Dopravní nehoda nemusí mít pouze jednoho viníka. Velmi často policie, pojišťovny i soudy hodnotí, zda ke vzniku škody nepřispěly chyby více účastníků. Takové situaci se říká spoluvina při dopravní nehodě. Často se tak stává i v situacích, kdy řidič na první pohled tvrdí „jsem viník autonehody“, ale právní posouzení je mnohem složitější. V tomto článku detailně vysvětlíme, jak se spoluvina určuje, kdo ji posuzuje, jak ovlivňuje výši náhrady škody a jak se bránit proti nesprávnému vyhodnocení.
Pojmem „spoluvina“ se v praxi často označují dvě zcela odlišné situace – buď jde o zavinění více škůdců, nebo o spoluzavinění poškozeného, který si sám částečně způsobil újmu. Nejde tedy o klasický model „jeden viník – jeden poškozený“, ale o společné působení více porušení povinností, které se spojí a vyústí v dopravní nehodu. Podstatné je, že spoluvina se vztahuje nejen na řidiče, ale i na další účastníky provozu – chodce, cyklisty, případně i správce komunikace.
V praxi to znamená, že i pokud si řidič myslí „jsem viník autonehody“, ještě to automaticky neznamená, že ponese plnou odpovědnost. Je možné, že druhý účastník situaci zhoršil nesprávným manévrem, jel nepřiměřenou rychlostí, nedal znamení o změně směru jízdy nebo porušil jinou pravidelnou povinnost. Právě proto se spoluvina posuzuje komplexně a individuálně v každém případu.
Je velmi důležité rozlišovat, zda jde o situaci více škůdců, nebo o spoluzavinění poškozeného. V prvním případě má poškozený nárok žádat plnění od kteréhokoli ze škůdců, protože odpovídají solidárně. V druhém případě se náhrada poškozenému snižuje podle toho, jak svým jednáním přispěl ke vzniku újmy.
Spoluvina se typicky řeší v situacích, kdy se kolidující vozidla navzájem ohrožovala, například při vyjíždění z vedlejší silnice, předjíždění, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo nepřiměřené rychlosti. Stejně tak může spoluvina nastat, pokud poškozený svým chováním zvýšil rozsah škody – například nepoužil bezpečnostní pás nebo jel technicky nezpůsobilým vozidlem.
Smyslem posouzení míry zavinění je spravedlivě určit, kdo a v jakém rozsahu odpovídá za vzniklou újmu – ať už jde o více škůdců, nebo o situaci, kdy poškozený přispěl ke vzniku škody sám. Z toho se pak odvíjí také výše náhrady škody, která se adekvátně snižuje podle míry zavinění.
V článku používáme zjednodušující pojem spoluvina, protože se běžně objevuje v komunikaci pojišťoven i v praxi. Nejde však o pojem, který by používal občanský zákoník. Z právního hlediska je třeba rozlišovat:
Pokud pojišťovna určila spoluvinu a snížila vám odškodnění, nemusí být její rozhodnutí správné ani konečné. Běžně řešíme případy, kdy klientům pojišťovna neoprávněně přičetla příliš vysoký podíl viny, nebo dokonce vyhodnotila situaci úplně špatně. Získáme pro vás maximální možnou náhradu škody – rychle, odborně a bez zbytečného papírování.
Posouzení spoluviny není pouze otázkou názoru jednoho orgánu. Ve skutečnosti se na ní podílejí tři hlavní subjekty – policie, pojišťovny a případně soud. Každý z nich k věci přistupuje jinak a hledá jiné skutečnosti.
Policie zpravidla posuzuje porušení pravidel silničního provozu. Zkoumá, kdo jel nepřiměřenou rychlostí, kdo nedal přednost, zda někdo nedodržel bezpečnou vzdálenost, jaké byly manévry řidičů těsně před nehodou a jaké stopy se nacházejí na vozovce. Policie však obvykle nerozhoduje o procentuálním rozdělení viny, konstatuje protiprávní jednání a popíše průběh nehody.
Pojišťovny pak vyhodnocují, jaký vliv měly jednotlivé chyby na vznik nehody a v jakém poměru se mění odpovědnost za škodu. To znamená, že právě pojišťovna určí, zda byla spoluvina 20 %, 50 %, nebo třeba 80 %. Rozhoduje na základě policejního protokolu, fotografií, výpovědí i znaleckých posudků.
Soudy vstupují do hry tehdy, když některá ze stran nesouhlasí s určením míry zavinění. Soud potom musí detailně zhodnotit právní i skutkovou stránku případu. Na rozdíl od pojišťovny může soud přihlédnout k širším okolnostem, včetně psychického stavu řidiče, stavu vozovky nebo možnosti odvrácení nehody. Soud tedy může výrazně změnit poměr spoluviny, a to jak směrem nahoru, tak dolů.
Důležité je, že pokud řidič řekne: „jsem viník autonehody“, často tím pouze přiznává subjektivní pocit viny, nikoli právní odpovědnost. Autonehoda je komplexní událost a míra zavinění se posuzuje striktně podle zákona a objektivních skutečností.
Existují scénáře, v nichž spoluvina přichází v úvahu velmi často. Některé z nich jsou:
Tyto situace ukazují, že spoluvina při dopravní nehodě není nic výjimečného a že v praxi se jen málokdy najde případ, kdy jeden účastník nenese vůbec žádný podíl na vzniku kolize.
Tip: Dopravní nehody bývají jednou z nejčastějších situací, kdy řešíme náhradu škody, ať už v pozici poškozeného či v pozici osoby, která škodu způsobila. Jaké jsou vztahy mezi zúčastněnými osobami a jak do nich vstupuje pojišťovna?
Snížení náhrady škody nastává pouze tehdy, pokud poškozený přispěl ke vzniku újmy. Pokud jde o situaci více škůdců, poškozenému se náhrada nesnižuje – pouze se posuzuje, jaký podíl zavinění nese každý z nich. Pojišťovna sníží odškodnění přesně o procenta, která připadají poškozenému. Pokud se tedy stanoví, že poškozený nese 30% spoluvinu, obdrží jen 70 % náhrady.
Při existenci více škůdců má poškozený právo požadovat plné odškodnění od kteréhokoli z nich, protože odpovídají společně a nerozdílně.
Spoluvina se promítá jak do škody na vozidle, tak do újmy na zdraví, ztráty na výdělku či nákladů na léčení. U zdraví je ale situace citlivější – soudy často přihlížejí k tomu, že řidič například nezavinil samotnou nehodu, ale pouze zvýšil následky tím, že nebyl připoután. V takových případech se redukce náhrady pohybuje obvykle mezi 10–25 %.
Je velmi důležité rozlišovat situaci, kdy pojišťovna tvrdí, že jste viník autonehody, a kdy ve skutečnosti je situace mnohem komplexnější. Pokud má řidič pocit, že mu byla přičtena nepřiměřeně vysoká míra viny, je vhodné nechat rozhodnutí přezkoumat – buď jinou pojišťovnou, nebo právníkem. Tím získáte další relevantní posudek, nicméně rozhodnutí může změnit jedině soud.
Pokud se účastník navíc s rozhodnutím pojišťovny neztotožní, může podat odvolání a případně žalobu na náhradu škody. Je dobré vědět, že soud může pojišťovnu opravit a procenta upravit, někdy i zásadně.
V praxi není výjimkou, že například pojišťovna stanoví 50% spoluvinu tam, kde soudy běžně rozhodují o 20% nebo i nižší. Právní obrana je tedy často nejen rozumná, ale i finančně velmi výhodná.
Mnoho řidičů si po nehodě klade otázku, zda je fér, že jim pojišťovna přičetla spoluvinu. Pokud se domníváte, že vaše jednání nebylo tak závažné, nebo že druhý účastník porušil předpisy ve větší míře, máte plné právo se bránit.
Tip: Dopravní nehody jsou nepříjemnou životní situací, se kterou se většina řidičů setká alespoň jednou. Pokud vás někdo nabourá, je důležité vědět, na co máte nárok jako poškozený a jak správně uplatnit odškodnění po autonehodě. Poradíme vám s tím v našem článku.
Spoluvina při dopravní nehodě znamená, že ke vzniku škody přispělo svým jednáním více účastníků, a proto se odpovědnost dělí podle míry zavinění – i když má někdo pocit, že je viník autonehody, nemusí nést celou vinu. Posuzují ji policie (zjišťuje porušení pravidel), pojišťovny (stanovují procenta spoluviny) a případně soudy, které mohou závěry pojišťovny výrazně změnit. Typickými situacemi spoluviny jsou nedání přednosti spojené s nepřiměřenou rychlostí, nehody při předjíždění, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo případy, kdy chodec či cyklista poruší své povinnosti. Výše náhrady škody se snižuje přesně podle procent spoluviny, a to jak u majetku, tak u újmy na zdraví. Pokud řidič s určenou spoluvinou nesouhlasí, může si vyžádat dokumentaci, ověřit správnost závěrů, podat námitku či odvolání a v případě potřeby se domáhat spravedlivého posouzení u soudu. Spoluvina může být změněna dodatečně, podpis o přiznání viny na místě nehody není závazný a policie neřeší finanční dopady, ale jen porušení předpisů.
Ano, je to možné. Pokud poškozený jednal velmi neopatrně nebo porušil zásadní povinnosti, může nést i většinu odpovědnosti.
Ano. Pokud se vyskytnou nové důkazy nebo odborné posudky, může být míra zavinění přehodnocena.
Podpis není konečným právním posouzením. Lze ho později korigovat, pokud neodpovídá skutečnosti.
Ne přímo. Policie řeší porušení pravidel, nikoliv finanční dopady na náhradu škody.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
