Kdo je nepominutelný dědic?
Občanský zákoník definuje nepominutelné dědice jako děti zůstavitele a v případě, že děti nedědí, pak jsou jimi jejich potomci. Pokud jsou tedy děti zůstavitele po smrti, stávají se nepominutelnými dědici jejich děti (vnoučata zůstavitele).
Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný podíl. Platí také, že tento povinný podíl může být v podobě dědického podílu nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen. To znamená, že zůstavitel nemůže v závěti stanovit podmínky, které by snižovaly či omezily právo nepominutelného dědice na jeho povinný díl.
Související služba
Chcete rozhodnout o tom, kdo po vás bude dědit?
Mít jistotu, že bude vaše poslední vůle skutečně respektována? Připravíme závěť přesně dle vašich požadavků a současně dle platných předpisů tak, aby byla nenapadnutelná. To vše do pěti pracovních dnů a za předem stanovenou cenu.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Občanský zákoník dále říká, že se nepřihlíží k nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl. Pokud tedy zůstavitel ve své závěti nepominutelného dědice vynechá nebo mu odkáže menší podíl než je povinný podíl, pak jsou tato ustanovení neplatná. Občanský zákoník tedy chrání nepominutelné dědice před jakýmikoli pokusy zůstavitele snížit jejich práva na dědictví.
Příklad: Pokud má pan Novák dvě děti a ve své závěti odkáže veškeré své dědictví své sestře, děti mají stále právo na svůj povinný díl dědictví podle zákona, který je považuje za nepominutelné dědice. I když tedy byly v závěti opomenuty, jejich právo na dědictví nelze ignorovat.
Jak se stanovuje povinný podíl?
Občanský zákoník stanoví, že „je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.“ V praxi to znamená toto:
Nezletilý nepominutelný dědic
Nezletilým dědicům (mladší 18 let) musí být vyplaceny alespoň tři čtvrtiny jejich zákonného dědického podílu. Zákonný dědický podíl je část dědictví, která by jim náležela podle zákona, kdyby nebyli opomenuti.
Například pokud by nezletilému dědici podle zákona náležela polovina dědictví, pak by mu muselo být vyplaceno alespoň tři čtvrtiny této poloviny, tj. tři čtvrtiny 1/2 = 3/8 dědictví.
Tip na článek
Tip: Jak projít dědickým řízením bez obav? Na to naleznete odpověď v našem článku.
Zletilý nepominutelný dědic
Zletilým dědicům (starším 18 let) musí být vyplacena alespoň čtvrtina jejich zákonného dědického podílu.
Použijme stejný příklad: Pokud by zákonný dědický podíl zletilému dědici byla polovina dědictví, pak by mu muselo být vyplaceno alespoň čtvrtina této poloviny, tj. čtvrtina 1/2 = 1/8 dědictví.
Kolik činí zákonný dědický podíl?
Zákonný dědický podíl se určuje na základě pravidel pro dědění ze zákona. Dědění ze zákona se běžně používá v případech, kdy zůstavitel nezanechal závěť a rozděluje dědictví mezi zůstavitelovi nejbližší na základě dědických tříd.
Nepominutelní dědici, tedy potomci zůstavitele patří společně s manželem do první dědické třídy a platí pro ně, že si při dědění ze zákona rozdělují dědictví rovnoměrně mezi sebou. Každý tedy dostane stejný díl, který představuje zákonný dědický podíl.
Příklad: Pan Novák zemřel a zanechal po sobě majetek v hodnotě 300 000 Kč. Měl dvě dospělé děti a manželku. V jeho závěti nebyli děti zmíněni. I přesto, že pan Novák svým dětem nic neodkázal, ty mají i tak ze zákona právo na povinný podíl, který se rovná čtvrtině jejich zákonného dědického podílu. V tomto případě je zákonný dědický podíl každého z dětí třetina z dědictví (100 000 Kč). Jejich povinný podíl tedy činí čtvrtinu z této třetiny. Takže, když bude vyřešeno dědictví, obě děti dostanou 25 000 Kč jako jejich povinný podíl.
Tip na článek
Tip: Více o dědictví ze zákona a dědické posloupnosti si můžete přečíst v našem článku.
Kdy nemá nepominutelný dědic nárok na dědictví?
Nepominutelný dědic může být vyloučen z dědictví nebo mu může být zkrácen jeho povinný díl z několika důvodů, které stanoví občanský zákoník:
Nepominutelný dědic se zřekl dědictví
Nepominutelný dědic se může dobrovolně vzdát svého nároku na dědictví, čímž ztrácí právo na povinný podíl.
Nepominutelný dědic je nezpůsobilý dědit
Nepominutelný dědic nemá nárok na dědictví, pokud je nezpůsobilý dědit. To se týká situací, kdy dědic spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho předkovi, potomkovi nebo manželovi, nebo kdy spáchal zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůli (např. vyhrožování zůstaviteli s cílem získat větší podíl na dědictví). Výjimku představuje situace, kdy zůstavitel dědici jeho činy prominul.
Nepominutelný dědic byl vyděděn
Vydědění je proces, kterým zůstavitel rozhodne, že nepominutelný dědic nebude mít nárok na svůj povinný díl z dědictví, ačkoliv by podle zákona měl. Zůstavitel může vydědit dědice z následujících důvodů:
- Neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi: Pokud dědic nebyl ochoten poskytnout potřebnou pomoc zůstaviteli v kritické situaci, například finanční nebo osobní podporu.
- Nedostatečný zájem o zůstavitele: Pokud dědic nevykazuje opravdový zájem o zůstavitele, jaký by se očekával.
- Odsouzení pro závažný trestný čin: Pokud byl dědic odsouzen za závažný trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze.
- Trvalý nezřízený život: Jestliže dědic vede dlouhodobě nezodpovědný životní styl, který zahrnuje například závislost na drogách, neplacení výživného nebo neustálé problémy se zákonem.
- Zadluženost nebo marnotratný život: Pokud má dědic výrazné dluhy nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí, že by jeho dědický podíl mohl být ztracen pro jeho potomky.
Tip na článek
Tip: Více o tom, kdy je možné vydědění potomka a o jednotlivých důvodech pro vydědění se dozvíte v našem článku.
Může dojít k situaci, kdy i přestože máte na podíl z dědictví zákonný nárok, v závěti zmínění nejste a celý zůstavitelův majetek je rozdělený mezi někoho jiného. Tato chyba na straně zůstavitele nevede k neplatnosti celé závěti, ale zůstává vám právo na povinný podíl. To, jak se bude dále postupovat záleží na tom, zda vás zůstavitel opomenul záměrně nebo z nevědomosti.
Pokud vás opoměl záměrně, pak může dojít k tzv. vydědění mlčky. To je možné v případě, že se ukáže, že jste jednali některým z výše uvedených způsobů, které zakládají možnost vydědění. Pokud jste však byli vyděděni z nevědomosti, tedy protože o vás zůstavitel vůbec nevěděl, pak vyděděni mlčky být nemůžete.
Pokud vám právo na povinný podíl zůstane, máte nárok žádat vyplacení povinného podílu jako peněžní částky jejíž výše se učí na základě soupisu pozůstalosti. Je ale třeba počítat s tím, že v některých případech může soud vyplacení povinného podílu odložit nebo rozložit na splátky.
Tip na článek
Tip: Pokud nesouhlasíte s důvodem pro vaše vydědění, máte možnost se bránit. Konkrétně je nutné podat žalobu k soudu, která vydědění napadá. Základem je však zajistit si pomoc zkušeného advokáta. Advokát totiž disponuje znalostmi dědického práva a dokáže zvolit správnou strategii na základě okolností vašeho případu. V Dostupném advokátovi posoudíme vaši situaci a navrhneme takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.
Shrnutí
Nepominutelní dědici jsou děti zůstavitele nebo jejich potomci, pokud děti nedědí. Mají nárok na povinný podíl z pozůstalosti, který nelze omezit ani podmínit. Povinný díl činí pro nezletilé dědice tři čtvrtiny jejich zákonného podílu a pro zletilé čtvrtinu. V některých situacích může být nepominutelný dědic vyděděn nebo vyloučen z dědictví, například kvůli zločinu proti zůstaviteli nebo nezřízenému životu. Pokud je nepominutelný dědic opomenut v závěti, má stále právo na svůj povinný díl, který mu bude vyplacen jako peněžní částka.