Role stížnosti v trestním řízení
Stížnost je v rámci trestního řízení jediným řádným opravným prostředkem proti usnesení. Tím se řeší zpravidla méně závažná rozhodnutí v rámci trestního řízení. Nicméně ne proti každému usnesení je stížnost přípustná.
Obecně se stížnost připouští:
- proti všem usnesením policejního orgánu,
- proti usnesením soudu a státního zástupce v případě, kdy rozhodují v prvním stupni a kde to trestní řád výslovně připouští.
Stížnost proti zahájení trestního řízení
Stížnost proti zahájení trestního řízení je nejčastějším a velmi zásadním typem stížnosti. Jde o poměrně významný úkon, který může již na začátku nastavit strategii obhajoby a výrazně ovlivnit trestní stíhání, případně vést k jeho skončení. Paradoxem je, že na takto zásadní úkon jsou ze zákona pouhé tři dny ode dne oznámení usnesení obviněnému. Je tedy podstatné k němu přistoupit zodpovědně a nevynechat konzultaci s advokátem, který vám pomůže zvolit vhodnou argumentaci. Podáním stížnosti dá obviněný orgánům činným v trestním řízení najevo, že se zahájením trestního stíhání nesouhlasí.
Související služba
Máte problém týkající se trestního řízení?
Popište nám svůj problém a některý z našich advokátů se jím bude ihned zabývat. Do 48 hodin vám zašleme rozbor vašeho problému a návrh jeho řešení.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Stížnost nemá odkladný účinek a účinky zahájení trestního stíhání do doby rozhodnutí o stížnosti tedy trvají. Rozhodnutí o stížnosti je v kompetenci státního zástupce, vykonávajícího dozor nad přípravným řízením. Stížnost můžete písemně odůvodnit ihned při jejím podání. V praxi ale často dochází i k variantě, kdy se podá stížnost blanketní a její podrobné odůvodnění následuje až po nahlédnutí do spisu.
Pokud podezřelý neuspěje, stává se z něj zahájením trestního řízení obviněný a řízení se překlene do fáze vyšetřování.
Tip na článek
Až dvě třetiny trestních oznámení jsou odloženy. Jak tedy správně postupovat při podání trestního oznámení, kdo ho může podat a které tři věci si pohlídat, než tak učiníte? To jsme rozebrali v našem samostatném článku.
Na kancelář Dostupného advokáta se obrátil pan Radim, vůči kterému bylo zahájeno trestní řízení. Podle informací, které jsme od pana Radima získali, bylo trestní řízení zahájeno dva dny předtím, než nám zavolal. Zbýval tedy pouze jediný den do možného podání stížnosti. Proto jsme se společně dohodli na podání stížnosti bez detailního odůvodnění. Pana Radima jsme doprovodili k nahlédnutí do spisu, pořídili jsme jeho kopii a následně jsme společně připravili řádné odůvodnění. Obvinění se jevilo jako nedůvodné, neboť sice bylo zjevné, že k trestnému činu došlo (týkala se zpronevěry peněz u zaměstnavatele pana Radima), ale kromě toho, že byl pan Radim v daném podniku zaměstnán, nic nenasvědčovalo tomu, že se trestného činu dopustil. V tomto smyslu jsme velmi pečlivě napsali odůvodnění. Státní zástupce stížnosti vyhověl a trestní stíhání vůči panu Radimovi bylo nakonec zastaveno.
Tip na článek
Tip: Nemusíte být pachatelem trestného činu, ba dokonce jej ani plánovat, a přesto se vás může trestní řízení bezprostředně týkat. Třeba jako poškozeného. Jakákoliv role v trestním procesu je sice nezáviděníhodná, ale všem zúčastněným se znalost jeho jednotlivých fází vyplatí. Fáze trestního řízení jsme popsali v našem článku.
Kdo smí stížnost podat?
Podle zákona smí stížnost podávat pouze osoba, která má na obsahu rozhodnutí důvodný zájem. Takovou osobou může být:
- obviněný – ten je nejčastěji tou osobou, jíž se usnesení týká a je která je oprávněná k podání případné stížnosti,
- poškozený (např. v případě rozhodnutí o zastavení trestního stíhání ve stadiu přípravného řízení),
- obhájce – který smí podat stížnost za obviněného,
- zákonný zástupce – je-li omezena svéprávnost obviněného,
- státní zástupce – může podat stížnost proti usnesení soudu bez ohledu na to, v čí je prospěch,
- orgán sociálně-právní ochrany dětí – může podat stížnost ve prospěch mladistvého,
- další osoby, které mohou mít na obsahu rozhodnutí zájem – například ředitel věznice, soudní znalec.
Řízení o stížnosti
Stížnost je třeba podat u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení, případně jeho doručení. Stížnost můžete podat jak písemně, tak také ústně do protokolu či v elektronické podobě. Odkladný účinek má pouze v situaci, kdy to zákon vysloveně stanoví.
Orgán, který rozhodnutí vydal, o stížnosti rozhoduje pouze v případě takzvané autoremedury, tedy za situace, kdy stížnosti zcela vyhoví. Ve všech ostatních případech rozhoduje nadřízený orgán. Kdo jím je, stanovuje trestní řád.
Pro řízení o stížnosti vůči policejnímu orgánu je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor. V případě, že rozhodoval státní zástupce, je nadřízeným orgánem nadřízený státní zástupce, případně soud.
Tip na článek
Tip: Pokud nesouhlasíte s postupem policie mimo rámec trestního řízení, podejte stížnost řediteli krajského ředitelství. Pokud ani s tímto řešením nebudete spokojeni, můžete se obrátit na ombudsmana, případně na prošetření způsobu vyřízení stížnosti policejním ředitelem.
Rozhodování o stížnosti
Orgán, který o stížnosti rozhoduje, se zaměří v prvé řadě na její přípustnost, na to, zda byla podána oprávněnou osobou a včas. Poté lze přezkoumávat jednotlivé výroky.
O stížnosti se opět rozhoduje formou usnesení. V něm může být stížnost z věcných či formálních důvodu zamítnuta, případně nadřízený orgán napadené usnesení zruší a buď sám znovu rozhodne ve věci, případně uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Tip na článek
Tip: Stížnost na podjatost soudce ve skutečnosti nespadá do výše uvedeného ranku stížností, ale je námitkou, o níž rozhoduje v senátu nadřízený soud. Lze ji podat v pochybnosti, že má soudce k přidělené věci (případně osoby, jíž se týká) nějaký bližší vztah.