Jste v trestním řízení a vyčerpali jste již všechny řádné opravné prostředky? Trváte na tom, že je rozhodnutí soudu nezákonné? Pak můžete využít ještě mimořádné opravné prostředky. Jedním z takových prostředků je stížnost pro porušení zákona, kterou podává ministr spravedlnosti. Tu tedy nemůžete podat sami, můžete ale ministrovi poslat podnět k tomu, aby ji podal za vás. Jak? To se dozvíte v tomto článku.
Stížnost pro porušení zákona je jedním z opravných prostředků, které je možné použít v trestním řízení. Opravné prostředky představují specifické právní mechanismy, které vám umožňují napadnout rozhodnutí soudu nebo státního zástupce. Opravné prostředky se dělá na řádné a mimořádné. Řádné lze použít proti nepravomocnému rozhodnutí soudu, zatímco mimořádné lze použít proti pravomocnému rozhodnutí soudu. Stížnost pro porušení zákona se řadí mezi mimořádné opravné prostředky.
Tip: Více o opravných prostředcích v trestním řízení se dozvíte v našem článku.
Stížnost lze podat proti pravomocnému rozhodnutí, tedy proti rozhodnutí, které již nelze napadnout běžnými opravnými prostředky. Stížnost je možné podat z několika možných důvodů:
Stížnost pro porušení zákona lze podat v případě, že v pravomocném rozhodnutí došlo k porušení zákona, například nesprávným výkladem právní normy nebo jejím nesprávným použitím.
V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem. Provedeme pečlivou analýzu případu a navrhneme postup obhajoby v rámci trestního řízení, v němž budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Stížnost může být podána i tehdy, pokud se v řízení, které předcházelo pravomocnému rozhodnutí, vyskytly procesní vady, které měly nebo mohly mít vliv na spravedlivost řízení nebo na samotný výsledek rozhodnutí.
Procesní vady mohou zahrnovat například neumožnění uplatnit některé ze stran její práva, chyby v dokazování nebo nedodržení procesních pravidel.
Skutkové nedostatky, tedy nesprávné posouzení skutečností a faktů, lze prostřednictvím stížnosti pro porušení zákona řešit pouze v případě, že jsou důsledkem vadného právního posouzení nebo vadného postupu řízení.
Pokud vznikly skutkové nedostatky jiným způsobem (například se změnily skutkové okolnosti nalezením nových důkazů), je třeba podat návrh na obnovu trestního řízení.
Stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti. Tento mimořádný opravný prostředek je tedy specifický tím, že ho nemohou přímo podat účastníci řízení, jako je tomu u jiných opravných prostředků. Vy ale máte možnost podat podnět k podání stížnosti pro porušení zákona.
Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona slouží k upozornění ministra spravedlnosti na skutečnost, že v konkrétním soudním řízení došlo k porušení zákona, a žádost o to, aby v této věci podal stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.
Podnět může podat jakákoliv osoba, která se cítí být dotčena rozhodnutím soudu, nebo jakákoliv jiná osoba, která má za to, že došlo k porušení zákona. Může jít o účastníka řízení (například obžalovaného nebo žalobce), ale také o třetí osobu, která se domnívá, že bylo rozhodnutí nebo procesní postup nezákonné. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona je možné zaslat dvěma způsoby:
Podnět můžete zaslat přímo na adresu Ministerstva spravedlnosti:
Ministerstvo spravedlnosti České republiky
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2
Podnět můžete rovněž poslat státnímu zastupitelství, které je přímo nadřízené státnímu zastupitelství, jež bylo činné v trestním řízení v posledním stupni. To váš podnět prošetří a následně i s návrhem na řešení pošle ministru spravedlnosti.
Pro podání stížnosti pro porušení zákona není zákonem stanovena žádná lhůta.
Podnět by měl obsahovat určité informace, které identifikují jeho podavatele, soud či trestní zastupitelství a důvod pro jeho podání. Konkrétně by nemělo chybět:
Tip: Podnět nepodávejte sami a nechte si raději pomoci od zkušeného advokáta, který ví, jak argumentovat ve váš prospěch.
V podnětu by mělo být uvedeno celé jméno, příjmení a adresa bydliště. Pokud podnět podává právnická osoba (např. firma, organizace), pak musí být uveden její název, sídlo a identifikační číslo. Dále by měl podnět obsahovat jméno a funkci osoby, která je oprávněna jednat za tuto právnickou osobu (např. jednatel, ředitel).
Kromě základních identifikačních údajů by měl podnět obsahovat také kontaktní informace, jako je telefonní číslo a e-mailová adresa, aby mohl být podavatel podnětu snadno kontaktován.
Podnět by měl jasně uvádět, o jaké rozhodnutí jde a kdo ho vydal. To zahrnuje:
Toto je nejdůležitější část podnětu, kde byste měli detailně popsat, v čem konkrétně vidíte porušení zákona, nejlépe s pomocí advokáta. Může se jednat o:
Podnět by měl také obsahovat právní analýzu a odkazy na relevantní právní předpisy, judikaturu (předchozí rozhodnutí soudů), apod., která podporuje informaci, že došlo k porušení zákona.
Podnět by měl být podložen důkazy, které podporují tvrzení o porušení zákona. Tyto důkazy mohou zahrnovat:
O tom, zda vašemu podnětu vyhoví rozhoduje ministr spravedlnosti. Pokud vyhoví, pak podá k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.
To, že ministr spravedlnosti podá stížnost neznamená, že by došlo k přerušení výkonu pravomocného rozhodnutí. Pokud vám byl tedy uveden např. podmíněný trest odnětí svobody, neznamená to, že už v podmínce nejste.
Zde je stížnost přidělena příslušnému senátu. Ten může rozhodnout, že došlo k porušení zákona a rozhodnutí soudu nebo státního zastupitelství zruší. Ve věci pak může sám rozhodnout nebo nařídit věc k novému projednání u stejného soudu nebo státního zastupitelství. Nejvyšší soud ale může žádost rovněž zamítnout a nechat v platnosti původní rozhodnutí.
Tip: Více o tom, jak funguje Nejvyšší soud ČR vám prozradí další článek.
Stížnost pro porušení zákona může být použita proti pravomocným rozhodnutím soudu, které již nelze napadnout běžnými opravnými prostředky, a to v případech, kdy došlo k právním vadám, procesním chybám nebo nesprávnému posouzení skutkových okolností.
Stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti, ale kdokoliv může podat podnět k ministrovi, aby takovou stížnost podal. Podnět musí obsahovat identifikační údaje osoby, podrobnosti o napadeném rozhodnutí, popis právních vad, a důkazy podporující tvrzení o porušení zákona. O stížnosti následně rozhoduje Nejvyšší soud, který může původní rozhodnutí zrušit nebo stížnost zamítnout.
Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
