Možná jste se domnívali, že pojem vyvlastnění náleží do právního řádu bývalého režimu a v současnosti k němu nemůže dojít. Ale opak je pravdou. Vyvlastnění náleží k nejzávažnějším zásahům do vlastnického práva, které náš právní řád zná. Proto se také připouští jen za výjimečných okolností. Které to jsou a jak se lze proti případnému vyvlastnění bránit?
Asi nejslavnější mediálně známou kauzou, kde se uvažuje o vyvlastnění, je spor mezi Prahou a společností RailCity Vyšehrad, která vlastní opuštěné a nevyužité vyšehradské nádraží. Budova je v katastrofálním stavu a není o ní pečováno. Vyvlastnění umožňuje památkový zákon za předpokladu, že se majitel o památku dlouhodobě nestará. Magistrát města Prahy spolu s ministerstvem kultury již začal podnikat první kroky k vyvlastnění za účelem záchrany památky.
V nedávné době rozvířila diskuse v médiích ještě další kauza týkající se vyvlastnění. Přispěl k tomu postoj starosty Prahy 6, který plánuje získat prázdnou budovu ruské školy vlastněnou a spravovanou ruským velvyslanectvím. Radnice Prahy 6 zvažuje její využití pro účely školní docházky dětí ukrajinských uprchlíků a vzhledem k tomu, že jí ruské velvyslanectví poskytnout dobrovolně nechce, zvažuje její vyvlastnění.
Vyvlastnění neznamená vždy odnětí, ale může jít také o “pouhé” omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění.
Vyvlastnění se typicky týká nemovitostí, ale teoreticky není vyloučeno ani vyvlastnění movité věci (například dle zákona o zajišťování obrany České republiky). V procesu vyvlastnění rozlišujeme vyvlastnitele, tedy toho, kdo se domáhá vlastnického práva (či zřízení věcného břemene) k předmětnému pozemku či stavbě a dále vyvlastňovaného, což je právě ten, kdo dané nemovitosti patří nebo k má práva odpovídající věcnému břemenu.
Vlastnické právo je samozřejmě chráněno Listinou základních práv a svobod a zákony, takže vyvlastnění se neděje nějakým nahodilým, svévolným způsobem, kdy by vám někdo “ukradl” váš majetek bez náhrady. Naopak, vše by se mělo dít pouze v krajní, předem definované situaci, v rámci vyvlastňovacího řízení, které se striktně řídí právními předpisy.
Základním právním východiskem je tedy Listina základních práv a svobod, podle níž je vyvlastnění majetku možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Konkrétní právní úpravu nabízí především zákon o vyvlastnění a stavební zákon. Ani jejich kombinace ovšem neposkytuje úplnou právní úpravu, neboť daná problematika je mnohem složitější.
Napište nám svůj dotaz a do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů. Máme specialisty na všechny oblasti práva a garantujeme tak vysokou odbornost.
Tip: Právy zaručenými Listinou základních práv a svobod a možnostmi jejich ochrany jsme se zabývali v samostatném článku.
Právní řád znemožňuje zneužití institutu vyvlastnění stanovení okruhem podmínek, jež musejí být splněny. Jsou jimi:
Vyvlastnění je možné uskutečnit pouze pro účel vyvlastnění a za podmínky, že veřejný zájem na dosažení takového účelu převáží nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Veřejný zájem vždy musí být v každém vyvlastňovacím řízení prokázán, nestačí pouze vyslovit, že existuje.
Možné účely vyvlastnění jsou vymezeny ve zvláštních zákonech, zejména ve stavebním zákoně. Účelem může být dále například zajištění obrany a bezpečnosti státu, ochrana přírody a krajiny, zajištění dopravní infrastruktury, památková péče, ochrana archeologického dědictví a jiné cíle, stanovené ve speciálních zákonech (energetický zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o pozemních komunikacích apod.).
Jako příklad lze uvést nutnost prokázat při stavbě dálnice a získávání pozemků pro její stavbu vyvlastněním, že stavba dálnice uleví zatěžovanému tranzitnímu místu v blízkém městě, kde přes památkové centrum se školami a školkami nyní proudí tisíce aut a kamionů denně. Stavbou dojde ke zlepšení životního prostředí pro stovky obyvatel žijících v nejbližším okolí, jakož obecně i tisíce obyvatel daného města, ve kterém bude bezpečněji a nižší hluk.
Přednost před vyvlastněním mají jiné způsoby dosažení téhož účelu, tedy uzavření smlouvy, dohody a podobně. Pakliže je možné získat práva k pozemku či stavbě uvedeným způsobem, pak není vyvlastnění přípustné. Nepočítá se do toho jakýkoliv pokus o dohodu, kdy například jen zvednete telefon a zeptáte se vlastníka, zda náhodou nezamýšlí pozemek prodat.
Pokus o dohodu musí být řádně doložen předložením smlouvy v písemné podobě vlastníkovi, spolu s účelem stavby a informací o tom, že pokud k uzavření smlouvy nedojde, je možné práva získat i vyvlastněním. Až poté, kdy se smlouvu o získání práv k pozemku či stavbě nepodaří uzavřít ve lhůtě 90 dnů od doby, kdy podal návrh smlouvy vlastníkovi, je vyvlastnění přípustné.
Při plánování vyvlastnění je třeba sledovat územně plánovací dokumentaci (politiku územního rozvoje, zásady územního rozvoje a územní plán) a neodchylovat se od ní.
Pokud pro výstavbu dálnice stačí využít pozemek o určité výměře, pak není třeba vyvlastňovat i okolní pozemky. Je třeba sledovat účel vyvlastnění a provést vyvlastnění jen v rozsahu, který je k danému účelu nezbytný. Tím je míněn jak územní rozsah, tak také rozsah omezených práv. Pokud stačí například zřízení věcného břemene, pak není možné sáhnout k odebrání vlastnických práv.
Nezbytnou podmínkou vyvlastnění je rovněž poskytnutí náhrady, a to ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby nebo ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (variantou může být i poskytnutí jiného pozemku či stavby, pokud s tím vyvlastnitel souhlasí). Výše náhrady za vyvlastněný pozemek či právo se určuje na základě znaleckého posudku. Navíc se nahrazují i další náklady vzniklé v důsledku vyvlastnění – například náklady na stěhování, změnu podnikání apod.
K vyvlastnění může dojít pouze na základě vyvlastňovacího řízení. Zahajuje se na žádost vyvlastnitele, která se pořádá k vyvlastňovacímu úřadu, jímž je obecní úřad obce s rozšířenou působností v jehož obvodu je daný pozemek nebo stavba.
Po zahájení řízení o vyvlastnění nesmí být s pozemkem či stavbou nadále nakládáno, tedy nesmí být prodány, darovány a neuplatní se ani předkupní práva k nim. Pokud by k tomu došlo, byl by takový právní úkon neplatný.
Pokud se prokáže, že je vyvlastnění pozemku či stavby ve veřejném zájmu a jsou splněny veškeré výše uvedené podmínky, rozhodne úřad samostatnými výroky jednak o vyvlastnění práv (tedy odejmutí vlastnického práva, případně zřízení věcného břemene) a jednak o náhradě za vyvlastnění. Výrokem o náhradě za vyvlastnění je stanovena výše náhrady a lhůta k jejímu zaplacení.
Proti rozhodnutí o vyvlastnění lze podat odvolání. Nesouhlasí-li vyvlastněný s celým rozhodnutím, je třeba napadnout oba výroky. Není-li odvolání úspěšné, lze podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ke správnímu soudu.
Je-li podáno odvolání pouze proti výroku o náhradě, může nabýt výrok o odnětí práva právní moci a řeší se pouze druhá část rozhodnutí.
Tip: Zkrácené vyvlastňovací řízení lze provést podle zákona o zajišťování obrany České republiky v případě válečného stavu nebo za stavu ohrožení. Vyvlastnění se v takovém případě může týkat i věcí movitých, a to z důvodu zajištění obrany státu, nelze-li je získat jinak.
Vedle opravných prostředků může ještě zvlášť dojít ke zrušení rozhodnutí o vyvlastnění v případě, kdy
Ke zrušení může dojít pouze na žádost vyvlastňovaného, je tedy na něm, aby si dané lhůty a další skutečnosti sám ohlídal. Po zrušení vyvlastnění dochází k obnovení vyvlastněných práv a rovněž navrácení obdržené náhrady.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
