Asi víte, že u družstevního bydlení nejste vlastníky bytu jako takového, ale vlastníte pouze družstevní podíl, který představuje účast v bytovém družstvu. Je tedy za takových okolností možné družstevní byt nějakým způsobem zdědit? Jak takové dědictví probíhá a co dělat v případě, kdy existuje více dědiců? Pojďme si to společně přiblížit.
Na naší advokátní kancelář se obrátila s dotazem paní Zdena. Paní Zdeně bylo 72 let, nebyla tedy ve vysokém věku, ale přesto ji zajímalo, co se může po její smrti dít s jejím majetkem. Žila s nemocným manželem v malém družstevním bytě na Praze 6 a ve středočeském kraji vlastnili ještě chalupu, kterou v dané době z důvodu manželovy imobility využíval spíše jejich syn. Kromě něj měli ještě mladší dceru. Společně s manželem zvažovali, že by v budoucnu odkázali družstevní byt své dceři a chalupu synovi. Dětem se jejich nápad líbil, ale paní Zdena si nebyla jistá, zda tak lze učinit formou závěti a zejména, jakým způsobem lze disponovat se zmíněným družstevním bytem.
S paní Zdenou jsme s ohledem na projednávanou věc velmi ohleduplně probrali právní možnosti a vhodný postup. Pro účely našeho textu budeme více faktografičtí, a méně citliví při formulaci slov k dané problematice, což nám snad naši čtenáři odpustí.
Hledáte odpověď na konkrétní právní otázku? Napište nám ji a do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů. Máme specialisty na všechny oblasti práva a garantujeme tak vysokou odbornost našich advokátů.
Vycházejme z předpokladu, že jeden z nich zemře dříve. Tím pádem se bude rozlišovat, která část majetku byla ve společném jmění manželů a která se nacházela ve výlučném vlastnictví zemřelého. Velmi zjednodušeně řečeno bude předmětem dědictví polovina majetku, který se nachází ve společném jmění manželů (druhá polovina náleží pozůstalému manželovi/manželce) a dále to, co vlastnil sám zůstavitel (tedy zemřelá osoba, jejíž majetek je předmětem dědického řízení). Právě družstevní podíl má ovšem specifický režim, neboť pokud se nacházel ve společném jmění manželů, pak se neprojednává v dědickém řízení, ale výlučným členem bytového družstva s právem bydlení se pak stává automaticky pozůstalý manžel. Zmiňovaná chalupa, kterou pár vlastní, je ovšem v běžném osobním vlastnictví a rovněž spadá do společného jmění manželů. Tím pádem by po úmrtí jednoho z manželů mohla nastat (při neexistenci závěti) v dědickém řízení situace, kdy by byt nezdědil ani jeden z potomků, ale z chalupy by určitý malý podíl mohli získat oba dva.
Kdyby ovšem jeden z manželů získal právo k družstevnímu bytu před uzavřením manželství, pak se po smrti manžela družstevní podíl v dědickém řízení běžně projednává. Zdědit ho může druhý z manželů, ale není vyloučen ani jiný dědic.
Pakliže později zemře i druhý z manželů, bude už členský podíl předmětem dědického řízení. Z hlediska práva je nejjednodušší situace ta, kdy existuje pouze jeden dědic. Na něj pak přechází družstevní podíl a tedy právo nájmu. Co ale dělat v případě, když je dědiců více? Je přece známý fakt, že u družstevního bydlení se typicky zapisuje pouze jeden majitel družstevního podílu. Bytová družstva mají totiž zpravidla spoluvlastnictví družstevního podílu omezeno tak, že se umožňuje pouze manželům (event. registrovaným partnerům).
Přednost má v takové situaci dohoda. Má-li jeden z dědiců o byt větší zájem a ostatní se spokojí s jiným majetkem z pozůstalosti či vyplacením, mohou v tomto smyslu uzavřít dědickou dohodu. Dědici by v takovém případě měli zjistit tržní hodnotu družstevního podílu (např. odhadem získaným od realitní kanceláře či znaleckým posudkem) a nabyvatel družstevního podílu ve smluvené lhůtě každému spoludědici vyplatí příslušnou částku.
Pokud taková dohoda není možná např. proto, že žádný jiný majetek v pozůstalosti není a nikdo z dědiců nemá dostatečné prostředky k vyplacení ostatních, lze se dohodnout v tom smyslu, že jeden z dědiců se stane nabyvatelem podílu a ostatní dědice vyplatí v určité lhůtě, během které svůj družstevní podíl prodá.
V praxi se ovšem stává, že z rozhodnutí o nabytí dědictví vyplyne, že se dědici družstevního podílu stane více osob (typicky právě dětí zůstavitelů), to znamená, že se právní nástupnictví v bytovém družstvu nevyřeší přímo v dědickém řízení. I tak je ale později nezbytná dohoda na tom, kdo se stane výlučným vlastníkem družstevního podílu, a ten by měl ostatní dědice vypořádat. Pokud k ní kvůli neslučitelným názorům prostě nemůže dojít, pak je nutné situaci řešit mimo rámec pozůstalostního řízení žalobou podanou k soudu. Tou se určí, kdo bude nadále členem bytového družstva.
Tip: Převodem družstevního bytu a jeho odlišnostmi od prodeje bytu v osobním vlastnictví jsme se zabývali v našem článku.
Pokud jsou tedy vztahy v rodině zcela bezproblémové a oba potomci návrh rodičů na rozdělení nemovitostí podporují, pak se v rámci prvního dědického řízení (po smrti prvního z rodičů) uzavře dědická dohoda, v níž dědický podíl týkající se chalupy připadne pouze synovi a v rámci druhého dědického řízení (po smrti druhého z rodičů) po uzavření další dohody zdědí dcera družstevní byt (resp. družstevní podíl) a syn zbylou část chalupy.
Právě dědictví je ovšem kritický moment, v němž se rodinné vazby prověřují. Pokud existuje pochybnost na společném postupu a shodě, pak je lepší celou situaci ošetřit kvalitně sepsanou závětí tak, aby o výsledku nebyl pochyb. Se závětí může klientům pomoci nejenom notář, ale také advokát. V závěti nemusíte nutně pamatovat na svůj veškerý majetek, lze například sepsat závěť pouze ohledně jedné nemovitosti či ohledně družstevního podílu. Je třeba pamatovat pouze na to, že ze zákona existují takzvaní neopominutelní dědicové, kteří mají vždy nárok na určitý podíl majetku. U zletilých dětí představuje povinný díl jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu
Tip: Jak co nejlépe zvládnout dědické řízení, co dělat v případě dluhů zůstavitele a jak předejít sporům a vypořádat se s ostatními dědici jsme popsali v našem článku.
Dědicové družstevního podílu musí stejně jako u dědictví jiného majetku počítat s náklady za notáře. Jeho odměna se odvíjí od výše děděného majetku. Výše hodnoty družstevního podílu se obvykle řeší souhlasným prohlášením dědiců. V případě jejich neshody se lze obrátit na realitní kancelář, která zná ceny srovnatelných bytů v dané lokalitě.
Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.
Hledáte odpověď na konkrétní právní otázku? Napište nám ji a do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů. Máme specialisty na všechny oblasti práva a garantujeme tak vysokou odbornost našich advokátů.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Vzhledem k tomu, že pro nás bylo rozhodnutí koupit nemovitost krokem do neznáma, obrátili jsme se na Dostupného advokáta. Byla to ta naprosto nejlepší volba. Provedl nás celým procesem, od rezervace nemovitosti až po poskytnutí úschovy finančních prostředků. Všechny dokumenty ke koupi byly překontrolány, přepracovány a doplněny tak, že jsme je mohli bez obav podepsat. Právník Mgr. Svobodný, (zobrazit více) který se nás ujal, byl vždy připraven obratem zodpovědět všechny naše dotazy, poskytnout rady jak dále postupovat a hlavně vnesl do celé záležitosti pocit jistoty, že bojuje za nás. Až se opět dostaneme do situace, ve které budeme potřebovat právní radu, tak pro nás není jiná volba než Dostupný advokát. Děkujeme.
Oceňuji, jak rychle a pro mě jako laika srozumitelně pracujete. Ušetřilo mi to čas, nervy a obavy z neznámého. Už nikdy do bezplatné právní poradny.
S darovací smlouvou od vás jsem neměla na katastru nejmenší problém. Pracovnice u okénka se podívala na logo a poznamenala, že vaše smlouvy jsou vždy v pořádku. Dostupný advokát mi navíc telefonicky vysvětlil věci kolem věcného břemene, které by mne jako laika vůbec nenapadly. Nevím, co na službě zlepšit, jsem naprosto spokojená.
