Zákony určují rámec našeho života. Ovlivňují, kdy platíme daně, jak nás chrání v práci, co smíme podnikat nebo jak řešíme spory. Přesto řada lidí neví, jak zákony vlastně vznikají, kdo je schvaluje, co znamená jejich platnost a účinnost nebo co je to novela zákona. V tomto článku jsme pro vás připravili ucelený pohled na zákonodárný proces a právní předpisy v České republice.
Zákony v České republice schvaluje parlament, který tvoří poslanecká sněmovna a senát. Zákonodárná iniciativa – tedy právo navrhnout zákon – náleží hned několika subjektům: jednotlivým poslancům a skupinám poslanců, senátu jako celku, vládě a krajským zastupitelstvům.
V praxi nejvíce návrhů zákonů přichází z vlády. Je to logické, protože vláda disponuje odborným aparátem, zajišťuje veřejnou správu a reaguje na potřeby státu. Poslanecké návrhy mívají častěji politický nebo aktuální společenský motiv.
Když se řekne, že „někdo navrhl zákon“, jde o návrh zákona (tzv. sněmovní tisk), který se dostane do poslanecké sněmovny. Po tomto návrhu následuje několik fází:
1. První čtení: Při něm se poslanci rozhodují, zda se návrhem budou vůbec zabývat. Mohou návrh zákona odmítnout už v tomto bodě. Pokud projde, míří do výborů.
2. Druhé čtení: V tom se se návrh projednává podrobně. Poslanci navrhují úpravy (tzv. pozměňovací návrhy), diskutují detaily a zákon může výrazně změnit podobu.
3. Třetí čtení: Poslanci hlasují o návrhu jako celku. Pokud je zákon přijat, posílá se do senátu.
4. Senát: Senát může návrh schválit, vrátit s pozměňovacími návrhy nebo ho zamítnout. Pokud ho zamítne, poslanecká sněmovna může jeho veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 hlasy). Jakmile senát zákon schválí nebo ho poslanecká sněmovna přehlasuje, přichází ke slovu prezident.
5. Prezident: Podepsaný zákon putuje na Pražský hrad. Prezident má právo zákon vetovat – tedy vrátit ho zpět do sněmovny. Veto však může být přehlasováno stejně jako u senátu.
6. Vyhlášení ve Sbírce zákonů: Zákon nabývá platnosti teprve poté, co je vyhlášen ve Sbírce zákonů. Tuto sbírku spravuje Ministerstvo vnitra a je veřejně dostupná (mimo jiné na www.sbirka.cz). Zákon je v ní uveřejněn ve formě úplného znění, případně včetně novel a dalších změn. Vybrané zákony najdete také u nás na webu v sekci zákony.
Zákony se mění. Každý rok přibývají nové, staré se novelizují, jiné zcela mizí. Vyznat se v aktuálním právním prostředí není snadné – ale právě od toho jsme tu my. Pomůžeme vám zjistit, jak se vás konkrétní zákon nebo novela týká, vyřešit právní problém rychle a srozumitelně a získat jistotu, že se rozhodujete správně.
Platnost a účinnost zákona jsou dva pojmy, které se často pletou, ale mají zásadní význam:
Například: Zákon č. 321/2025 Sb. byl vyhlášen 15. června 2025. V přechodných ustanoveních je uvedeno, že nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Od té doby se jím musí všichni řídit.
Právní řád je živý organismus. Zákony se mění, přizpůsobují praxi, reagují na změny společnosti. Tomuto procesu se říká novelizace zákona.
Novela zákona je právní předpis, který mění jiný zákon. Novela zákona může změnit jednotlivá slova nebo formulace, přidat nové části nebo zrušit zastaralá ustanovení.
V praxi se s novelami setkáváme neustále. Typickým příkladem je například daňová legislativa – každý rok dochází k úpravám sazeb, osvobození, limitů apod.
Jak poznat, že jde o novelu? V názvu zákona to obvykle není uvedeno. Ale v úvodu textu bývá formulace: „Zákon č. XYZ/XXXX Sb. se mění takto: …“. Vše pak následuje ve formě změnových paragrafů.
Zákon může být z právního řádu odstraněn několika způsoby:
Nový zákon obsahuje článek, kterým ruší jiný zákon (tzv. derogace). Je to nejčastější a nejpřehlednější forma zrušení. Nový zákon nebo novela zákona obsahuje tzv. derogační klauzuli, která výslovně říká, že se určitý zákon, případně jeho konkrétní ustanovení, ruší. Tato metoda je přehledná a právně čistá – adresáti právních norem i právníci hned vědí, že určitý zákon už neplatí.
Některé zákony jsou koncipovány jako dočasné – například krizové zákony, které reagují na výjimečné situace (např. pandemie, přírodní katastrofy, uprchlická krize). Tyto zákony obsahují ustanovení, že platí jen po určitou dobu nebo do určitého okamžiku (tzv. časová klauzule). Po uplynutí této lhůty ztrácí zákon účinnost – není tedy právně závazný a přestává být aplikován. Například zákon o některých mimořádných opatřeních v souvislosti s pandemií covid-19 měl účinnost do 31. prosince daného roku. Po tomto datu z právního řádu „mizí“.
Tip: Zajímá vás, jaká základní lidská práva zaručuje náš právní řád? Přečtěte si náš článek o základních lidských právech, kde zjistíte, co všechno vám stát nesmí upřít.
Třetí, poměrně specifickou cestou, je zásah Ústavního soudu. Pokud je zákon nebo jeho část v rozporu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod nebo ústavním pořádkem obecně, může Ústavní soud rozhodnout o jeho zrušení. Tento proces obvykle následuje po podání návrhu – například skupinou poslanců, senátorů, nebo na základě ústavní stížnosti jednotlivce.
Ústavní soud pak zkoumá, zda je napadený zákon v souladu s ústavním pořádkem. Pokud dojde k závěru, že zákon porušuje ústavní zásady (např. rovnost před zákonem, právo na podnikání, svobodu projevu a podobně), může svým nálezem zákon nebo jeho části zrušit. Toto rozhodnutí má silný dopad – zákon (nebo jeho konkrétní ustanovení) přestává platit.
Právní řád České republiky má přesně danou strukturu. Jednotlivé předpisy mají různou právní sílu – tedy „sílu moci“ ve sporu s jinými předpisy. Hierarchie je následující:
Pokud je například nařízení vlády v rozporu se zákonem, platí zákon. Pokud je zákon v rozporu s ústavním pořádkem, může ho zrušit Ústavní soud.
Oficiálním zdrojem je Sbírka zákonů, která je dnes dostupná i online. Vybrané zákony najdete také na našem webu. Při čtení zákona vždy kontrolujte jeho aktuální znění. Zákon z roku 2006 může být dnes zcela jiný po deseti novelách.
Tip: Kamery v domě, vyhrožování nebo omezení vstupu na vlastní pozemek – i tak může vypadat omezování osobní svobody. Přečtěte si nás článek článek o tom, kde končí právo jednoho a začíná svoboda druhého.
Právní prostředí se vyvíjí. Každý rok projdou parlamentem desítky novel zákonů, vznikají nové předpisy a mění se podmínky pro občany i podnikatele. Proto je důležité sledovat změny zákonů, porovnávat staré a nové znění, a v případě pochybností se obracet na odborníky.
Naše advokátní kancelář je vám partnerem nejen při řešení sporů, ale i při orientaci v měnícím se právu. Právo by mělo být srozumitelné a předvídatelné – jen tak se v něm lidé mohou dobře orientovat. Když víte, jaké zákony platí, můžete se podle nich bezpečně řídit, ať už jste zaměstnanec, podnikatel nebo třeba obec.
Zákony v České republice navrhuje vláda, poslanci, senát nebo krajská zastupitelstva a schvaluje je parlament – poslanecká sněmovna a senát. Zákonodárný proces zahrnuje tři čtení ve sněmovně, projednání v senátu, podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů, čímž zákon nabývá platnosti. Účinnosti zákon dosahuje až od data, kdy se jím musí řídit veřejnost – obvykle 15. den po vyhlášení nebo později. Zákony se často novelizují, tedy upravují či doplňují, aby reagovaly na vývoj společnosti. Zrušit je lze výslovně novým zákonem, uplynutím účinnosti (u dočasných zákonů), nebo rozhodnutím Ústavního soudu při rozporu s Ústavou. V právní hierarchii mají nejvyšší sílu ústavní zákony, poté běžné zákony a až pod nimi nařízení vlády či vyhlášky. Aktuální znění zákonů je dostupné ve Sbírce zákonů a je nutné sledovat jejich změny, protože právní předpisy se neustále vyvíjejí.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
