Co říká živnostenský zákon?
Živnostenský zákon, oficiálně zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, stanoví pravidla pro podnikání fyzických i právnických osob formou živnosti. Tento zákon je nejdůležitějším právním předpisem v oblasti živnostenského práva, které je součástí širšího rámce obchodního práva.
Živnostenský zákon definuje, co je živnost, jaké jsou její druhy, jaké podmínky musíte splnit, pokud ji chcete vykonávat, a jaké povinnosti podnikatelé mají vůči státu. Současně řeší i kontrolní a sankční mechanismy, a to prostřednictvím živnostenských úřadů.
Jak se vyvíjelo živnostenské právo v Česku
Kořeny živnostenského práva v českých zemích sahají zhruba až do období Rakouska-Uherska. Prvním kodifikovaným předpisem z tamní doby byl živnostenský řád z roku 1859. Teprve tento řád poprvé zavedl relativně liberální pojetí podnikání. To znamená, že díky němu mohl podnikat každý, kdo splnil základní podmínky.
Po roce 1948, kdy se ke slovu dostali komunisté, patřilo podnikání v Československu k oblasti, v níž bylo velice těžké se pohybovat. Nastolení centrálně řízené ekonomiky vedlo k výraznému omezení soukromého podnikání, podnikali jen vybraní jednotlivci. Až po roce 1989 se podnikání opět liberalizovalo, což vyústilo v přijetí živnostenského zákona v roce 1991.
Od té doby prošel živnostenský zákon desítkami novelizací. Spoustu změn přinesl například vstup České republiky do Evropské unie. Díky němu došlo například k zavedení uznávání odborné způsobilosti získané v jiném členském státě. Další důležitou změnou pak bylo například zřízení jednotných kontaktních míst, to znamená takzvaných živnostenských úřadů „na jednom místě“.
Související služba
Chcete si založit živnost, ale nevíte si rady?
Obraťte se na Dostupného advokáta. Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování návrhu zdarma.
Kontakt
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Zákon o živnostenském podnikání v praxi
Co všechno tedy zákon o živnostenském podnikání upravuje?
- Co je a co není živnost
- Podmínky pro vznik živnostenského oprávnění
- Druhy živností a jejich členění
- Evidence podnikatelů
- Práva a povinnosti podnikatelů
- Kontrolu a sankce za porušení zákona
Kromě těchto oblastí ještě vymezuje i kompetence živnostenských úřadů, které v tomto případě plní roli dozorového orgánu. Vede také centrální evidenci (živnostenský rejstřík) a rozhoduje o oprávněních a sankcích.
Co je živnost a kdo je živnostník?
Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Dle tohoto zákona se živnostníkem neboli podnikatelem nazývá osoba, která živnost provozuje.
Aby mohl někdo živnost provozovat, musí splňovat obecné podmínky:
- dosažení věku 18 let,
- způsobilost k právním úkonům,
- bezúhonnost.
Pokud by někdo chtěl podnikat ještě před dosažením plnoletosti, musel by tak činit pouze prostřednictvím odpovědného zástupce. U některých živností je navíc potřeba splnit i podmínky odborné způsobilosti – typicky získat výuční list nebo mít odbornou praxi.
Jaké druhy živností definuje zákon o živnostenském podnikání
Zákon o živnostenském podnikání rozlišuje dvě základní skupiny živností:
1. Ohlašovací živnosti
- Volné – nevyžadují odbornou způsobilost (např. úklidové služby, reklamní činnost).
- Řemeslné – je třeba doložit vyučení nebo praxi (např. zedník, kadeřník).
- Vázané – vyžadují specifické vzdělání nebo povolení (např. masér, realitní zprostředkovatel).
2. Koncesované živnosti
Pro jejich výkon je třeba získat koncesi od státu (např. taxislužba, ostraha majetku a osob, výroba alkoholu).
A právě rozdělení činností podle jednotlivých typů živností přinášejí přílohy živnostenského zákona, které si blíže popíšeme níže.
Tip na článek
Tip: Věděli jste, že podnikání bez živnosti je v některých případech možné a legální? Přečtěte si, na které práce nepotřebujete živnostenské oprávnění.
Přílohy živnostenského zákony a jejich význam
Většina podnikatelů se při zakládání živnosti řídí jen seznamem zvolených činností, aniž by si uvědomili, že tyto činnosti jsou ale podrobně rozděleny ve třech zásadních přílohách zákona.
Příloha č. 1 – Řemeslné živnosti
Obsahuje výčet činností, u nichž zákon požaduje odbornou způsobilost. Patří sem například klempířství, zámečnictví, pekařství, kadeřnictví nebo kominictví.
Příloha č. 2 – Vázané živnosti
V této příloze můžete najít činnosti, u nichž nestačí jen výuční list nebo praxe, ale je třeba například i státní zkouška, vysokoškolské vzdělání nebo registrace u specializovaného úřadu. Patří sem například vedení účetnictví, provozování autoškoly, masérské služby nebo realitní činnost.
Příloha č. 3 – Koncesované živnosti
Tato příloha obsahuje výčet činností, které stát považuje za natolik citlivé nebo rizikové, že je podmiňuje zvláštním povolením – koncesí. Příkladem je provozování střelnice, výroba pyrotechniky, taxislužba nebo provozování cestovní kanceláře.
Co když zvolím špatnou kategorii?
Pokud si zakládáte živnost a chcete mít jistotu, že podnikáte ve správně zvolené kategorii, pak je pro vás znalost těchto příloh nezbytná. Pokud coby podnikatel uvedete činnost, která spadá například do vázaných živností, ale nezařídíte si k ní potřebné oprávnění, dopouštíte se správního deliktu.
Nejeden podnikatel při zakládání živnosti podcení zařazení své činnosti a bez hlubší analýzy si zvolí například „služby v oblasti obchodu a služeb jinde nezařazené“. Jenže ne všech se dá skrýt pod volnou živnost. Zákon je v tomto velmi přesný a živnostenské úřady se řídí právě přílohami živnostenského zákona. Příkladem může být realitní činnost. Je to vázaná živnost, a pokud ji provozujete bez patřičného oprávnění, riskujete nejen pokutu, ale i ztrátu důvěryhodnosti.
Navíc porušením pravidel stanovených živnostenským zákonem se vystavujete riziku značných sankcí. Živnostenský úřad vám může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, zakázat vám podnikatelskou činnost a může vám zrušit živnostenské oprávnění. Kromě toho vám hrozí i postihy z jiných oblastí práva – ze správního, trestního i daňového.
Změny a zánik živností
Zákon o živnostenském podnikání ale pamatuje i na situace, kdy chcete svou činnost upravit, přerušit nebo zcela ukončit. Ke změnám může dojít třeba, pokud měníte sídlo, název nebo právě druh provozované činnosti.
Pozastavit živnost můžete na libovolně dlouhou dobu, ale vždy je potřeba to oznámit živnostenskému úřadu. Stejně tak zánik živnosti musíte úřadu oznámit, jinak budete nadále veden jako aktivní subjekt. Jak na zrušení živnosti vám poradíme v samostatném článku.
Tip na článek
Tip: Málokdo neslyšel o kauze spojené se šmejdy, kteří se snažili oklamat seniory na prodejních zájezdech. Nekalé obchodní praktiky jsou však mnohem rozsáhlejší. Přečtěte si, co všechno už je za hranou férového obchodu.
Kdy se obrátit na právníka?
Živnostenské právo je složitý obor, zejména pokud se jako podnikatel dostanete do sporu s úřady nebo se chystáte rozšířit svou činnost do oblastí, které spadají do vázaných či koncesovaných živností. Naši právníci vám pomohou správně zařadit živnost podle příloh zákona, připraví vám podklady pro získání koncese a zastoupí vás při správních řízeních a kontrolách.
Shrnutí
Živnostenský zákon představuje základní pilíř pro každého podnikatele v České republice. Bez jeho znalosti se snadno můžete dostat do problémů, a to i v dobré víře, že „jen“ nabízíte nějakou službu. Přílohy živnostenského zákona přitom hrají zásadní roli při určování, jaký typ živnosti je třeba pro konkrétní činnost. Pokud si nejste jistí, kam vaše podnikání patří, nebo pokud se chystáte na jeho rozšíření, neváhejte se obrátit na odborníky. V Dostupném advokátovi vám rádi pomůžeme.