Obavy z vysokých nákladů soudního řízení mohou leckoho odradit od vymáhání svých práv: soudní poplatky, platby advokátům a případné hrazení nákladů protistrany, pokud soud prohrajete. Lze na těchto výdajích nějakým způsobem ušetřit? Jak se stanovuje výše soudních poplatků a kdy je možné je odpustit?
Náklady na soudní řízení sestávají z celé řady položek: Soudní poplatek je jen jednou z nich. Další podíl obvykle tvoří výdaje na právní zastoupení. Někdy je třeba počítat i s výdaji na znalecké posudky, svědky atd. Ten, kdo v řízení neuspěje, nese své náklady (nevrátí se mu) a většinou musí uhradit výdaje protistraně. Při částečném úspěchu soud každé ze stran uloží zaplatit poměrnou část nákladů řízení.
Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Povinnost náhrady nákladů řízení vyplývá z občanského soudního řádu. Platí přitom, že účastníkovi, který má úspěch ve sporu, se přiznává náhrada nákladů právního zastoupení a dalších právních výdajů (pochopitelně, že pokud se nejedná o sporné řízení, hradí si každý své náklady sám). Výjimkou mohou být nějaké zbytečné náklady, které například zavinil vítěz sporu svým jednáním.
Vše se ale řídí rozhodnutím soudu, který nemusí v určitých případech náhrady nákladů přiznat, i když jde o vítěze sporu.
Náhrada nákladů se přiznává pouze při zastoupení advokátem zapsaným u České advokátní komory. Kamarád, který vystudoval práva a živí se jako podnikový právník, vám samozřejmě může právní rady udílet, nicméně u soudu vás zastupovat nemůže. Pokud byste ovšem neměli žádné právní zastoupení a nedoložili jste výši hotových výdajů, přizná vám soud náhradu v paušální výši určené vyhláškou.
Ačkoliv je odměna advokáta smluvní, soud vám přizná náhradu nákladů na právní zastoupení podle tzv. advokátního tarifu, tedy vyhlášky o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
Příklad pana Jánošky:
Pan Jánoška si dohodnul se svým advokátem odměnu za zastupování dle advokátního tarifu. Konečná suma zněla na 12 000 korun. Ve sporu zvítězil a soud mupřiznal náklady v této výši. Proto na náhradě ani nevydělal ani neprodělal. Pokud by si ale dohodnul cenu vyšší, např. 16 000 korun, čtyři tisíce korun by se muv rámci nákladů nevrátily. V případě, že by si naopak domluvil cenu nižší, například 10 000 korun, na náhradě nákladů by získal 2 000 korun navíc.
Pokud jsou obě strany úspěšné “tak napůl”, tedy, je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, rozdělí se náklady mezi ně v poměru, v jakém jsou úspěšní.
Většina řízení u soudu smí být zahájena až po zaplacení soudního poplatku. Poplatek za řízení by měl být zaplacen v okamžiku podání žaloby. Jeho výše závisí na povaze hodnotě předmětu sporu. Sazebník je stanoven zákonem o soudních poplatcích.
Poplatek můžete uhradit na účet soudu, v hotovosti, případně kolkovými známkami. Když nezaplatíte, soud vás k tomu vyzve a určí náhradní lhůtu k zaplacení. Současně vás poučí o následcích nezaplacení (zastavení řízení) i výjimkách (nezastavení řízení) a také o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků.
Tip: Vymáháním pohledávek krok po kroku jsme se zabývali v jednom z našich článků.
Pan Marek se soudil o náhradu škody ve výši 120 000 Kč. Zaplatil poplatek dle sazebníku ve výši 5 % z dané částky, tedy 30 000 Kč.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, se platí:
Předně je třeba rozlišit dvě situace:
Zákon osvobozuje od poplatku některá řízení – zejména řízení ve veřejném zájmu (například ochrana dětí, sociální zabezpečení, volební řízení, poručenské a opatrovnické věci, ale také zbavení svéprávnosti či dědictví), některé úkony (například sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrh na nařízení předběžného opatření) i osoby ( navrhovatelé ve vyjmenovaných řízeních, cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem apod). O takové osvobození žádat nijak nemusíte.
Na žádost však soud navíc může konkrétního účastníka částečně osvobodit od soudních poplatků z důvodu jeho tíživé sociální situace (především nedostatku majetku), pokud není na první pohled jasné, že nemůže uspět (žaluje zcela nedůvodně, domáhá se neexistujícího práva a podobně). Z řady judikátů Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu.
Podle zákona totiž může soud na návrh účastníka řízení (navrhovatele, odvolatele nebo dovolatele) přiznat zčásti osvobození od soudních poplatků. To jen za situace, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Přiznat osvobození od soudních poplatků v plné míře lze ale pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Prokázat nedostatek prostředků k úhradě soudních poplatků musíte vy jako žadatel. Skutečnosti rozhodné pro osvobození můžete uvést přímo ve svém návrhu. Pokud tak neučiníte, soud vás k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění soudem zaslaného tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“.
Uvedete zde příjmy z pracovního či obdobného poměru, z podnikání, sociálních dávek či z jiných zdrojů. Předpokládá se i uvedení osobního majetku větší ceny a dalších důležitých okolností. Pokud podnikáte, zohlední se nejen faktické poměry v době žádosti, ale také například možné záměrné zbavování se majetku před zahájením soudního řízení.
Soud kromě vašich příjmů a majetku zohlední též možnost si prostředky opatřit, stejně jako k důsledkům případného placení soudního poplatku.
Pokud soud dospěje k závěru, že vám poměry nedovolují zaplatit soudní poplatek, měl by vás od soudních poplatků osvobodit. Může tak učinit v plném rozsahu, případně jen zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony.
Při rozhodování o přiznání osvobození od soudních poplatků tedy soud hodnotí v prvé řadě vaši objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek v konkrétním případě. Pokud by zde existoval důvod k osvobození od poplatku, musí soud dále zkoumat, zda nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Zkoumá se tedy, zda se nedomáháte svého tvrzeného práva nebo neuplatňujete obranu zcela svévolně. Může jít např. o tzv. šikanózní žalobu, nebo zcela nesmyslně formulovanou žalobu. V takovém případě osvobození přiznat nelze.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
