Odpovědnost za vady: Na co máte jako kupující právo?

Co znamená odpovědnost za vady?

Odpovědnost za vady znamená, že prodávající ručí za to, že prodaná věc má vlastnosti, které si smluvní strany sjednaly, případně vlastnosti obvyklé. Pokud tomu tak není, jedná se o vadu a vy máte právo požadovat její nápravu.

Odpovědnost za vady vzniká ze zákona – tedy není nutné, aby byla nějaká její formulace výslovně uvedená ve smlouvě, uplatnit ji můžete i bez toho. U spotřebitelských smluv platí přísnější pravidla, která zajišťují vyšší ochranu kupujícího.

Jak to chodí v praxi:

Petr si koupil nový notebook. V popisu na e-shopu bylo uvedeno, že notebook má výdrž baterie deset hodin. Když ale začal svůj nový notebook používat, zjistil, že ve skutečnosti se notebook vypne už po třech hodinách běžného provozu. V takovém případě se jedná o vadu – zařízení neodpovídá deklarovaným vlastnostem. Prodávající za tuto vadu odpovídá, a to i přesto, že nebyla patrná při převzetí zboží.

Jaký je rozdíl mezi odpovědností za vady a zárukou za jakost?

Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a je automatická, záruka za jakost je dobrovolný závazek prodávajícího (nebo výrobce), že věc bude po určitou dobu fungovat. Poskytovatel záruky tím dává kupujícímu jistotu, že po uvedenou dobu se věc neporouchá – a pokud ano, zajistí poskytovatel její opravu nebo výměnu.

Jak to chodí v praxi:

Jana si koupila pračku s tím, že výrobce poskytuje tříletou záruku za jakost. Když se pračka po dvou letech přestala točit, má Jana právo požadovat opravu pračky. I kdyby tato závada vznikla kvůli skryté vadě, záruka za jakost zajišťuje Janě ochranu i po uplynutí základní zákonné lhůty. Naopak pokud by prodávající záruku neposkytl a závada se objevila až po dvou letech, odpovědnost za vady by se již u běžného spotřebního zboží nedala uplatnit. Záruka za jakost je tedy vždy jakýsi bonus navíc.

Práva z vadného plnění – co může kupující požadovat?

V případě, že se na zakoupeném zboží objeví vada, má kupující v rámci svých práv z vadného plnění několik možností, jak situaci řešit. Občanský zákoník stanoví čtyři základní nároky, které může uplatnit – volba mezi nimi závisí zejména na povaze vady, její závažnosti a možnosti její nápravy. Záleží na tom, zda se jedná o podstatné, nebo nepodstatné porušení smlouvy. Podstatné je takové, které brání účelu smlouvy.

Kupující může uplatnit tyto čtyři nároky:

1. Požadavek na opravu vady

Tento nárok je nejčastější u zboží, kde je oprava technicky možná a zároveň dává ekonomicky smysl. Typicky jde o elektroniku, spotřebiče nebo třeba automobilové součástky. Pokud se například u nového mobilního telefonu objeví problém s displejem, který samovolně zhasíná, může kupující požadovat jeho opravu. Prodejce (nebo servis pověřený výrobcem) má pak povinnost vadu bez zbytečného odkladu odstranit, a to zdarma. Oprava by měla být provedena tak, aby po ní zboží fungovalo tak, jak bylo původně určeno.

2. Výměna věci za novou

K výměně věci dochází především tehdy, pokud je vada neodstranitelná nebo pokud se stejná vada vyskytne opakovaně – tedy i po předchozích opravách. Dle soudní praxe by se měla vada objevit alespoň třikrát. Tento nárok je obzvlášť důležitý z hlediska záruky za jakost, protože kupující očekává, že věc bude po stanovenou dobu fungovat bez vážnějších problémů.

Jak to funguje v praxi:

Lenka si například koupí novou pračku, která začne po týdnu provozu téct. Reklamuje ji, ale po opravě se stejný problém objeví znovu. Pokud se vada opakuje alespoň třikrát, má Lenka právo požadovat výměnu za nový, bezvadný kus – nikoliv už jen další opravu.

Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.

3. Sleva z kupní ceny

Slevu lze uplatnit v případech, kdy si kupující zboží ponechá, ale jeho hodnota je kvůli vadě nižší. Tento postup bývá vhodný zejména u menších, kosmetických nebo částečně odstranitelných vad. Sleva však musí odpovídat rozsahu vady a jejímu vlivu na užívání výrobku.

Jak to funguje v praxi:

Pavel si objedná nový jídelní stůl, ale při doručení zjistí, že stůl má na desce drobný škrábanec, který sice nemá vliv na jeho funkci, ale kazí vzhled. Pokud se Pavel nedohodne s prodejcem na výměně, může uplatnit nárok na přiměřenou slevu – například ve výši 10 % z kupní ceny.

4. Odstoupení od smlouvy

Tento krok je nejzávažnější a přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je vada natolik podstatná, že zboží nelze řádně užívat nebo pokud vada zásadním způsobem narušuje důvěru v prodejce. Odstoupení od smlouvy znamená, že kupní smlouva se ruší – kupující zboží vrací a prodávající mu vrací peníze.

Jak to funguje v praxi:

Václav si zakoupí ojeté auto s tím, že dle inzerátu je vůz „v perfektním technickém stavu“. Po několika týdnech se ale ukáže, že auto má vážnou skrytou závadu na motoru, která zásadně ovlivňuje jeho provozuschopnost a byla známá už při prodeji. V takovém případě může Václav od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celé částky.

Jaké lhůty musí prodávající dodržet

Prodávající odpovídá za vady, které věc měla při převzetí nebo které se projeví v záruční době. U spotřebního zboží činí zákonná lhůta pro uplatnění odpovědnosti 24 měsíců. Pokud se vada projeví do dvanácti měsíců od převzetí, má se za to, že existovala už při dodání.

V případě, že byla poskytnuta záruka za jakost, vztahují se práva z vadného plnění po dobu této záruky – i když už uplynula běžná dvouletá lhůta.

Reklamaci musí prodávající vyřídit do 30 dnů, jinak má kupující právo odstoupit od smlouvy.

Jaké vady rozlišuje zákon

V praxi se často mluví o vadách „technických“ nebo „funkčních“, ale zákon rozlišuje:

• Faktické vady: Věc nefunguje, chybí jí součástky, má jinou barvu apod.
• Právní vady: Věc je například zatížená zástavním právem nebo není ve vlastnictví prodávajícího.

Odpovědnost za vady u nemovitostí a stavebních děl

Zejména v oblasti nemovitostí hrají vady důležitou roli. U novostaveb dávají zhotovitelé třeba i pětiletou záruka za jakost. Zhotovitel tím ručí, že dílo nebude mít závažné stavební vady. Pokud se například do dvou let začnou objevovat praskliny ve zdech nebo zatékání do střechy, má objednatel nárok na jejich opravu. Důležité je vady co nejdříve oznámit a mít k dispozici dokumentaci, která prokáže skutečný stav věci (fotky, znalecký posudek, zápis z předávacího řízení).

Prevence sporů: Tohle vám pomůže

Abyste předešli právním sporům, kdy například prodávající nebude chtít uznat svoji odpovědnost za vady, můžete učinit pár jednoduchých kroků. Zaprvé dbejte na důkladné smluvní ujednání. U obchodních vztahů totiž můžete odpovědnost za vady upravit i smluvně (např. prodávající může omezit dobu, po kterou odpovídá za vady nebo vyloučit záruku). Při převzetí zboží důkladně kontrolujte. Zejména u nemovitostí a drahého zboží se vyplatí věc důkladně prohlédnout nebo si přizvat odborníka, než za ni zaplatíte. A zatřetí: Vše si dokumentujte. Každou vadu a komunikaci s prodávajícím si uchovávejte – pomůže vám to v případném sporu, protože důkazní břemeno nese kupující.

Shrnutí

Odpovědnost za vady je zákonnou povinností prodávajícího, který ručí za to, že prodaná věc má sjednané či obvyklé vlastnosti; pokud ne, může kupující uplatnit svá práva z vadného plnění. Ta zahrnují opravu, výměnu věci, slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy – v závislosti na závažnosti vady. Na rozdíl od této zákonné odpovědnosti je záruka za jakost dobrovolným příslibem prodávajícího, že zboží bude po určitou dobu bezvadné. Vady mohou být faktické (např. porucha, chybějící část) či právní (např. zástavní právo). Kupující má při reklamaci pevně stanovené lhůty a práva, ať už jde o spotřební zboží, auto nebo nemovitost. V případě reklamace je prodávající povinen vyřídit ji do 30 dnů, jinak může kupující odstoupit od smlouvy.