V posledních letech se ve společnosti stává trendem sdílení životních nákladů. Sdílet se tak díky nejrůznějším službám dá celá škála potřeb, služeb nebo věcí. Je patrně jen otázka času, kdy k nám plně dorazí ještě sofistikovanější forma “sdílení“, tzv. cohousing neboli komunitní bydlení.
O co přesně jde? Princip je jednoduchý. Lidé zapojení do cohousingu sice mají soukromé domy nebo byty se standardním základním vybavením, ale navíc ještě dohromady vlastní a sdílí společné prostory.
Může jít třeba o dílnu, společenské prostory či velkou jídelnu. Patří sem však i různé nástroje, které jednotliví obyvatelé běžně nepotřebují, ale hodí se jednou za čas (sekačka, projektor či robustní gril). Typický cohousingový projekt je vlastně malý blok rodinných domků s jedním společným větším domem, kde jsou společné prostory, a který obyvatelé sdílí dle svých potřeb (např. posezení, herna, bazén se zázemím). Může se však jednat i o bytový dům, kdy lidé mají své vlastní byty, ale zároveň sdílí určité části a vybavení.
Cohousing s sebou přináší řadu výhod, ale i nevýhod. Na jednu stranu nabízí pevné sousedské vztahy, vzájemnou podporu a snižuje pocit osamělosti díky sdílení společných prostor a aktivit. Umožňuje ekonomickou úsporu sdílením služeb a zařízení, přispívá k ekologické udržitelnosti a zvyšuje bezpečnost a podporu pro rodiny s dětmi.
Na druhou stranu ale může znamenat také omezené soukromí a vést k napětí mezi členy komunity kvůli příliš blízkému soužití. Navíc, organizace společných aktivit a údržba, vyžadují více času i peněz. Také rozhodovací procesy mohou představovat problém, protože je obvykle potřeba shoda všech členů.
Český právní řád cohousing výslovně neupravuje. V zásadě se nicméně nabízí čtyři základní možnosti, jak cohousing právně ošetřit:
První možností je mít danou věc, ať už movitou nebo nemovitou, ve spoluvlastnictví. Toto řešení ideálně předpokládá, že si strany smluvně ošetří vzájemná práva a povinnosti k dané věci, jako například možnosti jejího využívání nebo náklady na údržbu.
Tip: Vlastníte nějakou věc společně s někým dalším? Co vše spoluvlastnictví obnáší, jaká máte v tomto vztahu práva a povinnosti, jaké druhy spoluvlastnictví známe a jak lze společnou věc spravovat? Na to se zaměříme v našem článku na téma, jaké má spoluvlastnictví výhody a nevýhody.
Druhou a podstatně složitější možností právního zakotvení cohousingu, která se nabízí pouze pro nemovitosti, je založení bytového družstva. V takovém případě sice celý projekt vlastně patří družstvu a nikoliv přímo jednotlivým členům, každý bydlící člen však může svůj podíl volně prodat bez souhlasu ostatních. Družstva totiž nesmí ze zákona blokovat prodej členského podílu a vázat ho na jakékoliv podmínky. Pro některé skupiny cohousingu může být tento způsob nevhodný nejen pro svou složitost. Může se totiž kdykoliv zapojit “nezvaný host“. Obecně se však často v zahraničí tento model užívá. Družstvo jednodušeji zafinancuje výstavbu, jelikož na ni může získat úvěr snadněji než skupina jednotlivců. Domky či byty pak pronajímá svým členům a spravuje společné prostory.
Založíme vám bytové družstvo na klíč. Sepíšeme či zkontrolujeme stanovy vašeho bytového družstva (BD). Zajistíme i navazující proces při vzniku BD.
Třetí možností je pak založení obchodní společnosti, která přijetí dalšího člena podmíní rozhodnutím většiny, případně v zakládacím dokumentu vhodně nastaví systém předkupních práv.
Čtvrtou možností je založení spolku. Lidé, kteří chtějí žít v komunitě v tomto případě založí spolek, ve kterém si nastaví základní pravidla fungování (jako je např. způsob přijímání nových členů, využívání nemovitostí apod.). Tato struktura dokáže zajistit to, že se do komunity dostanou pouze schválení lidé a pomáhá v dodržování komunitních principů.
Tip: Rádi byste se zasadili o rozvoj své čtvrti? Propojili sousedy a okolí společně zvelebili? Zajímá vás ekologie, sportovní aktivity nebo se angažujete ve vzdělávání? Založte si spolek. Jeho účelem mohou být jakékoliv vzájemně prospěšné cíle, včetně cohousingu. Přečtěte si, jak na založení spolku.
Nejstarším cohousingovým projektem je dánská komunita Sættedammen, která byla založena v roce 1972. Kolébkou cohousingu je tedy Dánsko a není proto divu, že v počtu komunitních soužití tato země vede. Během let se však myšlenka komunitního bydlení rozšířila téměř do celého světa. Jedná se o koncept oblíbený zejména na západě, v USA, Kanadě a ve Velké Británii. Mnohdy se v těchto projektech můžete setkat se zaměřením na určitý společný zájem. Nejčastěji se jedná o tyto zájmy:
Cohousing ale není jen zahraničním fenoménem. Stále více se totiž objevuje i u nás. Za zmínku stojí sdružení Sdílené domy, které má za cíl vytvořit síť domů ve sdíleném vlastnictví. Cílem je poskytnout lidem dostupné bydlení a zároveň umožnit život v komunitě. V současné době pracují na opravě domu v Břevnově, kde kromě pokojů k bydlení plánují pořádat také akce pro veřejnost. Jakkoliv však zní myšlenka cohousingu zajímavě, nelze očekávat jeho masivní rozšíření, a spíše tak zůstane pouze alternativou ke klasickému bydlení.
Tip: V příštím blogu se budeme věnovat právní problematice zprostředkování ubytování, jejímž typickým příkladem je služba Airbnb. Jak se na tento způsob podnikání dívá české právo? A jaké dává možnosti obyvatelům domu, kteří bydlí de facto vedle hotelového pokoje? Více v našem článku na téma Airbnb a poplatky za služby.
Zkontrolujeme vaše stanovy SVJ nebo bytového družstva nebo vám je sepíšeme na klíč. Vždy dohlédneme na to, aby odpovídaly aktuální legislativě. Námi zpracované stanovy jsou vždy připraveny na míru potřebám obyvatelů domu. Můžeme vám založit i SVJ nebo bytové družstvo na klíč. Vše zařídíme rychle, bezchybně a za předem dané ceny. Platit můžete až po poskytnutí služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
