Udělení milosti Janě Nečasové, odsouzené v případu zneužívání Vojenského zpravodajství, opět rozvířilo téma limitů prezidentské milosti. Pojďme si společně připomenout, jaká práva v této souvislosti prezident má, kam sahají hranice této pravomoci a které byly její nejkontroverznější příklady v minulosti.
Udělení milosti prezidentem republiky je pravomoc, kterou znaly již ústavy Československa. Prezident má velmi výjimečné právo zasáhnout do konkrétní kauzy, o níž rozhodovaly trestní soudy a zmírnit či prominout uložený trest. Případně může nařídit, aby nebylo trestní řízení vůbec zahájeno. Může odsouzeného také rehabilitovat.
Posoudíme vaše šance na úspěch u soudu a postaráme se o vaše zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Zákon ani ústava nespecifikují důvody, pro něž smí být milost udělena, lze tedy žádat takřka z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji se k ní ovšem sahá z důvodů sociálních či zdravotních. Tedy například, když je odsouzený nevyléčitelně nemocen a trest odnětí svobody tak znamená v podstatě jistotu úmrtí ve vězení. Také v situacích, kdy by odnětí svobody znamenalo například tíživou situaci pro nezletilé děti, které jsou na odsouzeném existenčně závislé, bývá přistupováno k udělení milosti.
Známe však i jiné případy, kdy se prezident rozhodl udělit milost např. z důvodu pochybností o uděleném trestu či postupu orgánu činných v trestním řízení. Jde o kontroverzní kauzy ve věcech odsouzeného vraha Jiřího Kajinka či lánského lesníka Miloše Baláka.
Prezident o milosti rozhoduje samostatně, s výjimkou abolice (viz níže).
Náš právní systém zná přesněji uvedeno tři formy udělení milosti, které se liší svými předpoklady a následky:
Tip: Jak probíhá trestní řízení„?Jaký je jeho průběh a jednotlivá stádia? Tím jsme se zabývali v našem samostatném článku.
Žádost o milost může podat kdokoliv ve svůj prospěch i ve prospěch jiné osoby. Podává se v písemné podobě (případně v elektronické podobě přes datovou schránku) a adresuje se ministerstvu spravedlnosti. To je shromažďuje a připravuje k nim prezidentovi podklady, případně je předběžně vyhodnotí.
Žádost by měla obsahovat veškeré identifikační údaje o žadateli i osobě, které se týká (nejedná-li se o totožnou osobu). Dále je třeba označit soud a spisovou značku. Klíčové jsou důvody, proč by mělo být žádosti vyhověno (zejména sociální či zdravotní), případně dokumenty, kterými mohou být tvrzené skutečnosti doloženy.
Ministerstvo spravedlnosti na základě žádosti o milost posoudí veškeré okolnosti daného případu. Může si vyžádat vyjádření ošetřujícího lékaře, zda osoba, pro kterou je milost žádána, trpí závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život. Konečné rozhodnutí je v rukou prezidenta republiky.
Prezidenti České republiky, počínaje Václavem Havlem, své pravomoci týkající se milostí do určité míry přizpůsobovali. Prezident Havel převedl pravomoc řešit a případně zamítat některé méně významné žádosti o milost na ministra spravedlnosti.
Tento princip nevyhovoval Václav Klausovi, který postup svého předchůdce zrušil a řízení o žádostech o milost proto v plné šíři prováděla Kancelář prezidenta republiky.
Miloš Zeman opět vrátil stav částečně zpět, když rozhodnul, že mu k posouzení mají být Ministerstvem spravedlnosti předávány žádosti pouze v případech, kdy žadatel trpí závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, tedy v takzvaných humanitárních případech. Jak je uvedeno výše, ne vždy tak ale jednal. Ministerstvo tedy postupuje Kanceláři prezidenta republiky k rozhodnutí pouze ty žádosti, které dané kritérium splňují. Není-li tomu tak, pak ministr spravedlnosti žádosti o milost zamítne. Řada výjimek z tohoto principu ovšem nakonec učiněno byla.
Tip: Bylo proti vám či někomu z vašich blízkých zahájeno trestní stíhání? Je dobré znát svá práva a vědět, jakými zásadami se musí orgány činné v trestním řízení řídit, aby byla vaše práva zachována.Blíže jsme se jim věnovali v našem článku.
Kontroverzní omilostnění mají na kontě všichni tři polistopadoví prezidenti.
Václav Havel udělil milost Martinovi Odložilovi, synovi gymnastky Věry Čáslavské. Hádka s jeho otcem se změnila ve fyzickou potyčku, jejímž následkem se otec uhodil do hlavy a zemřel. Soud Odložila nepravomocně poslal na čtyři roky do vězení, ale než o případu stačil rozhodnout odvolací soud, udělil mu prezident Václav Havel milost. Kontroverzní na případu byl jednak fakt, že nešlo o žádný mimořádný případ typu vážně nemocné osoby a zejména: jeho matka, Věra Čáslavská, byla Havlovou přítelkyní i poradkyní.
Václav Klaus má na kontě rovněž udělení nejméně jedné vysoce medializované milosti. Udělil ji jihlavskému podnikateli Zdeňkovi Kratochvílovi, který byl obviněn z tunelování několika firem. Jeho spolupachatelé dostali od soudu tresty odnětí svobody v délce mnoha let, Kratochvílovi ale již soud udělit trest nestačil. Václav Klaus jej předběhl s abolicí pro tohoto muže. Zdůvodnil to jeho vážným psychickým stavem, který mu ani neumožňuje chápat trestní řízení. Kratochvíl přitom i nadále podnikal a řídil velké podniky.
Miloš Zeman má svědomí několik zpochybňovaných milostí. První z nich se týkala doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka, který sice svou vinu popíral a proslavil se i svým útěkem z vězení, z trestněprávního hlediska ovšem o jeho vině pochyb nebylo. Přesto si nebyl prezident jist jeho zaviněním a zbytek trestu mu odpustil.
Z relativně nedávné doby pak pochází omilostnění Miloše Baláka, ředitele Lesní správy Lány, formou prominutí a zahlazení nepodmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu zákazu činnosti. Stejně jako Kajínek, ani Balák nesplňoval podmínky, které si prezident pro udělování milostí sám uložil. Veřejnost chápala jako skutečný důvod udělení milosti blízký vztah prezidenta k odsouzenému. Zmíněná kauza dokonce vedla k úvahám senátorů o podání ústavní žaloby na prezidenta.
Převážnou přízeň veřejnosti si prezident Zeman získal, když udělil milost polskému manželskému páru Jaroslawovi a Karolíně Kordysovým, odsouzenému za nelegální obchody s psychotropní látkou. Přesto, že v dané kauze nebyli žádní poškození, uložil jim soud osm let vězení, což se jevilo široké veřejnosti jako příliš přísné, či nespravedlivé. Miloš Zeman jim zbytek jejich trestu odpustil, i když ani zde nebyly dány žádné “sociální” důvody.
Posledním příkladem, který jsme zmiňovali hned v úvodu, je udělení milosti Janě Nečasové (dříve Nagyové), odsouzené v případu zneužití Vojenského zpravodajství. V její kauze došlo k prominutí doby podmínky jejího trestu. Zdůvodnění, podle něhož od případu uběhlo již mnoho let a odsouzená se po tuto dobu chovala řádně, bylo veřejností vnímáno spíše jako ryze formální. Obdobných případů by se daly jistě najít tisíce, ale milosti prezidenta se nedočkají. Uvedené rozhodnutí, jímž Miloš Zeman završil svou sérii kontroverzních milostí, lze označit za postup, který směřuje proti smyslu institutu milosti a může zcela podlamovat důvěru veřejnosti v právní systém.
V souvislosti s prezidentskými volbami řešili někteří novináři, zda by si mohl nový případně prezident udělit milost sám sobě. Podle většiny ústavních právníků to však možné není, a to ani v případě, kdy není nutný spolupodpis předsedy vlády. Bylo by to totiž jednak v rozporu se samotným smyslem milosti, ale i s principy demokratického právního státu.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
