Právní aspekty změny pohlaví v Česku

Z čeho vychází český právní řád?

Český právní systém aktuálně uznává dvě pohlaví – mužské a ženské. Tato dualita je zakotvena v občanském zákoníku i dalších právních normách. Přestože se v posledních letech čas od času objevují nápady na uznání nebinárních nebo jiných kategorií, legislativa zatím zůstává v tradičním rámci a zákonodárci v tomto směru nic měnit nehodlají. Identifikace pohlaví se odvíjí od údajů uvedených v rodném listu, což má zásadní význam pro právní status každého člověka.

Pohlaví hraje klíčovou roli ve vztahu k občanským právům, manželství, registrovaným partnerstvím i rodičovství. Až do 30. června 2025 byl proces úřední změny pohlaví vázán na chirurgický zákrok, který zahrnoval kastraci a operativní přeměnu pohlavních orgánů. Tento požadavek však Ústavní soud zrušil nálezem z roku 2024 s účinností k 1. červenci 2025, protože jej označil za protiústavní zásah do tělesné integrity a lidské důstojnosti. V současnosti tedy pro úřední změnu pohlaví není chirurgický zákrok nutný, ale zatím neexistuje nová právní úprava, která by jasně stanovila alternativní podmínky. Očekává se proto, že zákonodárci přijmou nový právní rámec, který zohlední důstojnost a práva transgender osob a vymezí postup na základě sebeidentifikace.

Podmínky a postup při změně pohlaví podle zákona

Proces změny pohlaví v České republice zahrnuje řadu právních a administrativních kroků, které zajišťují, aby změna byla zaznamenána v oficiálních dokumentech.

Postup změny pohlaví v oficiálních záznamech v současnosti začíná podáním žádosti na matričním úřadě. K žádosti je třeba doložit potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, typicky sexuologa, o diagnóze poruchy pohlavní identity a informovaném souhlasu osoby se změnou pohlaví. Chirurgický zákrok ani hormonální léčba již nejsou podmínkou. Matriční úřad na základě těchto dokumentů aktualizuje údaje v matrice a v agendovém systému evidence obyvatel. Dotyčná osoba může požádat o nový rodný list, rodné číslo a další doklady, jako je občanský průkaz.

Ještě před dokončením celého procesu může začít osoba, která prochází tranzicí, začít užívat neutrální jméno. Řada transgender jedinců se i před případnou operací již svým oblékáním a vzhledem přizpůsobuje své genderové identitě a spolu s neutrálním jménem se mohou rychleji přiblížit genderu, se kterým se ztotožňují. Tato jména, například René Krejčí nebo Jindra Kočí, umožňují osobám vyhnout se každodenním komplikacím při jednání s úřady nebo ve společnosti.

Právní důsledky změny pohlaví

Oficiální změna pohlaví v České republice je přesně datována a má právní důsledky v mnoha oblastech. Od 1. července 2025 nastává změna pohlaví ke dni uvedenému v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb, přičemž tento proces již není vázán na chirurgický zákrok ani sterilizaci. Zmíněný dokument je klíčovým podkladem, na jehož základě matriční úřady provádějí změny v matrice narození a vystavují nové dokumenty, jako je rodný list nebo občanský průkaz.

Důležitým milníkem je právě okamžik, kdy dojde k oficiální změně údajů. Tento den znamená nejen právní uznání nové identity, ale také zásadní změnu ve vztazích, například v oblasti manželství nebo registrovaného partnerství. Pokud transgender osoba žila v těchto svazcích, jsou dnem změny pohlaví automaticky zrušeny. Tato právní úprava vychází z principu, že manželství je možné pouze mezi mužem a ženou, zatímco registrované partnerství je určeno osobám stejného pohlaví. I kdyby spolu původní partneři teoreticky chtěli zůstat i po změně pohlaví jednoho z nich, museli by znovu uzavřít partnerství, event. manželství.

Automatický zánik manželství nebo registrovaného partnerství může přinést komplikace, zejména pokud jde o rozdělení společného majetku nebo péči o děti. Zákon v těchto případech stanoví, že bývalí partneři mají stejná práva a povinnosti jako rozvedení manželé. Soud může i bez návrhu rozhodnout, jak bude péče o společné děti nadále rozdělena, což má zajistit právní ochranu a stabilitu pro všechny zúčastněné.

Změna pohlaví a vztahy k dětem

Změna pohlaví jednoho z rodičů může mít významný vliv na právní i praktické aspekty rodičovských vztahů. České právo zajišťuje, že změna pohlaví rodiče nemění jeho rodičovská práva a povinnosti. Rodič nadále zůstává zákonným zástupcem dítěte a má vůči němu například vyživovací povinnost. Ze změny pohlaví rodiče ale nelze vyvozovat, že by byl například původní otec dítěte nově považován za nynější druhou matku dítěte.

Citlivou otázkou může být vliv změny pohlaví rodiče na rodinné vztahy. Důležitou roli zde hraje otevřená komunikace a přístup ostatních členů rodiny, včetně druhého rodiče. Pokud dojde k neshodám ohledně péče o dítě, může být nutné rozhodnutí soudu. Ten zohledňuje především zájem dítěte, přičemž samotná změna pohlaví rodiče podle judikatury ani metodiky Ministerstva zdravotnictví není důvodem k omezení rodičovských práv.

Úřední změny: Nový rodný list, občanský průkaz a další dokumenty

Po oficiální změně pohlaví nastává fáze úředních změn. Prvním krokem je aktualizace matriky narození, kde se provádí záznam o změně pohlaví a případně i o změně jména. Na základě těchto změn je vydán nový rodný list, který již obsahuje aktuální údaje, včetně nového pohlaví a rodného čísla odpovídajícího nové identitě.

Následuje výměna dalších osobních dokumentů, jako jsou občanský průkaz, cestovní pas a řidičský průkaz. Tyto změny probíhají podle standardních správních postupů a umožňují, aby dotyčná osoba mohla legálně jednat v souladu se svou novou identitou ve všech oblastech života – včetně pracovních vztahů, cestování nebo uzavírání smluv. Přestože dosud nebyla přijata nová zákonná úprava, úřady vycházejí z metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví a respektují nález Ústavního soudu.

Význam nálezu Ústavního soudu

Již zmíněný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 z roku 2024 přinesl zásadní změny v oblasti práv transgender osob v České republice. Zrušil totiž právní požadavky na chirurgický zákrok a sterilizaci jako podmínku pro úřední změnu pohlaví. Od 1. července 2025 tedy není nutné podstupovat žádný lékařský zákrok ani hormonální léčbu, pokud chce osoba úředně změnit pohlaví. Nález tak představuje zásadní změnu v ochraně práv transgender osob a přibližuje českou legislativu mezinárodním standardům ochrany lidských práv. Dosavadní právní úprava byla shledána v rozporu s lidskou důstojností, právem na tělesnou integritu a osobní autonomii.

Podle dosavadních pravidel byla změna pohlaví možná pouze po absolvování invazivního chirurgického zákroku, včetně znemožnění reprodukční funkce. Ústavní soud však konstatoval, že tyto požadavky představují nepřiměřený zásah do práv jednotlivce a jsou v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Soud upozornil, že tyto zákroky nesmí být podmínkou pro uznání genderové identity.

Ústavní soud zároveň uložil zákonodárcům povinnost přijmout novou právní úpravu nejpozději do 30. června 2025. Tato lhůta již uplynula, avšak nová legislativa dosud nebyla schválena. V praxi se proto úřady řídí metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví, který upravuje podmínky pro vystavení potvrzení o změně pohlaví na základě diagnostiky a informovaného souhlasu. Nález dále zdůrazňuje nutnost demokratické diskuse a vyzývá k respektování důstojnosti a práv transgender osob.

Rozhodnutí soudu přivítali odborníci, organizace na ochranu lidských práv i samotní transgender lidé, kteří dlouhodobě upozorňovali na diskriminační povahu dosavadní právní úpravy. Řada z nich považuje chirurgický výkon za náročný a nevratný zákrok, který zahrnuje rizika a řadu možných zdravotních komplikací.

Budoucí výhled právní úpravy

Jak jsme již výše uvedli, zákonodárce měl podle nálezu Ústavního soudu povinnost přijmout do konce června 2025 takovou právní úpravu, která jasně stanoví podmínky pro uznání změny pohlaví bez nutnosti chirurgického zásahu. Tato lhůta však již uplynula a k červenci 2025 žádná nová právní úprava schválena nebyla. Předložené návrhy zákonů se nacházejí v různých fázích legislativního procesu, ale žádný z nich dosud nenabyl účinnosti.

Tato situace vede k určité právní nejistotě. Po 1. červenci 2025 přestala platit ustanovení vyžadující chirurgický zákrok, aniž by byla výslovně nahrazena novým zákonem. V praxi to může způsobovat zmatky při úředních změnách pohlaví, zejména pokud jednotlivé úřady nemají jasné metodické vedení. V současnosti se proto postupuje podle metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví, který stanoví, že k úřední změně pohlaví postačuje potvrzení od poskytovatele zdravotních služeb o diagnóze a informovaném souhlasu.

I když již chirurgický zákrok od července 2025 není podmínkou, právní rámec zůstává neúplný. Pokud zákonodárci nestihnou nový zákon projednat, bude o úřední změně pohlaví nadále platit v občanském zákoníku pouze následující věta: „Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.“ Tato formulace je sama o sobě nedostačující a vyvolává otázky ohledně rozsahu, formy a závaznosti potvrzení, a tím i o samotné praxi úřadů.