Evropská unie opět otáčí kormidlem směrem k ekologičtější budoucnosti a tentokrát si s sebou bere i jízdní kolo. Novela vyhlášky o požadavcích na výstavbu, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), zavádí povinnost zřídit parkovací místa pro kola u celé škály nových i rekonstruovaných staveb. Nezáleží, zda jde o školku, úřad, supermarket, krematorium, nebo činžovní dům – kola zkrátka musí mít kde stát.
Zásadní impuls přichází z Bruselu. Směrnice Evropské unie o energetické náročnosti budov (EPBD) požaduje, aby členské státy podporovaly rozvoj tzv. zelené mobility, což v překladu znamená méně aut, více kol. Cílem je snížit emise skleníkových plynů z dopravy. A právě nedostatek parkovacích stání pro kola označuje EU jako jeden z hlavních problémů, proč lidé kola nevyužívají více.
Novela vyhlášky, kterou ministerstvo připravilo, tuto směrnici překlápí do českého právního rámce. Zásadní novinkou je povinnost zřídit stání pro kola u většiny nových a rekonstruovaných budov, a to včetně nebytových.
Vyhláška se vztahuje nejen na developery bytových domů, ale i na široké spektrum provozovatelů a investorů do komerčních či veřejných staveb. Povinnost zřídit parkovací místa pro kola se bude nově týkat těchto staveb:
Povinnost se spouští tehdy, pokud má stavba více než 5 parkovacích stání nebo pokud je parkoviště uvnitř nebo v sousedství budovy.
Nová vyhláška přináší další povinnost pro developery i majitele nemovitostí – parkovací místa pro kola. Nevíte si rady s výkladem? Nechte to na nás. Pomůžeme vám nejen s výkladem stavebních předpisů.
V případě bytových domů stanoví novela jasné pravidlo: dvě místa pro kola na každou bytovou jednotku, pokud má dům více než tři parkovací stání. Ať už se jedná o novostavbu, nebo rekonstrukci, pokud je přidáno parkování pro auta, je třeba pamatovat i na kola.
Počet parkovacích míst u bytových domů je stanoven vyhláškou. Pro běžnou bytovou výstavbu platí, že na 120 bytových jednotek připadá minimálně 90 dlouhodobých parkovacích stání. U projektů zaměřených na tzv. dostupné nájemní bydlení je požadavek mírnější – 90 parkovacích míst postačí až pro 240 bytů. Otázka zní, kam se to všechno vejde.
Vyhláška nerozlišuje mezi bytovým a rodinným domem podle typu stavby, ale podle počtu parkovacích stání. Pokud tedy máte dům se čtyřmi místy pro auto (například dvě ve vjezdu a dvě před domem), i vám vzniká povinnost zajistit stání pro kola.
Je to logické? Z pohledu legislativy ano, protože vyhláška se soustředí na podporu cyklodopravy, ne na velikost nemovitosti. Mnohé obce to ale mohou vnímat jako nepřiměřené zatížení drobných investorů a majitelů menších nemovitostí.
U nebytových staveb je metodika stanovení jiná. Počet stání se vypočítává jako 15 % průměrné uživatelské kapacity budovy nebo 10 % celkové kapacity budovy. Zohlednit je třeba i kola nestandardních rozměrů – cargo kola, tříkolky, elektrokola.
V praxi to vypadá tak, že pokud má například nemocnice nebo škola kapacitu 1 000 osob, musí mít minimálně 100 až 150 míst pro kola. A pokud už má budova více než 5 parkovacích stání pro auta, tato povinnost se bez výjimky spouští.
Tip: Kupujete nebo prodáváte jízdní kolo? Ať už jde o nové elektrokolo za několik desítek tisíc, nebo starší trekové kolo za pár stokorun, vyplatí se mít vše písemně. Kupní smlouva na kolo je sice jednoduchý dokument, který vám ale může výrazně snížit riziko nepříjemností.
Ano, ale jsou velmi omezené. Jedinou výjimku získají dočasné stavby – takové, které mají stát maximálně jeden rok. V praxi půjde o dočasné pavilony, sezónní stavby nebo nouzová řešení. Trvalé budovy se z povinnosti zajistit dostatek parkovacích stání pro kola nevyvlečou.
V některých případech může do pravidel zasáhnout územní plán obce či regulační plán. Ten může například navýšit nebo snížit počet povinných stání pro kola, určit typ a umístění cyklostání a zavést odlišná pravidla pro historická centra.
Zejména v městských památkových zónách může být situace složitější. Těžko totiž hledat místo na parkování pro kola tam, kde není prostor ani pro popelnice.
Povinnost vybudovat infrastrukturu pro kola se nově stává součástí kolaudačního procesu. Pokud developer opomene zřídit dostatečný počet míst pro kola, může mu stavební úřad odmítnout kolaudaci. To může mít zásadní dopady na harmonogram výstavby i rozpočet.
Z právního hlediska je tedy nezbytné už v projektové dokumentaci počítat s touto infrastrukturou, včetně bezpečnostních prvků (osvětlení, krytí), zabezpečení proti krádeži a přístupu bez bariér.
Zastánci cyklistiky novelu vítají jako malou „cyklorevoluci“. Kritici ji ale považují za přeregulování a další papírovou překážku pro rozvoj výstavby. Především ve městech může být problém najít prostor pro tolik kol. Další otázka zní, zda lidé budou cyklistickou infrastrukturu skutečně využívat.
Pro obce se ale otevírá i pozitivní scénář: pokud budou parkovací místa pro kola dobře integrována, mohou pomoci odlehčit dopravě, zlepšit veřejný prostor a přispět ke zdravějšímu životnímu stylu.
Evropská unie prosazuje rozvoj ekologické dopravy a v rámci směrnice o energetické náročnosti budov nově požaduje, aby všechny nové a rekonstruované stavby, včetně bytových domů, škol, nemocnic, úřadů, či dokonce krematorií, byly povinně vybaveny parkovacími místy pro jízdní kola. Vyhláška, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, ukládá například dvě stání na kolo na každý byt v domě, pokud má objekt více než tři parkovací místa pro auta, a u nebytových staveb stanoví míru podle uživatelské kapacity (10–15 %). Povinnost se týká i rodinných domů s více než třemi parkovacími místy, přičemž výjimku mají pouze dočasné stavby s životností do jednoho roku. Do pravidel mohou zasáhnout územní nebo regulační plány obcí. Povinnost vybudovat cyklostání se nově stává podmínkou kolaudace, což má dopad na rozpočet i harmonogram výstavby. Novela vyvolává smíšené reakce: cyklisté ji vítají jako krok ke zdravějším městům, kritici ji považují za přeregulování a praktický problém zejména v hustě zastavěných oblastech.
Povinnost zřídit parkovací místa pro jízdní kola se vztahuje na všechny nové a rekonstruované budovy, jak bytové, tak nebytové, které mají více než tři (v případě bytových domů) nebo pět (v případě nebytových staveb) parkovacích míst pro auta. Platnost úpravy bude stanovena v přechodných ustanoveních novelizované vyhlášky, která navazuje na evropskou směrnici EPBD.
Ano, pokud má rodinný dům čtyři a více parkovacích míst pro automobily, vzniká podle nové vyhlášky povinnost vybudovat také místa pro jízdní kola, a to bez ohledu na to, zda jde o novostavbu nebo rekonstrukci.
U bytových domů jsou požadována dvě místa pro kola na každý byt, pokud má stavba více než tři parkovací stání. U nebytových staveb (např. škol, nemocnic, úřadů, hotelů apod.) je počet stanoven jako 10 % celkové nebo 15 % průměrné uživatelské kapacity budovy.
Ano, výjimka se týká pouze dočasných staveb, které budou stát maximálně jeden rok. Trvalé stavby, bez ohledu na jejich velikost nebo účel, tuto výjimku nemají. V určitých případech může počet stání upravit také územní nebo regulační plán obce.
Zřízení parkovacích míst pro kola se stává součástí kolaudační podmínky. Pokud tato infrastruktura nebude vybudována v souladu s vyhláškou, stavební úřad může kolaudaci stavby odmítnout, což může mít vážné dopady na plánované uvedení stavby do provozu i na smluvní závazky developera.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
