Jsou odbory přežitkem minulých časů nebo mohou přinést na vašem pracovišti reálnou změnu a zlepšení podmínek? Co vše mohou zajistit a při jakých příležitostech je nesmí zaměstnavatel opomíjet? Přinášíme přehledné shrnutí.
Jsou odbory přežitkem minulých časů nebo mohou přinést na vašem pracovišti reálnou změnu a zlepšení podmínek? Co vše mohou zajistit a při jakých příležitostech je nesmí zaměstnavatel opomíjet? Přinášíme přehledné shrnutí.
Možná vám slovo odbory evokuje nekonečné schůzování, které vede tak maximálně k zajištění hodinek jako dárku pro zasloužilé pracovníky. Fungující odbory ale mohou zajistit mnohem víc, záleží především na jejich členech. Jsou-li funkční, mohou představovat platformu pro efektivní vyjednávání podmínek se zaměstnavatelem. Obecně mají za cíl zejména zlepšení pracovních a ekonomických podmínek a zajištění oblasti bezpečnosti práce. Pomoci mohou i s řešením zcela konkrétních situací v práci, jako je například udělování výpovědi. Členové odvádějí odborové organizaci měsíční příspěvek ve výši 1 % ze svého čistého platu, což podporuje její nezávislost.
Členství v odborové organizaci je dobrovolné, stejně jako samotné zakládání odborů. Zákoník práce tedy nijak neupravuje nutnost mít v určité situaci ve společnosti odbory a existuje velké množství firem, v nichž žádné odbory zřízeny nejsou.
Založit odbory může jakýkoliv zaměstnanec či zaměstnankyně společnosti. Potřebuje k tomu pouze souhlas a spolupráci dalších dvou kolegů či kolegyň, se kterými vytvoří přípravný výbor. Společně v rámci výboru sepíší stanovy, které schválí na ustavující schůzi. Následně je odborovou organizaci nezbytné nahlásit na ministerstvu vnitra a oznámit její vznik zaměstnavateli. Dnem následujícím po doručení na ministerstvo vnitra je odborová organizace založena.
Členy jednajícího orgánu (předsednictva, výboru apod.) mohou klidně být i jiné osoby, než zaměstnanci firmy, ovšem v případě potřeby je nutné prokázat, že alespoň tři odboráři jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Ze zákona není zřejmé, jak by takové prokazování mělo případně vypadat, nicméně neznamená to nutně, že by odborová organizace musela předkládat seznam členů.
Zaměstnavatel dokonce ani nesmí od svých zaměstnanců informace o jejich členství v odborech požadovat, nicméně lze předpokládat, že členové přípravného výboru se za členy sami označí.
U jednoho zaměstnavatele smí existovat i více odborových organizací. V takovém případě je zaměstnavatel povinen jednat se všemi a informovat je dle zákona o všem nezbytném.
Zaměstnavatel by neměl zapojení v odborové organizaci nijak postihovat, bohužel ale existují případy, kdy k tomu dochází.
Zaměstnanci jedné továrny v severomoravském kraji byli trvale nespokojeni se svými pracovními podmínkami. Nebyly jim propláceny přesčasy, výplata chodila se zpožděním, a proto se čtyři zaměstnanci rozhodli založit odborovou organizaci. Ještě než založení oficiálně oznámili zaměstnavateli, ten jim všem udělil výpověď. Zaměstnanci se obrátili na Dostupného advokáta s žádostí o pomoc. Situace byla přitom poměrně jasná. Zaměstnavatel nejenže neměl v danou chvíli zákonný důvod udělit těmto zaměstnancům výpověď, ale navíc bylo zřejmé, že jde o šikanu a pomstu spojenou se založením odborové organizace. Našim advokátům a nakonec i samotnému zaměstnavateli bylo zřejmé, že situaci nemůže z hlediska právního ustát a výpovědi byly neplatné. To nakonec uznal i zaměstnavatel a své výpovědi stáhl.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Zaměstnavatel má několik okruhů povinností vůči odborové organizaci. Především musí jejím prostřednictvím informovat zaměstnance a dále má povinnost s ní určité skutečnosti projednávat.
Zaměstnavatel je povinen odborovou organizaci, která u něj působí, informovat o:
Tip: Oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme se detailně zabývali v našem samostatném článku.
Společné rozhodování zaměstnavatele a odborové organizace se týká fondu kulturních a sociálních potřeb, tedy přídělu do něj a jeho čerpání.
Odbory musí být ke kolektivnímu vyjednáváni oprávněni na základě stanov. V takovém případě smí jednat o kolektivní smlouvě.
Kolektivní smlouvu chápeme jako dvoustrannou smlouvu mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, jejímž obsahem jsou práva i povinnosti v pracovněprávních vztazích. Týká se následně všech zaměstnanců, tedy nejenom těch, kteří jsou členy odborů. Pakliže existuje na pracovišti více odborových organizací, pak za zaměstnance, kteří nejsou členy žádné z nich, jedná ta organizace, která má největší počet členů (pokud si nezvolí zaměstnanec jinak).
Kolektivní smlouva může obsahovat například:
Nepostupuje-li kolektivní vyjednávání ke zdárnému výsledku, může být krajním řešením sporu o uzavření kolektivní smlouvy i stávka. Podle zákona jí musí povinně předcházet neúspěšné řízení mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
Lapidárně řečeno ve všech. Najdete je v malých firmách i společnostech čítajících tisíce zaměstnanců. Existují ve státní i soukromé sféře a rovněž takřka ve všech profesích. Jednotlivé odbory se sdružují dle profesí do odborových svazů, které mohou tvořit ještě další uskupení typu asociace či konfederace. Ty největší z nich, ASO ČR spolu s ČMKOS, zastupují odbory v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).
Asociace samostatných odborů České republiky (ASO ČR) je sdružení nezávislých odborových svazů v České republice. ASO je druhou největší odborovou centrálou v Česku.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je tzv. odborová centrála, tedy sdružení odborových svazů v Česku. Sdružuje mj. odborový svaz hasičů, pracovníků školství, OS pracovníků knihoven, OS pracovníků kulturních zařízení a mnoho jiných.
Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Službu jsem opakovaně využil s maximální spokojeností. Mohu doporučit.
Rychla odpoved (telefonicky kontakt s pravnikem). Navrhli nekolik variant reseni, serazeno dle pomeru vykon / cena. Rozumne vysvetleno, nic netlacili.
Jít osobně za advokátem mně přišlo dost nepříjemné. S Dostupným advokátem jsem ale všechno vyřídil bez toho, abych se s kýmkoli vůbec musel setkat. Koupil jsem u něj konzultaci, protože mě zaměstnavatel vyslal na dlouhodobou pracovní cestu do dost exotické země, aniž by mi cokoli vysvětlil a já jsem ani nevěděl, na co mám nárok. (zobrazit více) Advokát přes skype příjemný, služba rychlá, můžu jen doporučit.
