Co je to spolek a k čemu slouží?
V českém právu existují spolky od roku 2014 jako zvláštní forma právnické osoby, určená pro dobrovolné sdružení (nejméně tří) osob, které spojují společné zájmy. Dříve se jejich obdoba nazývala “občanská sdružení.”
Spolky patří do jednoho ze tří typů právnických osob soukromého práva, konkrétně do korporací. Mimo ně rozlišujeme v českém právu ještě fundace (základ tvoří majetek vyčleněný k určitému účelu, příkladem je nadace) a ústavy (typicky vědecké, zdravotnické či vzdělávací.
Korporace jsou společenstvím lidí nebo právnických osob jako například církve, společenství vlastníků jednotek, obchodní společnosti, nebo právě spolky. Podrobněji o nich pojednávají jednotlivé zvláštní zákony. Občanský zákoník podrobněji upravuje jedinou korporaci, a to právě spolek. Ten je tedy tou pravou variantou pro skupinu osob, která neplánuje primárně podnikat a má společný zájem nebo společný cíl, na jehož dosažení by se ráda společně podílela.
Související služba
Vznikly vám ohledně zakládání spolku nejasnosti či právní otázky?
Obraťte se na nás a advokát, který specialistou na danou problematiku, s vámi vše zkonzultuje a zpracuje vám právní stanovisko k celé věci.
Chci právní radu
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Činnost spolku
Spolek může vykonávat hlavní a vedlejší činnost. Činnost hlavní má směřovat k uspokojování a ochraně zájmů, pro které byl spolek založen. Těmi by ale nemělo být podnikání. To může být naopak činností vedlejší, která slouží k podpoře činnosti hlavní. Spolek je tedy neziskovou právnickou osobou.
Příkladem hlavní a vedlejší činnosti je například vzdělávání lidí v oblasti omezení plýtvání s jídlem, pořádání seminářů na toto téma a propojení komerčních jídelen s charitami, coby hlavní činnost a dále provozování e-shopu s kuchařkami a pomůckami do kuchyně, jako činnost vedlejší. Výnos z prodeje přitom směřuje na pokrytí nákladů na provoz spolku.
Jak postupovat krok za krokem?
Pokud jste se už rozhodli, že spolek je pro vás to pravé, můžete přistoupit k jeho ustanovení. Proces ustanovení spolku je dvoufázový. Nejprve musíte spolek založit, následně potom, co ho rejstříkový soud na váš návrh zapíše do spolkového rejstříku, spolek vznikne.
Založení spolku
Pro založení spolku musíte být nejméně tři. Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby, jak založit spolek, a to:
- shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo
- usnesením ustavující schůze.
V obou případech musíte přijmout stanovy. Jejich povinnými náležitostmi jsou:
- Název a sídlo spolku – Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“. Název musí být odlišný od názvů již existujících právnických osob, vyplatí se tedy nahlédnout například do spolkového či obchodního rejstříku.
- Účel spolku – může jím být některý ze záměrů zmíněný v úvodu – například rozvoj čtvrti, ochrana přírody, či zakládání komunitních zahrad.
- Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat.
- Určení statutárního orgánu – Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy musí také určit, jestli statutární orgán bude kolektivní (tj. výbor) nebo individuální (tj. předseda).
Shoda zakladatelů na obsahu stanov
Typicky k ní dojde v případě, že jste skupinka nadšenců, kteří o svém záměru i jeho formě již delší dobu mluví a ve většině bodech stanov mají naprostou shodu. Pak splečně můžete sepsat dohodu o obsahu stanov, do níž uveďte:
- Identifikační údaje vás jakožto zakladatelů (tedy alespoň jméno a příjmení, adresu a datum narození).
- Ustanovení o tom, že se zakladatelé se shodli na znění stanov spolku. Doporučujeme uvést, že se shodli i na obsazení statutárním orgánu, jehož členy v dohodě identifikujete.
- Samotný obsah stanov se všemi náležitostmi, které musí mít.
- Datum a místo podpisu a podpis.
- Svolání ustavující schůze.
Tato varianta se hodí spíše pro situaci, kdy je vaše skupina početná (nebo ani přesný počet participujících dosud neznáte), navzájem se tolik neznáte a o konkrétnější podobě spolku shodnou představu také nemáte. Spojuje vás ale společný zájem jako například zamezení výstavby významné dopravní stavby ve vašem bezprostředním okolí.
Ustanovující schůzi musíte svolat alespoň 30 dní před tím, než se bude konat. Jako svolavatel schůze vypracujete stanovy a pozvete na schůzi zájemce o založení spolku. V pozvánce musíte uvést místo, čas a pořad zasedání.
Zapsání se do listiny přítomných na ustavující schůzi lze chápat jako přihlášku do spolku. Případně tam tuto skutečnost výslovně zmiňte. Následně se hlasuje o stanovách, které musí schválit alespoň většina přítomných. Kdo s nimi nesouhlasí, může svou přihlášku na místě opět odvolat. Na ustavující schůzi se zpravidla také volí první členové statutárních orgánů. Z ustanovující schůze je potřeba do 30 dnů pořídit zápis.
Kdy vzniká spolek?
Samotná ustavující schůze či schválení stanov vám ještě spolek netvoří. Pro jeho vznik je třeba zápis do spolkového rejstříku. Spolkový rejstřík vede rejstříkový soud, kterým je místně příslušný krajský soud.
Tip na článek
Tip: Soustava soudů České republiky se může zdát poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. Přemýšlíte, který soud je civilní a který trestní? A víte, kde najdete soud rejstříkový? V našem článku vše uvedeme na správnou míru.
Návrh na zápis spolku podávají na speciálním formuláři Ministerstva spravedlnosti zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.
Vyplněný formulář lze vytisknout a návrh podat listinnou formou. V takovém případě musíte nechat podpis navrhovatele úředně ověřit.
Vyplněný formulář můžete podat také v elektronické podobě. V takovém případě návrh musíte podepsat uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslat prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.
K formuláři se přikládají přílohy, jimiž jsou:
- Souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla spolku.
- Souhlas člena statutárního orgánu (např. předsedy) s tím, že bude zapsán do veřejného rejstříku.
- Zápis z ustavující schůze, případně dohoda o obsahu stanov dle zvolené formy.
- Aktuální stanovy podepsané navrhovatelem či zakládajícími členy dle zvolené formy.
- Oprávnění k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud toto oprávnění spolek ke své hlavní nebo vedlejší činnosti bude potřebovat.
Následně vše zašlete na rejstříkový soud, který vás v případě nedostatků.
Schválení rejstříkovým soudem
Pokud rejstříkový soud zjistí, že má váš návrh nějaké vady nebo nedostatky, vyzve vás do 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu k tomu, abyste odstranili vady nebo doplnili chybějící listiny.
Rejstříkový soud následně do 5 dní od podání návrhu:
- spolek zapíše nebo
- rozhodne o odmítnutí návrhu.
Pokud by soud zůstal nečinný (tedy spolek nezapsal ani nerozhodl o odmítnutí zápisu), spolek se třicátým dnem od podání návrhu považuje automaticky za zapsaný.
Zápis spolků do spolkového rejstříku je zdarma. Neplatíte za zápis tedy žádné poplatky.