Kapitoly článku
Dánský trh práce je charakteristický flexibilitou zahrnující nízkou míru ochrany zaměstnanců před propuštěním, ale s vysokými dávkami v nezaměstnanosti a efektivním systémem sociálního zabezpečení. Důraz je kladen na tripartitní spolupráci mezi odbory, zaměstnavateli a státem, s vysokým stupněm organizovanosti obou skupin.Je zde běžná vysoká mobilita pracovní síly a důležitá je také takzvaná funkční flexibilita zaměstnanců.
Jak a proč změnit český zákoník práce
V novém návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro modernizaci českého pracovního práva se objevují klíčové reformy inspirované právě dánským modelem. Hlavním bodem je zjednodušení procesu propouštění. NERV navrhuje, aby zaměstnavatelé mohli propustit zaměstnance bez nutnosti uvádět konkrétní důvod. To by však bylo kompenzováno odstupným, jehož výše by se odvíjela od délky pracovního poměru, podobně jako je tomu dnes. Dalším návrhem je prodloužení zkušební doby, což by mělo zaměstnavatelům umožnit lépe posoudit vhodnost zaměstnance pro danou pozici.
Tip: Dostali jste výpověď z pracovního poměru? Jak mít jistotu, že je podaná výpověď platná a zcela v souladu s právními předpisy? Nebo naopak že výpověď, kterou jste dostali, splňuje všechny náležitosti? Tím jsme se zabývali v našem článku.
Tato navrhovaná změna má reflektovat potřebu flexibilnějšího trhu práce v České republice. Očekává se, že uvolnění podmínek pro propouštění povede k dynamickému pracovnímu trhu, kde budou zaměstnavatelé schopni rychleji reagovat na měnící se ekonomické podmínky a potřeby firmy. Tento přístup však vyžaduje rovnováhu, aby byla zajištěna ochrana zaměstnanců, což je výzva, kterou NERV adresuje prostřednictvím návrhů na odstupné a podporu při přechodu na nové pracovní pozice.
Dostali jste výpověď z práce?
Při výpovědi z práce vám pomůžeme bránit se proti krokům zaměstnavatele a zajistíme, abyste od něj dostali vše, na co máte nárok. A to například včetně dlužné mzdy či odstupného. Pomoc poskytujeme v celé ČR a za předem danou cenu.
Navrhovaná reforma by měla rovněž stimulovat zaměstnavatele k investicím do rozvoje a školení svých pracovníků, což je způsob, jak snížit rizika spojená s potenciálním propouštěním a zároveň podpořit profesní růst zaměstnanců.
Je české pracovní právo nepružné?
Pro českého zaměstnance, zvyklého po desetiletí na enormní právní ochranu, kdy drtivá většina lidí v podstatě “nevyhoditelná”, se může jednat na první pohled o opatření velmi tvrdé. Je ale třeba se na problematiku podívat komplexně a prakticky. Zdání totiž klame.
Současný český zákoník práce představuje pro zaměstnavatele i schopné zaměstnance určité nevýhody, zejména v kontextu výpovědních podmínek. Striktní regulace propouštění může vést k značné rigiditě na trhu práce. Zaměstnavatelé často čelí komplikovanému procesu při rozvázání pracovního poměru, což může omezovat jejich flexibilitu v rychle se měnícím ekonomickém prostředí. Tato rigidita může paradoxně také odrazovat firmy od přijímání nových zaměstnanců, jelikož se obávají možných komplikací při potřebě budoucího propouštění.
Problém však je v tom, že takto to funguje na papíře. Z naší praxe víme, že stejně zákoník práce zaměstnance nakonec neochrání, resp. ke skončení praocvního poměru dojde. Je to však nespravedlivé. Kdo se nebrání, ke “odejit” bez řádného odstupného (někdy se dokonce dohody o rozvázání pracovního poměru protiprávně podepisují hned při nástupu jen bez uvedení dne podpisu). Naopak, když se zaměstnanec brání, může získat vysoké odstupné. Zaměstnavatele to však stojí mnoho peněz i na právní pomoc.
Nejeden zaměstnanec či zaměstnankyně se pak také setkali s tím, že vykonávají úkoly i za ostatní kolegy, protože “oni to zvládnou”, kdežto kapacity a schopnosti jejich kolegů a kolegyň jsou omezené. Na pracovištích tak mnohdy existuje skupina lidí, která dny tráví surfováním na síti a komentováním posledního dílu oblíbeného seriálu, zatímco ostatní spolupracovníci dělají veškerou práci. I pro tyto posledně jmenované by flexibilita propouštění znamenala velkou úlevu.
Zaměstnanci sice mají vysokou míru formální ochrany, ale tím, že je obecně na trhu práce nižší mobilita, brzdí to i ty, kteří by výpověď bez problémů dát mohli (zaměstnanci u nás při podání výpovědi nejsou vázáni žádnými důvody). Tato situace tak může vést k menší motivaci zaměstnanců ke změně pracovní pozice nebo k dalšímu profesnímu rozvoji.
Výše uvedené pak souvisí i s dopadem na celkovou ekonomiku. Přílišná ochrana zaměstnanců může vést k menší dynamice a inovativnosti v podnikání, což může mít dlouhodobě negativní dopad na hospodářský růst a konkurenceschopnost země.
Takto se aktuální podoba českého zákoníku práce může stát bariérou nejen pro zaměstnavatele, ale i pro samotné zaměstnance a celou ekonomiku, která potřebuje více flexibilní a adaptabilní trh práce.
V čem spočívá dánský model a jaké jsou jeho výhody?
Dánský model, známý také jako „flexicurity“, je charakterizován svou flexibilní pracovní politikou, která kombinuje snadné propouštění zaměstnanců s vysokou mírou sociální ochrany a aktivní politikou zaměstnanosti. Tento model umožňuje zaměstnavatelům snadno měnit své pracovní síly v reakci na ekonomické změny. Nevytváří ale ze zaměstnanců ustrašené bytosti, které se každý den bojí o svou pracovní pozici. Zajišťuje jim totiž současně silné sociální jistoty a podporu při hledání nového zaměstnání. To zahrnuje i štědré sociální dávky a aktivní opatření na podporu zaměstnanosti, jako jsou rekvalifikační kurzy a poradenství. Díky tomu se pracovní síla rychle přizpůsobuje potřebám trhu a podporuje se mobilita zaměstnanců.
Výhody tohoto modelu spočívají v jeho schopnosti podporovat vysokou míru zaměstnanosti a současně zachovávat sociální soudržnost. Usiluje tak o dosažení rovnováhy mezi potřebami podniků a ochranou pracovníků. Flexibilita trhu práce napomáhá inovacím a konkurenceschopnosti, zatímco silné sociální zabezpečení a podpora zaměstnanců při změně práce přispívá k ekonomické a sociální stabilitě.
Jaké výhody i nevýhody lze od aplikace dánského modelu do našich poměrů očekávat?
Porovnáním nešvarů současného českého trhu a výhod trhu dánského můžeme dospět k myšlence, že transformace českého pracovního práva nastíněným směrem by mohla České republice přinést řadu výhod. Především by se zvýšila flexibilita trhu práce, což by umožnilo rychlejší reakci firem na změny v ekonomice a zvyšovalo by to jejich konkurenceschopnost. Tím by se mohla podpořit i inovace a celkový ekonomický růst. Pro zaměstnance by tento model znamenal větší mobilitu a možnost rychlejší změny zaměstnání, což by mohlo vést k lepšímu vyhledávání pracovních příležitostí.
Odstranilo by to i výše uvedené administrativní náklady (třeba i na nás právníky).
Na druhou stranu, existují také potenciální nevýhody. Zvýšená flexibilita na trhu práce může vést k menší pracovní jistotě, což by mohlo být stresující pro některé zaměstnance. Rovněž by bylo nezbytně nutné posílit sociální systém a zabezpečit adekvátní podporu pro ty, kteří přijdou o práci, což by mohlo vyžadovat významné investice a reorganizaci stávajících sociálních služeb. To je však stejně potřeba. Na úřadech lidé chybí!
Celkově by přijetí dánského modelu vyžadovalo pečlivou rovnováhu mezi zajištěním flexibilitě firem a ochranou sociálních práv zaměstnanců, což by mohlo představovat významnou výzvu pro český legislativní a sociální systém.