Trest odnětí svobody na doživotí patří v České republice mezi nejpřísnější možné tresty. Je určen pro pachatele nejtěžších zločinů, jako jsou vícenásobné vraždy či teroristické útoky. Přestože je v právním řádu poměrně vzácný, zůstává životním osudem pro desítky odsouzených. Jaké jsou podmínky jeho uložení a za jaké trestné činy hrozí?
Doživotní vězení je jedním ze dvou výjimečných trestů, které mohou soudy v České republice udělit. Výjimečné tresty jsou určeny pro nejtěžší zločiny a představují nejpřísnější trestní sankce v zemi. Druhým výjimečným trestem je odnětí svobody na dobu 20 až 30 let, což je méně přísná varianta, která se ukládá, pokud existuje naděje na nápravu pachatele.
Před rokem 1990 byl v České republice (a dříve v Československu) za nejzávažnější zločiny včetně brutálních vražd nebo terorismu udělován trest smrti. Tento trest byl zrušen v roce 1990, kdy Československo přistoupilo k mezinárodním dohodám, které vyžadovaly jeho zrušení. Doživotí se tak stalo nejvyšším možným trestem, nahrazujícím absolutní trest smrti.
Soud může doživotí uložit pouze v případech, kdy je nebezpečí pro společnost mimořádně vysoké a kdy není naděje, že by pachatele šlo napravit běžnějším trestem. Podmínky, za jakých může být tento trest uložen, jsou přísně vymezeny zákonem a týkají se především brutálních nebo vícenásobných vražd, vlastizrady, genocidy a dalších zvlášť závažných zločinů. Doživotní vězení tak plní roli konečného prostředku ochrany společnosti před nejnebezpečnějšími zločinci.
Hledáte spolehlivého advokáta, který se v trestním řízení postaví za vaše práva? Obraťte se na nás. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu.
Tip: V jaké škále trestů se reálně soudci pohybují a lze predikovat, jaký trest za konkrétní trestný čin hrozí? Kdy je možné uložit trest podmíněný a kdy se naopak sahá k nejvyšším trestům? Na to jsme se zaměřili v samostatném článku.
Doživotí lze udělit za taxativně vymezené trestné činy, což znamená, že jsou přesně stanoveny zákonem. Mezi tyto činy patří především vražda spáchaná zvláště brutálním způsobem, teroristické útoky s úmyslem zabít, vlastizrada, obecné ohrožení s fatálními následky nebo genocida.
Pro možnost uložení tohoto trestu je důležité, aby čin byl proveden obzvláště zavrženíhodným způsobem nebo z obzvláště zavrženíhodných důvodů. Zákon vyžaduje, aby jednání pachatele vybočovalo svou brutalitou nebo bezcitností z běžného rámce a aby představovalo mimořádné riziko pro společnost. Příklady mohou zahrnovat vícenásobné vraždy, vraždy na dětech nebo na bezbranných obětech, nebo útoky motivované extrémní nenávistí.
Rozhodnutí o uložení doživotí je tedy zásadní a vyžaduje důkladné posouzení, zda je pachatel tak nebezpečný, že jeho náprava není reálná. Jen v takových případech může soud uložit tento nejpřísnější trest, který v českém právu existuje.
Doživotní trest je v České republice udělován poměrně vzácně. Na základě dostupných statistik se každoročně tento trest uděluje jen několika málo pachatelům. Ke konci roku 2023 bylo v Česku celkem 49 doživotně odsouzených vězňů, z toho tři ženy. Jedním z mediálně známých příkladů byl případ pana Z. K., který se rozhodl pomstít své manželce, která se pro neshody odstěhovala k synovi. Pan Z. K. zavítal k synovu bytu v 11. patře, kde zapálil vchodové dveře ve chvíli, kdy v bytě probíhala narozeninová oslava. Přímo v bytě zemřelo 6 osob, dalších 5 nepřežilo skok z okna.
Mezi další známé případy patří Jiří Kajínek, který byl v roce 1998 odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu, ale v roce 2017 mu prezident Miloš Zeman udělil milost, a po 23 letech byl propuštěn na svobodu. Takové případy však nejsou časté, a podmíněné propuštění je pro odsouzené na doživotí spíše teoretickou možností. O propuštění na svobodu mohou zažádat po odpykání 20 let, avšak soudy často žádosti zamítají.
Trest doživotí má tedy v českém právním systému velmi přísná pravidla, a jeho udělení i případné podmíněné propuštění se posuzují velmi pečlivě.
Výkon trestu doživotního vězení v České republice podléhá přísným pravidlům. Odsouzení na doživotí tráví svůj trest ve speciálních odděleních věznic, kde platí zpřísněná bezpečnostní opatření. Většinu času tráví osamoceně, často i v samostatných celách, a mají omezené možnosti pohybu a kontaktu s ostatními. Na procházky a návštěvy jsou zpravidla doprovázeni dozorcem, a tyto aktivity jsou výrazně omezené, aby byla zajištěna bezpečnost.
Doživotně odsouzení mohou pracovat, ale pouze uvnitř věznice a za přísných podmínek.
Na druhou stranu ale platí, že i když je trest doživotí udělen, nemusí nutně znamenat, že odsouzení stráví zbytek života ve vězení. Po dvaceti letech totiž mohou zažádat o podmíněné propuštění. Jak jsme ale již výše zmínili, soudy je schvalují velmi zřídka. Žadatel musí prokázat, že během výkonu trestu dosáhl výrazné nápravy, což se posuzuje například psychologickými testy. Pokud odsouzený neprokáže dostatečné známky nápravy, soud jeho žádost zamítne.
Tip: Seznamte se také s okolnostmi vylučující protiprávnost – situacemi, za kterých je běžně trestné chování legální.
Rozdíly v přístupu k doživotnímu vězení ukazují, jak různorodě jednotlivé státy hodnotí nebezpečnost pachatelů a jak se liší pohled na jejich možnost nápravy a ochranu společnosti. Tato variabilita také odráží kulturní a právní odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi.
Ohledně ukládání výjimečných trestů panují v jiných zemích velmi odlišná pravidla. Například v USA se uděluje trest doživotí mnohem častěji a v některých státech existuje i varianta bez možnosti podmíněného propuštění. Některé státy USA jsou známy i možností ukládat opakované či několikanásobné tresty doživotí či např. trest odnětí svobody v délce 136 let, což je délka trestu až násobně překračující běžnou délku života. Známé jsou i zákony „třikrát a dost“, kdy pachatel může dostat doživotí i za méně závažné zločiny, pokud se jich dopustí opakovaně.
Například v Norsku maximální trest odnětí svobody omezuje na 21 let, i pro zločiny, jako byl případ masového vraha Anderse Breivika. Tento trest však může být opakovaně prodlužován, pokud je osoba stále považována za hrozbu pro společnost. Na Novém Zélandu je trest doživotí standardně ukládán za vraždu, ale může být zkrácen, pokud okolnosti činu nejsou natolik závažné.
Brazílie naopak nemá ve svém trestním systému doživotní vězení ani trest smrti. Nejvyšší trest zde může být uložen na maximálně 30 let, a to i za velmi závažné zločiny.
Trest odnětí svobody na doživotí je v České republice jedním ze dvou výjimečných trestů, udělovaných za nejzávažnější zločiny, jako jsou brutální vraždy či terorismus. Lze jej udělit pouze za přesně vymezené trestné činy, pokud byly provedeny obzvláště zavrženíhodným způsobem. Výjimečnost tohoto trestu spočívá také ve způsobu výkonu. I když teoreticky existuje možnost podmíněného propuštění po 20 letech, soudy ji schvalují velmi zřídka.
Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
