Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se od 1. ledna 2026 stává realitou. Nový systém má nahradit desítky dosavadních hlášení vůči různým úřadům jediným pravidelným podáním, zároveň však výrazně rozšiřuje rozsah evidovaných údajů a odpovědnost zaměstnavatelů. Přechodné období v prvních měsících roku 2026 bude administrativně náročné a chyby se mohou promítnout současně do vztahů s více institucemi. Shrnutí přináší přehled klíčových povinností, termínů a praktických dopadů nové úpravy.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) není pouhým administrativním sloučením stávajících tiskopisů do jednoho formuláře. Jde o systémovou změnu, která zásadně přetváří způsob, jakým stát od zaměstnavatelů získává a dále sdílí data o zaměstnání, příjmech a odvodech. Jedním elektronickým podáním mají být nově pokryty povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení, Ministerstvu práce a sociálních věcí, finanční správě, Úřadu práce i dalším institucím, které dosud pracují s oddělenými hlášeními.
Podstatou JMHZ je centralizace a standardizace údajů. Zaměstnavatel nebude posílat různá data různým úřadům v odlišných lhůtách, ale každý měsíc odešle jedno hlášení ve strukturované podobě. Z něj si jednotlivé instituce vezmou jen ta data, která potřebují. Pro stát to znamená rychlejší a efektivnější práci s informacemi, pro zaměstnavatele však vyšší nároky na kvalitu, úplnost a systematičnost vedených evidencí.
Rozsah údajů, které JMHZ zahrnuje, je výrazně širší, než na co jsou mnohé firmy zvyklé. Nejde jen o mzdy a odvody, ale také o informace o jednotlivých zaměstnáních, odpracované době, překážkách v práci, nástupech a ukončeních pracovních poměrů. Data musí být navíc navzájem konzistentní, protože se budou používat současně pro více právních oblastí.
Právě proto nelze JMHZ vnímat jako technickou změnu formuláře. Vyžaduje úpravy mzdových a personálních procesů, provázání HR a mezd a často i změny softwarového vybavení. Zaměstnavatelé, kteří se na tuto změnu připraví jen formálně, riskují, že se nové „jedno hlášení“ stane zdrojem řetězových problémů napříč celou veřejnou správou.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele není jen nová administrativa, ale zásah do mzdových, personálních i interních kontrolních procesů. Pomůžeme vám zorientovat se v nových povinnostech, nastavit evidenci údajů už od ledna 2026 a připravit se na přechodné období i první ostrá hlášení.
Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nabývá účinnosti už 1. ledna 2026, což je moment, který by zaměstnavatelé neměli podceňovat. Přestože se první „ostrý“ výstup v podobě standardního jednotného hlášení podává až za duben 2026, povinnosti spojené s novým systémem se rozbíhají výrazně dříve a v několika navazujících krocích.
V období leden až březen 2026 se jednotné měsíční hlášení ještě nepodává. To však neznamená, že by zaměstnavatelé mohli vyčkávat. Už od ledna mají povinnost vést všechny údaje v rozsahu požadovaném novým zákonem, tedy tak, aby bylo možné je později zpětně odeslat. Právě toto přechodné období je z hlediska praxe nejrizikovější – firmy musí paralelně plnit dosavadní povinnosti (placení pojistného, daňové odvody) a zároveň evidovat data podle nové logiky, aniž by je zatím fakticky odesílaly.
Od 1. dubna do 30. června 2026 nastává fáze dodatečného hlášení. Zaměstnavatelé musí zpětně podat tři samostatná jednotná hlášení za leden, únor a březen 2026. Teprve poté se systém dostane do standardního režimu. První „běžné“ jednotné hlášení se podává za duben 2026, a to ve lhůtě do 20. května 2026.
Časová osa tak jasně ukazuje, že JMHZ není jednorázovým startem, ale procesem. Zaměstnavatelé, kteří začnou řešit nové povinnosti až na jaře, se vystavují riziku, že nebudou mít k dispozici kompletní a správná data za první měsíce roku. Právě zpětné doplňování údajů se přitom může ukázat jako administrativně nejnáročnější část celé reformy.
Daň z přidané hodnoty (DPH) provází české podnikatele už třicet let a pro mnohé z nich představuje nejviditelnější daňovou povinnost. Přesto se kolem ní stále točí stejná otázka: vyplatí se mi stát plátcem DPH, nebo raději zůstat neplátcem? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se bude týkat všech zaměstnavatelů bez výjimky, bez ohledu na jejich velikost, právní formu nebo počet zaměstnanců. Povinnost se vztahuje nejen na „klasické“ zaměstnavatele s pracovními poměry, ale i na subjekty zaměstnávající osoby na dohody, v zaměstnání malého rozsahu nebo zahraniční pracovníky. Rozhodující je, zda subjekt vystupuje jako zaměstnavatel ve smyslu pracovněprávních, daňových a předpisů o sociálním zabezpečení.
Rozsah údajů, které budou muset zaměstnavatelé nově evidovat a pravidelně hlásit, je výrazně širší než dosud. JMHZ má tři základní části: souhrnnou část s údaji o zaměstnavateli, pojistnou část vztahující se k odvodům na sociální zabezpečení a individualizovanou část obsahující detailní informace o jednotlivých zaměstnancích a jejich zaměstnáních. Hlásí se například údaje o vzniku, trvání a skončení pracovních vztahů, příjmech, odpracované době, překážkách v práci, čerpání dovolené, dočasné pracovní neschopnosti či účasti na pojištění.
Zásadní novinkou je vytvoření centrálních evidencí zaměstnavatelů a zaměstnanců vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Každý zaměstnanec získá osobní identifikační číslo a každé jeho zaměstnání vlastní identifikátor. Zaměstnavatelé budou povinni tyto evidence udržovat aktuální a hlásit změny ve stanovených lhůtách.
Pro praxi to znamená, že data, která byla dříve rozptýlena mezi různé systémy nebo evidována jen částečně, musí být nově vedena jednotně, strukturovaně a v plném rozsahu. Právě zde se ukáže připravenost mzdových a personálních procesů – JMHZ totiž nepřipouští „zjednodušený režim“ pro malé či méně formální zaměstnavatele.
Jedním z nejvýznamnějších dopadů jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je koncentrace odpovědnosti. Zatímco dosud byly jednotlivé chyby rozptýleny mezi více samostatných podání a úřadů, nově se vše soustředí do jediného hlášení. To sice administrativně zjednodušuje komunikaci se státem, zároveň ale zvyšuje riziko, že jedna chyba nebo opomenutí bude mít současné dopady vůči více institucím.
Zaměstnavatel odpovídá za to, že údaje uvedené v JMHZ budou úplné, pravdivé a podané včas. Pokud hlášení nebude podáno vůbec, nebo bude podáno po lhůtě, Česká správa sociálního zabezpečení nejprve vyzve k nápravě. Pokud zaměstnavatel ani poté povinnost nesplní, vystavuje se riziku sankcí. Zákon umožňuje ukládat pokuty v řádu tisíců až desetitisíců korun, přičemž při posuzování jejich výše se může zohledňovat například počet dotčených zaměstnanců nebo opakovanost porušení.
Specifickou kapitolou jsou chyby v obsahu hlášení. Technické vady mohou vést k tomu, že se podání považuje za neúčinné, tedy jako by nebylo podáno vůbec. Formální nebo věcné chyby pak vyžadují podání opravného hlášení, které musí navazovat na původní data. Přestože systém počítá s možností oprav a poskytuje zpětnou vazbu, nelze na tuto „druhou šanci“ spoléhat jako na standardní pracovní postup.
Nový režim proto klade důraz na prevenci. Jedno chybné hlášení už není izolovaným problémem, ale potenciálním zdrojem řetězových komplikací – od sankcí až po zpoždění nároků zaměstnanců. Právě proto bude u JMHZ kvalita dat a vnitřní kontrola procesů důležitější než kdy dřív.
Úspěšné zvládnutí jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele nebude otázkou jednoho kliknutí, ale výsledkem systematické přípravy. JMHZ totiž zasahuje do samotného jádra mzdových a personálních procesů a nutí zaměstnavatele pracovat s daty jinak než dosud. Základním předpokladem je funkční a aktualizovaný mzdový software, který bude schopen nejen vytvořit jednotné hlášení ve správném formátu, ale především průběžně evidovat všechny zákonem požadované údaje. Zaměstnavatelé by měli s dodavateli softwaru včas ověřit, zda budou systémy připraveny na nový rozsah dat a nové vazby mezi nimi.
Stejně důležitá jako technologie je ale revize interních procesů. JMHZ propojuje oblasti, které v řadě firem fungovaly relativně odděleně – zejména HR, mzdovou účtárnu a někdy i externí účetní. Informace o nástupech, změnách pracovních úvazků, překážkách v práci nebo ukončeních zaměstnání musí být nově předávány rychle, přesně a ve standardizované podobě. Jakékoli zpoždění nebo nejasnost se může promítnout do chybného hlášení.
Přechodné období prvního pololetí roku 2026 by zaměstnavatelé měli využít také ke školení zaměstnanců, kteří s daty pracují. JMHZ není jen nová povinnost, ale i nový způsob uvažování o datech – důraz na jejich úplnost, návaznost a dlouhodobou dohledatelnost. Právě včasná příprava rozhodne o tom, zda se jednotné hlášení stane skutečným zjednodušením, nebo naopak trvalým zdrojem stresu, oprav a sankcí.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele představuje jednu z největších změn v oblasti pracovněprávní a mzdové administrativy za poslední roky. Od 1. ledna 2026 se zaměstnavatelé ocitají v novém režimu, který centralizuje dosavadní roztříštěná hlášení do jediného podání, zároveň však výrazně rozšiřuje rozsah sledovaných údajů a klade vyšší nároky na jejich správnost, úplnost a včasnost. Přechodné období prvního pololetí roku 2026 bude klíčové – zaměstnavatelé musí data evidovat už od ledna, zpětně je odeslat a současně se připravit na standardní měsíční režim od dubna.
Z pohledu praxe nejde jen o technickou nebo administrativní úpravu, ale o změnu, která zasahuje do vnitřních procesů firem, spolupráce mezi HR a mzdami i do odpovědnosti vůči státu a zaměstnancům. Jedno chybné hlášení může mít širší dopady než dříve a vést k sankcím nebo komplikacím napříč úřady. Zaměstnavatelé, kteří začnou s přípravou včas, upraví své systémy a nastaví jasná pravidla práce s daty, mohou na novém systému dlouhodobě získat. Ti, kteří změnu podcení, se naopak mohou potýkat s kumulací chyb právě v nejcitlivější fázi jeho zavádění.
Zákon platí už od 1. ledna 2026, takže od tohoto data musíte vést údaje v rozsahu požadovaném JMHZ. Samotné hlášení se ale poprvé standardně podává až za duben 2026 (do 20. května). Za leden až březen 2026 budete údaje doplňovat zpětně v období duben–červen 2026. Pokud si data od ledna systematicky nepovedete, nelze je později „jednoduše dopočítat“ a vystavujete se riziku chyb, výzev k nápravě a případných sankcí.
Ano. Jednotné měsíční hlášení se týká všech zaměstnavatelů bez ohledu na velikost a vztahuje se na všechny zaměstnance a zaměstnání, včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnání malého rozsahu. Právě u těchto „okrajových“ forem práce bude pro mnoho zaměstnavatelů nutné doplnit nebo zpřesnit evidenci, protože údaje, které dosud nebyly systematicky sledovány, se nově stávají povinnými.
Systém počítá s tím, že chyby nastanou, a umožňuje jejich opravu. Pokud ČSSZ zjistí formální nebo obsahovou vadu, vyzve vás k nápravě. Problém nastává tehdy, pokud hlášení nepodáte vůbec, podáte ho pozdě nebo chybu neodstraníte včas – v takovém případě hrozí pokuta. Důležité je, že jedna chyba může mít dopad vůči více úřadům současně, proto se u JMHZ vyplatí důsledná kontrola dat ještě před odesláním.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
