Chcete začít podnikat při studiu, zaměstnání nebo během rodičovské dovolené? V našem článku najdete vše, co potřebujete vědět o vedlejší činnosti OSVČ, od podmínek přes výpočet odvodů až po přechod na hlavní činnost.
Chcete začít podnikat při studiu, zaměstnání nebo během rodičovské dovolené? V našem článku najdete vše, co potřebujete vědět o vedlejší činnosti OSVČ, od podmínek přes výpočet odvodů až po přechod na hlavní činnost.
Většina lidí si pod pojmem OSVČ představí klasického živnostníka, který má podnikání jako svůj hlavní zdroj příjmu. V praxi však mnoho osob provozuje podnikání jako vedlejší činnost. Vedlejší činnost OSVČ znamená, že máte podnikání pouze jako doplněk k hlavnímu zdroji příjmů, například k zaměstnání, studiu, rodičovské dovolené nebo důchodu. Naopak pokud jste na mateřské dovolené, vedení na Úřadu práce nebo bez jiného hlavního příjmu, vaše živnost je považována za hlavní.
Typickým příkladem může být zaměstnanec, který si po večerech přivydělává tvorbou webových stránek nebo student, který prodává své fotografie online. Takové podnikání je ideální způsob, jak si vyzkoušet život podnikatele bez velkých rizik.
Ale pozor, pokud během roku například ukončíte zaměstnání, mění se vám status OSVČ na hlavní. Tuto změnu si určitě hlídejte, protože hlavní činnost s sebou nese vyšší povinnosti na odvodech.
Vyhněte se pokutám a zbytečným starostem. Naši právníci vám poradí, jak správně nastavit smlouvy, živnost i daňové povinnosti.
Pokud chcete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost, jako první budete potřebovat získat živnostenské oprávnění (často nazývané živnostenský list). Zřízení živnosti na vedlejší činnost probíhá stejně jako při hlavní činnosti, živnostenský úřad vás v tomto případě nerozlišuje. Rozdíly nastávají až při placení sociálního a zdravotního pojištění a při zdanění příjmů.
Jste-li například studentem, musíte doložit potvrzení o studiu, které vám zajistí výhodnější podmínky pro podnikání. Díky tomu může být váš vedlejší příjem mnohem méně zatížený odvody.
Jako OSVČ na vedlejší činnost máte zásadní výhodu v tom, že neplatíte minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, pokud váš příjem nepřekročí určitý limit.
Zásadní limit pro OSVČ na vedlejší činnost na sociální pojištění se každý rok mění dle průměrné mzdy. Jestliže vaše příjmy tuto hranici nepřesáhnou, nemusíte sociální pojištění platit vůbec. Pokud ale limit překročíte, musíte odvést sociální pojištění, jehož výše závisí na vašem skutečném zisku.
Výpočet sociálního pojištění pro OSVČ na vedlejší činnost lze jednoduše provést online pomocí různých kalkulaček dostupných na internetu. Stačí zadat svůj roční zisk a zjistíte, jakou částku zaplatíte.
Zdravotní pojištění je pro OSVČ vedlejší vždy povinné, nicméně opět závisí na vašem reálném příjmu. Pokud jste zaměstnancem, studentem či na rodičovské dovolené a podnikáte pouze ve volném čase, pojistné se počítá podle skutečných příjmů.
Podnikání během studia je stále oblíbenější. Student OSVČ má totiž významné úlevy. Typickým příkladem je například student VŠE, který poskytuje překladatelské služby. Ten si díky podnikání vydělá až 80 000 Kč ročně, a přesto neplatí žádné sociální odvody, protože nepřekračuje limit stanovený pro vedlejší činnost OSVČ. Zdravotní pojištění odvádí minimální částkou dle skutečných příjmů.
Studenti mají další výhodu: až do 26 let mohou doložit potvrzení o studiu a ušetřit na odvodech. Živnostenský list student získá jednoduše a rychle, stačí mu pouze doklad totožnosti a potvrzení školy.
Jako OSVČ na vedlejší činnost máte povinnost podat daňové přiznání, pokud váš příjem z podnikání (tedy obrat před odečtením výdajů) za rok přesáhne 20 000 Kč. Povinnost se vztahuje i na ty, kteří mají současně příjmy ze zaměstnání, zaměstnavatel jim totiž nemůže provést roční zúčtování daně. Pokud jsou vaše příjmy z vedlejší činnosti nižší než 20 000 Kč a nemáte jiné důvody pro podání přiznání, přiznání podávat nemusíte. Přesto se to často vyplatí dobrovolně — například pokud vám v zaměstnání sráželi zálohovou daň. Díky uplatnění paušálních nebo skutečných výdajů vám může vzniknout přeplatek, který vám finanční úřad vrátí.
Například Tereza, která pracuje v bance na plný úvazek a zároveň provozuje malý internetový obchod s domácí kosmetikou, za rok vydělala na vedlejší živnosti 18 000 Kč. Daňové přiznání by teoreticky podávat nemusela, protože její příjmy z podnikání nepřesáhly hranici 20 000 Kč. Přesto ho dobrovolně podá, protože díky uplatnění výdajového paušálu jí vznikne přeplatek na dani, který jí stát vrátí.
Možná vás napadlo, zda můžete jako OSVČ na vedlejší činnost vstoupit do paušálního režimu. Odpověď zní: ano, můžete, pokud splníte základní podmínky. Paušální daň je dostupná pro všechny OSVČ, ať už podnikají na hlavní, nebo vedlejší činnost. To platí i pro zaměstnance, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost. Paušální daň naopak není možná, pokud máte vedlejší příjmy z pronájmu, kapitálu nebo ostatní příjmy přesahující 50 000 Kč ročně, nebo pokud jste plátcem DPH. Výhodou paušální daně je jednoduchost. Neřešíte totiž daňové přiznání ani přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, pouze platíte jednu pevnou částku měsíčně. Zda se vám tato volba vyplatí, je potřeba pečlivě propočítat podle vaší situace.
Tip: Víte, že existují i činnosti, které můžete vykonávat a pobírat za ně finanční odměnu, aniž byste museli být registrovanou živnost? Jak na podnikání bez živnosti se dozvíte v našem článku.
Jakmile vaše vedlejší podnikání začne vydělávat víc, může nastat situace, kdy je výhodnější přejít z vedlejší činnosti na hlavní. Přechod na hlavní činnost znamená zvýšené povinnosti – musíte například začít platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Změna je vhodná například tehdy, když vaše podnikání stabilně přináší výrazně vyšší příjmy než vaše současné zaměstnání nebo když ukončíte studium či rodičovskou dovolenou a podnikání se stane vaším primárním zdrojem příjmů.
Někdy se stane, že se podnikání nerozběhne tak, jak byste si představovali, nebo ho během roku přerušíte. Pokud máte nulové nebo dokonce záporné příjmy, stále máte povinnost podat přehledy na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ, pokud byla živnost v průběhu roku aktivní. Dobrou zprávou je, že pokud podnikáte na vedlejší činnost a váš zisk nepřekročí rozhodnou hranici, sociální pojištění vůbec neplatíte. Zdravotní pojištění se při vedlejší činnosti často neplatí, pokud jste současně zaměstnaní, student, důchodce nebo za vás pojistné platí stát z jiného důvodu. Přesto je nutné přehledy podat, aby zdravotní pojišťovna i ČSSZ měly správné informace o vašich příjmech a o tom, že podnikání bylo skutečně vedlejší. Pokud jste činnost oficiálně přerušili, za dobu přerušení se povinnosti neodvádí a nevykazuje.
Pokud podnikáte jako OSVČ na vedlejší činnost — tedy při zaměstnání, studiu, rodičovské nebo důchodu — máte oproti hlavní činnosti řadu výhod, zejména v odvodech. Sociální pojištění vůbec neplatíte, pokud váš roční zisk nepřekročí 25 % průměrné mzdy za rok 2025; zdravotní pojištění se doplácí jen ze skutečného zisku a neplatí se zálohy, pokud jste současně zaměstnaní, student, na rodičovské nebo v důchodu. Povinnost podat daňové přiznání vzniká, když příjmy z podnikání přesáhnou 20 000 Kč za rok, nebo pokud máte příjmy ze zaměstnání, protože zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování. Do paušálního režimu můžete vstoupit i při vedlejší činnosti, pokud splníte podmínky, a platíte tak jednu pevnou měsíční částku bez nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy. Pokud podnikání přerušíte nebo máte nulové příjmy, přehledy na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ podat musíte, ale pokud jste zůstali pod limitem, nic neplatíte. Přechod na hlavní činnost dává smysl, pokud vaše podnikání začne generovat stabilně vyšší příjem než zaměstnání nebo když skončíte studium či rodičovskou — počítejte pak s vyššími zálohami na pojištění.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.