Sporný rozvod – co to obnáší

Ať už jste spolu pět let, nebo třicet, zásadní rozdíl spočívá v tom, zda jste schopni se v emočně vypjatých chvílích rozchodu se svým protějškem dohodnout na základním uspořádání vašeho vztahu po rozvodu, nebo nikoliv. Dnes se podíváme na situaci, kdy se manželé nedohodnou a čeká je tzv. sporný rozvod.

Kdy mluvíme o rozvodu sporném?

Jedná se o situaci, kdy manželé nesplní podmínky pro zjednodušené soudní řízení a nejsou schopni se sami předem dohodnout na péči o děti a na vypořádání majetku. Soudní proces pak běží standardně, soud provádí dokazování a podrobně zjišťuje příčiny rozvratu manželství. Obvykle se manželé musí podrobit několika soudním stáním, což je finančně i časově náročnější.

U sporného rozvodu se nejdřív musí vyřešit děti

Pokud mají manželé nezletilé děti (tedy děti, kterým ještě nebylo 18), musí před samotným rozvodem proběhnout soudní řízení, v němž se vyjasní, kdo se bude nadále o děti starat. Dokud nebude péče o děti vyřešena, soud manžele nerozvede. I když jste se jako rozvádějící se manželé nebyli schopni na péči o děti domluvit předem, není problém dohodu uzavřít i v rámci soudního řízení. Naopak, je to postup velmi žádoucí a dobrý soudce se vás bude snažit k dohodě přimět a soudní proces tím významně urychlit.

Pokud se totiž dohoda nepodaří, může se řízení značně protáhnout, a to dokonce až na několik let. Soud bude zjišťovat, zda bude pro dítě vhodnější svěření do péče jednoho z rodičů, střídavá, či společná péče a dále zda a kolik se bude platit výživné. To celé se může ještě prodloužit odvoláváním se proti rozhodnutí.

Rozvodové řízení

Jakmile je na stole pravomocný rozsudek ohledně výchovy a výživy k nezletilému dítěti v době po rozvodu (nebo v případě, že manželé nezletilé děti nemají), přichází na řadu samotné řízení o rozvod manželství. To obvykle bývá o dost kratší a rychlejší než soud o děti.

Řízení musí zahájit jeden z manželů tak, že podá na soud návrh na rozvod manželství. Následně soudce nařídí ústní jednání, na němž vyslechne oba manžele a zjišťuje příčiny rozvratu vztahu. V rámci prvního jednání se snaží soud přimět manžele k dohodě. V případě neúspěchu dochází ke druhému, případně dalšímu jednání. Celé rozvodové řízení se tak prodlužuje a zvyšují se i náklady na rozvod.

Může se stát, že mě soud odmítne rozvést?

Ano, i to se může stát, i když v dnešní době to moc časté není. Občanský zákoník stanovuje dvě výjimky, kdy soud manželství nerozvede i přesto, že je tzv. rozvráceno:

• Jednou výjimkou je situace, kdy by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, který je dán zvláštními důvody (například psychické či fyzické postižení dítěte).
• Druhou výjimkou je stav, kdy by rozvod nepříznivě dopadl na manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. I tady se bude obvykle jednat o situace spojené s nějakým těžkým zdravotním handicapem – tentokrát na straně jednoho z manželů.

Majetek po rozvodu

Další nevýhodou rozvodu bez dohody je fakt, že i když už jste konečně rozvedeni, nemáte vypořádaný společný majetek. Ten se totiž u rozvodového soudu neřeší.

V takové situaci máte tři možnosti:

• Můžet uzavřít dohodu později.
• Do tří let od rozvodu podáte k soudu návrh, aby SJM vypořádal. Bude tak v jeho moci rozhodnout, komu připadne konkrétní majetek a dluhy.
• Pokud se nedohodnete a ani nepodáte návrh, dojde k automatickému vypořádání.

O těchto možnostech jsme se podrobněji rozepsali v článku o vypořádání SJM.

Co se ještě řeší po rozvodu?

Zánik manželství ovlivňuje i další oblasti, kromě těch již výše zmíněných. Nejčastěji se řeší:

1) Nájemní bydlení – v tomto případě zákon upřednostňuje dohodu exmanželů. Když se však dohoda nepodaří, soud bere v potaz, kdo má k bytu jaká práva (například komu vzniklo nájemní právo ještě před uzavřením manželství) a zda tam s ním mají bydlet děti.

„Jinak je tomu u družstevního bytu. Pokud v bytě jeden z manželů žil již před svatbou, pak sdílejí jen nájem, ale ne členství v družstvu. Kdyby družstevní podíl nebyl v SJM, druhý z manželů nedostane nic. Společné nájemní právo po rozvodu zanikne a soud může na návrh jednoho manžela toho druhého vystěhovat.“

2. Výživné bývalému manželovi – vyživovací povinnost zaniká s rozvodem manželství. Zákon stanovuje případy, kdy jednomu z manželů náleží nárok na výživné i po rozvodu. O jaké případy se jedná?

• Manžel není schopen se sám živit a má tedy nárok na to, aby mu druhý přispíval na přiměřenou výživu dle možností a majetkových poměrů.
• V druhém případě může soud přiznat výživné manželovi, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena značná újma.

Změna příjmení – po rozvodu má člověk, který přijal příjmení druhého z manželů, možnost přestat užívat toto společné příjmení nejdéle do šesti měsíců ode dne, kdy rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci. Oznámení o změně se dá učinit na kterémkoliv matričním úřadu a je osvobozeno od poplatku. Změna příjmení je samozřejmě možná i po této lhůtě, ale v takovém případě už je to zpoplatněno.

Shrnutí na závěr – s čím je nutné počítat při sporném rozvodu

• Postup při podání rozvodu bez dohody je komplikovanější a zdlouhavý.
• Případné neshody nebo nedodané dokumenty mohou rozvodové řízení prodloužit na rok i déle.
• Jsou s ním samozřejmě spojené vyšší náklady na rozvod.
• V případě neshody bude třeba vyřešit i vypořádání společného jmění nebo výživné pro jednoho z manželů pomocí dalších soudních řízení.