Návrat kriminality do ulic
Po několika klidnějších letech během pandemie zaznamenala kriminalita v ČR opět nárůst. Podle dat Policie ČR bylo v roce 2024 evidováno přes 173 tisíc trestných činů, z toho více než 94 tisíc majetkových a přes 13 tisíc násilných.
Z těchto čísel vyplývá, že pouliční kriminalita, tedy skutky odehrávající se ve veřejném prostoru, jako jsou loupeže, kapesní krádeže či výtržnictví, tvoří významnou část každodenní reality zejména ve větších městech.
Co všechno patří mezi pouliční kriminalitu
Pouliční kriminalita není oficiální právní kategorií, ale praktický souhrn činů, které se typicky odehrávají ve veřejném prostoru: loupeže, kapesní a příležitostné krádeže (včetně krádeží v obchodech či z aut), výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování či vydírání.
Tyto skutky mají společné prostředí – odehrávají se na ulici, v dopravních prostředcích, nákupních centrech nebo nočních zónách měst.
V praxi se často liší i motivace pachatelů: zatímco výtržnictví bývá impulzivní, kapesní krádeže představují často systematickou činnost organizovaných skupin.
																												
									Související služba
									
										Potřebujete právní pomoc po loupeži nebo krádeži?__service_desc: Obraťte se na nás, Dostupný advokát nabízí online konzultaci do 24 hodin.
										
											
										
										
											Potřebuju poradit
										
																					
																									- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
 
																									- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
 
																									- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
 
																									- Pro každý právní obor máme specialistu.
 
																							
										
									 
																																				Mapa kriminality v ČR
Policie ČR provozuje online mapu kriminality, kde si můžete prohlédnout přehled nahlášených trestných činů podle krajů, měst i ulic.
Mapa umožňuje filtrovat jednotlivé typy kriminality (např. majetková, násilná, mravnostní), sledovat časový vývoj a porovnávat městské části nebo si zobrazit i místa s nejčastějším výskytem přestupků.
Podle mapy za rok 2024 zůstávají nejrizikovějšími oblastmi Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem, tedy regiony s nejvyšší hustotou obyvatelstva a turismu.
Zajímavostí je, že i menší města zaznamenávají nárůst tzv. sezónní kriminality – například kapesních krádeží v období letních festivalů nebo adventních trhů.
Rok 2024 v datech
Podle dat Policie ČR v roce 2024 počet trestných činů oproti předchozímu roku klesl o 4,5 %. Celkem bylo za rok 2024 spácháno 173 322 trestných činů. Objasněno (i dodatečně) jich bylo 54,7 %. Způsobené škody se přitom vyšplhaly na 30,96 mld. Kč, což je nejvíce za posledních 5 let.
Co se týká majetkové kriminality, tak bylo spácháno 94 226 skutků, což znamená meziroční pokles o 6,1 %. Nejčastěji se jednalo o podvod na fyzické osobě, krádeže v obchodech, krádeže vloupáním, neoprávnění opatření, padělání nebo pozměnění platebního prostředku a o krádeže vloupáním do motorových vozidel. Nejvíce majetkové kriminality se odehrálo v Praze (27 %).
Násilná kriminalita zahrnovala v roce 2024 13 708 skutků, což značí, že vzrostla o 4,5 %. Nejčastěji se pachatelé dopouštěli úmyslného ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečného vyhrožování nebo vydírání a loupeží. Vražd bylo 151, z toho 69 dokonaných. K nejnebezpečnějším krajům z hlediska násilných činů patří Moravskoslezský kraj a Praha.
Proč se pouliční kriminalita mezi lokalitami liší?
Pouliční kriminalita se mezi jednotlivými lokalitami liší z několika vzájemně propojených důvodů. Nejvýraznějším faktorem je hustota obyvatelstva a míra turismu. Místa, kde se denně pohybuje velké množství lidí, přirozeně nabízejí pachatelům více příležitostí k páchání kapesních krádeží, loupeží nebo drobných majetkových deliktů. Typickým příkladem je Praha, která dlouhodobě vykazuje nadprůměrný podíl majetkové kriminality. Na území hlavního města se totiž koncentruje nejen vysoký počet obyvatel, ale i turistů a návštěvníků z celé republiky, což vytváří prostředí, kde je snazší splynout s davem a krádež spáchat bez povšimnutí.
Dalším významným faktorem jsou dopravní uzly a tzv. noční ekonomika. V okolí nádraží, zastávek MHD, klubů, barů a dalších míst, kde se lidé koncentrují ve večerních hodinách, roste riziko krádeží, výtržnictví nebo fyzických konfliktů. Tato prostředí často kombinují alkohol, anonymitu a nižší ostražitost, což zvyšuje pravděpodobnost incidentů.
Svoji roli hrají i sociální a ekonomické faktory. Statistiky za rok 2024 ukazují, že některé formy kriminality, jako nebezpečné vyhrožování (+19,1 %) a vydírání (+17,3 %), zaznamenaly výrazný nárůst. Tyto trendy svědčí o proměně mezilidských konfliktů a tlaků ve společnosti – často s přesahem do online prostředí, kde dochází ke kombinaci klasických a kybernetických forem vydírání či obtěžování. Regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti, sociálním vyloučením nebo zadlužením obyvatel bývají k těmto jevům náchylnější.
Celkově tedy platí, že pouliční kriminalita odráží jak demografické a ekonomické podmínky daného místa, tak kvalitu veřejného prostoru a míru přítomnosti policie či městské hlídky. Oblasti s dobře osvětlenými ulicemi, aktivní komunitou a častými kontrolami mají nižší riziko trestné činnosti než anonymní, přetížené nebo zanedbané lokality.
																												
									Tip na článek
									Tip: Přečtěte si, kdy je krádež trestným činem a kdy pouhým přestupkem a jaký je rozdíl mezi krádeží, zatajením věci, loupeží a zpronevěrou.
								 
																												Prevence kriminality: Co opravdu funguje
Systémová prevence je řízena Ministerstvem vnitra a obcemi v rámci každoročního Programu prevence kriminality. Jednotlivé projekty cílí na technická opatření (osvětlení, kamerové systémy), posílení hlídkové služby, práci s mládeží i seniory nebo na kyberprevenci. Jsou však opatření, která může aplikovat každý z nás, aby ochránil sebe a svůj majetek.
Doporučení pro občany:
- Na ulici a v MHD noste kabelku/peneženku před tělem, mobil nepokládejte nikde jen tak na stůl.
 
- Auto zamykejte, nenechávejte věci na očích (i „levná“ kabelka přiměje pachatele rozbít okno).
 
- Noční pohyb: Vybírejte si osvětlené trasy, vyhněte se opuštěným místům, využijte možnost sdílení polohy přes mobilní telefon.
 
- Doklady a karty: Pořiďte si fotokopie občanského průkazu a dalších důležitých dokladů, nastavte si limity plateb na kartě a push notifikace, které vás upozorní na podezřelou platbu, kterou jste vy osobně neprovedli.
 
- Děti a seniory naučte, jak mají postupovat v případě nouze, připomeňte jim číslo na policii (158) a opakovaně s nimi probírejte zásady bezpečného chování online i offline.
 
Doporučení pro obce a firmy:
- Osvětlení a kamery nainstalujte ve všech rizikových bodech (zastávky, průchody, parkoviště).
 
- Zajistěte hlídky v noci a o víkendech, protože viditelná přítomnost ostrahy snižuje výskyt přestupků a trestných činů.
 
- Spolupracujte s policií v rámci sdílení dat, preventivních akcí a edukace pro školy či domovy seniorů.
 
Co dělat, když se stanete obětí pouliční kriminality
Pokud jste se stali obětí loupeže nebo krádeže, okamžitě volejte policii (158), každá minuta zvyšuje šanci dopadení pachatele. Nechte si potvrdit oznámení o trestném činu. Zapište si popis pachatele a všechny okolnosti, dokud je máte v čerstvé paměti. V případě nutnosti zablokujte platební karty a doklady. Pokud vám někdo způsobil újmu na zdraví, navštivte lékaře a uchovejte si všechny lékařské zprávy.
Následně máte (ovšem jen za zákonem vymezených podmínek, jako je např. újma na zdraví apod.) právo žádat odškodnění od státu nebo náhradu škody po pachateli (tzv. adhezní návrh v trestním řízení). Pokud si nejste jistí, jak správně podat trestní oznámení nebo jak uplatnit nárok na náhradu škody, pomohou vám naši právníci.
Pouliční kriminalita v Česku se odhadem pohybuje kolem několika desítek tisíc případů ročně a její struktura se mění s technologiemi i sociálními podmínkami. Pokud se stanete její obětí, neřešte situaci sami – správný právní postup může být rozhodující pro vymožení škody i vaši ochranu do budoucna.
																												
									Tip na článek
									Tip: Každý z nás má v dnešní době bezpočet internetových účtů. Ať jsou to e-maily, účty v rámci sociálních sítí herní účty. S jejich rostoucím počtem roste i počet zneužití cizí identity na internetu nebo k jinému zneužití přístupových údajů. Přečtěte si, jak se proti nim bránit.
								 
																												Shrnutí
V roce 2024 klesla celková kriminalita v Česku o 4,5 % na 173 322 trestných činů, přičemž objasněnost činila 54,7 %. Zatímco majetková kriminalita mírně klesla (–6,1 %), násilná naopak vzrostla (+4,5 %) a zaznamenán byl i výrazný nárůst nebezpečného vyhrožování (+19,1 %) a vydírání (+17,3 %). Pouliční kriminalita – tedy krádeže, loupeže, výtržnictví či napadení – se nejčastěji vyskytuje ve veřejném prostoru velkých měst, zejména v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem. Riziko zvyšuje hustota obyvatelstva, turismus, dopravní uzly a noční provoz. Policie provozuje online mapu kriminality, která umožňuje sledovat vývoj trestné činnosti podle lokalit. Prevence spočívá v kombinaci systémových opatření (kamerové systémy, osvětlení, hlídky) a individuální obezřetnosti – například nenosit cennosti na očích, volit osvětlené trasy nebo mít nastavené limity plateb na kartě. Oběti krádeží či loupeží by měly ihned volat policii, zapsat si podrobnosti o pachateli, zablokovat karty a uchovat důkazy. V případě škody nebo újmy lze žádat odškodnění od státu nebo náhradu od pachatele, přičemž právní pomoc může významně zvýšit šanci na úspěšné vymožení nároku.
																												
		Často kladené dotazy
					
				Kde je v Česku nejvyšší riziko pouliční kriminality?
				
					Nejvíce trestných činů se dlouhodobě eviduje v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem – tedy ve velkých městech s vysokou koncentrací obyvatel, turistů a nočního života. Rizikové jsou zejména okolí nádraží, zastávky MHD a noční zóny s bary a kluby.
				 
			 
					
				Co všechno patří mezi pouliční kriminalitu?
				
					Do kategorie spadají činy odehrávající se ve veřejném prostoru, například kapesní krádeže, loupeže, výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví, vydírání nebo nebezpečné vyhrožování.
				 
			 
					
				Jak se mohu před pouliční kriminalitou chránit?
				
					Buďte obezřetní – noste kabelku nebo peněženku před tělem, nenechávejte věci bez dozoru, vybírejte si osvětlené trasy a nechoďte sami opuštěnými místy. Nastavte si limity plateb na kartách a push notifikace, které vás upozorní na podezřelé transakce.
				 
			 
					
				Co mám dělat, pokud se stanu obětí loupeže nebo krádeže?
				
					Okamžitě volejte policii na číslo 158, nechte si vystavit potvrzení o oznámení trestného činu, zapište si popis pachatele a okolnosti události. V případě krádeže dokladů nebo platební karty je ihned zablokujte.
				 
			 
					
				Mám nárok na odškodnění, pokud mě někdo okrade nebo napadne?
				
					Ano. Oběti trestných činů mohou žádat náhradu škody po pachateli nebo odškodnění od státu (ovšem jen v zákonem stanovených případech). V těchto situacích se doporučuje konzultace s advokátem, který pomůže s postupem a vymáháním nároku.