Shrnutí: Prezident České republiky se volí přímo na pět let a stejná osoba může funkci zastávat nejvýše dvě volební období za sebou. Kandidovat může občan ČR, který splňuje podmínky volitelnosti do Senátu, tedy zejména dosáhne věku 40 let. V článku podle pravidel platných v roce 2026 vysvětlujeme, jak se volí prezident ČR, kdo může kandidovat na prezidenta, kdy se konají prezidentské volby a jaké jsou pravomoci prezidenta republiky.
Ústavní hranice a pravidla volby vycházejí zejména z Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky.
Řešíte kandidaturu, registraci kandidátní listiny nebo jiný právní problém související s volbami? Naši advokáti vám pomohou posoudit správný postup i možnosti obrany proti rozhodnutí volebních orgánů.
Prezidentské volby představují jeden z nejvýznamnějších momentů českého politického systému. Prezident republiky je nejvyšším ústavním činitelem a jeho volba je regulována detailní právní úpravou. Od roku 2012 probíhají volby přímou volbou občanů na základě zákona o volbě prezidenta republiky. Tento krok zásadně změnil způsob, jakým se určuje hlava státu, a přinesl i nové povinnosti občanům, kandidátům i státním orgánům. Volební proces je dnes kombinací ústavních principů, zákonných ustanovení a praktických pravidel vymezených prováděcí vyhláškou.
Základním právním předpisem je zmíněný zákon o volbě prezidenta republiky, který detailně stanoví podmínky volby prezidenta. Tento zákon definuje, že prezident je volen v přímých volbách, tajným hlasováním a na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období prezidenta trvá pět let a stejná osoba může být zvolena maximálně dvakrát po sobě.
Prováděcí vyhláška pak stanoví podrobnosti – například vzory hlasovacích lístků, kandidátních listin či zápisů o průběhu a výsledku hlasování. Tato vyhláška rovněž upravuje nakládání s volební dokumentací, archivaci a postup její likvidace po zákonem určené lhůtě. Tyto detaily zajišťují, že volební proces je nejen ústavně zakotvený, ale i prakticky realizovatelný a kontrolovatelný.
Díky tomuto právnímu rámci je zajištěna legitimita voleb, ochrana hlasů voličů i férovost celého procesu.
Volby jsou nejen občanskou povinností, ale i právně přísně regulovaným procesem. Naši advokáti vám poradí, jak správně připravit kandidátní listinu, jak postupovat při nesprávnostech v registraci nebo co dělat v případě pochybností o regulérnosti hlasování.
Kdy se konají prezidentské volby, stanoví především Ústava České republiky. Řádná volba prezidenta se koná v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však 30 dnů před jeho skončením.
Volbu vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před jejím konáním. Pokud se prezidentský úřad předčasně uvolní například v důsledku úmrtí nebo abdikace, musí se volba uskutečnit do 90 dnů; předseda Senátu ji v takovém případě vyhlásí nejpozději do 10 dnů od uvolnění úřadu.
Tento mechanismus zajišťuje kontinuitu výkonu prezidentského úřadu a minimalizuje možnost vzniku ústavní krize. Prakticky to znamená, že občané vždy vědí, kdy budou prezidentské volby – buď pravidelně po pěti letech, nebo dříve, pokud dojde k mimořádné události.
Předseda Senátu rovněž stanoví přesné dny hlasování. Volba probíhá zpravidla v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00, což odpovídá i úpravě ve vyhlášce.
Čeští občané žijící nebo pobývající v zahraničí mohou za splnění zákonných podmínek hlasovat nejen osobně na příslušném zastupitelském úřadě, ale využít také korespondenční hlasování.
Současný prezident Petr Pavel nastoupil do funkce 9. března 2023, takže příští řádné prezidentské volby se uskuteční v roce 2028. Jejich konkrétní termín však v roce 2026 ještě není vyhlášen.
Podmínky kandidatury na prezidenta jsou jasně vymezeny zákonem. Prezidentem republiky může být zvolen občan České republiky, který je volitelný do Senátu. Musí tedy nejpozději druhý den volby dosáhnout věku 40 let a nesmí u něj existovat zákonná překážka výkonu volebního práva. Stejná osoba navíc nemůže být zvolena prezidentem více než dvakrát za sebou.
Kandidaturu lze podat buď na základě petice podepsané nejméně 50 000 občany, nebo prostřednictvím podpory nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.
Podmínky kandidatury na prezidenta se liší podle toho, kdo kandidáta navrhuje. Pokud jde o takzvaného občanského kandidáta, potřebuje podporu nejméně 50 000 občanů oprávněných volit prezidenta. Podporu lze podle aktuální právní úpravy získávat také elektronicky. U listinné petice musí podporující občan uvést zákonem požadované údaje, včetně jména, příjmení, data narození a čísla občanského průkazu nebo cestovního pasu, a připojit vlastnoruční podpis. Ministerstvo vnitra následně ověřuje, zda je splněna požadovaná hranice platných podporovatelů.
Kandidátní listiny přijímá Ministerstvo vnitra, které rozhoduje o jejich registraci. Pokud je listina odmítnuta, lze se obrátit na Nejvyšší správní soud. Po ukončení registrace losuje Státní volební komise čísla kandidátů, která se objeví na hlasovacích lístcích. Tento proces je důležitý, protože pořadí kandidátů na lístku má psychologický dopad na voliče a jeho transparentní nastavení je jedním z pilířů férové soutěže.
Příklad z praxe: Karel Diviš a sporné podpisy
Význam soudního přezkumu ukázaly prezidentské volby v roce 2023. Ministerstvo vnitra původně odmítlo registraci Karla Diviše, protože mu po kontrole petice nezůstal potřebný počet podporovatelů. Nejvyšší správní soud ale při vlastní kontrole zjistil, že ministerstvo některé záznamy vyřadilo nesprávně. Po opravě výpočtu měl kandidát nejméně 50 007 platných podporovatelů a soud jeho kandidátní listinu zaregistroval. I relativně malý počet chybně posouzených podpisů tak může rozhodnout o tom, zda se kandidát voleb vůbec zúčastní.
Máte pochybnosti o odmítnutí kandidátní listiny nebo postupu volebního orgánu? Volební spory mají velmi krátké lhůty, proto je důležité řešit právní postup bez odkladu.
Soudní přezkum přitom nemusí vést jen k dodatečné registraci kandidáta. Před volbou prezidenta v roce 2023 Nejvyšší správní soud naopak zrušil registraci kandidátky Denisy Rohanové. Kandidátní listina byla podána ještě před vyhlášením samotné volby a soud dospěl k závěru, že takové podání nemohlo vyvolat zamýšlené účinky pro později vyhlášené volby.
Tip: Česká pošta bude moci nově čerpat od státu až 2 miliardy korun ročně na pokrytí ztrát z poskytování základních služeb. Prezident Petr Pavel podepsal 21. srpna novelu poštovního zákona, která zvyšuje dosavadní limit o půl miliardy korun. Čtěte více v našem článku.
Prezident ČR se volí přímo. Pokud některý kandidát získá v prvním kole nadpoloviční většinu platných hlasů odevzdaných voliči, je zvolen prezidentem. Pokud se to nikomu nepodaří, koná se za 14 dnů druhé kolo, do kterého zpravidla postupují dva nejúspěšnější kandidáti.
Samotné hlasování je přísně regulované. Volič se prokáže občanským průkazem nebo pasem a obdrží úřední obálku a hlasovací lístky. Hlasovací lístek vloží do obálky a poté do volební schránky. Vyhláška stanoví přesné vzory hlasovacích lístků i zápisů o průběhu hlasování.
Pokud volič nemůže hlasovat osobně, může požádat o přenosnou schránku, kterou mu okrsková komise doručí domů. Zvláštní úpravy existují i pro voliče v zahraničí, kteří hlasují na zastupitelských úřadech.
Hlasování je tajné – volební místnost je vybavena plentami a kontrola probíhá prostřednictvím okrskových komisí. Transparentnost zajišťují i zápisy komise a možnost kontroly ze strany Českého statistického úřadu.
Hned po uzavření volebních místností začíná sčítání hlasů. Každý okrsek zpracuje své výsledky a sepíše zápis, který předává dál. Český statistický úřad přebírá výsledky z jednotlivých okrsků a zpracuje celkový výsledek volby. Zápis následně schvaluje Státní volební komise, která vyhlašuje celkový výsledek prezidentské volby.
Díky přítomnosti okrskových komisí složených ze zástupců různých politických stran a díky víceúrovňové kontrole je proces maximálně transparentní a minimalizuje možnost chyb nebo manipulace.
Prezidentské volby patří mezi voličsky nejatraktivnější hlasování. V druhém kole v roce 2023 se účast vyšplhala na 70,25 %, což je jeden z nejvyšších podílů voličů vůbec.
Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu, koná se druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími.
Voliči nebo kandidáti mají právo podat návrh na neplatnost volby nebo hlasování k Nejvyššímu správnímu soudu. V případě porušení ústavních práv je možné podat i ústavní stížnost. Pokud soud shledá závažné porušení zákona, může rozhodnout o opakování voleb v konkrétním okrsku nebo i v celostátním měřítku. Tyto garance chrání férovost voleb a posilují důvěru občanů v demokratický proces.
Vyhláška pak upravuje, jak dlouho se archivuje volební dokumentace a kdy se může skartovat. Použité hlasovací lístky nebo úřední obálky se například nesmí skartovat hned, ale čeká se alespoň 30 dní. Tato lhůta běží od okamžiku, kdy skončí možnost napadnout volbu u soudu nebo podat ústavní stížnost. Teprve když je jisté, že se výsledek nebude přezkoumávat, může dojít k jejich protokolárnímu zničení. Naopak důležité dokumenty, jako jsou kandidátní listiny, petice s podpisy nebo zápisy o výsledku hlasování, se ukládají na 10 let. Ostatní méně významná volební dokumentace se pak archivuje 5 let.
Tip: V dubnu 2025 udělal český právní systém významný krok do budoucnosti. Prezident republiky totiž podepsal novelu zákona, která umožní od 1. ledna 2026 provoz autonomních vozidel na českých silnicích.
Od roku 2013 si občané České republiky volí prezidenta přímo. Do té doby byla hlava státu volena Parlamentem. Přímá volba přinesla do českého politického systému nejen větší zapojení veřejnosti, ale i rekordní volební účasti a silné společenské emoce.
První přímé prezidentské volby se konaly v roce 2013. Do druhého kola postoupili Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Šlo o historicky první situaci, kdy o prezidentovi nerozhodovali poslanci a senátoři, ale všichni občané s volebním právem. Zeman nakonec ve druhém kole zvítězil a stal se prvním přímo zvoleným prezidentem ČR.
Druhé přímé volby proběhly v roce 2018. První kolo se konalo 12. a 13. ledna, druhé pak 26. a 27. ledna. Účast byla vysoká – v prvním kole 61,9 %, ve druhém dokonce 66,6 %, což je nejvíce od parlamentních voleb v roce 1998. O post hlavy státu se utkali stávající prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Rozdíl mezi nimi byl těsný: Zeman obhájil mandát se ziskem 51,37 %, zatímco Drahoš získal 48,63 %.
Dosud poslední volby se konaly v lednu 2023 a přinesly zcela nového prezidenta. V prvním kole byl souboj velmi vyrovnaný – generál ve výslužbě Petr Pavel získal 35,39 % hlasů, zatímco bývalý premiér Andrej Babiš 35,00 %. Volební účast dosáhla 68,2 %. Druhé kolo se pak stalo jedním z nejsledovanějších momentů polistopadové historie. Účast se vyšplhala na 70,25 %, což je jeden z nejvyšších podílů voličů vůbec. Petr Pavel nakonec zvítězil s jasným rozdílem – 58,32 % proti 41,67 % pro Andreje Babiše. Do úřadu nastoupil 9. března 2023.
Statistiky z posledních let tak ukazují, že prezidentské volby patří mezi voličsky nejatraktivnější hlasování. Díky přímé volbě se staly skutečným celonárodním tématem, které výrazně ovlivňuje veřejnou debatu i zájem lidí o politiku.
Prezidentské volby v České republice se konají každých pět let a jejich termín vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dní před skončením mandátu úřadující hlavy státu. Prezident je volen přímou volbou, tajně a na základě rovného a všeobecného volebního práva. Kandidovat může občan ČR starší 40 let, který získá podporu alespoň 50 000 podpisů občanů nebo skupiny poslanců či senátorů; registraci kandidátů posuzuje Ministerstvo vnitra a spory řeší Nejvyšší správní soud. Samotné hlasování probíhá zpravidla v pátek a sobotu, občané volí v místě bydliště, případně s voličským průkazem nebo prostřednictvím zastupitelského úřadu v zahraničí. Hlasy sčítají okrskové komise, na celý proces dohlíží Český statistický úřad a výsledky vyhlašuje Ministerstvo vnitra. Pokud nikdo v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, následuje kolo druhé. Výsledky je možné napadnout u soudu, přičemž volební dokumentace se uchovává po přesně stanovenou dobu – hlasovací lístky se mohou skartovat až po vypršení lhůt pro přezkum, klíčové dokumenty se archivují deset let a ostatní pět let.
Řádná volba prezidenta se koná jednou za pět let. Příští řádné prezidentské volby proběhnou v roce 2028, konkrétní termín však ještě musí vyhlásit předseda Senátu.
Prezidentem může být zvolen občan České republiky, který je volitelný do Senátu a nejpozději druhý den volby dosáhne věku 40 let. Nikdo nemůže být prezidentem zvolen více než dvakrát za sebou.
Kandidáta musí navrhnout nejméně 20 poslanců, 10 senátorů nebo občan, jehož návrh podpoří nejméně 50 000 občanů oprávněných volit prezidenta.
Prezident je volen přímo a tajně. Pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu platných hlasů potřebnou ke zvolení, za 14 dnů následuje druhé kolo.
Ano. Za splnění zákonných podmínek lze hlasovat na zastupitelském úřadě a právní úprava umožňuje také korespondenční hlasování ze zahraničí.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
