Aby byl spáchaný čin považován za trestný, musí dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Musí tedy existovat objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka trestného činu. Bez těchto znaků nemůžete být obviněni. V tomto článku se podíváme na jednotlivé znaky blíže a za použití reálných příkladů vám je jednoduše vysvětlíme.
Skutková podstata trestného činu je právní pojem, který označuje soubor znaků (objektivních i subjektivních), které určují konkrétní trestný čin podle trestního zákoníku. Jedná se o podmínky, které musí být splněny, aby jednání osoby mohlo být kvalifikováno jako trestný čin a mohla být za něj potrestána.
Funkcí znaků skutkové podstaty trestného činu je zajistit, aby trestní odpovědnost byla přesně vymezena a aby byla dodržena zásada právní jistoty a předvídatelnosti práva. Tyto znaky tedy zajišťují to, aby byly jednotlivé druhy trestných činů jasně definované. Mezi základní znaky skutkové podstaty řadíme:
Tip: Trestní odpovědnost a co o ní říká trestní zákoník, jsme rozebírali v dalším článku.
Objekt je veřejný zájem nebo hodnota chráněná trestním právem, například život, zdraví, majetek, veřejný pořádek atd. Výběr objektu slouží k určení toho, co má být chráněno a jakým způsobem.
Příklad: Život, zdraví a bezpečnost účastníků silničního provozu. V tomto případě je cílem chránit zdraví a život ostatních lidí na silnicích, stejně jako jejich majetek (např. automobily).
Rádi vám pomůžeme! Dostupný advokát má za sebou mnoho případů, a přesto ke každému přistupuje individuálně a věnuje mu maximální pozornost a péči. Zajistíme vám rychlý a nenáročný přístup ke spravedlnosti.
Objektivní stránka trestného činu má celkem tři součásti:
Představuje konkrétní chování, které je v rozporu s právní normou (např. fyzický útok, krádež). Může se jednat buď o aktivní chování, kdy pachatel něco činí (např. střelba, krádež) nebo o opomenutí, kdy pachatel něco nekoná, co konat měl (například neposkytnutí pomoci, zanedbání povinné péče).
Příklad: Řidič vědomě usedá za volant pod vlivem alkoholu, což je v rozporu se zákonem, který zakazuje řízení pod vlivem alkoholu. Jednání se zde projevuje jako aktivní čin, kdy řidič vykonává činnost řízení vozidla.
Zároveň se hledí také na okolnosti jednání. Ne ve všech situacích je totiž jednání, které by se dalo považovat za trestné, skutečně trestným činem. Jedná se zejména o takzvané okolnosti vylučující protiprávnost. Tedy situace, kdy osoba jedná např. v krajní nouzi (např. trestným jednáním zabrání situaci, která by měla mnohem horší následky, kdyby nejednala) nebo v nutné obraně (např. když osoba zabrání fyzickým násilím útoku na jiného člověka).
Tip: Více o nutné obraně a krajní nouzi si můžete přečíst v našem článku.
Jedná se o škodlivý výsledek, který je důsledkem jednání (nebo nejednání) pachatele (např. zranění, ztráta majetku). Existují dva základní druhy:
Příklad: Řidič v opilosti ztratí kontrolu nad vozidlem, narazí do jiného auta a způsobí těžké zranění jiného řidiče. Tím dojde k reálné a konkrétní újmě na zdraví poškozeného ( = poruchový následek). Již však samotná jízda pod vlivem alkoholu představuje ohrožení ostatních účastníků silničního provozu, protože vytváří reálné nebezpečí vzniku dopravní nehody, ačkoli k ní nemusí nutně dojít ( = ohrožovací následek).
Příčinná souvislost (kauzální nexus) je vztah mezi jednáním pachatele a následkem. Musí být prokázáno, že právě jednání pachatele vedlo ke škodlivému následku.
Příklad: Musí být prokázáno, že právě řízení pod vlivem alkoholu vedlo k dopravní nehodě a následnému zranění řidiče druhého vozidla. V tomto případě je zřejmé, že opilost řidiče přímo ovlivnila jeho schopnost řídit a byla příčinou nehody.
Subjektem je osoba, která se dopustila trestného činu. Pro trestní odpovědnost musí subjekt splňovat zákonem stanovené podmínky. Konkrétně musí být starší 15 let a musí být příčetný. Trestně odpovědné mohou být i právnické osoby, u kterých je třeba splnění podmínky přičitatelnosti a čin musí být proveden v její prospěch.
Příklad: Řidič byl starší 15 let a příčetný v době činu. Splňuje proto podmínky pro trestní odpovědnost.
Tip: Trestní odpovědnost právnických osob jsme do detailu rozebrali v našem článku.
Subjektivní stránka trestného činu se týká vnitřního psychického vztahu pachatele k jeho jednání a následkům tohoto jednání. Subjektivní stránka je klíčová pro určení trestní odpovědnosti, protože určuje, zda pachatel jednal s úmyslem, nedbalostí nebo jiným vnitřním postojem k trestnému činu. U subjektivní stránky musí být přítomno zavinění, které představuje právě ten vnitřní psychický vztah pachatele k jeho jednání a jeho následkům. Subjektivní stránka může být naplněna:
Příklad: Pravděpodobně se bude jednat o vědomou nedbalost, kdy řidič věděl, že jeho jednání může způsobit nehodu, ale lehkomyslně spoléhal, že se nic nestane.
Tip: Jak postupovat při dopravní nehodě? To se dozvíte v našem článku.
Příležitostně se mohou u některých trestných činů vyskytovat ještě další nutné znaky, jako např. určité místo (na veřejnosti) či čas jednání (např. v době nouzového stavu).
Existují celkem tři druhy skutkových podstat, které se liší dle přísnosti trestu:
Základní skutková podstata představuje základní formu trestného činu, která zahrnuje typické znaky daného trestného činu bez přitěžujících či polehčujících okolností.
Příklad: Trestný čin vraždy = Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
Kvalifikovaná skutková podstata zahrnuje základní znaky trestného činu, ale obsahuje přitěžující okolnosti, které zvyšují společenskou nebezpečnost činu. Tresty za kvalifikované skutkové podstaty jsou přísnější vzhledem k vyšší závažnosti činu.
Příklad: Trestný čin vraždy s přitěžujícími okolnostmi = Kdo jiného úmyslně usmrtí za zákonem stanovených okolností (např. zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem či s motivem rasové, etnické nebo jiné nenávisti), bude potrestán odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.
Privilegovaná skutková podstata zahrnuje základní znaky trestného činu, ale obsahuje polehčující okolnosti, které snižují společenskou nebezpečnost činu. Tresty za privilegované skutkové podstaty jsou mírnější vzhledem k nižší závažnosti činu.
Příklad: V současnosti se týká pouze jednoho trestného činu – vraždy novorozeného dítěte matkou. Trestní sazby zde nejsou stanoveny jako u běžného trestného činu vraždy, ale jsou mírnější (činí odnětí svobody na tři až osm let). Je to z toho důvodu, že žena může být po porodu ve specifickém fyzickém i psychickém rozpoložení.
Tip: Vše o trestu odnětí svobody jsme popsali v dalším článku.
Skutková podstata trestného činu je klíčovým právním konceptem, který definuje soubor znaků potřebných k tomu, aby jednání osoby bylo kvalifikováno jako trestný čin a mohlo za něj být uloženo trestní opatření. Zajišťuje jasné vymezení trestní odpovědnosti a podporuje právní jistotu a předvídatelnost. Základní znaky skutkové podstaty zahrnují objekt, objektivní stránku (jednání, následek a příčinnou souvislost), subjekt a subjektivní stránku. Rozlišujeme tři druhy skutkových podstat: základní, kvalifikovanou a privilegovanou, které se liší podle přísnosti trestu a přítomnosti přitěžujících či polehčujících okolností.
Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
