Prezidentské volby patří k nejsledovanějším událostem českého veřejného života. Určují, kdo na pět let obsadí funkci hlavy státu, a proto jsou jejich pravidla pevně zakotvena v zákonech. Kdy jsou prezidentské volby, jak probíhá registrace kandidátů, samotné hlasování i případný soudní přezkum výsledků? Připravili jsme pro vás přehled, který vám srozumitelně vysvětlí celý proces volby prezidenta České republiky – od vyhlášení termínu až po archivaci hlasovacích lístků.
Prezidentské volby představují jeden z nejvýznamnějších momentů českého politického systému. Prezident republiky je nejvyšším ústavním činitelem a jeho volba je regulována detailní právní úpravou. Od roku 2012 probíhají volby přímou volbou občanů na základě zákona o volbě prezidenta republiky. Tento krok zásadně změnil způsob, jakým se určuje hlava státu, a přinesl i nové povinnosti občanům, kandidátům i státním orgánům. Volební proces je dnes kombinací ústavních principů, zákonných ustanovení a praktických pravidel vymezených prováděcí vyhláškou.
Základním právním předpisem je zmíněný zákon o volbě prezidenta republiky, který detailně stanoví podmínky volby prezidenta. Tento zákon definuje, že prezident je volen v přímých volbách, tajným hlasováním a na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období prezidenta trvá pět let a stejná osoba může být zvolena maximálně dvakrát po sobě.
Prováděcí vyhláška pak stanoví podrobnosti – například vzory hlasovacích lístků, kandidátních listin či zápisů o průběhu a výsledku hlasování. Tato vyhláška rovněž upravuje nakládání s volební dokumentací, archivaci a postup její likvidace po zákonem určené lhůtě. Tyto detaily zajišťují, že volební proces je nejen ústavně zakotvený, ale i prakticky realizovatelný a kontrolovatelný.
Díky tomuto právnímu rámci je zajištěna legitimita voleb, ochrana hlasů voličů i férovost celého procesu.
Volby jsou nejen občanskou povinností, ale i právně přísně regulovaným procesem. Naši advokáti vám poradí, jak správně připravit kandidátní listinu, jak postupovat při nesprávnostech v registraci nebo co dělat v případě pochybností o regulérnosti hlasování.
Otázka „kdy se volí prezident“ je jedním z nejčastějších dotazů veřejnosti. Zákon jednoznačně stanoví, že volbu vyhlašuje předseda Senátu Parlamentu ČR, a to tak, aby se konala nejpozději 90 dní před uplynutím funkčního období úřadujícího prezidenta.
Pokud by úřad prezidenta zanikl jiným způsobem (např. abdikací či úmrtím), je předseda Senátu povinen vyhlásit volbu do 10 dnů a volba se musí uskutečnit do 90 dnů od jejího vyhlášení.
Tento mechanismus zajišťuje kontinuitu výkonu prezidentského úřadu a minimalizuje možnost vzniku ústavní krize. Prakticky to znamená, že občané vždy vědí, kdy budou prezidentské volby – buď pravidelně po pěti letech, nebo dříve, pokud dojde k mimořádné události.
Předseda Senátu rovněž stanoví přesné dny hlasování. Volba probíhá zpravidla v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00, což odpovídá i úpravě ve vyhlášce.
Občané v zahraničí mají možnost hlasovat na zastupitelských úřadech.
Podmínky kandidatury na prezidenta jsou jasně vymezeny zákonem. Kandidát musí být občanem České republiky, plně svéprávný a dosáhnout věku alespoň 40 let. Kandidaturu lze podat buď na základě petice podepsané nejméně 50 000 občany, nebo prostřednictvím podpory nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.
Petice kandidátů s podpisy občanů není jen formalita. Podpis musí být čitelný, obsahovat jméno, příjmení, adresu a datum narození voliče. Ministerstvo vnitra následně kontroluje vzorek podpisů a posuzuje jejich platnost. Pokud se zjistí větší počet neplatných záznamů, může být kandidátovi část podpisů odečtena a v krajním případě může být kandidatura odmítnuta. Tento proces zajišťuje, aby kandidovali pouze ti, kteří mají skutečnou podporu veřejnosti.
Kandidátní listiny přijímá Ministerstvo vnitra, které rozhoduje o jejich registraci. Pokud je listina odmítnuta, lze se obrátit na Nejvyšší správní soud. Po ukončení registrace losuje Státní volební komise čísla kandidátů, která se objeví na hlasovacích lístcích. Tento proces je důležitý, protože pořadí kandidátů na lístku má psychologický dopad na voliče a jeho transparentní nastavení je jedním z pilířů férové soutěže.
Tip: Česká pošta bude moci nově čerpat od státu až 2 miliardy korun ročně na pokrytí ztrát z poskytování základních služeb. Prezident Petr Pavel podepsal 21. srpna novelu poštovního zákona, která zvyšuje dosavadní limit o půl miliardy korun. Čtěte více v našem článku.
Také samotné hlasování je přísně regulované. Volič se prokáže občanským průkazem nebo pasem a obdrží úřední obálku a hlasovací lístky. Hlasovací lístek vloží do obálky a poté do volební schránky. Vyhláška stanoví přesné vzory hlasovacích lístků i zápisů o průběhu hlasování.
Pokud volič nemůže hlasovat osobně, může požádat o přenosnou schránku, kterou mu okrsková komise doručí domů. Zvláštní úpravy existují i pro voliče v zahraničí, kteří hlasují na zastupitelských úřadech.
Hlasování je tajné – volební místnost je vybavena plentami a kontrola probíhá prostřednictvím okrskových komisí. Transparentnost zajišťují i zápisy komise a možnost kontroly ze strany Českého statistického úřadu.
Hned po uzavření volebních místností začíná sčítání hlasů. Každý okrsek zpracuje své výsledky a sepíše zápis, který předává dál. Český statistický úřad následně všechny údaje shromažďuje a zveřejňuje průběžné i konečné výsledky. Ministerstvo vnitra pak oficiálně vyhlašuje vítěze. Díky přítomnosti okrskových komisí složených ze zástupců různých politických stran a díky víceúrovňové kontrole je proces maximálně transparentní a minimalizuje možnost chyb nebo manipulace.
Prezidentské volby patří mezi voličsky nejatraktivnější hlasování. V druhém kole v roce 2023 se účast vyšplhala na 70,25 %, což je jeden z nejvyšších podílů voličů vůbec.
Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu, koná se druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími.
Voliči nebo kandidáti mají právo podat návrh na neplatnost volby nebo hlasování k Nejvyššímu správnímu soudu. V případě porušení ústavních práv je možné podat i ústavní stížnost. Pokud soud shledá závažné porušení zákona, může rozhodnout o opakování voleb v konkrétním okrsku nebo i v celostátním měřítku. Tyto garance chrání férovost voleb a posilují důvěru občanů v demokratický proces.
Vyhláška pak upravuje, jak dlouho se archivuje volební dokumentace a kdy se může skartovat. Použité hlasovací lístky nebo úřední obálky se například nesmí skartovat hned, ale čeká se alespoň 30 dní. Tato lhůta běží od okamžiku, kdy skončí možnost napadnout volbu u soudu nebo podat ústavní stížnost. Teprve když je jisté, že se výsledek nebude přezkoumávat, může dojít k jejich protokolárnímu zničení. Naopak důležité dokumenty, jako jsou kandidátní listiny, petice s podpisy nebo zápisy o výsledku hlasování, se ukládají na 10 let. Ostatní méně významná volební dokumentace se pak archivuje 5 let.
Tip: V dubnu 2025 udělal český právní systém významný krok do budoucnosti. Prezident republiky totiž podepsal novelu zákona, která umožní od 1. ledna 2026 provoz autonomních vozidel na českých silnicích.
Od roku 2013 si občané České republiky volí prezidenta přímo. Do té doby byla hlava státu volena Parlamentem. Přímá volba přinesla do českého politického systému nejen větší zapojení veřejnosti, ale i rekordní volební účasti a silné společenské emoce.
První přímé prezidentské volby se konaly v roce 2013. Do druhého kola postoupili Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Šlo o historicky první situaci, kdy o prezidentovi nerozhodovali poslanci a senátoři, ale všichni občané s volebním právem. Zeman nakonec ve druhém kole zvítězil a stal se prvním přímo zvoleným prezidentem ČR.
Druhé přímé volby proběhly v roce 2018. První kolo se konalo 12. a 13. ledna, druhé pak 26. a 27. ledna. Účast byla vysoká – v prvním kole 61,9 %, ve druhém dokonce 66,6 %, což je nejvíce od parlamentních voleb v roce 1998. O post hlavy státu se utkali stávající prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Rozdíl mezi nimi byl těsný: Zeman obhájil mandát se ziskem 51,37 %, zatímco Drahoš získal 48,63 %.
Dosud poslední volby se konaly v lednu 2023 a přinesly zcela nového prezidenta. V prvním kole byl souboj velmi vyrovnaný – generál ve výslužbě Petr Pavel získal 35,39 % hlasů, zatímco bývalý premiér Andrej Babiš 35,00 %. Volební účast dosáhla 68,2 %. Druhé kolo se pak stalo jedním z nejsledovanějších momentů polistopadové historie. Účast se vyšplhala na 70,25 %, což je jeden z nejvyšších podílů voličů vůbec. Petr Pavel nakonec zvítězil s jasným rozdílem – 58,32 % proti 41,67 % pro Andreje Babiše. Do úřadu nastoupil 9. března 2023.
Statistiky z posledních let tak ukazují, že prezidentské volby patří mezi voličsky nejatraktivnější hlasování. Díky přímé volbě se staly skutečným celonárodním tématem, které výrazně ovlivňuje veřejnou debatu i zájem lidí o politiku.
Prezidentské volby v České republice se konají každých pět let a jejich termín vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dní před skončením mandátu úřadující hlavy státu. Prezident je volen přímou volbou, tajně a na základě rovného a všeobecného volebního práva. Kandidovat může občan ČR starší 40 let, který získá podporu alespoň 50 000 podpisů občanů nebo skupiny poslanců či senátorů; registraci kandidátů posuzuje Ministerstvo vnitra a spory řeší Nejvyšší správní soud. Samotné hlasování probíhá zpravidla v pátek a sobotu, občané volí v místě bydliště, případně s voličským průkazem nebo prostřednictvím zastupitelského úřadu v zahraničí. Hlasy sčítají okrskové komise, na celý proces dohlíží Český statistický úřad a výsledky vyhlašuje Ministerstvo vnitra. Pokud nikdo v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, následuje kolo druhé. Výsledky je možné napadnout u soudu, přičemž volební dokumentace se uchovává po přesně stanovenou dobu – hlasovací lístky se mohou skartovat až po vypršení lhůt pro přezkum, klíčové dokumenty se archivují deset let a ostatní pět let.
Prezidentské volby se konají jednou za pět let. Termín vždy vyhlašuje předseda Senátu Parlamentu ČR, a to nejpozději 90 dnů před uplynutím funkčního období úřadujícího prezidenta.
Kandidátem může být občan České republiky, který dosáhl věku alespoň 40 let a je plně způsobilý k právním úkonům. Kandidatura je možná na základě petice s minimálně 50 000 podpisy občanů, nebo na základě podpory nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.
Hlasování je přímé, tajné a rovné. Volič obdrží úřední obálku a hlasovací lístky, vybraný lístek vloží do obálky a následně do volební schránky. Pokud volič nemůže přijít do volební místnosti, může využít přenosnou volební schránku. Voliči v zahraničí hlasují na zastupitelských úřadech.
Pokud v prvním kole volby žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů všech oprávněných voličů, koná se do 14 dnů druhé kolo. V něm se utkají dva nejúspěšnější kandidáti a vítězí ten, kdo získá většinu hlasů odevzdaných voličů.
Ano, výsledky lze napadnout návrhem na neplatnost volby nebo hlasování u Nejvyššího správního soudu. Dále je možné podat i ústavní stížnost. Teprve po uplynutí všech lhůt a rozhodnutí soudů se mohou volební dokumenty (např. použité hlasovací lístky) skartovat podle vyhlášky č. 294/2012 Sb.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
