Jak se bránit proti rozhodnutí ve správním řízení?

Správní řízení si často lidé řeší bez pomoci advokáta. Někdy se ale dostanou do úzkých a obracejí se na nás s prosbou o pomoc. Sestavili jsme výčet častých či typizovaných dotazů, které se rozhodnutí ve správním řízení a možnosti obrany proti nim týkají. Uvedeme i příklady z advokátní praxe, kdy naše rada pomohla situaci zachránit.

Co dělat, když nesouhlasím se správním rozhodnutím?

Základní informace, kterou od vás potřebujeme vědět, je zda se jedná o pravomocné či nepravomocné rozhodnutí. Vždy musíte být poučeni o možnosti podat opravný prostředek, včetně informace k jakému orgánu a v jaké lhůtě se podává. Správní právo rozeznává následující typy řádných opravných prostředků, které lze podat proti nepravomocným rozhodnutím:

• Odvolání – může je podat do 15 dnů od vydání rozhodnutí každý účastník prvostupňového správního řízení. Napadnout lze jen výrok rozhodnutí, nikoli jen jeho odůvodnění. S odůvodněním ale musíte pracovat, abyste podpořili své argumenty proti výroku. Odvolání vždy adresujte správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten se může rozhodnout v rámci takzvané autoremedury (správní orgán tím vlastně uznává vlastní pochybení a věc dále nekomplikuje odvolacím řízením), případně předává spis nadřazenému orgánu, který zahájí odvolací řízení.

• Rozklad je obdobou odvolání a podává se za stejných podmínek. Na rozdíl od odvolání se ovšem podává proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. O rozkladu tak podle správního řádu vždy rozhoduje vedoucí osoba dané instituce, která může změnit či zrušit rozhodnutí, případně zamítnout rozklad. Typicky tedy rozhodne sám ministr či předseda úřadu.
• Odpor proti příkazu ve správním řízení – jedná se o opravný prostředek správního řízení o přestupku, ve kterém správní orgán rozhodl příkazem. Pokud je odpor podaný do osmi dnů od vydání rozhodnutí, příkaz se tím úplně ruší a věc pokračuje do běžného řízení. Výhodou pro účastníka řízení, který odpor podává, je jistota, že následně uložený trest už nebude přísnější než ten, proti kterému podával odpor. Po zrušení příkazu probíhá standardní přestupkové řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o přestupku. Pokud ani s tímto rozhodnutím účastník nesouhlasí, je možné se proti němu odvolat.

Lze podat rovnou správní žalobu?

Pokud s rozhodnutím správního orgánu nesouhlasíte, určitě vždy odvolání (či jiný opravný prostředek, který je dle správního řádu na místě) podejte. Jednak o něm rozhodují jiní lidí, kteří mohou mít na věci zcela jiný právní názor, a dále je to důležitá podmínka pro to, abyste případně mohli dále pokračovat žalobou ve správním soudnictví.

Co dělat při promeškání lhůty pro odvolání?

Pakliže se stane rozhodnutí pravomocným, nabízí správní řád možnost využití takzvaných mimořádných opravných prostředků. Nechceme vám dávat klamné naděje, že při promeškání lhůty stačí sáhnout do jiného hrníčku s opravnými prostředky a správní řízení poběží dál. V případě významnějších řízení se ale bezpochyby vyplatí zkonzultovat s právníkem, zda na váš případ některá z mimořádných okolností nedopadá. Mezi mimořádné opravné prostředky řadíme:

• Přezkumné řízení – lze je využít, existuje-li podezření, že správní rozhodnutí není v souladu s právními předpisy. Právě nezákonnost rozhodnutí je v tomto případě klíčová, protože přezkumné řízení nemůže být zahájeno z žádného jiného důvodu. Podnět na zahájení přezkumného řízení může přijít od kohokoli, kdo má podezření na nezákonnost vydaného rozhodnutí (nemusí se jednat o přímého účastníka řízení).
• Obnova správního řízení – uplatní se, pokud se po nabytí právní moci rozsudku se objevily nové skutečnosti které v době řízení existovaly, ale z objektivních důvodů nemohly být uplatněny. Např. se objevila nová listina, která může posloužit jako důkaz, i nebo se přihlásil dosud neznámý svědek. Dalším důvodem může být, že důkazy, které vedly k vydání původního rozhodnutí jsou prokazatelně nepravdivé, což se projeví třeba v jiném řízení (nejde tedy jen o tvrzení účastníka). Žádost o obnovu je možné podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy byly zjištěny nové skutečnosti, které mohou být důvodem k zahájení obnovy řízení. Zároveň je stanoveno, že řízení nesmí být obnoveno po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Obnovu řízení zahajuje správní orgán, který v posledním stupni řízení vydával rozhodnutí.

Z advokátní praxe: Pan Michal se pustil do sporu se svým telekomunikačním operátorem. V době, kdy ještě nebyly běžné datové balíčky využíval jen minimum dat a pro přístup na internet používal svůj počítač se satelitním internetem. Běžné telefonní účty míval ve výši několika set, nicméně operátor jej překvapil účtem na 5,5 tisíc. Pan Michal si byl naprosto jistý, že v den, kdy měl měl stahovat velké objemy dat, vůbec telefon nepoužíval. Dokonce věděl, že byl na poradě a telefon měl položený před sebou, na což měl i svědky. Spor u Českého telekomunikačního úřadu, včetně podaného rozkladu, ovšem nedopadl v jeho prospěch, a proto se obrátil na nás. Prošli jsme společně celý případ i argumentaci operátora. Prošli jsme také obchodní podmínky platné v době incidentu. V soudním řízení jsme argumentovali sérií nových důkazů, poukázali jsme na závazek operátora nechávat schvalovat použití nových datových balíčků klientem, což operátor nedoložil, argumentovali jsme i svědeckou výpovědí, která potvrzovala nevyužívání telefonu v inkriminované době. Pan Michal s naší pomocí soudní spor vyhrál.

Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu

Máte pocit, že byla ve správním řízení i přes podané opravné prostředky omezena vaše práva? V takovém případě se nabízí žaloba proti rozhodnutí správního soudu. Podání žaloby musí předcházet některý z řádných opravných prostředků, tedy odvolání nebo rozklad. Pokud ani rozhodnutí odvolacího orgánu nesplní vaše očekávání, můžete do dvou měsíců od jeho doručení podat žalobu (v některých případech může být tato lhůta kratší). V případě správní žaloby platí, že všechna rozhodnutí je možné přezkoumat. Výjimku tvoří pouze ta rozhodnutí, která zákon výslovně vylučuje.

Kam podat žalobu proti správnímu rozhodnutí?

Náš právní řád má žaloby proti správnímu rozhodnutí rozděleny do dvou větví. Klíčem je, zda se před správním orgánem rozhodovalo o soukromých či veřejných právech.

Pakliže jste jednali o vašich subjektivních právech, jako jsou uvedené telekomunikační, případně energetické spory, nebo spory týkající se katastru nemovitostí, podává se žaloba k civilnímu soudu (civilnímu úseku okresního soudu), který postupuje podle části páté občanského soudního řádu.

Pokud se vaše záležitost týká například daní, stavebního řízení, přestupků daňových, ochranných známek či hospodářské soutěže, podává se žaloba ke správnímu soudu a postupuje se dle soudního řádu správního.

Je pro řízení u správního soudu třeba zastoupení advokátem?

Zákon nepředepisuje nutnost zastoupení advokátem. Zastoupení advokátem je povinné pouze v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem. Vzhledem k jisté nepřehlednosti, která ohledně žalob ve správním soudnictví panuje, je vhodné postup konzultovat s právníkem, ať o svůj nárok nepřijdete. Advokát vám také poradí, co vše má žaloba obsahovat, čím argumentovat a jaká je lhůta pro její podání (některé zákony stanovují výjimku z běžné dvouměsíční lhůty pro podání žaloby).

Jaké jsou poplatky pro podání správní žaloby?

Některá řízení jsou od poplatků zcela osvobozena – týká se to například řízení o invalidním důchodu a dalších záležitostí důchodového pojištění, příspěvku na péči, pěstounských dávek či podpory v nezaměstnanosti. Úplný výčet těchto řízení stanovuje zákon o soudních poplatcích. Pakliže je řízení zpoplatněno, platí se 1000 – 5000 Kč, podle typu řízení. Konkrétní čísla udává příloha zákona o soudních poplatcích v položkách 18-20.