Jediným opravným prostředkem vůči usnesení v trestním řízení je stížnost. Klíčová bývá stížnost proti zahájení trestního stíhání, nicméně i v dalších situacích může mít její podání opodstatnění pro účinnou obhajobu. V jakých situacích je stížnost na místě?
Stížnost je v trestním řízení řádný opravný prostředek proti usnesení. V roce 2026 platí, že proti každému usnesení policejního orgánu je stížnost přípustná, zatímco proti usnesení soudu nebo státního zástupce jen tehdy, když to zákon výslovně dovoluje. Obvykle ji musíte podat do 3 dnů od oznámení usnesení a podává se u orgánu, který napadené usnesení vydal. Sama o sobě většinou nemá odkladný účinek, pokud jej zákon výslovně nepřizná.
Řešíte trestní řízení a běží vám krátká lhůta? Pomůžeme vám rychle vyhodnotit, zda má stížnost smysl, připravit argumentaci a navrhnout další obhajobu.
Stížnost je v rámci trestního řízení jediným řádným opravným prostředkem proti usnesení. Tím se řeší zpravidla méně závažná rozhodnutí v rámci trestního řízení. Nicméně ne proti každému usnesení je stížnost přípustná.
Obecně se stížnost připouští:
Stížnost proti zahájení trestního řízení je nejčastějším a velmi zásadním typem stížnosti. Jde o poměrně významný úkon, který může již na začátku nastavit strategii obhajoby a výrazně ovlivnit trestní stíhání, případně vést k jeho skončení. Paradoxem je, že na takto zásadní úkon jsou ze zákona pouhé tři dny ode dne oznámení usnesení obviněnému. Je tedy podstatné k němu přistoupit zodpovědně a nevynechat konzultaci s advokátem, který vám pomůže zvolit vhodnou argumentaci. Podáním stížnosti dá obviněný orgánům činným v trestním řízení najevo, že se zahájením trestního stíhání nesouhlasí. Stěžovat si můžete například i na podjatost soudce.
Popište nám svůj problém a některý z našich advokátů se jím bude ihned zabývat. Do 48 hodin vám zašleme rozbor vašeho problému a návrh jeho řešení.
Stížnost nemá odkladný účinek a účinky zahájení trestního stíhání do doby rozhodnutí o stížnosti tedy trvají. Stížnost podává u orgánu, který napadené usnesení vydal (ten ji může i změnit nebo zrušit) a rozhoduje o ní nadřízený orgán (např. státní zástupce nad PČR, soud nad státním zástupcem apod.). Rozhodnutí o stížnosti je v kompetenci státního zástupce, vykonávajícího dozor nad přípravným řízením. Stížnost můžete písemně odůvodnit ihned při jejím podání. V praxi ale často dochází i k variantě, kdy se podá stížnost blanketní a její podrobné odůvodnění následuje až po nahlédnutí do spisu.
Pokud podezřelý neuspěje, stává se z něj zahájením trestního řízení obviněný a řízení se překlene do fáze vyšetřování.
Až dvě třetiny trestních oznámení jsou odloženy. Jak tedy správně postupovat při podání trestního oznámení, kdo ho může podat a které tři věci si pohlídat, než tak učiníte? To jsme rozebrali v našem samostatném článku.
Na kancelář Dostupného advokáta se obrátil pan Radim, vůči kterému bylo zahájeno trestní řízení. Podle informací, které jsme od pana Radima získali, bylo trestní řízení zahájeno dva dny předtím, než nám zavolal. Zbýval tedy pouze jediný den do možného podání stížnosti. Proto jsme se společně dohodli na podání stížnosti bez detailního odůvodnění. Pana Radima jsme doprovodili k nahlédnutí do spisu, pořídili jsme jeho kopii a následně jsme společně připravili řádné odůvodnění. Obvinění se jevilo jako nedůvodné, neboť sice bylo zjevné, že k trestnému činu došlo (týkala se zpronevěry peněz u zaměstnavatele pana Radima), ale kromě toho, že byl pan Radim v daném podniku zaměstnán, nic nenasvědčovalo tomu, že se trestného činu dopustil. V tomto smyslu jsme velmi pečlivě napsali odůvodnění. Státní zástupce stížnosti vyhověl a trestní stíhání vůči panu Radimovi bylo nakonec zastaveno.
Nemusíte být pachatelem trestného činu, ba dokonce jej ani plánovat, a přesto se vás může trestní řízení bezprostředně týkat. Třeba jako poškozeného. Jakákoliv role v trestním procesu je sice nezáviděníhodná, ale všem zúčastněným se znalost jeho jednotlivých fází vyplatí. Fáze trestního řízení jsme popsali v našem článku.
Podle zákona smí stížnost podávat pouze osoba, která má na obsahu rozhodnutí důvodný zájem. Takovou osobou může být:
Stížnost je třeba podat u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení, případně jeho doručení. Stížnost můžete podat jak písemně, tak také ústně do protokolu či v elektronické podobě. Odkladný účinek má pouze v situaci, kdy to zákon vysloveně stanoví.
Právě v této fázi často dává smysl obrátit se na advokáta. Třídenní lhůta je velmi krátká, a pokud je potřeba rychle posoudit, zda stížnost podat, jak ji formulovat a co si vyžádat ze spisu, může dobře zvolený postup výrazně ovlivnit další průběh obhajoby. V naší praxi klientům v těchto situacích pomáháme s rychlým posouzením věci, přípravou stížnosti i navazující strategií obrany.
Orgán, který rozhodnutí vydal, o stížnosti rozhoduje pouze v případě takzvané autoremedury, tedy za situace, kdy stížnosti zcela vyhoví. Ve všech ostatních případech rozhoduje nadřízený orgán. Kdo jím je, stanovuje trestní řád.
Pro řízení o stížnosti vůči policejnímu orgánu je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor. V případě, že rozhodoval státní zástupce, je nadřízeným orgánem nadřízený státní zástupce, případně soud.
Pokud nesouhlasíte s postupem policie mimo rámec trestního řízení, podejte stížnost u útvaru, kde je policista zařazen, a v případě nedostatků v činnosti útvaru, u vedoucího příslušníka útvaru. Pokud ani s tímto řešením nebudete spokojeni, můžete se obrátit na ombudsmana, případně na prošetření způsobu vyřízení stížnosti policejním ředitelem.
Orgán, který o stížnosti rozhoduje, se zaměří v prvé řadě na její přípustnost, na to, zda byla podána oprávněnou osobou a včas. Poté lze přezkoumávat jednotlivé výroky.
O stížnosti se opět rozhoduje formou usnesení. V něm může být stížnost z věcných či formálních důvodu zamítnuta, případně nadřízený orgán napadené usnesení zruší a buď sám znovu rozhodne ve věci, případně uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Stížnost na podjatost soudce ve skutečnosti nespadá do výše uvedeného ranku stížností, ale je námitkou, o níž rozhoduje v senátu nadřízený soud. Lze ji podat v pochybnosti, že má soudce k přidělené věci (případně osoby, jíž se týká) nějaký bližší vztah.
Stížnost představuje nejdůležitější řádný opravný prostředek v trestním řízení a často je prvním krokem k efektivní obraně obviněného. Nejčastěji se uplatňuje proti zahájení trestního stíhání, ale své opodstatnění může mít i v dalších fázích řízení. I když lhůta pro podání činí pouze tři dny, její význam může být zásadní. Každý, kdo čelí trestnímu stíhání, by měl stížnost důkladně zvážit – ideálně s pomocí obhájce – a využít ji jako prostředek k ochraně svých práv.
Zpravidla do 3 dnů od oznámení usnesení.
U orgánu, proti jehož usnesení směřuje.
Ne. Jen tehdy, když to zákon výslovně stanoví.
Ano, může ji podat za obviněného.
Ano, v praxi se často nejprve podá blanketní stížnost a odůvodnění se doplní po seznámení se spisem.
Ty, které míří na konkrétní chybu ve výroku, nedostatek podkladů, procesní pochybení nebo opomenuté důkazy. Trestní řád výslovně připouští i nové skutečnosti a důkazy.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
