Shrnutí: Úmrtí zaměstnance přináší vedle osobní ztráty také řadu praktických otázek. Co se stane s jeho pracovním poměrem? Komu zaměstnavatel vyplatí poslední mzdu? A kdy mohou pozůstalí požadovat odškodnění za pracovní úraz? Přinášíme přehled pravidel platných v roce 2026.
Rychlý přehled
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, končí pracovní poměr přímo dnem, kdy zaměstnanec zemřel. Není potřeba výpověď, dohoda ani jiné písemné ukončení pracovního poměru. Rozhodující je skutečné datum úmrtí, nikoliv den, kdy se o něm zaměstnavatel dozvěděl. Pokud například rodina informuje zaměstnavatele až s několikadenním odstupem, musí zaměstnavatel docházkovou a mzdovou evidenci zpětně opravit.
Zaměstnavatel následně uzavře mzdovou a personální agendu. Vypočítá dosud nevyplacenou mzdu nebo plat, případné prémie a náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Současně by měl s rodinou nebo správcem pozůstalosti vyřešit vrácení pracovních pomůcek, například notebooku, telefonu, klíčů nebo služebního automobilu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Poslední mzda se automaticky neposílá dědicům ani na původní bankovní účet zemřelého. Zákoník práce obsahuje zvláštní pravidlo, podle kterého mzdová a platová práva do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí postupně na:
Podmínkou je, aby daná osoba žila se zaměstnancem v době jeho smrti ve společné domácnosti. Nestačí tedy pouze příbuzenský vztah nebo stejná adresa trvalého pobytu. Společnou domácností se rozumí dlouhodobé soužití, při kterém osoby společně hradí náklady na své potřeby. Slovo „postupně“ označuje pořadí. Splňuje-li podmínky například manžel zemřelé zaměstnankyně, zaměstnavatel už nevyplácí stejný nárok jejím dětem nebo rodičům.
Částka přesahující trojnásobek průměrného výdělku se stává součástí pozůstalosti. Do pozůstalosti zpravidla patří také jiná plnění, která nemají povahu mzdy nebo její náhrady, například dosud neproplacené cestovní náhrady. V praxi bývá největším problémem prokázání společné domácnosti. Zaměstnavatel proto může požadovat například čestné prohlášení a další podklady. Dokud nemá jasno, neměl by poslední mzdu bez dalšího odesílat na účet zemřelého.
To, že zaměstnanec zemřel v kanceláři, ve výrobní hale nebo během pracovní doby, ještě automaticky neznamená, že šlo o pracovní úraz.
Pracovním úrazem je podle zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance náhlým působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Běžná cesta do zaměstnání a zpět se za pracovní úraz nepovažuje.
Pokud zaměstnanec zemře například v důsledku dlouhodobého onemocnění, nemusí jít o pracovní úraz ani tehdy, když k úmrtí došlo v práci. Naopak ani infarkt nebo jiná náhlá zdravotní příhoda nemohou být automaticky vyloučeny. Rozhodují konkrétní okolnosti, například mimořádná fyzická námaha, stresová situace a lékařsky prokázaná souvislost s výkonem práce.
Od ledna 2026 platí nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb. Zaměstnavatel ohlašuje smrtelné pracovní úrazy příslušnému inspektorátu práce elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Záznam o pracovním úrazu musí odeslat nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Za smrtelný se považuje také úraz, na jehož následky zaměstnanec zemře do jednoho roku od události.
Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Jak se počítá hodnota bodu bolestného podle aktuální tabulky bolestného?
Pokud zaměstnanec zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, mohou pozůstalí požadovat několik samostatných náhrad. Nejde přitom pouze o jednorázové odškodnění.
Zákoník práce upravuje zejména:
Náklady na pohřeb dostává ten, kdo je skutečně zaplatil. Mohou zahrnovat cenu pohřbu, hřbitovní poplatky, cestovní náklady nebo zákonem vymezenou část nákladů na smuteční oblečení. Náhrada výživy náleží osobám, které zemřelý skutečně vyživoval nebo měl povinnost vyživovat. Pokud šlo o jednu osobu, vychází náhrada z 50 % průměrného výdělku zemřelého. U více vyživovaných osob jde celkem o 80 %. Od náhrady se odečítá přiznaný vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod.
Manželovi nebo partnerovi, dětem a rodičům náleží také jednorázová náhrada nemajetkové újmy. Její zákonné minimum odpovídá dvacetinásobku vyhlášené průměrné mzdy. Pro rok 2026 činí základní částka po zákonném zaokrouhlení 963 500 Kč. Pokud je náhrada vyplácena oběma rodičům, rozdělí se mezi ně. Nárok mohou mít také další blízké osoby, které prokážou mimořádně intenzivní osobní vztah se zemřelým.
Nejčastější chybou bývá představa, že všechny náhrady získá automaticky každý příbuzný. U jednotlivých druhů odškodnění se okruh oprávněných osob liší a vždy je nutné posoudit konkrétní rodinné a ekonomické vztahy.
Zaměstnanec má při úmrtí blízké osoby nárok na pracovní volno podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Při úmrtí manžela, partnera, druha nebo dítěte náleží dva placené dny volna a další placený den k účasti na pohřbu. Při úmrtí rodiče, prarodiče, vnoučete nebo sourozence náleží jeden placený den k účasti na pohřbu a další placený den, pokud zaměstnanec pohřeb obstarává.
Při úmrtí manžela, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence může zaměstnanec čerpat ještě až pět dalších dnů volna bez náhrady mzdy. Od června 2025 se základní volno při úmrtí blízké osoby poskytuje v celých dnech.
Jiná pravidla platí, pokud zemře zaměstnavatel. Smrt jednatele, společníka nebo majitele společnosti zpravidla pracovní poměry neukončí, protože zaměstnavatelem je nadále samotná společnost. Pokud však zaměstnavatelem byl přímo podnikatel jako fyzická osoba, pracovní vztahy mohou jeho smrtí zaniknout. Výjimkou je situace, kdy oprávněná osoba pokračuje v živnosti nebo v poskytování zdravotních služeb. Pokud pokračovat nechce, pracovní vztahy zaniknou nejpozději po uplynutí tří měsíců od smrti zaměstnavatele. Samotná smrt zaměstnavatele zaměstnanci automaticky nezakládá právo na odstupné.
Pracovní poměr zaměstnance končí automaticky dnem jeho úmrtí. Zaměstnavatel však musí uzavřít mzdovou a personální agendu a správně určit, komu vyplatí poslední mzdu a další nároky.
Mzdová práva do trojnásobku průměrného výdělku mohou získat manžel nebo partner, děti či rodiče, pokud se zemřelým žili ve společné domácnosti. Ostatní částky zpravidla patří do pozůstalosti.
Pokud smrt souvisela s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, mohou pozůstalí požadovat náhradu nákladů pohřbu, pravidelnou náhradu výživy i jednorázové odškodnění. Každý případ je ale nutné posoudit individuálně, zejména podle příčiny smrti a vztahu pozůstalých k zemřelému.
Ne vždy. Poslední mzdu do trojnásobku průměrného výdělku může vyplatit přímo zákonem určené osobě, která se zemřelým žila ve společné domácnosti.
Neměl by tak postupovat automaticky. Nejprve musí zjistit, kdo má podle zákoníku práce nebo podle pravidel pozůstalostního řízení právo peníze převzít.
Druh či družka nejsou pouze na základě nesezdaného soužití mezi osobami, na které zvláštní mzdové právo přechází. Peníze ale mohou získat jako dědicové, například na základě závěti nebo zákonné dědické posloupnosti.
Není. Musí existovat konkrétní úrazový děj a příčinná souvislost s výkonem práce. Rozhodující tedy není pouze místo, kde zaměstnanec zemřel.
Jeden placený den k účasti na pohřbu a další placený den, pokud pohřeb obstaráváte. Navíc lze čerpat až pět dalších dnů neplaceného volna.
Nejprve zjistěte, zda bude někdo v podnikání pokračovat. Pokud pracovní vztah zanikne a nemá vám kdo vydat potvrzení o zaměstnání, můžete o jeho vystavení požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
