Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost novela zákona o azylu a migraci, která přináší významné změny do života cizinců, zaměstnavatelů i českých úřadů. Česká republika reaguje na požadavky Evropské unie i na vlastní zkušenosti s nadužíváním azylového systému. Co konkrétně se mění, jaký je důvod těchto změn a jaké dopady pocítí jednotlivé skupiny obyvatel?
Novela migrační legislativy přináší celou řadu opatření, jejichž společným cílem je omezit zneužívání azylového systému a zvýšit kontrolu nad pobytem cizinců v České republice. Hlavní změnou je, že cizinec, který se dopustí závažného přestupku nebo se nachází v řízení o správním vyhoštění, již nebude moci podat žádost o azyl jen proto, aby se oddálil svůj odjezd ze země. Tím se uzavírá dosavadní mezera v právu, která umožňovala opakovaně blokovat vyhoštění podáním nové žádosti.
Další výraznou novinkou je omezení přístupu žadatelů o azyl na pracovní trh a k sociálním dávkám. Doteď měli někteří cizinci možnost po určité době legálně pracovat nebo pobírat podporu. Nově se tento přístup zpřísní, což má podle vlády snížit atraktivitu České republiky jako cílové destinace pro ekonomické migranty, kteří žádají o azyl nikoli z obavy o život, ale kvůli práci či sociálním dávkám.
Žadatelé o azyl mohou být také povinni pobývat v určených zařízeních pro migranty, čímž se výrazně omezí jejich svoboda pohybu. K ověřování totožnosti a pohybu bude možné využít i mobilní telefon, což je krok, který vzbuzuje otázky ohledně ochrany soukromí.
Novela ukládá soudům povinnost vždy zvažovat trest vyhoštění u cizince odsouzeného za trestný čin. Prakticky to znamená, že i méně závažné trestné činy mohou vést k ukončení pobytu v ČR. Uprchlíkům z Ukrajiny se dočasná ochrana odmítne, pokud ji už obdrželi v jiné zemi EU. A konečně, novela implementuje opatření vycházející z nového Migračního paktu EU, který sjednocuje pravidla napříč členskými státy.
Pokud se vás změny dotýkají, ať už jste cizinec, zaměstnavatel, nebo nezisková organizace, jsme tu pro vás. Zjistěte, jak se na nové podmínky připravit.
Důvodů pro zpřísnění migrační politiky je hned několik. Prvním je nadužívání azylového systému. V minulosti se opakovaně stávalo, že cizinci, kteří byli v řízení o vyhoštění, podali žádost o azyl jen proto, aby si prodloužili pobyt. I když jejich žádosti neměly reálný základ, proces tím získal měsíce, někdy i roky. To zatěžovalo správní aparát, prodlužovalo vyhošťovací řízení a podkopávalo důvěru v azylový systém.
Dalším faktorem je tlak Evropské unie a přijetí Migračního paktu, který vyžaduje, aby všechny členské státy sjednotily pravidla pro přijímání žadatelů o azyl, jejich evidenci a případné vyhošťování. ČR se tak musí přizpůsobit, jinak by jí hrozily nejen právní spory, ale i finanční sankce.
Politický kontext je také důležitý. Migrace se stala v Evropě vysoce citlivým tématem. Vláda se snaží ukázat, že dokáže chránit bezpečnost občanů, omezit nelegální migraci a zabránit zneužívání sociálních systémů.
Na druhou stranu kritici upozorňují, že novela může vést k porušovánízákladních práv. Povinnost pobývat v zařízení či sledování přes mobilní telefon může být v rozporu s právem na soukromí a svobodu pohybu. Také povinné zvažování trestu vyhoštění u každého odsouzeného cizince může vést k nepřiměřeným trestům a problémům při integraci.
Mezinárodní právo přitom Česku ukládá tyto povinnosti: chránit uprchlíky před navrácením do země, kde jim hrozí nebezpečí (zásada non-refoulement), zajistit přístup k právní pomoci a spravedlivému procesu. Otázkou je, zda novela dokáže najít rovnováhu mezi těmito závazky a vnitrostátními bezpečnostními cíli.
Pro žadatele o azyl se situace výrazně mění. Omezený přístup k trhu práce znamená, že většina nebude moci legálně vydělávat. To může vést k finanční závislosti na státu nebo na charitě a v krajním případě i k nelegálním formám zaměstnání. Omezený přístup k dávkám zase zvyšuje riziko sociálního vyloučení.
Novinkou je i povinnost pobývat v určených zařízeních. Tím se omezí možnost žít samostatně, vyhledat vlastní bydlení či navázat pracovní vztahy. Takový režim se blíží detenci, i když právně není považován za uvěznění.
Kontroverzní je možnost využívat mobilní telefon k ověřování pohybu. Na jedné straně může zrychlit a zjednodušit identifikaci, na druhé straně však vyvolává otázky ochrany soukromí a osobních dat.
Firmy, které dosud počítaly s pracovní silou mezi žadateli o azyl, se budou muset přeorientovat. Pro podniky v sektorech s nedostatkem pracovníků (například stavebnictví, gastronomie či zemědělství) to může znamenat komplikace. Budou se muset více spoléhat na cizince s klasickými pracovními vízy nebo na legálně usazené cizince s trvalým pobytem.
Novela posiluje pravomoci státu, ale klade na něj i vyšší nároky. Bude třeba zajistit dostatek kapacit v zařízeních pro migranty a připravit technologické systémy pro kontrolu přes mobilní telefony. To vyžaduje finanční investice a kvalitní právní rámec, aby se předešlo soudním sporům.
Organizace pomáhající migrantům budou čelit složitější situaci. Žadatelé o azyl budou mít méně možností, jak se začlenit do společnosti, a jejich závislost na pomoci se může prohloubit. Neziskovky tak budou muset hledat nové způsoby, jak poskytovat podporu.
Tip: Kyberšikana je fenoménem dnešní doby. To, co dříve končilo na školním dvoře, dnes pokračuje na sociálních sítích, v diskusních fórech a prostřednictvím mobilních aplikací. Jaké tresty za kyberšikanu hrozí?
Zpřísnění pravidel s sebou přináší řadu kontroverzních otázek. První se týká ochrany základních práv a svobod. Povinný pobyt v zařízení může být chápán jako nepřiměřené omezení osobní svobody, zejména pokud se bude týkat žadatelů, kteří nepředstavují bezpečnostní hrozbu.
Dále je zde otázka využívání mobilních telefonů k monitoringu. Jak budou data uchovávána? Kdo k nim bude mít přístup? A nebude to v rozporu s pravidly ochrany osobních údajů podle GDPR?
Problémem je také efektivita. Přísnější pravidla sice mohou odradit část žadatelů, ale zároveň mohou vést k delším sporům a většímu zatížení soudů. Například povinnost soudů vždy posuzovat trest vyhoštění u odsouzených cizinců může vést k nárůstu odvolání a kasačních stížností.
Kapacitní otázka není zanedbatelná. Stát bude muset zajistit dostatek míst v detenčních nebo pobytových zařízeních. Pokud kapacity nebudou, může novela narazit na praktickou neproveditelnost.
A nakonec je tu i mezinárodní rozměr. Kritika od lidskoprávních organizací, mezinárodních institucí nebo i samotné EU může vést k právním sporům. To by mohlo Českou republiku dostat do složité situace, kdy by musela obhajovat svoji praxi u evropských soudů.
Tip: Získání českého občanství není jen papírová formalita, ale právně náročný proces, který vyžaduje splnění řady podmínek. Zjistěte, co všechno obnáší.
Inspirace z Evropy ukazuje, že každá země volí jiný přístup. Polsko a Maďarsko přijaly velmi restriktivní politiku, kdy žadatelé o azyl často musí zůstávat v detenčních zařízeních a mají jen omezený přístup k pracovním možnostem. Tento model se nyní částečně přibližuje i českému návrhu.
Naopak Německo či Rakousko umožňují žadatelům o azyl po určité době vstup na pracovní trh, aby se snížila jejich závislost na státní podpoře a usnadnila integrace. Tyto země argumentují tím, že pracovní zapojení pomáhá jak migrantům, tak hostitelské společnosti.
Rozdíly v praxi ukazují, že harmonizace pravidel v rámci EU je složitý proces. Česká republika se nyní vydává cestou zpřísnění, ale v budoucnu může být tlak na vyváženější přístup.
Novela migrační politiky od roku 2026 tedy představuje zásadní posun k přísnějším pravidlům. Přinese více povinností pro cizince, nové povinnosti pro soudy i větší nároky na stát. Ačkoliv jejím cílem je zamezit zneužívání azylového systému, je otázkou, zda v praxi nezpůsobí více problémů než užitku.
Od 1. ledna 2026 začne v Česku platit novela zákona o azylu a migraci, která zpřísní podmínky pro cizince i žadatele o azyl a zároveň posílí pravomoci státu. Nově nebude možné podávat žádost o azyl jen za účelem oddálení vyhoštění, žadatelé budou mít omezený přístup k pracovnímu trhu a sociálním dávkám a mohou být povinni pobývat v určených zařízeních, přičemž k ověřování jejich totožnosti a pohybu lze využít i mobilní telefon. Soudy budou muset vždy posuzovat možnost trestu vyhoštění u odsouzených cizinců a dočasná ochrana nebude udělena Ukrajincům, kteří ji už získali v jiné zemi EU. Novela vychází z požadavků Migračního paktu EU a reaguje na dlouhodobé nadužívání azylového systému i politický tlak na omezení nelegální migrace. Kritici upozorňují na riziko porušování základních práv a svobod, přetížení soudů i nedostatek kapacit v detenčních zařízeních. Změny se dotknou nejen cizinců, ale i zaměstnavatelů, neziskových organizací a státní správy, která bude muset zajistit technické i personální zázemí. Česká republika se tak vydává restriktivnější cestou, podobně jako Polsko či Maďarsko, zatímco jiné státy EU, například Německo nebo Rakousko, podporují pracovní zapojení žadatelů o azyl. Novela má omezit zneužívání systému, avšak není jisté, zda v praxi nepřinese více problémů než užitku.
Ne. Nově bude dočasná ochrana odmítnuta, pokud už byla poskytnuta jinde v EU.
Možnosti budou výrazně omezené, doporučujeme spoléhat se na pracovní vízum.
Pokud cizinec spáchá trestný čin, soud má povinnost rozhodnout, zda ho vyhostí – a to i u méně závažných skutků.
Úřady mohou mobil využít k ověření totožnosti nebo pohybu, což vyvolává otázky ohledně ochrany soukromí.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
