Služební cesta vs. pracovní doba
Pokud strávíte na služební cestě dva dny, nebude to nejspíš posuzováno jako mnohahodinová práce přesčas. Je to dáno tím, že zpravidla nepracujete nepřetržitě. Určitou část dne na pracovní cestě strávíte jízdou v dopravním prostředku či cestováním obecně a jen menší část dne představuje samotný výkon práce, např. pracovní schůzka v jiném městě. Zbylou část vyplňuje například odpočinek, spánek na hotelu a podobně.
Související služba
Řešíte právní problém v souvislosti s pracovní cestou?
Popište nám svůj problém a my vám pomůžeme. Do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jaké odměny tedy získáte díky služební cestě?
Vaše pracovní cesta a běžná pracovní doba se nemusí ani zdaleka krýt. Často se na služební cestu z domu vypravíte mnohem dříve než při běžné cestě do práce, případně zůstáváte na cestě přes noc a strávíte tak mimo domov mnohem více času než obvykle. Jak je to v takovém případě s odměnou za práci?
Pozitivní informací je, že i když reálnou prací (tedy například pracovní schůzkou) strávíte byť jen jednu hodinu z celé pracovní cesty, mzda či plat se vám nijak nekrátí. Není to samozřejmě vaše vina a podle zákona se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Vy tedy nemusíte konat nic navíc a náleží vám náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Navíc vám musí zaměstnavatel samozřejmě proplatit cestovní náhrady, kterými jsou především jízdné a stravné. Pokud ale plánujete zajít si do nejdražší restaurace ve městě a předložit poté šéfovi účtenku, musíme vás zklamat. Výši stravného si zpravidla stanovují jednotliví zaměstnavatelé sami, zákoník práce stanovuje pro podnikatelskou sféru pouze spodní hranici.
Výše stravného se každoročně mění vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci alespoň minimální zákonnou sazbu stravného, jejíž konkrétní výše závisí na délce pracovní cesty.
V podnikatelské sféře stanoví zákoník práce pouze minimální hranice stravného, přičemž zaměstnavatel může poskytovat i vyšší částky. V nepodnikatelské sféře jsou sazby určeny rozmezím, v jehož rámci se zaměstnavatel musí pohybovat.
Aktuální sazby stravného je vždy vhodné ověřit podle platné vyhlášky MPSV pro daný kalendářní rok.
Za co odměnu nezískáte?
Jak jsme výše naznačili, ačkoliv strávíte na pracovní cestě třeba 48 hodin, zpravidla dostanete jen běžnou mzdu či její náhradu, případně výše zmíněné cestovní náhrady. Zpravidla se totiž nejedná o práci přesčas, za níž byste měli nárok na příplatek. O práci přesčas by se jednalo pouze v případě, když byste skutečně pracovali (například vedli obchodní jednání) v době, která nespadá do doby pracovní směny.
Pokud ale například v den pracovního klidu či ve večerních hodinách cestujete ze služební cesty domů, pak tato doba nespadá do rozvržené směny a zaměstnanci za tuto dobu přísluší pouze náhrady cestovních výdajů. Zákoník práce vám nezakládá právo na mzdu, ani náhradní volno.
Tip na článek
Tip: Bližší informace k náhradám mzdy a výpočtu průměrného výdělku jsme sepsali v našem článku.
Jak netratit na služební cestě?
Samotné náhrady vám zpravidla nevykompenzují skutečnost, že strávíte například dva dny mimo domov a nemůžete se svým volným časem nakládat tak, jak by se vám zlíbilo. Někdy to zahrnuje i jisté logistické a organizační úpravy týkající se například dětí či domácích mazlíčků. Pokud víte, že budou pracovní cesty součástí vaší pracovní náplně často, myslete zavčas na nějaké bonusy či prémie. Ideální je domluvit si vše předem již při sepisování pracovní smlouvy.
Pracovní cesta řidiče z povolání
Jízda vozidlem se ovšem považuje za výkon práce v případě zaměstnance, který řídí toto vozidlo a který má v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno řízení vozidla.
Jiný postup se ale uplatní v případě, kdy budete řídit tzv. referentské vozidlo. To tedy znamená, že u zaměstnance, který řídí tzv. referentské vozidlo, tedy zpravidla vozidlo zaměstnavatele, které smí zaměstnanec užívat pro přepravu v rámci pracovních povinností (případně i v soukromí). V takovém případě není samotné řízení výkonem pracovních povinností.
Doba strávená v dopravním prostředku může být výkonem práce jen pro řidiče z povolání. Někteří zaměstnavatelé ovšem mohou se zaměstnanci, kteří často jezdí služebním či vlastním osobním automobilem na pracovní cesty, sjednat dohodu o pracovní činnosti na výkon práce řidiče referentského vozidla. V takovém případě mohou také řízení vozidla zaměstnanci proplatit.
Pro řidiče z povolání platí během cest i další specifika. Vzhledem k tomu, že mají odpovědnost za životy nejen za životy své, ale i ostatních. Proto zákon hlídá, aby neřídili příliš unaveni a jízdu si prokládali pauzami. Doba nepřetržitého řízení vozidla ( řidiče vozidel do 3,5 tun) při pracovní cestě nesmí překročit 4,5 hodiny a po nich musí následovat minimálně půlhodinová přestávka. Lze ji ovšem rozdělit i do dvou nejméně 15minutových částí.
Uveďme si výše uvedené na příkladu z praxe:
Pan Konáš má pracovní dobu vymezenou od 8 hod. do 16:30 hod. a vyjede vlakem z Olomouce v 6 hod. na služební cestu do Prahy.
V období od 6 do 8 hodin ráno jde o dobu strávenou na pracovní cestě, nicméně mimo pracovní dobu. Po tuto dobu náleží pracovníkovi stravné dle vyhlášky.
Od 8 hodin ráno začíná panu Konášovi oficiálně pracovní doba. Pokud v tu dobu bude ještě ve vlaku, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, po kterou mu náleží náhrada průměrné mzdy. Stejný režim se bude týkat i pobytu v Praze, kdy dosud neprobíhá pracovní jednání.
V 10 hodin dopoledne začíná pracovní schůzka a také samotný výkon práce, ve 14 hodin následuje schůzka další, která trvá až do 16 hodin.
Poté se ještě půl hodiny uplatní režim překážky v práci na straně zaměstnavatele a od 16:30 náleží panu Konášovi již opět pouze náhrada stravného a samozřejmě i jízdného.
Pokud by ale následovala další pracovní schůzka, a to od 17 do 19 hodin, bude se jednat o práci přesčas, za kterou náleží příplatek. Následně by cesta zpět do Olomouce znamenala pro pana Konáše opět jen náhradu stravného.
Shrnutí
Služební cesta neznamená automaticky práci přesčas, i když zaměstnanec stráví mimo domov celý den nebo noc. Za dobu skutečného výkonu práce mu náleží mzda, za dobu, kdy pouze cestuje nebo čeká, pak zpravidla náhrada mzdy jako při překážce v práci na straně zaměstnavatele, případně pouze cestovní náhrady. Zaměstnavatel je povinen proplatit zejména jízdné a stravné, jehož výše se každoročně mění podle vyhlášky. Doba strávená na cestě se považuje za práci jen u řidičů z povolání, nikoliv u zaměstnanců využívajících referentské vozidlo. Pokud zaměstnanec pracuje mimo svou rozvrženou směnu, může vzniknout práce přesčas s nárokem na příplatek. Aby zaměstnanec na služebních cestách dlouhodobě netratil, je vhodné domluvit si podmínky a případné kompenzace již při uzavírání pracovní smlouvy.
Často kladené dotazy
Musím jet na služební cestu, i když s ní nesouhlasím?
Obecně ano, pokud je vysílání na služební cesty sjednáno v pracovní smlouvě nebo vyplývá z povahy práce. Bez tohoto ujednání může zaměstnavatel vyslat zaměstnance na pracovní cestu jen s jeho souhlasem. Výjimky se mohou týkat krátkodobých či místně obvyklých cest, vždy ale záleží na konkrétním obsahu pracovní smlouvy.
Počítá se cesta na služební cestu jako pracovní doba?
Pouhá doba strávená cestováním se zpravidla nepovažuje za výkon práce, a tedy ani za pracovní dobu. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec během cesty skutečně pracuje (např. řidič z povolání, pracovní jednání, řízení vozidla jako sjednaný druh práce). V ostatních případech může jít o překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo jen o dobu, za kterou náleží cestovní náhrady.
Mám při služební cestě nárok na práci přesčas?
Ano, ale pouze tehdy, pokud během služby skutečně vykonáváte práci mimo svou rozvrženou pracovní dobu – například večerní pracovní jednání, školení nebo jinou činnost uloženou zaměstnavatelem. Samotná cesta vlakem, letadlem či autem se za práci přesčas nepovažuje.
Jaké cestovní náhrady mi musí zaměstnavatel proplatit?
Zaměstnavatel je povinen proplatit zejména jízdné, stravné a případně ubytování. Výše stravného se každoročně mění podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí a závisí na délce pracovní cesty. V podnikatelské sféře stanoví zákon minimální hranice, v nepodnikatelské pak konkrétní rozmezí.
Platí pro řidiče na služební cestě jiná pravidla?
Ano. U řidičů z povolání se řízení vozidla považuje za výkon práce a započítává se do pracovní doby. Zároveň pro ně platí přísnější pravidla o maximální době řízení a povinných přestávkách, jejichž cílem je ochrana zdraví a bezpečnosti provozu. U tzv. referentských vozidel se řízení za výkon práce nepovažuje, pokud není sjednáno jinak.