Jak založit spolek a zapsat ho do spolkového rejstříku

Rychlý přehled: Jak založit spolek

Založení spolku je vhodné pro skupinu lidí, které spojuje společný zájem, ale nechtějí primárně podnikat.

• Spolek zakládají alespoň tři osoby.
• Základem jsou stanovy s názvem, sídlem, účelem, právy a povinnostmi členů a určením statutárního orgánu.
• Spolek lze založit dohodou zakladatelů nebo na ustavující schůzi.
• Právně vzniká až zápisem do spolkového rejstříku.
• Zápis spolku do rejstříku je osvobozen od soudního poplatku.

Chcete mít jistotu, že jsou vaše stanovy připravené správně, nebo vám soud návrh na zápis do spolkového rejstříku vrátil k doplnění? Využijte pomoc advokáta ještě před podáním a předejděte zbytečnému zdržení.

Co je to spolek a k čemu slouží?

V českém právu existují spolky od roku 2014 jako zvláštní forma právnické osoby, určená pro dobrovolné sdružení (nejméně tří) osob, které spojují společné zájmy. Dříve se jejich obdoba nazývala “občanská sdružení.”

Spolky patří do jednoho ze tří typů právnických osob soukromého práva, konkrétně do korporací. Mimo ně rozlišujeme v českém právu ještě fundace (základ tvoří majetek vyčleněný k určitému účelu, příkladem je nadace) a ústavy (typicky vědecké, zdravotnické či vzdělávací.

Korporace jsou společenstvím lidí nebo právnických osob jako například církve, společenství vlastníků jednotek, obchodní společnosti, nebo právě spolky. Podrobněji o nich pojednávají jednotlivé zvláštní zákony. Občanský zákoník  obsahuje obecnou úpravu korporací a podrobnou úpravu spolku; další korporace upravuje buď občanský zákoník v jiných částech, nebo zvláštní zákony. Ten je tedy tou pravou variantou pro skupinu osob, která neplánuje primárně podnikat a má společný zájem nebo společný cíl, na jehož dosažení by se ráda společně podílela.

Činnost spolku

Spolek může vykonávat hlavní a vedlejší činnost. Činnost hlavní má směřovat k uspokojování a ochraně zájmů, pro které byl spolek založen. Hlavní činností spolku nemůže být podnikání ani jiná výdělečná činnost. Podnikat může spolek pouze v rámci vedlejší hospodářské činnosti, jejímž účelem je podpora hlavní činnosti nebo hospodárné využití spolkového majetku. To může být naopak činností vedlejší, která slouží k podpoře činnosti hlavní. Spolek je tedy neziskovou právnickou osobou.

Příkladem hlavní a vedlejší činnosti je například vzdělávání lidí v oblasti omezení plýtvání s jídlem, pořádání seminářů na toto téma a propojení komerčních jídelen s charitami, coby hlavní činnost a dále provozování e-shopu s kuchařkami a pomůckami do kuchyně, jako činnost vedlejší. Výnos z prodeje přitom směřuje na pokrytí nákladů na provoz spolku.

Jak postupovat krok za krokem?

Pokud jste se už rozhodli, že spolek je pro vás to pravé, můžete přistoupit k jeho ustanovení. Proces ustanovení spolku je dvoufázový. Nejprve musíte spolek založit, následně potom, co ho rejstříkový soud na váš návrh zapíše do spolkového rejstříku, spolek vznikne.

Založení spolku

Pro založení spolku musíte být nejméně tři. Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby, jak založit spolek, a to:

• shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo
• usnesením ustavující schůze.

V obou případech musíte přijmout stanovy. Jejich povinnými náležitostmi jsou:

• Název a sídlo spolku – Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“. Název musí být odlišný od názvů již existujících právnických osob, vyplatí se tedy nahlédnout například do spolkového či obchodního rejstříku.
• Účel spolku – může jím být některý ze záměrů zmíněný v úvodu – například rozvoj čtvrti, ochrana přírody, či zakládání komunitních zahrad.
• Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat.
• Určení statutárního orgánu – Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy musí také určit, jestli statutární orgán bude kolektivní (tj. výbor) nebo individuální (tj. předseda).

Z praxe víme, že rejstříkové soudy často vracejí návrhy kvůli zdánlivým drobnostem: nejasně určenému statutárnímu orgánu, chybějícímu souhlasu s umístěním sídla nebo názvu, který je zaměnitelný s jinou právnickou osobou. Vyplatí se proto stanovy i přílohy zkontrolovat ještě před podáním návrhu. Oprava jedné věty ve stanovách může být jednodušší než opakované doplňování návrhu na zápis.

Shoda zakladatelů na obsahu stanov

Typicky k ní dojde v případě, že jste skupinka nadšenců, kteří o svém záměru i jeho formě již delší dobu mluví a ve většině bodech stanov mají naprostou shodu. Pak společně můžete sepsat dohodu o obsahu stanov, do níž uveďte:

• Identifikační údaje vás jakožto zakladatelů (tedy alespoň jméno a příjmení, adresu a datum narození).
• Ustanovení o tom, že se zakladatelé se shodli na znění stanov spolku. Doporučujeme uvést, že se shodli i na obsazení statutárním orgánu, jehož členy v dohodě identifikujete.
• Samotný obsah stanov se všemi náležitostmi, které musí mít.
• Datum a místo podpisu a podpis.
• Svolání ustavující schůze.

Tato varianta se hodí spíše pro situaci, kdy je vaše skupina početná (nebo ani přesný počet participujících dosud neznáte), navzájem se tolik neznáte a o konkrétnější podobě spolku shodnou představu také nemáte. Spojuje vás ale společný zájem jako například zamezení výstavby významné dopravní stavby ve vašem bezprostředním okolí.

Ustanovující schůzi musíte svolat alespoň 30 dní před tím, než se bude konat. Jako svolavatel schůze vypracujete stanovy a pozvete na schůzi zájemce o založení spolku. V pozvánce musíte uvést místo, čas a pořad zasedání.

Zapsání se do listiny přítomných na ustavující schůzi lze chápat jako přihlášku do spolku. Případně tam tuto skutečnost výslovně zmiňte. Následně se hlasuje o stanovách, které musí schválit alespoň většina přítomných. Kdo s nimi nesouhlasí, může svou přihlášku na místě opět odvolat. Na ustavující schůzi se zpravidla také volí první členové statutárních orgánů. Z ustanovující schůze je potřeba do 30 dnů pořídit zápis.

Kdy vzniká spolek?

Samotná ustavující schůze či schválení stanov vám ještě spolek netvoří. Pro jeho vznik je třeba zápis do spolkového rejstříku. Spolkový rejstřík vede rejstříkový soud, kterým je místně příslušný krajský soud.

Návrh na zápis spolku podávají na speciálním formuláři Ministerstva spravedlnosti zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.

Vyplněný formulář lze vytisknout a návrh podat listinnou formou. V takovém případě musíte nechat podpis navrhovatele úředně ověřit.

Vyplněný formulář můžete podat také v elektronické podobě. V takovém případě návrh musíte podepsat uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslat prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.

K formuláři se přikládají přílohy, jimiž jsou:

• Souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla spolku.
• Souhlas člena statutárního orgánu (např. předsedy) s tím, že bude zapsán do veřejného rejstříku.
• Zápis z ustavující schůze, případně dohoda o obsahu stanov dle zvolené formy.
• Aktuální stanovy podepsané navrhovatelem či zakládajícími členy dle zvolené formy.
• Oprávnění k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud toto oprávnění spolek ke své hlavní nebo vedlejší činnosti bude potřebovat.

Následně vše zašlete na příslušný rejstříkový soud. Pokud v návrhu nebo přílohách najde nedostatky, vyzve vás k jejich odstranění nebo doplnění. Teprve po odstranění vad může soud spolek zapsat do spolkového rejstříku.

Příklad z praxe: Skupina rodičů chtěla založit spolek na podporu školních a volnočasových aktivit. Stanovy sice obsahovaly účel spolku i název, ale nejasně určily, kdo bude za spolek jednat. Jednou se mluvilo o předsedovi, jinde o výboru. Rejstříkový soud proto vyzval zakladatele k opravě. Stačilo přesně doplnit, zda je statutárním orgánem předseda, nebo výbor, a upravit pravidla jednání za spolek.

Řešíte, jak založit spolek bez zbytečného vracení návrhu soudem? Pomůžeme vám připravit stanovy, přílohy i návrh na zápis do spolkového rejstříku tak, aby na sebe dokumenty navazovaly.

Schválení rejstříkovým soudem

Rejstříkový soud zpravidla provede zápis nebo o návrhu rozhodne nejpozději do pěti pracovních dnů. Pokud navrhovatele vyzve k odstranění vad nebo doplnění listin, začne tato lhůta znovu běžet po doručení doplněného podání

Rejstříkový soud následně:

• spolek zapíše nebo
• rozhodne o odmítnutí návrhu.

Pokud by soud zůstal nečinný (tedy spolek nezapsal ani nerozhodl o odmítnutí zápisu), spolek se třicátým dnem od podání návrhu považuje automaticky za zapsaný.

Zápis spolků do spolkového rejstříku je zdarma. Neplatíte za zápis tedy žádné poplatky.

Shrnutí

Založení spolku v roce 2026 je vhodné pro nejméně tři osoby, které spojuje společný zájem a nechtějí primárně podnikat. Spolek se zakládá přijetím stanov, a to buď dohodou zakladatelů, nebo usnesením ustavující schůze. Právně však vzniká až zápisem do spolkového rejstříku. Stanovy musí obsahovat název a sídlo spolku, jeho účel, práva a povinnosti členů a určení statutárního orgánu. Návrh na zápis se podává rejstříkovému soudu na předepsaném formuláři spolu s přílohami, zejména stanovami, souhlasem s umístěním sídla a souhlasem členů statutárního orgánu. Samotný zápis spolku je od soudního poplatku osvobozen, ale mohou vzniknout náklady na ověření podpisů, přípravu dokumentů nebo právní pomoc.