Co jsou to odbory a k čemu slouží?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
30. prosince 2024
6 minut čtení
6 minut čtení
Pracovní právo

Jsou odbory přežitkem minulých časů nebo mohou přinést na vašem pracovišti reálnou změnu a zlepšení podmínek? Co vše mohou zajistit a při jakých příležitostech je nesmí zaměstnavatel opomíjet? Přinášíme přehledné shrnutí.

odbory, stávka na pracovišti

Možná vám slovo odbory evokuje nekonečné schůzování, které vede tak maximálně k zajištění hodinek jako dárku pro zasloužilé pracovníky. Fungující odbory ale mohou zajistit mnohem víc, záleží především na jejich členech. Jsou-li funkční, mohou představovat platformu pro efektivní vyjednávání podmínek se zaměstnavatelem. Obecně mají za cíl zejména zlepšení pracovních a ekonomických podmínek a zajištění oblasti bezpečnosti práce. Pomoci mohou i s řešením zcela konkrétních situací v práci, jako je například udělování výpovědi. Členové odvádějí odborové organizaci měsíční příspěvek ve výši 1 % ze svého čistého platu, což podporuje její nezávislost.

Členství v odborové organizaci je dobrovolné, stejně jako samotné zakládání odborů. Zákoník práce tedy nijak neupravuje nutnost mít v určité situaci ve společnosti odbory a existuje velké množství firem, v nichž žádné odbory zřízeny nejsou.

Kdo a jak může odbory založit?

Založit odbory může jakýkoliv zaměstnanec či zaměstnankyně společnosti. Potřebuje k tomu pouze souhlas a spolupráci dalších dvou kolegů či kolegyň, se kterými vytvoří přípravný výbor. Společně v rámci výboru sepíší stanovy, které schválí na ustavující schůzi. Následně je odborovou organizaci nezbytné nahlásit na ministerstvu vnitra a oznámit její vznik zaměstnavateli. Dnem následujícím po doručení na ministerstvo vnitra je odborová organizace založena.

Členy jednajícího orgánu (předsednictva, výboru apod.) mohou klidně být i jiné osoby, než zaměstnanci firmy, ovšem v případě potřeby je nutné prokázat, že alespoň tři odboráři jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Ze zákona není zřejmé, jak by takové prokazování mělo případně vypadat, nicméně neznamená to nutně, že by odborová organizace musela předkládat seznam členů.

Zaměstnavatel dokonce ani nesmí od svých zaměstnanců informace o jejich členství v odborech požadovat, nicméně lze předpokládat, že členové přípravného výboru se za členy sami označí.

U jednoho zaměstnavatele smí existovat i více odborových organizací. V takovém případě je zaměstnavatel povinen jednat se všemi a informovat je dle zákona o všem nezbytném.

Zaměstnavatel by neměl zapojení v odborové organizaci nijak postihovat, bohužel ale existují případy, kdy k tomu dochází.

Tip na článek

Přečtěte si také náš článek na téma druhy odborů, se kterými se u nás můžete setkat.

Příklad odborové organizace na severu Moravy

Zaměstnanci jedné továrny v severomoravském kraji byli trvale nespokojeni se svými pracovními podmínkami. Nebyla jim proplácena práce přesčas, výplata chodila se zpožděním, a proto se čtyři zaměstnanci rozhodli založit odborovou organizaci. Ještě než založení oficiálně oznámili zaměstnavateli, ten jim všem udělil výpověď. Zaměstnanci se obrátili na Dostupného advokáta s žádostí o pomoc. Situace byla přitom poměrně jasná. Zaměstnavatel nejenže neměl v danou chvíli zákonný důvod udělit těmto zaměstnancům výpověď, ale navíc bylo zřejmé, že jde o šikanu a pomstu spojenou se založením odborové organizace. Našim advokátům a nakonec i samotnému zaměstnavateli bylo zřejmé, že situaci nemůže z hlediska právního ustát a výpovědi byly neplatné. To nakonec uznal i zaměstnavatel a své výpovědi stáhl.

Související služba

Máte problém týkající se odborů?

Neváhejte se na nás obrátit. Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování návrhu zdarma.

Chci pomoct

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Povinnosti vůči odborové organizaci

Zaměstnavatel má několik okruhů povinností vůči odborové organizaci. Především musí jejím prostřednictvím informovat zaměstnance a dále má povinnost s ní určité skutečnosti projednávat.

Informační povinnost

Zaměstnavatel je povinen odborovou organizaci, která u něj působí, informovat o:

  • vývoji mezd a platů,
  • vývoji průměrné mzdy či platu a jejich jednotlivých složek a členění dle profesních skupin,
  • ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím vývoji,
  • činnosti zaměstnavatele a změnách v předmětu činnosti,
  • ekologických opatřeních,
  • právním postavení a vnitřním uspořádání zaměstnavatele a jeho změnách,
    osobách oprávněných jednat jménem zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích,
  • základních pracovních podmínkách a jejich změnách,
  • opatřeních vedoucích k zamezení diskriminace,
  • nabídkách volných pracovních míst,
  • bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Povinnost jednat s odborovou organizací se týká:

  • Projednávání informací o nově vzniklých pracovních místech.
  • Projednání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru – takový postup je třeba předem projednat s odborovou organizací. Pokud se jedná o člena orgánu odborové organizace, pak je zaměstnavatel povinen si vyžádat souhlas odborové organizace s výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru (v opačném případě jsou dané úkony neplatné). Jiné případy skončení pracovního poměru stačí oznámit ex post, nevyžaduje se souhlas odborů.
  • Hromadného propouštění – i tento postup je třeba alespoň 30 dní předem konzultovat s odborovou organizací, které sdělí důvody propouštění, počet propouštěných zaměstnanců, dobu, kdy k propouštění dojde, odstupné či další práva propouštěných zaměstnanců.
  • Hromadné úpravy pracovní doby – týká se nejen pracovní doby jako takové, ale rovněž práce přesčas, noční práce či možnosti nařizovat práci ve dnech pracovních klidu.
  • Náhrady škody – dojde-li k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání zaměstnance, je třeba patřičnou náhradu škody předem projednat.
  • Rozvrhu čerpání dovolených, se kterým zaměstnavatel seznamuje odborovou organizaci předem a ta mu vyjádří (či nevyjádří) souhlas.
Tip na článek

Oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme se detailně zabývali v našem samostatném článku.

Spolurozhodování

Společné rozhodování zaměstnavatele a odborové organizace se týká fondu kulturních a sociálních potřeb, tedy přídělu do něj a jeho čerpání.

Kolektivní vyjednávání

Odbory musí být ke kolektivnímu vyjednáváni oprávněni na základě stanov. V takovém případě smí jednat o kolektivní smlouvě.

Kolektivní smlouvu chápeme jako dvoustrannou smlouvu mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, jejímž obsahem jsou práva i povinnosti v pracovněprávních vztazích. Týká se následně všech zaměstnanců, tedy nejenom těch, kteří jsou členy odborů. Pakliže existuje na pracovišti více odborových organizací, pak za zaměstnance, kteří nejsou členy žádné z nich, jedná ta organizace, která má největší počet členů (pokud si nezvolí zaměstnanec jinak).

Kolektivní smlouvy mohou být v rámci jedné společnosti pro celý podnik, nebo pro jednotlivé úrovně řízení (územně či profesně vymezené).

Kolektivní smlouva může obsahovat například:

  • úpravu pracovní doby (např. zkrácenou či pružnou pracovní dobu),
  • dovolenou – tedy např. více týdnů než činí zákonný nárok,
  • překážky v práci – nárok na placené volno nad rozsah stanovený právním předpisem,
  • ochranu zaměstnanců při organizačních změnách, stanovení odstupného, mzdy – např. pravidla pro poskytování odměn, či výši příplatků za práci přesčas nebo o víkendu,
  • pracovní benefity – penzijní či životní pojištění, stravenky, odměny při výročích, fond FKSP apod.,
  • BOZP,
  • svou platnost a účinnost – smlouva může vzniknout na dobu určitou nebo neurčitou (možnost výpovědi upravuje zákoník práce – vypovědět lze nejdříve po šesti měsících platnosti s šestiměsíční výpovědní dobou).

Nepostupuje-li kolektivní vyjednávání ke zdárnému výsledku, může být krajním řešením sporu o uzavření kolektivní smlouvy i stávka. Podle zákona jí musí povinně předcházet neúspěšné řízení mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.

Tip na článek

Stávka nemusí být jen dýdžejů. Stávky totiž provází lidstvo už stovky let a mění tak běh našich dějin. Nevyhneme se jim ani dnes, kdy si je spojujeme zejména se stávkami učitelů a studentskými stávkami za klima. Výjimkou není ani stávka lékařů. K čemu jsou ale vlastně stávky dobré a jaké stávky poznamenaly naši zemi nejvíce? To se dočtete v dalším článku.

V jakých oblastech odbory vznikají?

Lapidárně řečeno ve všech. Najdete je v malých firmách i společnostech čítajících tisíce zaměstnanců. Existují ve státní i soukromé sféře a rovněž takřka ve všech profesích. Jednotlivé odbory se sdružují dle profesí do odborových svazů, které mohou tvořit ještě další uskupení typu asociace či konfederace. Ty největší z nich, ASO ČR spolu s ČMKOS, zastupují odbory v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).

Asociace samostatných odborů České republiky (ASO ČR) je sdružení nezávislých odborových svazů v České republice. ASO je druhou největší odborovou centrálou v Česku.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je tzv. odborová centrála, tedy sdružení odborových svazů v Česku. Sdružuje mj. odborový svaz hasičů, pracovníků školství, OS pracovníků knihoven, OS pracovníků kulturních zařízení a mnoho jiných.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

Konzultace s advokátem

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 5 městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8–18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2025
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)