Nárok na odstupné má každý zaměstnanec, který končí z tzv. organizačních důvodů. Jde o situaci, kdy se zaměstnavatel či jeho část ruší nebo přemisťuje anebo pokud je nadále nadbytečná práce (pozice), kterou zaměstnanec vykonává. V případě paní Radky šlo právě o nadbytečnost.

Důležité je poznamenat, že nárok na odstupné vzniká, ať už je pracovní poměr ukončen jednostranně výpovědí zaměstnavatele, nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru podepsanou oběma stranami. Nic jako výpověď dohodou pak neexistuje.

V dohodě o rozvázání pracovního poměru přitom nemusí být uvedeno, z jakého důvodu je uzavřena a přesto může nárok na odstupné vzniknout.

„Zavolali si mě v pátek odpoledne do zasedací místnosti. Připomněli mi zhoršující se výsledky společnosti a dali mi podepsat výpověď dohodou, trvalo hodinu, než jsem to nakonec podepsala, bohužel bez konzultace s advokátem,“ vzpomíná paní Radka. „K vzteku bylo, že si tam nechali několik protekčních lidí, bratrance šéfa HR a pak taky jednoho jeho kamaráda z mokré čtvrti.“

V dohodě paní Radky nebylo uvedeno, že důvodem rozvázání jejího pracovního poměru je reorganizace oddělení a její nadbytečnost. Tudíž jí nebylo ani přiznáno zákonné odstupné.

Paní Radka se však později obrátila na nás. Vysvětlili jsme jí, že nic jako výpověď dohodou neexistuje. Není to jednostranný akt jako výpověď. Šlo o dohodu, kterou podepsala, a v dané době s tím již nebylo možné nic dělat. Mohli jsme však nárokovat dané odstupné.

Nadbytečnost je totiž objektivní fakt, nikoliv tvrzení. Podařilo se prokázat, že se reorganizovalo celé oddělení. Paní Radka tak získala odstupné ve výši tří průměrných výdělků (pracovala ve společnosti déle než dva roky).

Doporučujeme tak v podobných případech nic nevzdávat a obrátit se na (Dostupného) advokáta včas.

Na jaké odstupné máte nárok a za jakých okolností? Informace jsme pro vás sepsali v tomto blogu.