Vloupat se do cizího auta je jednoznačně nelegální. Co když ale v autě vidíte spící dítě, venku se teploty blíží k třicítce a kolem ani noha? V tomto případě vám to s největší pravděpodobností projde. Jedná se totiž o krajní nouzi. V dnešním článku si pojem krajní nouze vysvětlíme podrobně, uvedeme její podmínky a konkrétní příklady ze života.
Krajní nouze je jednou z okolností vylučující protiprávnost. Jde o okolnosti, které způsobují, že jednání, které by normálně bylo považováno za protiprávní (například trestné nebo přestupkové), není v této konkrétní situaci považováno za nezákonné. Nejedná se přitom jen o nějakou fyzickou činnost, ale například i o využití cizího majetku – např. použití zbraně proti útočícímu zvířeti, které mě ohrožuje na životě, použití cizího auta k převozu vážně zraněné osoby, pokud jsem mimo civilizaci, vydání cizího majetku například při ozbrojeném přepadení apod.
Představme si například situaci, kdy člověk vylomí dveře, aby se dostal do zamčeného bytu. Normálně by se jednalo o trestný čin vloupání. Okolnost vylučující protiprávnost by v tomto případě byla třeba situace, kdy by osoba takto jednala za účelem zachránit malé dítě před postupujícím požárem.
Celkem existuje pět druhů okolností vylučujících protiprávnost:
My se v tomto článku zaměříme na krajní nouzi a zároveň ji také srovnáme s nutnou obranou, se kterou jsou si velmi podobné a často dochází k jejich záměně.
Popište nám svůj problém a my vám do 48 hodin připravíme právní rozbor. Připravíme vám nabídku právního zastoupení a u soudu budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Nutná obrana je oprávněné použití síly nebo jiného obranného prostředku k ochraně sebe, jiné osoby nebo majetku před bezprostředním neoprávněným útokem. Tento zásah je tedy odpovědí na aktuální nebo hrozící útok. Musí ale být nezbytný a odpovídající pro odražení útoku.
Krajní nouze je pak situace, kdy jednání sice porušuje zákon, ale je nezbytné pro odvrácení nebo minimalizaci nebezpečí pro osoby nebo majetek.
Hlavním rozdílem je tedy to, že nutná obrana reaguje na útok (aktivní jednání jiné osoby), zatímco u krajní nouze se nejedná o útok, ale obecně jakékoli bezprostřední nebezpečí, které může být způsobeno např. přírodními jevy či technickými závadami.
Tip: Více o nutné obraně si můžete přečíst v samostatném článku.
Na rozdíl od nutné obrany, kde se předpokládá, že obránce můře zvolit (takřka) jakýkoliv prostředek, který útok rychle, efektivně a definitivně odvrátí, v případě krajní nouze je zákon o něco přísnější. Na jednající osobu je kladen větší nárok v tom smyslu, že by se měla v prvé řadě snažit odvrátit nebezpečí jinak. Pokud tedy je možné zvolit v danou chvíli bez větších potíží například útěk, jednání v krajní nouzi se vám nemusí uznat. To, jakým způsobem jste nouzový stav odvrátili, a jaké byly v danou chvíli vaše další možnosti, bude předmětem vyšetřování.
Jak už jsme zmínili, krajní nouze je stav, kdy osoba spáchá jinak trestný čin nebo přestupek za účelem odvrácení nebezpečí, které hrozí zájmu chráněnému zákonem, a nemá možnost tento čin odvrátit jiným způsobem. V případě krajní nouze se tedy předpokládá splnění následujících podmínek:
Odvracení nebezpečí, které hrozí některému ze zájmů chráněných trestním zákoníkem – toto nebezpečí může mít různé příčiny jako vichřice, požár, působení různých strojů či mechanismů, útok zvířete (nepoštvaného člověkem). Ohroženo je přitom zdraví, život, svoboda, majetek či jiné zájmy, jejichž ochranou se zabývá trestní zákoník.
Tento termín znamená, že nebezpečí musí být aktuální a bezprostředně ohrožující, tedy že k němu dochází přímo v daný moment nebo je těsně na spadnutí, a nelze jej odvrátit jiným způsobem než porušením zákona.
Zákon tedy vyžaduje, aby nebezpečí bylo takové povahy, že není čas nebo možnost přivolat pomoc nebo čekat na záchranu jinými legálními prostředky. Tento bezprostřední charakter nebezpečí je tedy zásadní, aby bylo jednání v krajní nouzi ospravedlnitelné a nebylo považováno za trestné.
O krajní nouzi se tak bude jednat třeba v případě, kdy vyjdete do lesa na procházku a najednou na vás zaútočí rozzuřený pes. V okolí není nikdo, kdo by vám mohl pomoci, a nemáte možnost utéct nebo se ukrýt. Jediným způsobem, jak se zachránit, je použít kámen, který najdete na zemi, a psa jím udeřit. Kdy by se však o krajní nouzi nejednalo je třeba v případě, že váš soused chová agresivního psa, který vás již v minulosti pokousal. Pes je však momentálně zavřený na zahradě za plotem a nepředstavuje žádné bezprostřední nebezpečí.
Tip: Krajní nouzi můžeme nalézt i v občanském zákoníku, který zjednodušeně řečeno říká, že jednající v krajní nouzi v takovém případě není povinen k náhradě škody.
Vždy je třeba zvolit takové prostředky, které vyvolají co nejmenší škodu. Pokud se můžeme bez problémů před útočícím zvířetem schovat třeba v autě, pak rozhodně není na místě jej zabít.
Způsobený následek nesmí být stejně závažný nebo dokonce ještě závažnější než ten, který hrozil – hrozí-li mi pokousání lýtka od drobného psa, pak jej nemohu například usmrtit. Jde také o výrazný rozdíl oproti institutu nutné obrany, kde je míra následku o něco benevolentnější.
Ten, jemuž nebezpečí hrozilo, neměl z nějakého důvodu povinnost jej snášet – určité osoby mají třeba přímo v popisu povolání, že jsou vystaveni jisté míře nebezpečí (třeba hasiči či policisté).
Tip: Zajímáte-li se o zásady jimiž se řídí trestní řízení, pak doporučujeme přečíst si náš článek.
Některé příklady krajní nouze jsme již naznačili výše, ale přidejme si ještě další:
Představte si, že se nacházíte v lese. Ztratili jste se, nemáte u sebe telefon a bloudíte už dva dny. Nemáte u sebe žádné jídlo a vodu a cítíte, že jste dehydrovaní a vysílení. Po delší době hledání narazíte na opuštěnou chatu. Rozhodnete se do chaty vloupat, abyste si vzali potřebné zásoby, protože jinak hrozí, že byste nepřežili do rána.
Normálně by se jednalo o vloupání a neoprávněné užití cizí věci (potravin a vody). Vaše jednání by ale bylo posouzeno jako jednání v krajní nouzi. Jednalo se totiž o odvrácení bezprostředního nebezpečí ohrožující váš život, a nebyla jiná možnost, jak situaci vyřešit.
A teď se představte další situaci – Ztratili jste se, nemáte u sebe telefon a bloudíte už dvě hodiny. Nemáte u sebe žádné jídlo a vodu. Narazíte však na vodní pramen s pitnou vodou, vedle kterého stojí opuštěná chata. Rozhodnete se do chaty vloupat, abyste zde našli balenou vodu a případně i něco k snědku.
Toto jednání by nebylo posouzeno jako jednání v krajní nouzi. Nebylo zde totiž žádné reálné a bezprostřední nebezpečí, které by ospravedlnilo váš čin (za dvě hodiny na dehydrataci opravdu nezemřete). Navíc existoval i jiný legální způsob, jako si vodu opatřit.
Krajní nouze a nutná obrana představují klíčové právní instituty umožňující jednat protiprávně v situacích naléhavého nebezpečí. Zatímco nutná obrana je reakcí na bezprostřední útok, krajní nouze se týká situací, kdy jednání není odpovědí na útok, ale na jiné bezprostřední ohrožení života, zdraví nebo majetku. Aby bylo jednání považováno za krajní nouzi, musí být splněny klíčové podmínky, jako je bezprostřední nebezpečí, nemožnost jiného řešení a přiměřenost zvolených prostředků.
Pokud jste v postavení poškozeného v trestním řízení, pak disponujete speciálními procesními právy, které je dobré znát. V takovéto situaci se vyplatí být zastoupen advokátem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
