Pracovní poměr vzniká tehdy, když se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na vykonávání určité práce za sjednanou mzdu. Tento vztah je specifický tím, že zavazuje obě strany k určitým povinnostem, a to dlouhodoběji a s větší mírou stability než jiné formy pracovních vztahů. Pracovní poměr je zakotven v zákoníku práce, který chrání práva a povinnosti obou stran.
Existují i další formy spolupráce, jako je dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Tyto dohody však nejsou pracovním poměrem v pravém slova smyslu – mají totiž omezenou časovou a finanční platnost. Zároveň také nenabízejí zaměstnanci tolik práv a výhod, jako je například nárok na dovolenou, nemocenskou či ochranu před výpovědí. Pokud tedy hledáte stabilní zaměstnání, kde se nebudete bát, co přijde další den, pracovní poměr je obvykle nejlepší volbou.
Související služba
Připravíme vám pracovní smlouvy a další dokumentaci
Jste začínající podnikatel, který si k sobě přibírá další pracovní síly, ale nevíte si rady s administrativou spojenou s nástupem nového pracovníka? Nechte přípravu potřebných dokumentů na nás a spolehněte se na to, že nejen pracovní smlouva, ale i další nutnosti budou z pracovněprávního hlediska v pořádku.
Chci více informací
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jakým způsobem pracovní poměr vzniká?
Pracovní poměr nejčastěji vzniká uzavřením pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí mít určité základní náležitosti, aby byla platná:
- Identifikační údaje – základní údaje o obou stranách, aby bylo jasné, kdo smlouvu uzavírá.
- Druh práce – jakou pozici bude zaměstnanec vykonávat (např. účetní, programátor).
- Místo výkonu práce – kde bude zaměstnanec pracovat (např. sídlo firmy, konkrétní pobočka).
- Den nástupu do práce – kdy zaměstnanec nastoupí.
Pak jsou tu ještě specifické pozice ve státní správě, jako jsou například vedoucí pracovníci, u nichž může pracovní poměr vzniknout takzvaným jmenováním. Například pokud je někdo jmenován ředitelem, nemusí s firmou uzavírat klasickou pracovní smlouvu, protože jeho pracovní poměr vzniká tímto jmenováním. Tento způsob se využívá u veřejných institucí, například jmenování soudců, nebo u vrcholných manažerů.
Ne každý však postupuje podle klasických pravidel. Někdy dochází k tomu, že pracovní poměr vznikne i bez písemné smlouvy. Například zaměstnanec začne pracovat na základě ústní dohody nebo v dobré víře, že zaměstnavatel s ním pracovní smlouvu brzy podepíše. Tento postup je však rizikový a může vést k právním problémům pro obě strany. Zaměstnavatel i zaměstnanec by měli vždy dbát na podepsání písemné smlouvy, která vyjasní jejich vzájemné povinnosti.
Pozor na chyby ve smlouvě
Pokud pracovní smlouva nesplňuje všechny zákonné požadavky, mohou z toho plynout vážné důsledky. Například ústní dohoda, i když právně platná, se obtížně prokazuje, což může vést k problémům, pokud jedna ze stran smlouvu popře.
Rozdíl je také mezi pracovní smlouvou na dobu určitou a neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou nabízí méně stability, ale může být vhodný pro krátkodobé projekty nebo pro pracovníky, kteří si přejí větší flexibilitu. Někdo zase chce pracovat na částečný úvazek nebo využívat home office či pružnou pracovní dobu. Všechny tyto možná práva zaměstnance a musí být ve smlouvě jasně specifikované.
Nedodržení formálních náležitostí pracovní smlouvy může vést k jejímu neplatnému uzavření, což může mít za následek ztrátu nároků na mzdu nebo zaměstnanecké výhody. Proto vám doporučujeme nechat si pracovní smlouvu před podepsáním zkontrolovat naším právním zástupcem, ať už stojíte na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele.
Pracovní poměr a zkušební doba: Jak to je?
Zkušební doba je období, během kterého se obě strany mohou rozhodnout, zda je pro ně pracovní poměr vyhovující. Zaměstnanec poznává, jak to v práci chodí, zda mu bude vyhovovat, zaměstnavatel zase pozoruje, nakolik bude vybraný kandidát schopný danou pozici vykonávat.
Zkušební doba může trvat maximálně 3 měsíce, u vedoucích pozic až 6 měsíců. Během této doby mohou zaměstnavatel i zaměstnanec pracovní poměr okamžitě ukončit bez udání důvodu. Podle zákoníku práce však nesmí délka zkušební doby překročit polovinu sjednaného pracovního poměru. Tento limit se musí hlídat většinou jen u smluv na dobu určitou. Zkušební dobu může zároveň prodloužit čas, který nový zaměstnanec stráví na nemocenské. Kolik dní byl doma, o tolik dní se zkušební doba prodlužuje.
V případě nemocenské zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit. 15. kalendářní den však může vyrozumění o ukončení pracovního poměru poslat zaměstnanci domů.
Co je potřeba zařídit před samotným nástupem?
Ještě před nástupem do práce čeká na zaměstnance i zaměstnavatele splnění určitých povinností. Zaměstnanec by měl v první řadě projít vstupní lékařskou prohlídkou. Byť ty se teď plánují zrušit, resp. omezit. Prohlídka má ověřit, zda je daný jedinec schopný vykonávat smluvenou činnost. V našem článku si můžete přečíst, co očekávat od pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnavatel má současně povinnost seznámit zaměstnance s vnitřními předpisy, pravidly bezpečnosti práce a dalšími dokumenty. Připomeňte si základy BOZP – kdy a jak koho školit.
Tip na článek
Tip: Dvousměnný provoz není pro vás a sedět v kanceláři do šesti večer se vám také nechce? Pracovní doba může mít různé varianty, každému vyhovuje něco jiného. Přečtěte si o nich v našem článku.
Jakým okamžikem vzniká pracovní poměr?
Pracovní poměr vzniká dnem, který je uvedený ve smlouvě jako den nástupu do práce. Pokud se zaměstnanec nedostaví k nástupu, může to mít vážné následky, zejména pokud nebyl předem omluven. V praxi se stává, že zaměstnanec se v den nástupu do práce nakonec nedostaví.
Zmínit můžeme například dělníci, která nepřišla první den do práce a zaměstnavateli nezvedala telefon. Následující den se ukázalo, že tato žena má problém s alkoholem a zkrátka zapomněla, že má nastoupit. Dostala druhou šanci, ale ani tu nevyužila. Nakonec tedy pracovní poměr skončil dříve, než vůbec stihl začít.
Už první případ, kdy zaměstnanec bez omluvy nedorazí k nástupu, může mít za následek zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel může v některých případech také žádat náhradu škody, pokud byly kvůli zaměstnanci učiněny nákladné přípravy.
Tip na článek
Tip: Zajímá vás, jaké všechny druhy pracovního poměru můžete uzavřít? V tomto článku najdete informace o částečném úvazku, dohodách nebo třeba poměru na dobu určitou.
Tohle se vám bude hodit
Zde vám shrnujeme několik tipů, které vám pomohou vyhnout se chybám při uzavírání pracovního poměru:
- Pro zaměstnance: Před podpisem si pečlivě přečtěte smlouvu a ujistěte se, že rozumíte všem jejím bodům. Pokud máte otázky, neváhejte se obrátit na personalistu nebo právníka.
- Pro zaměstnavatele: Smlouvu formulujte jasně a dbejte na to, aby obsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti. Pokud máte pochybnosti, konzultujte smlouvu s odborníkem.
Shrnutí
Vznik pracovního poměru je důležitý proces, který si zaslouží pozornost obou stran. Pro zaměstnance znamená stabilitu a práva, pro zaměstnavatele jistotu kvalifikované pracovní síly. Pokud si nejste jisti, zda je vaše smlouva správně uzavřena, nebo pokud máte specifické požadavky, doporučujeme konzultaci s právníkem, který vám pomůže zajistit, že vaše smlouva bude plně v souladu se zákonem.