Shrnutí: Pracovní úraz může zaměstnanci způsobit nejen bolest a zdravotní omezení, ale také výpadek příjmů, náklady na léčbu nebo dlouhodobé komplikace v pracovním i osobním životě. Za splnění zákonných podmínek musí zaměstnavatel vzniklou škodu a nemajetkovou újmu nahradit.
V článku vysvětlujeme pravidla platná v roce 2026, včetně nového elektronického hlášení pracovních úrazů, výpočtu bolestného a postupu v situaci, kdy zaměstnavatel odmítá úraz uznat.
Rychlý přehled
Podle § 271k zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Typickým pracovním úrazem může být pád ze žebříku, pořezání pracovním nástrojem, zranění způsobené strojem nebo dopravní nehoda při pracovní cestě. Pracovním úrazem může být také psychické poškození zdraví vyvolané konkrétní mimořádnou událostí, pokud splňuje zákonné znaky úrazového děje.
Za pracovní úraz se naopak nepovažuje úraz, který se zaměstnanci přihodil při běžné cestě do zaměstnání nebo zpět. Zákon současně rozlišuje samotné plnění pracovních úkolů a činnosti, které s výkonem práce přímo souvisejí.
Za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec v době úrazu pracoval. Jde o objektivní odpovědnost, takže zaměstnanec nemusí prokazovat, že zaměstnavatel porušil bezpečnostní předpisy nebo úraz zavinil. Zaměstnavatel odpovídá i tehdy, pokud své povinnosti v oblasti bezpečnosti práce dodržel.
Zaměstnavatel se může odpovědnosti zcela nebo částečně zprostit pouze za podmínek uvedených v § 270 zákoníku práce. Musí například prokázat, že jedinou příčinou škody bylo zaviněné porušení konkrétních bezpečnostních pravidel zaměstnancem nebo jeho opilost či zneužití jiné návykové látky. Samotné obecné tvrzení, že si zaměstnanec počínal neopatrně, zpravidla nestačí.
Rozsah odškodnění závisí na povaze zranění, délce pracovní neschopnosti, výši příjmu zaměstnance, nákladech na léčbu a případných dlouhodobých následcích. Jednotlivé nároky se počítají rozdílným způsobem.
Bolestné představuje jednorázovou náhradu za fyzickou i psychickou bolest spojenou s úrazem, léčením, operacemi a případnými komplikacemi. Bolest se hodnotí v bodech podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Počet bodů stanoví příslušný lékař v lékařském posudku. Bodové hodnocení může zohlednit nejen samotné zranění, ale také komplikace, náročný způsob léčby nebo další operace.
Hodnota jednoho bodu odpovídá jednomu procentu průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Při hodnocení prováděném v roce 2026 činí jeden bod 481,71 Kč, protože průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2025 dosáhla 48 171 Kč.
Příklad: Pokud lékař ohodnotí bolest na 100 bodů, základní výše bolestného činí v roce 2026 částku 48 171 Kč.
Jestliže pracovní úraz zanechá trvalé následky, může zaměstnanci náležet náhrada za ztížení společenského uplatnění. Zohledňuje omezení v osobním, rodinném, pracovním, společenském, vzdělávacím nebo sportovním životě.
Také tato náhrada se stanovuje bodově podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Posouzení se zpravidla provádí až přibližně rok po úrazu, kdy je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a další léčba již nepovede k významnému zlepšení. Pokud se následky později zhorší, může být provedeno nové hodnocení.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dorovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody a součtem:
Nejde tedy pouze o běžnou náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Zaměstnanec může požadovat také doplatek, který mu dorovná zákonem stanovený rozdíl proti jeho původnímu průměrnému výdělku.
Pokud zaměstnanec kvůli následkům úrazu vydělává méně než před ním, může mu náležet dlouhodobá náhrada za ztrátu na výdělku, někdy označovaná jako úrazová renta. Základním principem je dorovnání rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a součtem výdělku dosahovaného po úrazu a případného invalidního důchodu přiznaného ze stejného důvodu. Při výpočtu se ale posuzují také další okolnosti, například to, zda zaměstnanec bez vážného důvodu neodmítl vhodnou práci.
Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí pravidelně jednou měsíčně, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
Nahradit lze také účelné výdaje, které by bez pracovního úrazu nevznikly. Může jít například o:
Náhrada náleží tomu, kdo náklady skutečně vynaložil. Jestliže například dopravu k lékaři nebo potřebnou péči hradil rodinný příslušník, může nárok za určitých podmínek vzniknout přímo jemu. Výdaje je proto vhodné doložit účtenkami, fakturami, lékařskými doporučeními a přehledem cest.
Zaměstnavatel musí nahradit také věcnou škodu způsobenou pracovním úrazem. Může jít například o poškozené oblečení, brýle, hodinky nebo jiné osobní věci. Výše náhrady se zpravidla určuje podle obvyklé ceny věci v době jejího poškození nebo podle účelných nákladů potřebných k obnovení její funkce.
Jestliže zaměstnanec kvůli pracovnímu úrazu dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci a pracovní poměr skončí výpovědí zaměstnavatele podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou ze stejného důvodu, náleží mu jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Náhrada se zpravidla vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud není písemně dohodnut jiný termín.
Pokud se setkáte s tím, že váš se zaměstnavatel bude bránit tomu, aby váš pracovní úraz a nárok na odškodnění uznal jako oprávněné, obraťte se na naše odborníka na pracovní právo. Pomůžeme vám vyřešit i tuto tíživou situaci.
Zaměstnanec má podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce povinnost oznámit svůj pracovní úraz nadřízenému bezodkladně, pokud mu to zdravotní stav dovoluje. Stejnou povinnost má také tehdy, pokud byl svědkem úrazu jiného zaměstnance nebo jiné osoby.
Bezprostředně po úrazu je vhodné postupovat následovně:
V praxi bývá častým problémem nikoliv samotné prokázání zranění, ale doložení toho, co zaměstnanec v okamžiku úrazu dělal a jak tato činnost souvisela s jeho prací. Lékařská zpráva potvrzuje zdravotní stav, sama však nemusí prokazovat pracovní povahu úrazu.
Zaměstnavatel musí objasnit příčiny a okolnosti úrazu za účasti zaměstnance, dovoluje-li to jeho stav, a případných svědků. Bez vážného důvodu nemá měnit stav místa úrazu, dokud nejsou jeho příčiny objasněny.
Zaměstnavatel eviduje v knize úrazů všechny úrazy, tedy i ty, které nezpůsobily pracovní neschopnost nebo vedly k pracovní neschopnosti nejvýše na tři kalendářní dny. Na žádost zaměstnance mu musí vydat potvrzenou kopii nebo výpis údajů o jeho úrazu z knihy úrazů.
Samostatný záznam o pracovním úrazu se vyhotovuje zejména tehdy, když úraz způsobil:
Kopii podepsaného záznamu musí zaměstnavatel zaměstnanci předat bez zbytečného odkladu.
Od 1. ledna 2026 se postupuje podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb. Závažný nebo smrtelný pracovní úraz musí zaměstnavatel bez zbytečného odkladu ohlásit prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, případně obvodnímu báňskému úřadu.
Za závažný pracovní úraz se považuje zejména úraz, při kterém hospitalizace zaměstnance trvá déle než pět po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo lze takovou dobu hospitalizace vzhledem k povaze zranění předpokládat.
Záznam o pracovním úrazu, který nespadá do kategorie drobných úrazů bez delší pracovní neschopnosti, zaměstnavatel zašle prostřednictvím portálu nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam se zasílá také příslušné zdravotní pojišťovně a pojišťovně, u níž je zaměstnavatel zákonně pojištěn.
Tip: Co když se vám přihodí pracovní úraz během home office? Více o této problematice se dočtete v našem článku pod odkazem.
Pracovní úraz může vzniknout také při práci na dálku. Rozhodující není to, že se událost odehrála v bytě nebo domě zaměstnance, ale zda k poškození zdraví došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pracovním úrazem tak může být například zranění při manipulaci se služebním počítačem, dokumenty nebo pracovním vybavením. Naopak úraz při soukromé opravě bytu, domácím úklidu nebo jiné činnosti nesouvisející s prací zpravidla pracovním úrazem nebude, i kdyby k němu došlo během obvyklé pracovní doby.
Samotná skutečnost, že se úraz stal v pracovní době a na sjednaném místě výkonu práce, proto ještě automaticky neznamená, že jde o pracovní úraz. Zkoumá se konkrétní činnost zaměstnance a její věcná, časová a místní souvislost s výkonem práce.
U práce z domova bývá dokazování obtížnější, protože na místě často nejsou svědci. Zaměstnanec by proto měl:
Pro vyplacení celého odškodnění neexistuje jedna obecná zákonná lhůta. Délka vyřízení závisí na druhu nároku, průběhu léčby, dostupnosti lékařských posudků a na tom, zda zaměstnavatel pracovní úraz a rozsah nároků uznává.
Zaměstnavatel je povinen způsob a výši náhrady projednat se zaměstnancem bez zbytečného odkladu. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob. Bolestné lze zpravidla vypočítat po ustálení zdravotního stavu a vystavení lékařského posudku. Pokud zaměstnanec podstoupí další operaci nebo se objeví nové komplikace, může vzniknout nárok na další bolestné.
Ztížení společenského uplatnění se obvykle posuzuje až s větším časovým odstupem, zpravidla přibližně rok po úrazu, kdy lze vyhodnotit trvalé následky.
Nárok zaměstnanec uplatňuje vůči zaměstnavateli. To platí i tehdy, když podklady posuzuje a plnění fakticky vyřizuje pojišťovna, u které je zaměstnavatel zákonně pojištěn. Zaměstnanec by proto měl svůj nárok písemně vyčíslit a doložit zaměstnavateli, nikoliv pouze neformálně komunikovat s pojišťovnou.
Tak jako skoro u všeho i u pracovních úrazů se každý případ vždy posuzuje individuálně, a proto výše odškodného závisí na konkrétních okolnostech úrazu, závažnosti zranění a dlouhodobých následcích.
O uznání pracovního úrazu rozhoduje v první fázi zaměstnavatel. Inspektorát práce může kontrolovat, zda zaměstnavatel splnil své evidenční, ohlašovací a bezpečnostní povinnosti, nemůže však závazně rozhodnout, že konkrétní událost byla pracovním úrazem. Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne, rozhoduje o pracovním úrazu a souvisejících nárocích soud.
Zaměstnanec by měl zaměstnavateli písemně předložit zejména:
Zaměstnanec nemusí přijmout první výpočet předložený zaměstnavatelem nebo pojišťovnou. Je vhodné ověřit, zda byly zahrnuty všechny nároky, zda byl správně určen průměrný výdělek a zda lékařský posudek zohlednil všechny úrazy, operace a komplikace.
Tip: Pracovní úrazy a celá problematika s nimi spojená souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Přečtěte si náš článek BOZP v kostce a zjistěte, zda je na vašem pracovišti z tohoto hlediska všechno v pořádku.
Pracovní úraz je poškození zdraví vzniklé při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnanec jej musí bezodkladně oznámit nadřízenému, dovoluje-li to jeho zdravotní stav. Zaměstnavatel následně objasní okolnosti úrazu a zapíše jej do knihy úrazů.
Při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny, závažném nebo smrtelném úrazu se vyhotovuje také záznam o pracovním úrazu. Od roku 2026 se záznamy a hlášení příslušnému inspektorátu práce podávají elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.
Zaměstnanec může požadovat bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku, účelně vynaložené náklady na léčbu a náhradu věcné škody. Za určitých podmínek mu při skončení pracovního poměru náleží také jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Nárok se uplatňuje vůči zaměstnavateli. Jestliže zaměstnavatel pracovní úraz neuzná nebo odmítne uhradit odpovídající náhradu, může spor závazně rozhodnout soud.
Tip: Hrozí vám nemoc z povolání? Přečtěte si, zda se může jednat o nemoc, kterou trpíte měsíc, anebo by ji měly provázet nevratné následky, a ujasněte si spoustu dalších informací o této problematice.
Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance způsobená nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Běžný úraz při cestě do zaměstnání a zpět pracovním úrazem není.
Ano. Do knihy úrazů se zapisují všechny úrazy, včetně těch, které nezpůsobily pracovní neschopnost nebo vedly k pracovní neschopnosti nejvýše na tři kalendářní dny. Zaměstnanec může požádat o potvrzenou kopii nebo výpis záznamu.
Při hodnocení prováděném v roce 2026 činí hodnota jednoho bodu 481,71 Kč. Výsledná náhrada se vypočítá vynásobením počtu bodů stanovených lékařem hodnotou jednoho bodu.
Jednotná lhůta pro všechny nároky neexistuje. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí zpravidla měsíčně. Bolestné lze obvykle vyplatit po vystavení lékařského posudku, zatímco trvalé následky se často hodnotí až přibližně rok po úrazu.
Ano. Musí však být prokázáno, že k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Samotná skutečnost, že se událost stala během pracovní doby v domácnosti zaměstnance, nestačí.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
