Co jsou překážky v práci z obecného zájmu – a proč vás nemusí zajímat jen volby
V životě nastanou situace, kdy člověk potřebuje opustit pracovní místo kvůli jiným, společensky důležitým povinnostem. Právě tehdy vstupuje do hry pojem „překážky v práci z důvodu obecného zájmu“.
Zákoník práce počítá s tím, že zaměstnanec někdy potřebuje čas na to, aby vykonával činnost, která prospívá celé společnosti, i když nejde o jeho běžnou práci. V takovém případě má nárok na pracovní volno, ať už jde o hodiny, dny, nebo i týdny.
Kromě členství ve volební komisi mezi překážky v práci z obecného zájmu patří například:
- výkon funkce zastupitele obce nebo kraje,
- účast na školení civilní ochrany nebo krizového řízení,
- výkon funkce porotce u soudu (přísedící),
- účast v dobrovolnických aktivitách schválených zákonem,
- práce ve volené odborové funkci (v některých případech).
Nejde tedy o výsadu, ale o zakotvené právo, které má své pevné místo v právním řádu. Přesto se s tímto institutem zaměstnanci i zaměstnavatelé často setkávají poprvé právě v souvislosti s volbami – a mohou tápat.
Související služba
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Máte být v práci, když jste v komisi? Určitě ne
Pokud jste byli jmenováni do volební komise – ať už jako člen, místopředseda nebo předseda – máte ze zákona nárok na pracovní volno. A to nejen ve dnech samotného hlasování, ale také při školeních, přípravě místnosti, počítání hlasů a jiných činnostech s volbami souvisejících.
Zaměstnavatel vám v tom nesmí bránit. Nejde o dobrovolné gesto, ale o povinnost vyplývající ze zákoníku práce. Pokud by vás do práce navzdory jmenování nutit chtěl, porušuje zákon a vy se můžete bránit – například obrátit se na inspektorát práce nebo právníka.
Někteří zaměstnavatelé se tváří překvapeně nebo tvrdí, že o ničem takovém nikdy neslyšeli. Jiní tvrdí, že vám volno sice dají, ale bez náhrady mzdy – i to je špatně. Zákon je v tomto ohledu zcela jasný. Pokud zaměstnanec splňuje podmínky a doloží jmenování do komise, musí být z práce uvolněn.
Co je ale důležité: informujte zaměstnavatele co nejdřív. Ideálně písemně, aby měl dost času naplánovat provoz a zajistit případné zastoupení.
Tip na článek
Potřebujete se přestěhovat, vyležet angínu, nebo se psem k veterináři? Ve všech případech se jedná o situace, které se zpravidla odehrávají během vaší pracovní doby. Při kterých příležitostech máte nárok na placené (či neplacené) volno od zaměstnavatele? O tom píšeme v našem článku.
Bude vám to zaplaceno? Ano
Jedna z nejčastějších otázek zní: Dostanu zaplaceno, když nepůjdu do práce, protože budu v komisi?
Odpověď zní: Ano, a rovnou dvakrát.
- Odměna za práci v komisi – tuto částku dostává každý člen komise přímo od státu. Výše se liší podle funkce a rozsahu činnosti. V minulosti šlo běžně o částky mezi 1 800 a 2 200 Kč za jeden volební den. V případě voleb trvajících dva dny se částky navyšují.
- Náhrada mzdy – pokud byste během dnů konání voleb (nebo příprav) normálně pracovali, máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Ten vám ji musí vyplatit, ale následně si ji může nechat proplatit od státu.
Podmínkou je, aby zaměstnavatel doložil potřebné dokumenty – jmenování do komise, výkaz pracovního volna, výpočet náhrady. Nejde o složitý proces, ale je dobré, aby firma věděla, jak jej správně provést. Mnoho zaměstnavatelů se stále bojí, že o peníze přijdou – a to zcela zbytečně.
Pokud máte podezření, že vám zaměstnavatel mzdu zadržuje nebo postupuje nezákonně, máte právo se bránit – např. kontaktovat Státní úřad inspekce práce nebo se obrátit na právníka.
Jak velký je zájem o účast ve volebních komisích?
Každé volby představují logistický kolos – jen v jednom volebním okrsku pracuje několik členů komise a takových okrsků jsou tisíce. V roce 2021 bylo do komisí jmenováno více než 73 000 lidí. A poptávka je stále vysoká.
Zájemci bývají:
- studenti a důchodci hledající přivýdělek,
- zaměstnanci ve státní i soukromé sféře,
- lidé, kteří chtějí mít vliv na férový průběh voleb,
- občané motivovaní odměnou i společenským přínosem.
Nejvíce komisařů bývá potřeba v komunálních volbách, které se konají na více místech, ale podstatné je to i při parlamentních, evropských či prezidentských volbách.
Jak postupovat vůči zaměstnavateli: od oznámení po doložení účasti
Pokud jste byli jmenováni členem volební komise, je potřeba udělat několik jednoduchých, ale důležitých kroků:
Oznamte účast co nejdříve
Jakmile obdržíte rozhodnutí o jmenování do komise, informujte o tom svého zaměstnavatele. Čím dříve to uděláte, tím lépe – ideálně alespoň několik týdnů před volbami.
- Forma oznámení: Doporučuje se písemně – e-mailem nebo dopisem, aby bylo vše prokazatelné.
- Co sdělit: Uveďte, že jste byli jmenováni členem okrskové volební komise, a připojte informaci o termínech, kdy se bude konat školení, příprava místnosti, samotné hlasování a případné sčítání hlasů.
Např.: „Dne 10. září 2025 jsem byl rozhodnutím starosty jmenován členem okrskové volební komise pro parlamentní volby, které proběhnou ve dnech 3.–4. října 2025. Žádám o uvolnění z práce na nezbytnou dobu v souladu s § 203 zákoníku práce, protože se jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu.“
Doložte jmenování
K oznámení přiložte (nebo doložte později) kopii rozhodnutí o jmenování, kterou vám vydá obecní úřad. Tento dokument potvrzuje, že skutečně vykonáváte činnost, na základě které máte nárok na volno.
Po skončení voleb doložte účast
Po volbách je potřeba zaměstnavateli doložit, že jste se komise skutečně účastnili. K tomu slouží:
- potvrzení o účasti ve volební komisi – vystavuje jej příslušný obecní úřad (typicky předseda volební komise).
- Pokud vám za dobu účasti vznikla náhrada mzdy (např. šlo o běžné pracovní dny), musí ji zaměstnavatel vyplatit a může ji následně nárokovat u státu.
Zejména menší firmy mohou být v následujícím administrativním procesu nejisté. Ministerstvo vnitra proto každoročně vydává návod, jak o náhradu žádat.
Shrnutí: Pomáhat u voleb je vaše právo – a stát vám kryje záda
Účast ve volební komisi není výstřelek ani neplacená „brigáda“, ale společensky významná činnost, kterou stát podporuje i legislativně. Zaměstnanec má nárok na volno, na odměnu i na náhradu mzdy – a zaměstnavatel má zase právo na kompenzaci.
Nenechte se odbýt nebo znejistit – pokud vám zaměstnavatel tvrdí, že účast v komisi není důvodem pro absenci v práci, nemá pravdu. A pokud neví, jak kompenzaci vyřídit, můžete mu pomoci správnými informacemi.