Subjektivní stránka trestného činu vyjadřuje vnitřní vztah pachatele k jeho spáchání. Jedná se proto o jeden ze základních znaků skutkové podstaty trestného činu. Pachatel totiž může jednat buď úmyslně nebo z nedbalosti, což hraje velkou roli při určování toho, jaký trestný čin spáchal a jak přísný za něj může dostat trest. V tomto článku se na oba typy podíváme podrobně a vše vám jednoduše vysvětlíme na příkladech.
Subjektivní stránka trestného činu vyjadřuje vnitřní psychický stav a motivaci pachatele při spáchání trestného činu. Jejím hlavním cílem je pochopit, jakým způsobem pachatel vnímal a hodnotil své jednání v okamžiku činu.
Subjektivní stránka je tedy zásadní pro rozlišení mezi různými druhy trestných činů. Například vražda a zabití mohou mít podobné objektivní následky, ale rozdíly v subjektivní stránce. U vraždy totiž existuje úmysl člověka zavraždit, zatímco zabití je způsobeno třeba na základě zmatku či úleku. Výsledný trest se pak zásadně liší. U vraždy se tresty pohybují v rozmezí 8-20 let odnětí svobody nebo může být udělen i výjimečný trest, zatímco u zabití je to 3-15 let.
U soudu uspějete jen tehdy, když je vaše obhajoba neprůstřelná. Provedeme pečlivou analýzu případu a navrhneme postup obhajoby v rámci trestního řízení, v němž budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Subjektivní stránka trestného činu je jedním ze čtyřech základních znaků, které musí být přítomny, aby se jednalo o trestný čin. Mezi další znaky skutkové podstaty trestného činu patří:
Subjektivní stránka se také skládá z několika různých znaků. Tím hlavním znakem, který musí být přítomný k tomu, aby byla osoba trestně odpovědná, je zavinění.
Zavinění je základním prvkem, který musí být přítomen pro to, aby bylo jednání pachatele považováno za trestný čin. Je založeno na úmyslu nebo nedbalosti pachatele
Úmysl definuje trestní zákoník jako situaci, kdy chtěl pachatel porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit a byl s tím srozuměn. Podle této definice rozlišujeme dva typy úmyslu:
V případě přímého úmysl chtěl pachatel jednat konkrétním způsobem, což znamená, že měl záměr dosáhnout určitého výsledku, který je definován jako trestný čin.
Příklad: Karel má v úmyslu spáchat loupež. Při vstupu do banky má zbraň a explicitně požaduje, aby mu pokladní vydala peníze. Jeho záměrem je přímo a vědomě spáchat trestný čin loupeže tím, že použije násilí nebo vyhrožuje násilím k otevření pokladny a krádeži peněz. Spáchal tedy trestný čin s přímým úmyslem.
Tip: Co je to trestný čin a jak trestné činy dělíme? To se dozvíte v dalším článku.
V případě nepřímého úmyslu pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení chráněného zájmu podle trestního zákona nebo s tím byl smířen. Jeho cílem tedy nebylo přímo ohrozit chráněný zájem, ale věděl, že se to může stát.
Příklad: Mirek hodí do davu petardu, aniž by měl v úmyslu někoho zranit. Nicméně, si byl vědom, že takové jednání může způsobit ohrožení zdraví lidí v okolí výbuchu petardy. Mirek je tedy srozuměn s možností, že jeho čin může mít za následek trestný čin ublížení na zdraví. Petarda skutečně vybouchne pod nohou osoby v davu a ustřelí jí palec na noze, čímž způsobí doživotní kulhání. Mirek proto spáchal trestný čin s nepřímým úmyslem.
Nedbalost je druhá forma zavinění. V případě nedbalosti nejedná pachatel s úmyslem spáchat trestný čin, ale zanedbává povinnost nebo péči, kterou by měl vzhledem k okolnostem a zákonem stanoveným standardům dodržovat. Nedbalost je často důsledkem nedostatečného uvážení nebo nedbalosti ve vykonávání činností, které mohou mít potenciál způsobit škodu nebo ohrožení chráněných zájmů. Rozlišujeme dva typy nedbalosti:
Jedná se o situaci, kdy pachatel věděl, že může svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí.
Příklad: Stavební dozor si je vědom skutečnosti, že v průběhu stavby dochází k zanedbání bezpečnostních opatření, která by mohla ohrozit bezpečnost pracovníků. Přestože ví, že by měl zasáhnout a vyžadovat nápravu nedostatků, nechává věci být a spoléhá na to, že se nic nestane. Jednoho dne však na dělníka spadne část konstrukce a způsobí jeho usmrcení. Stavení dozorčí se tak dopouští vědomého nedbalostního trestného činu.
Představuje situaci, kdy pachatel nevěděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Příklad: Chemik pracuje s chemikáliemi, které jsou nebezpečné a mohou vyvolat explozi. Vzhledem ke svému vzdělání by si měl být vědom toho, že nesprávná manipulace s těmito látkami může mít za následek vážnou škodu nebo ohrožení životů. On si toho však vědom není a jedná neopatrně, čímž způsobí výbuch a vážné zranění kolegy. Chemik se proto dopustil nevědomého nedbalostního trestného činu.
Tip: Kdy je čin spáchaný z nedbalosti trestný? To si přečtěte v našem článku.
Specifickým typem nedbalosti je pak hrubá nedbalost. Té se pachatel dopouští v případě, kdy jeho přístup k požadavku náležité opatrnosti svědčí o jeho zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákonem.
Příklad: Majitel chemického závodu se rozhodne vylít nebezpečný chemický odpad do nedalekého potoka namísto řádné likvidace. V důsledku tohoto znečištění dojde k otravě a hospitalizaci dvaceti osob, které se v kontaminované vodě vykoupaly. Majitel závodu neměl v úmyslu nikomu ublížit, ale přesto jednal bezohledně vůči životnímu prostředí i bezpečnosti lidí. Proto se dopustil hrubé nedbalosti.
Kromě základní podmínky zavinění existují ještě další znaky subjektivní stránky trestného činu:
Motiv je důvod, který pachatele vedl k spáchání trestného činu. Motiv může být různorodý a odráží psychické, sociální nebo osobní faktory, které podnítily pachatele k danému jednání. Pohnutka hraje v některých případech roli při stanovení výše trestu. V zákoně například nalezneme zmínku o zvlášť zavrženíhodné pohnutce jako jedné z přitěžujících okolností.
Příklad: Petr má dlouhodobě rasistické postoje vůči Romům a často vůči nim vyjadřuje nenávist. Jednoho večera vyjde opilý Petr z hospody a potká na ulici mladého Romského chlapce, který se vrací domů ze školy. Petr začne na chlapce křičet rasistické nadávky a vyhrožuje mu fyzickým násilím. V důsledku svého vzteku a nenávisti začne Petr na chlapce útočit a nakonec ho bodne nožem do břicha, čímž mu způsobí smrtelné zranění. Motivem spáchání tohoto trestného činu je tedy nenávist vůči romské menšině.
Záměr představuje konečný výsledek, kterého chtěl pachatel dosáhnout. U některých trestných činů může hrát cíl důležitou roli při určování výše trestu nebo může být jednou ze základních skutkových podstat. Důležitý je například v případě trestného činu braní rukojmí, kdy je součástí samotné definice: „Braní rukojmí se dopustí ten, kdo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí anebo že mu způsobí újmu na zdraví nebo jinou vážnou újmu, s cílem donutit jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl.“
Příklad: Jan je vystaven finančním potížím a hledá způsob, jak získat peníze. Rozhodne se proto vydírat svoji bývalou obchodní partnerku Marii, která o peníze nemá nouzi. Jan nejprve vyhrožuje, že zveřejní kompromitující informace o Mariině osobním životě, pokud mu do 24 hodin nepošle na účet 100 000 korun. Marie se obává o svou reputaci, a proto Janovi peníze pošle. V tomto případě je tedy klíčovým prvkem Janův záměr (cíl), kterým bylo donutit Marii k poskytnutí peněz pomocí vydírání.
Subjektivní stránka trestného činu reflektuje vnitřní motivace a psychický stav pachatele při jeho spáchání. Tato stránka je klíčová pro rozlišení různých druhů trestných činů, jako je vražda a zabití, které se mohou objektivně podobat, ale liší se v pohledu na zavinění. Zavinění může být buď úmyslné nebo nedbalostní. Na základě toho se pak určuje výše trestů.
Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
