Dohody o provedení práce jsou v Česku stále nejčastějším typem brigád či krátkodobé výpomoci. Málokdo ale ví, že zaměstnavatel musí kromě výplaty mzdy každý měsíc podávat výkaz příjmů DPP na ČSSZ a zároveň vést přesný výkaz práce zaměstnance. Chybně vyplněné formuláře, opožděné podání nebo nedostatečná evidence mohou vést k vysokým pokutám.
Výkaz příjmů slouží k řádnému podání informací České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a také se používá při výpočtu odvodů a daní. Díky správné evidenci příjmů můžete předejít pokutám, špatnému zdanění či nesprávnému výpočtu nemocenského pojištění.
Nepleťte si ho s výkazem práce, což je nejčastěji jednoduchá tabulka nebo dokument shrnující odpracované hodiny. Ten slouží nejen k vyúčtování odměny, ale i jako právní doklad (např. při kontrole inspektorátu práce, mzdovém auditu, nebo u uplatňování nároku na důchodové pojištění).
Výkaz příjmů DPP je tedy měsíční hlášení, které zaměstnavatel podává elektronicky na ČSSZ. Oznamuje všechny příjmy vyplacené pracovníkovi na základě dohody o provedení práce, a to jak výplatu pod limit (bez odvodů), tak nad limit, kde se odvody uplatní. Povinnost podávat tento výkaz platí od 1. 7. 2024.
Pro rok 2025 byla stanovena důležitá hranice: měsíční příjem z DPP do výše 25 % průměrné mzdy, tedy do 11 500 Kč, nepodléhá odvodu na sociální ani zdravotní pojištění. Pokud tedy student dostane 11 000 Kč měsíčně za DPP, neplatí se odvody. Nicméně i tak má zaměstnavatel povinnost výkaz příjmů musí podat.
Jakmile ale příjem ze všech DPP u jednoho zaměstnavatele za měsíc přesáhne 11 500 Kč, vzniká povinnost odvádět pojistné: zaměstnavatel a zaměstnanec odvádí pojistné podle platných sazeb, a výkaz příjmů je opět nutný.
Nevíte si rady s výkazem příjmů DPP, bojíte se sankcí od ČSSZ nebo si nejste jistí, zda vedete výkazy práce správně? Nenechávejte nic náhodě a využijte naši právní poradnu, kde vám zodpovíme všechny vaše dotazy. Rychle a srozumitelně vysvětlíme, jak správně postupovat, a připravíme nebo zkontrolujeme vaše pracovní výkazy a dohody.
Zaměstnavatelé mají podle legislativy řadu povinností. Pokračují ve výkazné povinnosti každý měsíc, bez ohledu na výši příjmu či účast na pojištění Výkaz se odesílá elektronicky, přes ePortál ČSSZ či datovou schránku. Tiskopis se jmenuje „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ a je dostupný online. Podat se musí nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.
Pokud je hlášení chybné nebo opožděné, může ČSSZ uložit sankce. Ale pokud někdo omylem uvede nižší příjem, zpravidla je možné výkaz opravit nebo stornovat.
Nezapomeňte na to, že i když příjem daného brigádníka nepodléhá pojistnému (je pod limitem), výkaz podávat musíte, jinak vám hrozí sankce.
Jak to chodí v praxi: Pan Novotný pracuje na DPP v restauraci. V únoru měl příjem 9 500 Kč (pod limitem 11 500 Kč), takže mu nejsou strhávány odvody. Výkaz příjmů DPP musí provozovatel restaurace podat do 20. března. Současně si pan Novotný vede pracovní výkaz, kam zaznamená směny (pátek 17:00–21:00, sobota 18:00–22:00…), celkem 30 hodin. Výkaz podepíše on i provozní. Pokud by v březnu vydělal 12 000 Kč, automaticky se do výkazu příjmů označují odvody (vyšší než limit) a zaměstnavatel je odesílá ČSSZ.
Velmi častým problémem bývá nesoulad mezi výkazem práce a výkazem příjmů. Typickým příkladem je situace, kdy pracovní výkaz zaměstnance uvádí například 40 odpracovaných hodin, ale ve výkazu příjmů pro ČSSZ se objeví jiná částka nebo doba. Na první pohled to může působit tak, že firma manipuluje s odměnou, vyplácí mzdu „bokem“ nebo že nevede evidenci správně. V případě kontroly pak inspektorát práce či ČSSZ mohou vyžadovat vysvětlení a uložit vysoké pokuty.
Stejně problematické je i opožděné podání výkazu příjmů. Pokud zaměstnavatel nestihne zákonnou lhůtu (do 20. dne následujícího měsíce), vystavuje se riziku sankcí. Ty se mohou vyšplhat až do desítek tisíc korun, a to i v případech, kdy chyba vznikla nedopatřením. Doporučujeme proto nastavit kontrolní mechanismy, jako je párování výkazu práce s výkazem příjmů a pravidelnou interní kontrolu termínů.
Kontroly ze strany ČSSZ nebo inspektorátu práce se v praxi nevyhýbají ani menším firmám a živnostníkům. Nejčastěji přichází na základě podnětu zaměstnance, ale mohou být i namátkové. Pokud inspektoři zjistí nesoulad mezi výkazem příjmů a výkazem práce, mohou si vyžádat další podklady, například pracovní smlouvy či dohody o provedení práce, mzdové listy nebo bankovní výpisy. Zaměstnavatel by proto měl mít vše připravené a archivované – výkazy práce i výkazy příjmů minimálně po dobu tří let, ideálně však déle.
Velmi důležité je také zajistit, aby zaměstnanci byli se systémem evidence seznámeni a výkazy pravidelně podepisovali. V opačném případě hrozí, že zaměstnanec u kontroly zpochybní správnost údajů. Sankce za chyby se mohou vyšplhat až do desítek tisíc korun, u opakovaného porušení i více. Pravidelná interní kontrola a transparentní vedení výkazů je tak nejlepší prevencí proti zbytečným pokutám i soudním sporům.
Správná práce s výkazem příjmů DPP je pro zaměstnavatele v roce 2025 nezbytností – povinnost podávat tento elektronický formulář na ČSSZ vzniká každý měsíc, a to i v případě, že příjem zaměstnance zůstal pod hranicí 11 500 Kč a nepodléhá odvodům. Podání musí proběhnout nejpozději do 20. dne následujícího měsíce, jinak hrozí pokuty v řádu desítek tisíc korun. Výkaz příjmů nelze zaměňovat s výkazem práce, který eviduje skutečně odpracované hodiny a slouží jako právní doklad například při kontrole inspektorátu práce. Oba dokumenty však musejí být vždy v souladu – nesrovnalosti mezi vykázanými hodinami a vyplacenými částkami mohou vést k podezření z manipulace s mzdou. Proto je vhodné nastavit interní mechanismy, které párují výkazy práce s výkazy příjmů a včas kontrolují termíny odeslání. Zaměstnavatel by měl mít všechny dokumenty archivované minimálně tři roky a zajistit, aby je zaměstnanci pravidelně podepisovali. Dobře nastavená evidence a transparentní procesy jsou nejen prevencí před sankcemi, ale také důkazem férového přístupu k zaměstnancům a jistotou, že při případné kontrole ČSSZ nebo inspektorátu práce bude mít firma vše v pořádku.
Ano, zákoník práce ukládá evidenci pracovní doby i u dohod mimo pracovní poměr. Výkaz práce pomáhá doložit skutečnou odpracovanou dobu, včetně přestávek a přesčasů.
Každý měsíc, do 20 dní po skončení měsíce, a to elektronicky – platí i v případě, že příjem nepodléhá pojistnému.
Vnitřní výkaz můžete vést v libovolné podobě, ovšem musí obsahovat klíčové údaje (čas, účel, podpis), aby sloužil jako důkaz. Tiskopis pro výkaz příjmů ČSSZ je na ePortálu.
Od 1. 1. 2025 je limit 25 % průměrné mzdy, tj. 11 500 Kč. Nad touto částkou dochází k odvodům a povinnému pojistnému.
Obě dohody vyžadují měsíční výkaz příjmů (časem se sjednocuje režim). V případě DPČ se navíc musí evidovat i pracovní doba zákonem více regulovaným způsobem. U DPP je především evidenční povinnost nižší, ale stále platí.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
