Bezpečná cesta: Kdo a jak zajišťuje úklid sněhu v ulicích?

Údržba cest a paragrafy

Povinnosti týkající se údržby silnic jsou zakotveny v několika právních předpisech. Základním je zákon o pozemních komunikacích, kde se stanoví, že vlastník dálnice, silnice či místní komunikace je povinen vykonávat její správu (zahrnující mimo jiné i údržbu). Ta se provádí často s cílem zmírnit dopady nepříznivých povětrnostních jevů. Vlastníkem místních komunikací je zpravidla obec, na jejímž území se nacházejí, vlastníkem účelových komunikací pak bývá často právnická nebo fyzická osoba.

Kategorie silnic a komunikací

Pro účely plánu zimní údržby se silnice rozdělují podle pořadí důležitosti do čtyř kategorií. Jsou jimi:

• silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy. Pro ně lze využít posypy chemickými rozmrazovacími materiály a zdrsňovací materiály. Jejich sjízdnost by měla být zaručena do 4 hodin.
• zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I. pořadí a dopravně významné silnice III. třídy. Využívají se zpravidla stejné postupy jako u silnic zařazených do I. pořadí. Jejich sjízdnost by měla být zaručena do 12 hodin.
• ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí. Ty bývají udržované až po ošetření silnice I. a II. pořadí, a to zpravidla jen pluhováním, případně zdrsňovacími materiály. Sjízdnost by zde měla být zaručena nejpozději do 48 hodin.
• místní komunikace IV. třídy – tady plní povinnosti k zajištění jejich schůdnosti obce, a to zpravidla odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, v nichž nejsou uloženy inženýrské sítě a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok.

Mimo výše uvedených kategorií se v obcích můžeme setkat s “nevýznamnými místními komunikacemi” – tedy silnicemi, na nichž není provozována osobní linková doprava a mají pouze nepatrný dopravní význam. Ty nemusejí být v zimě udržované (za níže stanovených podmínek).

Jaké jsou povinnosti obce ohledně stavu silnic?

Zatímco vlastníkem komunikací vyšší kategorie bývá stát či kraj, obce odpovídají za stav silnic na svém území.

Jejich povinnosti v této oblasti lze rozdělit do několika rovin:

• Odklízení sněhu, zmrazků, případně dalších překážek – vztahuje se nejen na zpevněné komunikace, ale také na chodníky a pěší zóny.
• Posyp komunikací – konkrétní způsob ošetření silnic bývá blíže regulován mimo jiné s ohledem na životní prostředí.
• Informování o stavu silnic a chodníků – v tomto kontextu jsou důležité zejména informace, že určitý úsek v zimě udržován není.

Každá obec by měla zpracovat plán zimní údržby a zohlednit v něm velikost obce a dopravní význam jednotlivých místních komunikací. Ty lze potom opět škálovat dle jejich účelu a významu a věnovat jim odlišný typ péče. Přednostní péči si zaslouží především rychlostní komunikace a silnice zajišťující obsluhu MHD a dále významné místní komunikace a příjezdy ke zdravotnickým zařízením.

V obci mohou existovat úseky, které nejsou dopravně nijak významné a v nichž se sjízdnost či schůdnost nezajišťuje. Zde tedy není třeba vykonávat nezbytně zimní údržbu. Do této kategorie mohou být ale zařazeny až po detailní úvaze o významu, který v daném místě mají. Je třeba zohlednit mimo jiné to, zda se v nějakém místě silnice stává současně chodníkem, neboť ten zde podél vozovky chybí apod. Taková vozovka může vyvolat jiné nároky na údržbu. Povinností obce je ovšem na tuto skutečnost upozornit uživatele způsobem v místě obvyklým (typicky tabulka “Silnice se v zimě neudržuje”).

Jak je to s náhradou škody?

Primárně směřuje odpovědnost za náhradu škody opět k vlastníkovi silnice, místní komunikace nebo chodníku. Ten je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací či chodníku, pokud jejich příčinou byla závada ve sjízdnosti či schůdnosti. Může se ovšem vyvinit, pokud prokáže že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, případně u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Schůdnost chodníků a povinnosti SVJ

Kromě sjízdnosti silnic se zákon o pozemních komunikacích zabývá též schůdností chodníků. Operuje zde přitom s předvídatelností změny schůdnosti, respektive situací, kdy chodec nemůže změnu schůdnosti předvídat ani při pohybu přizpůsobeném povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

Na vlastníky chodníků je kladena obdobná povinnost odstranit závadu ve schůdnosti, ledaže by nebylo v mezích jejich možností takovou závadu odstranit. U chodníků v majetku obce mohou být vytipovány nějaké málo používané a nevýznamné úseky, na nichž se v zimě údržba neprovádí. Je ale povinností obce je touto informací vybavit.

Majitelé domů či SVJ by se měli o stav chodníku začít zajímat především ve chvíli, kdy jsou současně i majiteli onoho chodníku. Zákon stanoví, že chodník náleží k přilehlé komunikaci nebo je samostatnou stavbou, která je součástí pozemku, na němž se chodník nachází. Pokud by byl součástí přilehlé komunikace, pak bude ve vlastnictví obce, což je nejčastější situace. Může jít ale také o přístupový chodník k bytovému domu, který leží na pozemku patřící vlastníkům domu. To by pak situaci měnilo. Přesnou informaci o tom, kdo je majitelem, zjistíte z katastru nemovitostí.

Současně ale lze majitelům domů doporučit, aby zajistili základní průchod i před domem na chodníku, který není v jejich vlastnictví. Jedná se zpravidla o rychlejší řešení, než čekat na zásah obce. Obec navíc rozhodně nemá povinnost starat se vám o schody či o prostor u hlavního vchodu do domu, který musí zůstat rovněž bezpečný.

Ačkoliv sníh na chodníku nespadá do primární odpovědnosti SVJ a majitelů domu, i přesto je může sněhová a ledová kalamita potrápit. Odpovídají totiž za sníh a rampouchy na domě a na střeše, a tedy i za škodu, kterou může padající led či sníh způsobit procházejícímu chodci či zaparkovanému autu.