Kapitoly článku
Náklady na soudní řízení sestávají z celé řady položek: Soudní poplatek je jen jednou z nich. Další podíl obvykle tvoří výdaje na právní zastoupení. Někdy je třeba počítat i s výdaji na znalecké posudky, svědky atd. Ten, kdo v řízení neuspěje, nese své náklady (nevrátí se mu) a většinou musí uhradit výdaje protistraně. Při částečném úspěchu soud každé ze stran uloží zaplatit poměrnou část nákladů řízení.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu?
Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Náhrada nákladů právního zastoupení
Povinnost náhrady nákladů řízení vyplývá z občanského soudního řádu. Platí přitom, že účastníkovi, který má úspěch ve sporu, se přiznává náhrada nákladů právního zastoupení a dalších právních výdajů (pochopitelně, že pokud se nejedná o sporné řízení, hradí si každý své náklady sám). Výjimkou mohou být nějaké zbytečné náklady, které například zavinil vítěz sporu svým jednáním.
Vše se ale řídí rozhodnutím soudu, který nemusí v určitých případech náhrady nákladů přiznat, i když jde o vítěze sporu.
Náhrada nákladů se přiznává pouze při zastoupení advokátem zapsaným u České advokátní komory. Kamarád, který vystudoval práva a živí se jako podnikový právník, vám samozřejmě může právní rady udílet, nicméně u soudu vás zastupovat nemůže. Pokud byste ovšem neměli žádné právní zastoupení a nedoložili jste výši hotových výdajů, přizná vám soud náhradu v paušální výši určené vyhláškou.
Ačkoliv je odměna advokáta smluvní, soud vám přizná náhradu nákladů na právní zastoupení podle tzv. advokátního tarifu, tedy vyhlášky o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
Příklad pana Jánošky:
Pan Jánoška si dohodnul se svým advokátem odměnu za zastupování dle advokátního tarifu. Konečná suma zněla na 12 000 korun. Ve sporu zvítězil a soud mupřiznal náklady v této výši. Proto na náhradě ani nevydělal ani neprodělal. Pokud by si ale dohodnul cenu vyšší, např. 16 000 korun, čtyři tisíce korun by se muv rámci nákladů nevrátily. V případě, že by si naopak domluvil cenu nižší, například 10 000 korun, na náhradě nákladů by získal 2 000 korun navíc.
Spor skončí co do nákladů „nerozhodně“
Pokud jsou obě strany úspěšné “tak napůl”, tedy, je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, rozdělí se náklady mezi ně v poměru, v jakém jsou úspěšní.
Soudní poplatky a jak je zaplatit
Většina řízení u soudu smí být zahájena až po zaplacení soudního poplatku. Poplatek za řízení by měl být zaplacen v okamžiku podání žaloby. Jeho výše závisí na povaze hodnotě předmětu sporu. Sazebník je stanoven zákonem o soudních poplatcích.
Poplatek můžete uhradit na účet soudu, v hotovosti, případně kolkovými známkami. Když nezaplatíte, soud vás k tomu vyzve a určí náhradní lhůtu k zaplacení. Současně vás poučí o následcích nezaplacení (zastavení řízení) i výjimkách (nezastavení řízení) a také o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků.
Příklad pana Marka
Pan Marek se soudil o náhradu škody ve výši 120 000 Kč. Zaplatil poplatek dle sazebníku ve výši 5 % z dané částky, tedy 30 000 Kč.
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, se platí:
- a) do částky 20 000 Kč — 1 000 Kč
- b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč — 5 % z této částky
Jak dosáhnout osvobození od soudních poplatků?
Předně je třeba rozlišit dvě situace:
- řízení, která jsou ze své podstaty a přímo ze zákona osvobozena od soudních poplatků a
- situaci, kdy o osvobození od soudních poplatků zažádáte a soud o žádosti rozhoduje.
Zákon osvobozuje od poplatku některá řízení – zejména řízení ve veřejném zájmu (například ochrana dětí, sociální zabezpečení, volební řízení, poručenské a opatrovnické věci, ale také zbavení svéprávnosti či dědictví), některé úkony (například sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrh na nařízení předběžného opatření) i osoby ( navrhovatelé ve vyjmenovaných řízeních, cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem apod). O takové osvobození žádat nijak nemusíte.
Na žádost však soud navíc může konkrétního účastníka částečně osvobodit od soudních poplatků z důvodu jeho tíživé sociální situace (především nedostatku majetku), pokud není na první pohled jasné, že nemůže uspět (žaluje zcela nedůvodně, domáhá se neexistujícího práva a podobně). Z řady judikátů Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu.
Podle zákona totiž může soud na návrh účastníka řízení (navrhovatele, odvolatele nebo dovolatele) přiznat zčásti osvobození od soudních poplatků. To jen za situace, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Přiznat osvobození od soudních poplatků v plné míře lze ale pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Prokázat nedostatek prostředků k úhradě soudních poplatků musíte vy jako žadatel. Skutečnosti rozhodné pro osvobození můžete uvést přímo ve svém návrhu. Pokud tak neučiníte, soud vás k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění soudem zaslaného tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“.
Uvedete zde příjmy z pracovního či obdobného poměru, z podnikání, sociálních dávek či z jiných zdrojů. Předpokládá se i uvedení osobního majetku větší ceny a dalších důležitých okolností. Pokud podnikáte, zohlední se nejen faktické poměry v době žádosti, ale také například možné záměrné zbavování se majetku před zahájením soudního řízení.
Soud kromě vašich příjmů a majetku zohlední též možnost si prostředky opatřit, stejně jako k důsledkům případného placení soudního poplatku.
Pokud soud dospěje k závěru, že vám poměry nedovolují zaplatit soudní poplatek, měl by vás od soudních poplatků osvobodit. Může tak učinit v plném rozsahu, případně jen zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony.
Svévolné či předem neúspěšné uplatňování práva
Při rozhodování o přiznání osvobození od soudních poplatků tedy soud hodnotí v prvé řadě vaši objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek v konkrétním případě. Pokud by zde existoval důvod k osvobození od poplatku, musí soud dále zkoumat, zda nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Zkoumá se tedy, zda se nedomáháte svého tvrzeného práva nebo neuplatňujete obranu zcela svévolně. Může jít např. o tzv. šikanózní žalobu, nebo zcela nesmyslně formulovanou žalobu. V takovém případě osvobození přiznat nelze.