Shrnutí: Partnerství a manželství v roce 2026: jaká práva mají stejnopohlavní páry, co se změnilo od roku 2025 a co znamená rozsudek Soudního dvora EU.
Shrnutí: Partnerství a manželství v roce 2026: jaká práva mají stejnopohlavní páry, co se změnilo od roku 2025 a co znamená rozsudek Soudního dvora EU.
Od 1. ledna 2025 už v Česku nelze uzavřít nové registrované partnerství. Osoby stejného pohlaví mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku. To se uzavírá stejným způsobem jako manželství a pravidla pro manžele se na partnery použijí obdobně, pokud zákon nestanoví výjimku. Manželství ale český občanský zákoník nadále definuje jako svazek muže a ženy. Zahraniční stejnopohlavní manželství uzavřená v jiné zemi EU však po rozsudku Soudního dvora EU C-713/23 nemůže stát odmítnout uznat jen proto, že sám manželství pro všechny neumožňuje.
Registrované partnerství bylo v České republice možné uzavírat od 1. července 2006. Šlo o první samostatný právní institut, který stejnopohlavním párům poskytl alespoň základní právní rámec pro jejich vztah. Registrovaní partneři tím získali uznaný status, ale jejich práva byla ve srovnání s manžely dlouhodobě výrazně omezená.
Jedním z důležitých milníků byl nález Ústavního soudu z roku 2016, kterým bylo zrušeno ustanovení bránící tomu, aby se osoba žijící v registrovaném partnerství stala osvojitelem dítěte. Ústavní soud tehdy řešil situaci, kdy samotná existence registrovaného partnerství byla překážkou individuálního osvojení.
Další zásadní změna přišla od 1. ledna 2025. Český právní řád zavedl partnerství podle občanského zákoníku a současně ukončil možnost vstupovat do původního registrovaného partnerství. Ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že od 1. ledna 2025 již nelze v České republice do registrovaného partnerství vstoupit; osoby stejného pohlaví mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku.
Registrovaná partnerství uzavřená do 31. prosince 2024 ale nezanikla. Nadále trvají a řídí se dosavadním režimem. Partneři mají možnost v něm zůstat, nebo aktivně uzavřít nové partnerství podle občanského zákoníku. Nejde o automatický převod. Pokud registrovaní partneři uzavřou nové partnerství, původní registrované partnerství tím zaniká. Prakticky to znamená, že dnes existují dvě skupiny párů: ti, kteří zůstali v dřívějším registrovaném partnerství, a ti, kteří uzavřeli nové partnerství podle občanského zákoníku. Rozsah jejich práv se může lišit, proto má smysl si zkontrolovat, v jakém právním režimu pár skutečně je.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Občanský zákoník dnes rozlišuje manželství a partnerství. Manželství je podle § 655 odst. 1 občanského zákoníku trvalý svazek muže a ženy. Partnerství je podle § 655 odst. 2 trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Pokud zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, vztahují se na partnerství a práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželství, manželích, vdovách a vdovcích obdobně.
Tato konstrukce je velmi důležitá. Znamená, že zákonodárce nezavedl manželství pro všechny, ale vytvořil institut, který má být manželství velmi blízký. Řada právních následků se proto použije stejně nebo velmi podobně jako u manželů. Notářská komora České republiky shrnuje, že nová úprava má praktické dopady hlavně v rodinném, majetkovém a dědickém právu. Uvádí také, že partnerství je zakotveno v § 655 občanského zákoníku a že se na partnery obecně použijí ustanovení o manželství a manželích obdobně, pokud zákon nestanoví výjimku.
Výjimky se týkají zejména rodičovství a osvojení. Zákon č. 123/2024 Sb. výslovně doplnil například pravidlo, že osvojitelem se může stát také partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů. Současně ale stanoví, že některá ustanovení o určování rodičovství manžela matky se na partnerství nepoužijí.
Prakticky tedy platí: partnerství přineslo stejnopohlavním párům mnohem silnější právní ochranu než dřívější registrované partnerství, ale stále nejde o úplné sjednocení s manželstvím ve všech otázkách. Z praxe se často ukazuje, že největší nejistota není v tom, zda pár „nějaký svazek“ má, ale jaký přesně. Jiná pravidla se mohou použít na staré registrované partnerství, jiná na nové partnerství podle občanského zákoníku a další otázky vznikají u manželství uzavřeného v zahraničí.
Partnerství mohou uzavřít dvě osoby stejného pohlaví, pokud splňují zákonné podmínky. Partnerství se uzavírá obdobně jako manželství, tedy osobním prohlášením při obřadu. Portál veřejné správy uvádí, že manželství nebo partnerství lze uzavřít před orgánem města nebo obce, orgánem církve, poslancem nebo senátorem; uzavření nelze řešit korespondenčně a osobní přítomnost je nezbytná, s výjimkou zvláštních situací, kdy lze povolit zastoupení.
Partnerství se zapisuje do knihy manželství a dokladem o jeho uzavření je oddací list pro partnerství. Partnerství se zapisuje do matriční knihy manželství a matričním dokladem je nový druh oddacího listu určený pro partnerství. Uzavření partnerství se tak z praktického hlediska přiblížilo sňatku. Partneři již nejsou odkázáni na původní omezený model registrovaného partnerství.
Pokud osoby spolu už dříve uzavřely registrované partnerství, mohou uzavřít nové partnerství podle občanského zákoníku. Změna není ovšem povinná a že při změně z registrovaného partnerství na partnerství je třeba absolvovat celý proces uzavření partnerství jako v případě zcela nového partnerství. Uzavřením partnerství dosavadní registrované partnerství zaniká.
Příklad: Dvě ženy uzavřely registrované partnerství v roce 2018. Po roce 2025 se rozhodnou, že chtějí širší právní režim podle občanského zákoníku. Nestačí podat oznámení, že chtějí „překlopit“ staré partnerství. Musí uzavřít nové partnerství. Tím jejich původní registrované partnerství zanikne.
Manželství není jen romantický slib, ale také právní vztah. Občanský zákoník manželům ukládá vzájemnou úctu, podporu, věrnost, společné rozhodování, péči o rodinu a také povinnost přispívat na potřeby domácnosti. Některé povinnosti jsou hlavně morální a vztahové, jiné lze řešit i soudně. Blíže se manželským povinnostem věnujeme v našem článku.
Největší změna spočívá v tom, že partnerství podle občanského zákoníku se v mnoha směrech řídí pravidly pro manželství. Významné je to zejména v majetkovém právu, dědění, rodinném bydlení, zdravotních a sociálních situacích a také při úmrtí partnera. Podle Notářské komory České republiky vzniká uzavřením partnerství mezi partnery společné jmění stejně jako u manželů, pokud si partneři své majetkové poměry neupraví odlišně. Mohou tedy mít zákonný režim společného jmění, nebo si jej zúžit, rozšířit, sjednat oddělený režim či uzavřít předpartnerskou smlouvu formou notářského zápisu.
Stejně významná je oblast dědění. V dědickém právu se na partnery použijí ustanovení vztahující se na manžele a partner má stejné dědické postavení jako manžel.
Od roku 2025 se změnila i oblast pozůstalostních důchodů. Od 1. ledna 2025 se okruh osob s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod rozšířil o partnery a registrované partnery a že pro tyto osoby platí stejné podmínky nároku jako pro vdovy a vdovce. Důležitá je také každodenní praxe: zdravotnická zařízení, úřady, banky, pojišťovny nebo sociální instituce by měly partnerství vnímat jako rodinný status se silnější právní ochranou než dřívější registrované partnerství.
Příklad: Jeden z partnerů zemře bez závěti. U staršího registrovaného partnerství by bylo nutné pečlivě zkoumat, v jaké dědické třídě pozůstalý partner dědí a zda existují děti nebo další příbuzní. U partnerství podle občanského zákoníku se podle aktuální úpravy použije postavení obdobné manželovi, což pozůstalému partnerovi dává výrazně silnější právní jistotu.
Přesto je vhodné nebrat novou úpravu jako náhradu za právní plánování. U majetku, podnikání, hypoték, dětí z předchozích vztahů nebo zahraničního prvku stále doporučujeme řešit smlouvy, závěť, předpartnerskou smlouvu nebo alespoň základní právní kontrolu situace.
České právo dosud samo neumožňuje, aby osoby stejného pohlaví uzavřely manželství v České republice. Řada evropských států však manželství pro všechny umožňuje. Česká justice v listopadu 2025 uvedla, že celosvětově umožňuje sňatky osob stejného pohlaví 38 států, v Evropě 22 států a v rámci EU 16 států; Česká republika mezi ně zatím nepatří.
Dosavadní česká praxe vycházela z toho, že stejnopohlavní manželství uzavřené v zahraničí se v Česku typicky nezapisovalo jako manželství, ale jako partnerství. Právě tuto oblast zásadně ovlivnil rozsudek Soudního dvora EU ze dne 25. listopadu 2025 ve věci C-713/23, Jakub Cupriak-Trojan a Mateusz Trojan proti Wojewoda Mazowiecki.
V dané věci šlo o dva polské občany, kteří uzavřeli manželství v Německu a chtěli jej zapsat do polské matriky. Polské orgány zápis odmítly s tím, že polské právo neumožňuje manželství osob stejného pohlaví. Soudní dvůr EU ale rozhodl, že odmítnutí uznat manželství dvou občanů EU stejného pohlaví, které bylo legálně uzavřeno v jiném členském státě při využití práva volného pohybu a pobytu, je v rozporu s unijním právem.
Soudní dvůr zdůraznil dvě věci. Zaprvé, členský stát není povinen zavést manželství osob stejného pohlaví do svého vnitrostátního práva. Zadruhé, pokud je manželství legálně uzavřeno v jiném členském státě EU a pár využil právo volného pohybu, stát původu nesmí uznání takového rodinného stavu znemožnit nebo nadměrně ztížit.
Česká justice upozornila, že rozsudek bude mít dopad i na českou praxi. České matriční úřady by tak měly nyní stejnopohlavní manželství uzavřené například v Německu po návratu do Česka zapsat jako manželství, nikoli pouze jako partnerství.
Je však potřeba být přesní. Rozsudek neznamená, že Česká republika musí okamžitě umožnit uzavírání manželství pro všechny na svém území. Znamená ale, že v přeshraničních situacích v rámci EU nemůže stát ignorovat rodinný stav legálně nabytý v jiném členském státě jen proto, že domácí právo takový sňatek samo neumožňuje. Rozsudek tedy nevnáší do českého práva povinnost zavést manželství pro všechny, ale přináší nový právní rozměr v oblasti přeshraničního uznávání manželství.
Příklad: Dva čeští občané nebo český občan a občan jiného členského státu EU uzavřou manželství v Německu. Po návratu do České republiky požádají o zápis svého rodinného stavu. Po rozsudku SDEU je velmi silný argument, že české orgány nemohou jejich svazek automaticky „snížit“ na partnerství, pokud by tím znemožnily nebo nadměrně ztížily výkon práv plynoucích z unijního práva.
V praxi lze očekávat, že právě tato otázka bude v následujících letech předmětem správní a případně soudní praxe. Párům, které plánují uzavřít manželství v zahraničí a následně jej uplatnit v České republice, doporučujeme předem řešit doklady, apostilu či vícejazyčné formuláře, překlady a postup před zvláštní matrikou.
Partnerství se od roku 2025 manželství výrazně přiblížilo. Přesto rozdíly nezmizely.
První rozdíl je už v názvu a základní definici. Občanský zákoník nadále říká, že manželství je svazek muže a ženy, zatímco partnerství je svazek dvou lidí stejného pohlaví.
Druhý rozdíl se týká rodičovství. Zákon č. 123/2024 Sb. výslovně stanoví, že ustanovení § 776 a § 777 občanského zákoníku se nepoužijí na určování rodičovství lidí v partnerství. Jinými slovy, pravidlo, podle kterého se manžel matky automaticky považuje za otce dítěte, se na partnerství nepřenáší.
Třetí rozdíl se týká osvojení. Nově je výslovně umožněno, aby se osvojitelem stal partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů. To je prakticky důležité například v rodinách, kde dítě fakticky vychovávají dva partneři. Zákon ale stále nepostavil společné osvojení partnery zcela naroveň manželům.
Čtvrtý rozdíl je praktický a symbolický. Mnohé zahraniční právní řády a mezinárodní situace pracují s kategorií „manželství“. Pokud má český pár pouze partnerství, může to v cizině vyvolávat otázky, zda a jak bude svazek uznán. Naopak pokud pár uzavře manželství v jiném členském státě EU, vstupuje do hry rozsudek Soudního dvora EU a otázka přeshraničního uznání.
V běžném životě tedy partnerství může v mnoha oblastech fungovat podobně jako manželství, zejména u majetku, dědění a sociálních práv. V otázkách rodičovství, symbolického postavení a mezinárodního uznávání ale rozdíly stále existují.
Od roku 2025 už v České republice nelze uzavřít nové registrované partnerství. Osoby stejného pohlaví mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku. Registrovaná partnerství uzavřená do konce roku 2024 zůstávají zachována, ale partneři mohou aktivně uzavřít nové partnerství; tím původní registrované partnerství zanikne.
Partnerství se právně výrazně přiblížilo manželství. Vztahují se na něj obdobně pravidla o manželství, manželích, vdovách a vdovcích, pokud zákon nestanoví jinak. Prakticky to znamená silnější ochranu v majetkových otázkách, dědění, pozůstalostních důchodech i každodenním rodinném životě.
České právo ale stále nezavedlo manželství pro všechny. Zásadní novinkou je rozsudek Soudního dvora EU C-713/23 z listopadu 2025. Podle něj musí členské státy uznat stejnopohlavní manželství legálně uzavřené v jiném členském státě EU, pokud pár využil právo volného pohybu a pobytu. Rozsudek nezavádí manželství pro všechny přímo do českého práva, ale významně mění debatu o uznávání zahraničních stejnopohlavních manželství.
Ne. Od 1. ledna 2025 už nelze uzavírat nová registrovaná partnerství. Osoby stejného pohlaví mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku.
Ne. Registrovaná partnerství uzavřená do 31. prosince 2024 zůstávají zachována. Pokud chtějí partneři přejít do nového režimu partnerství, musí uzavřít nové partnerství podle občanského zákoníku.
Ne úplně. Partnerství se v mnoha otázkách řídí obdobnými pravidly jako manželství, ale český občanský zákoník stále rozlišuje manželství jako svazek muže a ženy a partnerství jako svazek dvou lidí stejného pohlaví. Některé rozdíly zůstávají zejména u rodičovství a osvojení.
Ano, podle Notářské komory České republiky vzniká uzavřením partnerství mezi partnery společné jmění stejně jako u manželů, pokud si partneři neujednají jiný majetkový režim.
U partnerství podle občanského zákoníku se na partnery použijí ustanovení vztahující se na manžele i v dědickém právu. Partner má tedy postavení obdobné manželovi.
Ano, od 1. ledna 2025 se okruh osob s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod rozšířil o partnery a registrované partnery. Platí pro ně stejné podmínky nároku jako pro vdovy a vdovce.
Nově se osvojitelem může stát partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů. Společné osvojení partnery ale stále není postaveno zcela naroveň manželům.
Rozsudek C-713/23 znamená, že členský stát EU nemůže odmítnout uznat stejnopohlavní manželství legálně uzavřené v jiném členském státě jen proto, že jeho vlastní právo manželství pro všechny nezná. Neznamená to však automaticky povinnost zavést uzavírání stejnopohlavních manželství v České republice.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.