Vydírání a výhrůžky – kdy se stávají trestným činem?
Asi každý z nás se s nějakou tou výhrůžkou i třeba jemným psychickým vydíráním v životě setkal. „Já tě přerazím, jestli mu to řekneš.“, „Když se mnou nepůjdeš do kina, tak já ti nepomůžu natřít plot.“, „Jestli to zveřejníš, tak seš mrtvej, kámo.“…to vše jsou popisy běžně vyřčených frází a nikoli charakteristiky trestných činů. Někdy ale i takové věty mohou přerůst v něco vážnějšího. Kde se nachází hranice mezi “běžnými” či řekněme nevinnými výhružkami a těmi, které jsou trestnými činy? To závisí na několika klíčových faktorech. Pojďme si je přiblížit:
- Úmysl a závažnost výhružky – pro trestný čin nebezpečné vyhrožování je pojmovým znakem jasný a vážný úmysl způsobit usmrcení, těžkou újmu na zdraví nebo jinou těžkou újmu.
- Koncové následky a reálnost výhrůžky – současně zde musí být ale splněna druhá podmínka, tedy výhrůžka je učiněna takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu. Pokud tedy rodič svému dítěti sdělí, že jestli si neuklidí pokoj, tak ho „roztrhne jako hada“, tak bychom zde sice mohli vytušit potenciální těžkou újmu na zdraví, ale nikdo nepředpokládá, že se k takovému skutku rodič skutečně odhodlá.
Reálné a vážně míněné vyhrožování, které ovšem hovoří o méně závažném ublížení na zdraví (například výhrůžka sousedovi, že si na něj večer počkám a natluču mu) může být rovněž kvalifikováno jako jeden z přestupků proti občanskému soužití, které upravuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích. Vždy je tedy třeba přihlížet nejenom k vážnosti úmyslu, ale také k závažnosti zamýšlených následků.
Obdobně u vydírání je hranice pro trestný čin jasně daná tím, že někoho nutíme násilím, pohrůžkou násilí či pohrůžkou jiné těžké újmy. Vydírat tedy někoho tím, že mu nenatřeme plot, můžeme celkem beztrestně.
Hranice mezi běžnými výhrůžkami (či vydíráním) a trestnými činy se tedy odvíjí od závažnosti, reálnosti a také například opakování výhrůžek, stejně jako od skutečného úmyslu způsobit újmu. Pokud výhrůžky a vydírání způsobují značný strach, fyzickou nebo psychickou újmu, nebo jsou spojeny s výše zmíněnými vážnými následky, přecházejí do oblasti trestného činu.
Související služba
Zajistíme pro vás rychlý a nenáročný přístup ke spravedlnosti
Valnou většinu trestních oznámení policie odloží. Proto se obzvláště vyplatí využít pomoc advokátů. Vyhodnotíme adekvátnost podání, sepíšeme trestní oznámení a zastoupíme vás v jeho podání.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Trestný čin nebezpečné vyhrožování
Jak jsme výše zmínili, vyhrožování podle trestního zákoníku se týká situace, kdy pachatel vyhrožuje jiné osobě usmrcením, těžkou újmou na zdraví či jinou těžkou újmou. Vyhrožování nemusí nutně obsahovat prvek nátlaku k určitému jednání, ale hrozba je zaměřena přímo na způsobení újmy. Trestní zákoník je zařazuje mezi trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.
Příklad z praxe
Na naši advokátní kancelář se obrátil pan Filip, který měl sousedský spor s panem Davidem. Pan David byl hercem a producentem v oblasti pornoprůmyslu a natáčení organizoval zpravidla u sebe doma. Pan Filip tak zažíval každodenní návštěvy různých excentrických osob ve svém sousedství a hlavně téměř nekončící hluk a veselí, kdy natáčení střídaly dotočné a jiné večírky. To, co zpočátku vypadalo jako běžný sousedský spor, byť s trochu pikantním nádechem, se ale rázem proměnilo v trestný čin vyhrožování, překvapivě ovšem ze strany herce Davida. Tomu totiž vadilo, že si na něj pan Filip stěžuje a že dokonce zavolal párkrát v noci policii. Na oplátku mu tak opakovaně chodil vyhrožovat se střelnou zbraní. Dokonce se s pistolí vydal i na balkon pana Filipa, kde mu za oknem nabitou zbraní šermoval, poškleboval se, vyhrožoval mu zastřelením a nezastavily ho v tomto jednání ani přihlížející děti pana Filipa.
Pan Filip věděl, že se jedná o trestný čin, nicméně chtěl mít jistotu v tom, že se policie skutečně bude jednáním jeho souseda zabývat a bude postupovat razantně, a proto nás požádal o pomoc se sepsáním trestního oznámení. Celá kauza nakonec skončila podmíněným trestem odnětí svobody pro pana Davida. Naštěstí bylo jeho jednání nepřípustné i pro pronajímatele jeho bytu a pan David se z domu odstěhoval.
Tip na článek
Tip: Až dvě třetiny trestních oznámení jsou odloženy. Jak tedy správně postupovat při podání trestního oznámení, kdo ho může podat a které tři věci si pohlídat, než tak učiníte? Na to se zaměříme v našem dalším článku.
Základní skutková podstata je upravena v ustanovení § 353 odst. 1 a hovoří o: vyhrožování usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody na majetku. Může za ní následovat trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léta.
Kvalifikovaná skutková podstata pak v odst. 2 téhož ustanovení hovoří o tom, kdy pachatel užije zbraň, případně svůj čin směřuje vůči vůči dítěti, těhotné ženě, dále vůči svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, připadně vůči zdravotnickému pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání. V takovém případě hrozí pachateli trest odnětí svobody až na tři roky. Obdobně se na trestný čin nahlíží, je-li pachatel členem organizované skupiny.
Příbuzným trestným činem je také násilí proti skupině obyvatelů či proti jednotlivci, jehož základní skutková podstata hovoří o tom, že pokud pachatel skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Tento trestný čin se liší především ve svém objektu, kterým je skupina obyvatel.
Trestný čin vydírání
Vydírání spočívá v tom, že pachatel nutí jinou osobu k tomu, aby něco konala, opomenula nebo trpěla, a to pomocí násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy. Vydírání zahrnuje prvek nátlaku a přímé hrozby, která má oběť přinutit k určitému jednání proti své vůli.
V základní podobě hrozí pachateli trest odnětí svobody na 6 měsíců až 4 léta. Kvalifikovaná skutková podstata (tedy závažnější podoba tohoto trestného činu připouští trest odnětí svobody na dva až osm let za předpokladu, že pachatel
- spáchá tento trestný čin jako člen organizované skupiny,
- spáchá takový čin nejméně se dvěma osobami,
- spáchá takový čin se zbraní,
- způsobí takovým činem značnou škodu,
- spáchá takový čin na těhotné ženě,
- spáchá takový čin na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo
- spáchá takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
Dalším přitěžujícími okolnostmi, na které toto ustanovení trestního zákoníku pamatuje, jsou způsobení těžké újmy na zdraví, škody velkého rozsahu, případně smrtí. V takovém případě následuje opět delší trest, v případě smrti oběti až 16 let.
Naopak o vydírání jít nemůže v situaci, kdy je pohrůžka jiné těžké újmy uskutečňována zcela v souladu se zákonem (např. věřitel upozorní dlužníka, že na něj podá žalobu v případě nezaplacení dluhu do určité doby).
Příklad z praxe
Veřejností nedávno otřásl medializovaný případ otčíma, který po několik let znásilňoval svou nezletilou dceru. Ta v důsledků jeho jednání trpěla závažnou psychickou újmou, depresemi a pokusila se několikrát o sebevraždu. V určitém období jednání pachatele došlo i k nahrávání jeho činu. Následně používal nahrávku (a pohrůžku jejího zveřejnění) k dalšímu vynucování sexu na nezletilé. V tomto případě ovšem z hlediska právní teorie platí, že naplňuje-li skutek pachatele znaky skutkové podstaty trestného činu znásilnění, která je speciální ve vztahu ke skutkové podstatě trestného činu vydírání, pak je třeba jej kvalifikovat jako trestný čin znásilnění. Také v tomto případu vyvázl pachatel s podmínkou, což vzhledem k závažnosti a okolnostem jednání bylo ve zjevném nepoměru. Následně to konstatoval i Nejvyšší soud. Jeho výrok ale již nemohl udělený trest ovlivnit.
Jaká existuje obrana proti vyhrožování či vydírání?
Pokud jste se stali obětí některého z popisovaných trestných činů, pak je nejlepší obranou okamžité nahlášení incidentu na policii, kterému by měla předcházet důsledná dokumentace všech hrozeb a důkazů.
Dobře míněná rada obětem, aby nepodléhaly nátlaku a nepodnikaly žádné kroky, které po nich pachatelé požadují, samozřejmě záleží na okolnostech případu. Někdy je naopak lepší nehrát si na hrdinu, splnit, co pachatel požaduje a zachránit si tím zdraví či život.
Vždy se vyplatí nespoléhat se jen na postup policie, ale současně vyhledat právní pomoc, která v takto složitých situacích může současně znamenat i jistou psychickou podporu. U takto závažných trestných činů je namístě vyhledat i psychologickou pomoc, neboť neřešení situace může vést k rozvoji mnohem závažnějších psychických problémů.
Shrnutí
Oba popsané typy jednání jsou trestnými činy podle trestního zákoníku. Trestní sazby se mohou lišit v závislosti na závažnosti a okolnostech konkrétního případu. Vydírání je obecně považováno za závažnější trestný čin než vyhrožování, a to kvůli svému nátlakovému charakteru a přímému nátlaku na oběť, aby konala proti své vůli.