Co směrnice o transparentním odměňování přináší a proč vznikla
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování má ambiciózní cíl: odstranit nerovnosti (nebo alespoň významně přispět k jejich zmenšení) v odměňování žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Ačkoliv rovnost v odměňování zakotvují evropské i národní právní předpisy už desítky let, praxe stále zaostává. Problémem je mimo jiné i to, že zaměstnanci často nemají dostatek informací, aby mohli nerovné zacházení vůbec odhalit a bránit se mu.
Podle údajů Eurostatu dosahuje rozdíl v průměrných hrubých hodinových mzdách žen a mužů v EU zhruba 13 %. Česká republika je na tom ještě hůř – dlouhodobě patří k zemím s největším rozdílem, který se pohybuje okolo 16 %. U některých profesí nebo věkových skupin je propast ještě výraznější.
Směrnice proto přináší konkrétní nástroje, jak nerovnosti odhalit a odstranit. Klade důraz na větší transparentnost už při náboru, umožňuje zaměstnancům žádat informace o výši odměn a nutí firmy pravidelně analyzovat a reportovat rozdíly v odměňování. Zavádí také důležitou změnu v důkazním břemenu – pokud se zaměstnanec domnívá, že byl diskriminován, firma musí prokázat opak.
Související služba
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Tip na článek
Základní rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou asi většina z nás chápe. Jak ale čistou mzdu přesně vypočítáme? Proč mohou mít dva zaměstnanci se stejnou výší hrubé mzdy jiný čistý příjem? A proč někdy hovoříme o mzdě a jindy o platu? Na tyto otázky jsme se zaměřili v našem článku.
Kdy se změny dotknou českých zaměstnavatelů a kdo bude muset pravidla dodržovat
Členské státy EU mají čas na zavedení nové směrnice o transparentním odměňování do svého právního řádu do 7. června 2026. Do té doby musí i Česká republika přijmout potřebné změny v zákoníku práce a dalších předpisech. Už nyní je ale jasné, že největší dopad pocítí zejména střední a velké firmy.
Jako první se nová pravidla dotknou zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, a to už od poloviny roku 2027. V dalších letech se budou povinnosti postupně rozšiřovat – v roce 2031 se nová pravidla začnou vztahovat i na firmy s více než 100 zaměstnanci. Evropská směrnice ale zároveň podporuje, aby členské státy dobrovolně zapojily i menší zaměstnavatele.
Větší firmy dle zmíněného pravidla budou mít povinnost pravidelně reportovat rozdíly v odměňování mužů a žen a v případě výrazného rozdílu (více než 5 %) provést tzv. mzdový audit. Ten má zjistit příčiny rozdílů a navrhnout nápravná opatření. Pokud tak neučiní, hrozí jim sankce, které určí každý stát zvlášť. Zpřísní se také kontrolní pravomoci inspektorátů práce.
Pro zaměstnavatele to znamená nejen novou administrativní zátěž, ale i nutnost revidovat mzdové systémy a vnitřní postupy. Dobrá příprava může ale firmám pomoci předejít problémům – a získat výhodu na trhu práce.
Větší administrativa i riziko sankcí. Ale i příležitost ke zlepšení firemní kultury
Mimo již zmíněné povinnost bude pro zaměstnavatele nezbytné zavést objektivní a transparentní mzdová kritéria, která budou jasně definovat, za co se přidává a kdo si zaslouží povýšení. Společnostem tak přibude administrativa. Z pohledu zaměstnanců ale vznikne příležitost pro větší pořádek a spravedlnost v odměňování.
Zároveň jde o šanci posílit důvěru zaměstnanců, snížit fluktuaci a zlepšit firemní kulturu. Transparentní přístup k mzdám může z firmy udělat atraktivního zaměstnavatele – a to nejen na papíře.
Navíc hrozí i sankce – firmy, které pravidla poruší nebo se budou snažit obejít, mohou čelit pokutám, soudním sporům a poškození reputace.
Co nová pravidla znamenají pro zaměstnance
Nová pravidla o transparentním odměňování přinášejí zaměstnancům větší přehled o tom, jak je jejich práce finančně ohodnocena – a hlavně možnost bránit se proti nespravedlivému zacházení. Už ve fázi náboru budou mít uchazeči právo znát platové či mzdové rozpětí dané pozice, a to ještě před samotným pohovorem.
Zaměstnavatelé tak nebudou moci využívat taktiku „kolik si řekneš, tolik dostaneš“, která často znevýhodňuje ženy nebo méně sebevědomé kandidáty.
Zaměstnanci budou mít také právo požádat zaměstnavatele o informace o své mzdě i o tom, jak jsou odměňováni kolegové opačného pohlaví, kteří vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Díky tomu budou mít větší šanci odhalit případné rozdíly, které dosud zůstávaly skryté.
Velkou změnou je i přenesení důkazního břemena. Pokud zaměstnanec podá žalobu kvůli nerovnému odměňování, nebude muset dokazovat, že byl diskriminován. Naopak – firma bude muset prokázat, že postupovala spravedlivě a objektivně.
Celkově tak směrnice posiluje postavení zaměstnanců a dává jim do ruky nástroje, které mohou skutečně vést ke spravedlivějším mzdám – bez ohledu na pohlaví.
Tip na článek
Tip: Které benefity jsou výhodné pro zaměstnance a zaměstnavatele a co může zaměstnavatel ze mzdy strhnout jsme rozebrali v našem článku
Vyrovnání mezd nebo jen kosmetické úpravy? Hrozí obcházení pravidel?
Ačkoli směrnice EU o transparentním odměňování slibuje rovnější podmínky, ozývají se i kritické hlasy. Někteří odborníci varují, že hrozí obcházení pravidel – například přes variabilní složky mzdy, jako jsou bonusy, prémie nebo benefity. Firmy tak mohou papírově dodržet rovnost, ale skutečný rozdíl v odměňování zůstane skrytý. Právě proto směrnice vyžaduje, aby se reportovaly nejen základní platy, ale i celková odměna.
Další otázkou je, jak se k novým pravidlům postaví samotní zaměstnavatelé. Zatímco v některých zemích západní Evropy je rovnost v odměňování dlouhodobým tématem a firmy se jí aktivně věnují, v Česku panuje spíše zdrženlivost. Často zaznívá obava z administrativní zátěže nebo nedůvěra vůči povinnému zveřejňování citlivých údajů.
Klíčovou roli tak sehrají odbory a inspektoráty práce. Ty by měly pomáhat zaměstnancům domoci se svých práv a zároveň dohlížet na to, že firmy pravidla opravdu dodržují – nejen formálně. Pokud se směrnice podaří správně uvést do praxe, může skutečně přispět k vyrovnání mezd. Pokud ne, hrozí, že se změny stanou jen kosmetickými – a důvěra v celý systém utrpí.
Shrnutí
Na závěr lze říct, že evropská směrnice o transparentním odměňování není jen formální úpravou, ale zásadním krokem směrem k férovějšímu pracovnímu prostředí. Zavádí nástroje, které mohou skutečně pomoci odstranit nerovnosti v odměňování – pokud budou dobře a poctivě uplatňovány. Pro zaměstnance to znamená větší jistotu a možnost domoci se spravedlnosti, pro firmy výzvu, ale i příležitost zlepšit firemní kulturu a vztahy na pracovišti. Výsledkem by mohlo být prostředí, kde „stejná práce, stejná odměna“ přestane být jen frází.