoření centrálních evidencí zaměstnavatelů a zaměstnanců vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Každý zaměstnanec má osobní identifikační číslo a každé jeho zaměstnání vlastní identifikátor. Zaměstnavatelé jsou povinni tyto evidence udržovat aktuální a hlásit změny ve stanovených lhůtách.
Pro praxi to znamená, že data, která byla dříve rozptýlena mezi různé systémy nebo evidována jen částečně, musí být nově vedena jednotně, strukturovaně a v plném rozsahu. Právě zde se ukáže připravenost mzdových a personálních procesů – JMHZ totiž nepřipouští „zjednodušený režim“ pro malé či méně formální zaměstnavatele.
Jak se podává jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se podává výhradně elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře. Zaměstnavatel může využít ePortál České správy sociálního zabezpečení, datovou schránku ČSSZ nebo datové rozhraní pro komunikaci prostřednictvím mzdového softwaru.
Postup podání jednotného měsíčního hlášení
- Připravte údaje o zaměstnancích. Zkontrolujte osobní údaje, identifikátory zaměstnání, příjmy, odvody a další zákonem vyžadované informace za příslušný měsíc.
- Vyberte způsob podání. Hlášení můžete vyplnit prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo odeslat ve správném datovém formátu prostřednictvím datové schránky či příslušného rozhraní ČSSZ.
- Zkontrolujte všechny části hlášení. JMHZ obsahuje souhrnnou, pojistnou a individualizovanou část. Údaje musí odpovídat skutečnosti a vzájemně na sebe navazovat.
- Odešlete hlášení ve stanovené lhůtě. Pravidelný termín je od 1. do 20. dne měsíce následujícího po vykazovaném období.
- Ověřte přijetí a případné chyby. Po odeslání zkontrolujte výsledek zpracování. Pokud systém upozorní na nedostatky, postupujte podle povahy vady a případně odešlete opravu.
Příklad: Údaje za září 2026 musí zaměstnavatel podat ve lhůtě od 1. do 20. října 2026. Nestačí tedy jen připravit mzdové podklady – podání musí skutečně dorazit České správě sociálního zabezpečení.
Zaměstnavatelé, kteří nemají vlastní mzdový software, mohou využít elektronickou službu na ePortálu ČSSZ. Samostatný papírový formulář pro pravidelné podání JMHZ není k dispozici.
Chyba v evidenci zaměstnanců může mít následky i mimo samotné hlášení. Pokud řešíte nesrovnalosti v pracovních smlouvách, dohodách nebo personální dokumentaci, naši advokáti vám pomohou zkontrolovat pracovněprávní dokumenty a nastavení povinností zaměstnavatele, abyste předešli dalším komplikacím.
Sankce, chyby a odpovědnost: proč jedno špatné hlášení může bolet víc než dřív
Jedním z nejvýznamnějších dopadů jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je koncentrace odpovědnosti. Zatímco dosud byly jednotlivé chyby rozptýleny mezi více samostatných podání a úřadů, nově se vše soustředí do jediného hlášení. To sice administrativně zjednodušuje komunikaci se státem, zároveň ale zvyšuje riziko, že jedna chyba nebo opomenutí bude mít současné dopady vůči více institucím.
Zaměstnavatel odpovídá za včasné a řádné plnění povinností souvisejících s JMHZ. Pokud hlášení nepodá ve stanovené lhůtě, podá neúčinné hlášení nebo nesplní povinnost ani na základě výzvy ČSSZ, může se dopustit přestupku. Podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele může pokuta za tyto přestupky dosáhnout až 5 000 Kč za každého evidovaného zaměstnance rozhodného ke konci vykazovaného období. U dalších porušení, například nesplnění registračních nebo evidenčních povinností, stanoví zákon odlišné sankční limity. Konkrétní výše pokuty proto závisí na druhu porušení a okolnostech případu.
Specifickou kapitolou jsou chyby v obsahu hlášení. Technické vady mohou vést k tomu, že se podání považuje za neúčinné, tedy jako by nebylo podáno vůbec. Formální nebo věcné chyby pak vyžadují podání opravného hlášení, které musí navazovat na původní data. Přestože systém počítá s možností oprav a poskytuje zpětnou vazbu, nelze na tuto „druhou šanci“ spoléhat jako na standardní pracovní postup.
Nový režim proto klade důraz na prevenci. Jedno chybné hlášení už není izolovaným problémem, ale potenciálním zdrojem řetězových komplikací – od sankcí až po zpoždění nároků zaměstnanců. Právě proto bude u JMHZ kvalita dat a vnitřní kontrola procesů důležitější než kdy dřív.
Příklad z praxe: Představte si zaměstnavatele, který přijme nového pracovníka, ale personální oddělení nepředá mzdové účetní včas informace o jeho nástupu a sjednaném pracovním úvazku. Údaje v evidenci zaměstnanců a následném měsíčním hlášení pak nemusí odpovídat skutečnosti. Zaměstnavatel musí nesrovnalosti napravit a prověřit, zda současně neporušil povinnosti související s registrací zaměstnance. Podobným komplikacím lze předejít jasným systémem předávání informací mezi personalisty a mzdovou účtárnou.
Shrnutí
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele od roku 2026 sjednocuje předávání vybraných údajů o zaměstnancích, příjmech a pojistném státním institucím. Povinnost se týká zaměstnavatelů bez ohledu na jejich velikost a zahrnuje také řadu pracovních vztahů mimo klasický pracovní poměr. Hlášení se podává elektronicky prostřednictvím ČSSZ, zpravidla od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Vedle pravidelného podávání musí zaměstnavatelé správně vést evidence, dodržovat registrační lhůty a průběžně kontrolovat návaznost údajů. Za nesplnění zákonných povinností hrozí sankce, jejichž výše se odvíjí od konkrétního porušení. Klíčem k bezproblémovému fungování JMHZ je proto správně nastavená spolupráce personálního a mzdového oddělení.
Často kladené dotazy
Musím podávat JMHZ, když v daném měsíci zaměstnanci nevyplatím žádnou mzdu?
Pokud zaměstnavateli nadále trvá povinnost podávat JMHZ, samotná skutečnost, že v daném měsíci nevyplatil mzdu, ho automaticky nezbavuje povinnosti podat hlášení. Rozhodující je existence vykazovaného zaměstnání a konkrétní okolnosti.
Musí jednotné měsíční hlášení podávat také společenství vlastníků jednotek?
Ano, povinnost může vzniknout i SVJ, například pokud vyplácí odměny členům výboru, které představují příjmy ze závislé činnosti. Záleží na konkrétním postavení SVJ jako zaměstnavatele podle zákona o JMHZ.
Může za zaměstnavatele podat JMHZ externí účetní?
Ano, zaměstnavatel může podáním pověřit externí mzdovou účetní nebo jiného zástupce. Musí však zajistit odpovídající oprávnění k elektronické komunikaci. Za splnění zákonných povinností nadále odpovídá zaměstnavatel.
Musím podat JMHZ i za zaměstnance na rodičovské dovolené?
Pokud pracovní vztah nadále trvá, je třeba zohlednit zaměstnance v evidenci a při plnění vykazovacích povinností. Rozsah údajů závisí na konkrétní situaci a předepsané struktuře hlášení.
Co dělat, když zaměstnanci vyplatím doplatek mzdy až po skončení pracovního poměru?
Dodatečně zúčtovaný příjem může mít dopad na vykazovací povinnosti zaměstnavatele. Zákon počítá také se situací, kdy zaměstnavatel zúčtuje příjem bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání.