Shrnutí: Podnikání na vedlejší činnost je oblíbený způsob, jak si přivydělat při zaměstnání, studiu, rodičovské péči nebo v důchodu. Oproti hlavní činnosti má výhodnější režim zejména u sociálního a zdravotního pojištění. Neznamená to ale, že je bez povinností. I vedlejší OSVČ musí řešit oznámení úřadům, daňové přiznání, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a hlídat, kdy se z vedlejší činnosti stane hlavní. V článku vysvětlujeme pravidla aktuální k roku 2026.
Rychlý přehled:
OSVČ vedlejší může podnikat například při zaměstnání, studiu do 26 let, pobírání starobního nebo invalidního důchodu, při peněžité pomoci v mateřství ze zaměstnání, při péči o dítě do 4 let nebo při rodičovském příspěvku. U sociálního pojištění je pro rok 2026 rozhodná částka 117 521 Kč daňového základu; při nižším daňovém základu za celý rok nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění. U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti obvykle neplatí minimální zálohy, ale pojistné se dopočítá podle skutečného zisku.
Vedlejší samostatná výdělečná činnost znamená, že máte zákonem uznaný důvod, pro který se vaše podnikání považuje za vedlejší.
ČSSZ uvádí, že samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší například tehdy, když OSVČ v daném roce:
Typický příklad: Jana pracuje jako účetní v pracovním poměru a po večerech vede daňovou evidenci drobným klientům na živnost. Protože její zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, může být její podnikání pro sociální pojištění vedlejší činností.
Jiný příklad: Student vysoké školy do 26 let si založí živnost na tvorbu webových stránek. Pokud splňuje podmínky nezaopatřeného dítěte a oznámí důvod vedlejší činnosti, může využít režim vedlejší OSVČ.
Pozor na rodičovskou. OSVČ není na „rodičovské dovolené“ ve smyslu zákoníku práce, protože tu čerpají zaměstnanci. Pro podnikatele je důležité, zda osobně pečuje o dítě do 4 let nebo zda se pro účely ČSSZ přihlíží k nároku na rodičovský příspěvek. ČSSZ uvádí, že při nároku na rodičovský příspěvek není nutné dokládat čestné prohlášení k osobní péči, protože splnění podmínek bylo řešeno při žádosti o rodičovský příspěvek.
Pomůžeme vám nastavit podnikání tak, aby odpovídalo vašemu skutečnému režimu, zkontrolujeme smlouvy, živnostenské oprávnění, fakturaci i rizika vůči zaměstnavateli. Poradíme také, kdy už nejde o vedlejší činnost a jak se vyhnout pokutám za špatně nastavenou spolupráci.
Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát. Vše zvládneme on-line nebo osobně. Pro každý právní obor máme specialistu.
Vedlejší podnikání se zakládá stejně jako hlavní podnikání. Živnostenský úřad při ohlášení živnosti nerozlišuje, zda budete podnikat jako hlavní nebo vedlejší OSVČ. Rozdíl se projeví až u sociálního a zdravotního pojištění a v daňových povinnostech.
Nejčastější postup je:
Důvod vedlejší činnosti je důležitý hlavně pro sociální pojištění. ČSSZ uvádí, že skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit nejpozději v přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který chce být považována za vedlejší OSVČ. K pozdějšímu doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti se nepřihlíží.
Zaměstnanci by měli myslet ještě na jednu věc: konkurenci vůči zaměstnavateli. Pokud chcete při zaměstnání podnikat ve stejném oboru, může být potřeba předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. To se typicky týká situace, kdy pracujete jako grafik v reklamní agentuře a současně chcete na živnost poskytovat grafické služby klientům.
Prakticky doporučujeme neřešit jen živnostenský list, ale i smlouvy. I drobné vedlejší podnikání by mělo mít jasná pravidla: kdo je klient, co dodáváte, za kolik, do kdy, kdo odpovídá za vady a co se stane při prodlení s platbou.
Největší výhoda vedlejší činnosti je v odvodech. U sociálního pojištění nevzniká povinná účast automaticky. U zdravotního pojištění se zase u mnoha vedlejších OSVČ neuplatní minimální vyměřovací základ.
U vedlejší OSVČ se pro rok 2026 sleduje rozhodná částka 117 521 Kč daňového základu. Pokud vykonáváte vedlejší činnost celý rok a váš daňový základ této částky nedosáhne, nevznikne vám povinná účast na důchodovém pojištění. Pokud podnikáte jen část roku, rozhodná částka se snižuje o 9 794 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána.
Daňový základ není totéž co obrat. Jde zjednodušeně o příjmy po odečtení výdajů. Pokud tedy grafik vyfakturuje 200 000 Kč, ale uplatní 60% výdajový paušál, jeho daňový základ je 80 000 Kč. Při celoroční vedlejší činnosti by se v roce 2026 pod rozhodnou částku vešel.
Pokud rozhodnou částku překročíte nebo se k důchodovému pojištění dobrovolně přihlásíte, vzniká povinnost platit sociální pojištění. Minimální záloha pro vedlejší činnost v roce 2026 činí 1 574 Kč měsíčně.
Dobrá zpráva pro začínající OSVČ: ČSSZ uvádí, že OSVČ, která zahájila nebo znovu zahájila činnost po 31. prosinci 2024 a v předchozích 5 letech samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, je v prvních dvou kalendářních letech samostatné výdělečné činnosti zproštěna povinnosti platit zálohy na pojistné. Neznamená to ale prominutí samotného pojistného; to se řeší až po podání přehledu.
Zdravotní pojištění funguje jinak. OSVČ má vůči zdravotní pojišťovně povinnosti vždy, pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost, ale u vedlejší činnosti se často neplatí minimální zálohy. VZP uvádí, že pojistné se počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů.
Pokud jste OSVČ a současně za vás platí pojistné stát, například jako student, důchodce nebo rodič pobírající rodičovský příspěvek, neplatí pro vás minimální vyměřovací základ jako pro hlavní OSVČ a pojistné doplatíte po podání přehledu. VZP uvádí, že při souběhu OSVČ a státu není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ ani platit zálohy; pojistné se zaplatí za celý rok po podání přehledu.
U souběhu OSVČ a zaměstnání záleží na tom, zda samostatná činnost je hlavním zdrojem příjmů. Pokud hlavním zdrojem příjmů není a v zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minima pro zaměstnance, není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ ani platit zálohy; pojistné se doplatí po přehledu.
Pro srovnání: minimální záloha pro hlavní OSVČ na zdravotní pojištění v roce 2026 činí 3 306 Kč měsíčně. Vedlejší OSVČ ale do tohoto režimu nemusí spadnout, pokud splní podmínky výjimky.
Víte, že existují i činnosti, které můžete vykonávat a pobírat za ně finanční odměnu, aniž byste museli být registrovanou živnost? Jak na podnikání bez živnosti se dozvíte v našem článku.
Podnikání na vedlejší činnost je zdanitelný příjem ze samostatné činnosti. To, že jde o přivýdělek při zaměstnání nebo studiu, neznamená, že se příjmy neřeší.
Obecně platí, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, pokud nejde o příjmy osvobozené nebo zdaněné srážkovou daní. Přiznání se podává i tehdy, pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu.
Pro zaměstnance platí zvláštní praktické pravidlo. Pokud má zaměstnanec příjmy ze závislé činnosti a učinil prohlášení k dani, nemusí podávat daňové přiznání, jestliže kromě zaměstnání nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 20 000 Kč. U vedlejší živnosti při zaměstnání je proto hranice 20 000 Kč velmi důležitá.
Příklad: Petra je zaměstnaná a má malou vedlejší živnost. Za rok získá z podnikání 18 000 Kč příjmů a nemá jiné důvody pro podání daňového přiznání. Pokud splní podmínky pro roční zúčtování u zaměstnavatele, daňové přiznání podávat nemusí. Pokud ale z podnikání získá 35 000 Kč, už se do limitu 20 000 Kč nevejde a přiznání řešit bude.
OSVČ si může uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál podle druhu činnosti. Výdajový paušál je pro vedlejší podnikání často praktický, protože snižuje administrativu. Nehodí se ale vždy. Pokud máte vysoké skutečné náklady, může být výhodnější vést evidenci skutečných výdajů.
Paušální režim může být pohodlný, protože se platí jedna měsíční paušální záloha zahrnující daň z příjmů, důchodové pojištění a zdravotní pojištění. V roce 2026 činí měsíční paušální záloha v prvním pásmu 9 984 Kč, ve druhém pásmu 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč.
U vedlejší činnosti je ale potřeba být opatrný. Paušální režim není automaticky vhodný pro každou vedlejší OSVČ a běžně ho nemůže využít zaměstnanec s klasickou mzdou zdaňovanou zálohovou daní. Jednou z podmínek paušálního režimu je, že poplatník k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní.
Paušální režim proto může dávat smysl například některým důchodcům, rodičům nebo studentům s podnikáním, ale u zaměstnance s vedlejší živností bude často vyloučen nebo nevýhodný. Před vstupem do paušálního režimu se vyplatí propočítat nejen daň, ale i sociální a zdravotní pojištění.
Vedlejší činnost se může změnit na hlavní velmi snadno. Typicky když skončíte v zaměstnání, ukončíte studium, přestanete pobírat rodičovský příspěvek nebo vám zanikne jiný důvod vedlejší činnosti. OSVČ je považována za hlavní v těch kalendářních měsících, ve kterých není považována za vedlejší.
Praktický příklad: Tomáš je zaměstnaný a při práci provozuje e-shop. V červenci ukončí pracovní poměr a dál podniká. Od měsíce, ve kterém už nemá důvod pro vedlejší činnost, musí počítat s režimem hlavní OSVČ. To může znamenat povinnost platit minimální zálohy.
Pokud si podnikáním nevyděláte ani korunu, neznamená to automaticky, že nemáte žádné povinnosti. Pokud byla činnost aktivní, musíte řešit přehledy. VZP uvádí, že každá OSVČ musí podat zdravotní pojišťovně přehled o výši daňového základu za uplynulý rok; přehled za rok 2025 je od 1. ledna 2026 OSVČ povinna VZP předat elektronicky.
U ČSSZ se podává přehled o příjmech a výdajích OSVČ a právě v něm se řeší, zda šlo o hlavní nebo vedlejší činnost a zda vznikla účast na důchodovém pojištění. Důvod vedlejší činnosti proto neodkládejte na neurčito. Pokud podnikání přerušíte, za dobu přerušení se činnost nevykonává. Přerušení je vhodné oznámit příslušným institucím, aby nevznikaly nejasnosti u záloh, přehledů a posuzování hlavní či vedlejší činnosti.
Praktické situace:
Zaměstnanec s malou živností:Pokud zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění a podnikání není hlavním zdrojem příjmů, živnost může být vedlejší. Sociální pojištění se při nízkém daňovém základu nemusí platit, zdravotní pojistné se obvykle doplatí podle skutečného zisku.
Student do 26 let:Student může být vedlejší OSVČ jako nezaopatřené dítě. Musí ale hlídat věk, typ studia a doklady pro ČSSZ.
Rodič s malým dítětem:Osobní péče o dítě do 4 let nebo nárok na rodičovský příspěvek může být důvodem vedlejší činnosti. U rodičovského příspěvku se podle ČSSZ k této skutečnosti přihlíží bez nutnosti dokládat čestné prohlášení, pokud byly podmínky řešeny u Úřadu práce.
Důchodce s přivýdělkem:Starobní důchod nebo nárok na invalidní důchod může být důvodem vedlejší činnosti. Předdůchod ale podle ČSSZ uznatelným důvodem pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost není.
Podnikání na vedlejší činnost je výhodný způsob, jak začít podnikat s nižšími odvody a menším rizikem. Vedlejší činnost však není jen otázkou výše příjmů. Musíte mít zákonem uznaný důvod, například zaměstnání, studium, důchod, péči o dítě nebo rodičovský příspěvek.
V roce 2026 je pro sociální pojištění vedlejší OSVČ klíčová rozhodná částka 117 521 Kč daňového základu. Při nižším daňovém základu za celý rok nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění. Pokud rozhodnou částku překročíte, minimální záloha pro vedlejší činnost činí 1 574 Kč měsíčně.
U zdravotního pojištění se pojistné počítá podle skutečného zisku, ale vedlejší OSVČ často nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani platit zálohy. Daňové přiznání se řeší podle výše příjmů a u zaměstnanců je důležitý limit 20 000 Kč jiných příjmů. Paušální režim může být užitečný, ale běžný zaměstnanec s klasickou mzdou do něj zpravidla vstoupit nemůže.
Vedlejší činnost může vzniknout například při zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění, při studiu do 26 let, při pobírání starobního nebo invalidního důchodu, při péči o dítě do 4 let nebo při nároku na rodičovský příspěvek.
V roce 2026 je rozhodná částka 117 521 Kč daňového základu při výkonu vedlejší činnosti po celý rok. Pokud daňový základ této částky nedosáhne, nevzniká povinná účast na důchodovém pojištění.
Rozhodná částka pro sociální pojištění se poměrně snižuje. Pro rok 2026 se odečítá 9 794 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána.
Ano, zdravotní pojištění se řeší vždy, ale u vedlejší činnosti se často neplatí minimální zálohy. Pojistné se obvykle dopočítá podle skutečného zisku po podání přehledu.
Pokud má zaměstnanec kromě mzdy jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 20 000 Kč, daňové přiznání zpravidla podat musí. Při nižších příjmech a splnění dalších podmínek může stačit roční zúčtování u zaměstnavatele.
Běžný zaměstnanec s klasickou mzdou zpravidla ne. Paušální režim má mimo jiné podmínku, že poplatník nevykonává činnost, ze které má příjmy ze závislé činnosti, kromě příjmů zdaněných srážkovou daní.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
