Živnost nebo zaměstnání? Zkuste obojí!

Získejte povolení

Chcete-li při zaměstnání mít živnost, často nepotřebujete pouze povolení živnostenského úřadu, ale i samotného zaměstnavatele. Stává se to v případě, kdy:

• pracujete ve státní správě – zde zpravidla musíte mít souhlas vedoucího úřadu, a to bez ohledu na oblast podnikání.
• chcete se pustit do podnikání ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel – v takovém případě potřebujete jeho písemný souhlas. Pokud vám ho dá, není ještě jednou provždy vyhráno, protože ho může opět kdykoliv vzít zpět.

Existují ovšem profese, u nichž je možnost podnikání značně ztížená či rovnou zapovězena. Mezi ně řadíme například exekutory či soudce.

Založte si vedlejší živnost

Pokud se vás nic z výše uvedeného netýká a třeba se rozhodnete, že si vedle práce účetní budete přivydělávat venčením psů či jako fitness trenér, nejprve byste měli zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti totiž rozdělujeme do dvou skupin – koncesované (pro něž je nezbytné nejprve získat koncesi – např. taxislužba) a ohlašovací. Mezi živnosti ohlašovací pak patří živnosti řemeslné, vázané a volné. Pro prvé dvě, tedy živnost řemeslnou a vázanou, je kromě všeobecných podmínek ještě stanovena podmínka odborné způsobilosti, u živnosti volné odborná způsobilost vyžadována není.

Následně vás čeká cesta na živnostenský úřad, kde vyplníte jednotný registrační formulář a zažádáte o živnostenské oprávnění. Potřebujete znát seznam zapisovaných činností, doklad totožnosti a 1 000 Kč.

V rámci jednoho formuláře se můžete současně registrovat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) u svého finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na své zdravotní pojišťovně.

Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto informaci nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Tato skutečnost je velmi důležitá pro stanovení výše záloh, které jsou u vedlejší samostatně výdělečné činnosti výrazně nižší a pro první rok podnikání ani nemusejí být stanoveny. Pro to, aby byla vaše činnost považována za vedlejší je podstatný samotný fakt, že jste osoba, která je zaměstnaná a toto zaměstnání budete vykonávat v souběhu s výdělečnou činností. Není tedy podstatné, zda pracujete na plný či zkrácený úvazek.

Informaci o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musíte OSVČ oznámit okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích podaném za kalendářní rok, za nějž chcete být považováni za OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost, a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán přehled za tento kalendářní rok.

Výhody podnikání při zaměstnání

• Jak jsme výše uvedli, budete-li mít živnost při zaměstnání, vaše živnost bude považována za vedlejší. Z toho plynou výhody jako například nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění.
• Výdaje v rámci podnikání můžete uplatnit procentem z příjmu a nemusíte si tak vše evidovat. Zpravidla se vám toto paušální uplatnění výdajů vyplatí (nevycházejí-li tedy výdaje ve vyšší částce než zákonných 40 či 60 % z příjmů).
• Jako OSVČ na vedlejší činnost nemusíte v prvním roce podnikání platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění. V následujících letech se vše odvíjí od vašich příjmů a výši daňového základu. Jestliže je pojistné ze zaměstnání odvedeno alespoň z minimální mzdy, měsíční zálohy na pojistné se platit nemusí, a to ani v dalších letech. Zdravotní pojištění se zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu. Poté je nutno doplatit vypočtené zdravotní pojištění za celý rok.
• Pro sociální pojištění platí pravidlo, že ho u vedlejší činnosti neplatíte vůbec, pokud se váš hrubý zisk vešel do limitu. Rozhodná částka, tedy limit pro rok 2024 činí 105 520 Kč. Pokud je tedy váš zisk za rok menší, tak sociální pojištění vůbec neplatíte. Pokud tento limit překročíte, tak platíte sociální pojištění z opravdu dosaženého zisku. Pokud máte OSVČ jako vedlejší činnost jen část roku, tak se limit poměrně snižuje.
• Nemocenské pojištění jako vedlejší OSVČ neplatíte, resp. je dobrovolné. Pokud se k němu ovšem přihlásíte, stává se z vás OSVČ hlavní s povinností platby minimálních měsíčních záloh na důchodové.
• Důchodové pojištění platí jen ty OSVČ vedlejší, u kterých příjem po odpočtu výdajů dosáhne stanovené rozhodné částky. Tato částka se každoročně mění.

Nevýhody současného zaměstnání a živnosti

• Daňové přiznání – pokud jste dosud neměli tušení, co jsou to daňové odpisy a kdy se podává daňové přiznání, protože za vás vše činili zaměstnavatel a vy jste jen podepisovali “růžový papír”, tak máte nyní smůlu. Jako zaměstnanci v souběhu OSVČ jste povinni podávat daňové přiznání, pokud máte příjmy za rok vyšší než 6 000 Kč.
• S tím souvisí také nezbytná administrativa, evidence veškerých faktur či příjmových dokladů a znalost daňových formulářů či kvalitní daňové poradkyně. Kromě příjmů z podnikání musíte do daňového přiznání uvést i příjmy ze zaměstnání. Proto od zaměstnavatele potřebujete potvrzení o příjmech.

Jedno nebo druhé – co se víc vyplatí?

Možná si ale přece jen nekladete otázku, jak skloubit oba typy činnosti, ale kterou z nich vybrat. Třeba když vám zaměstnavatel dá na výběr nechat se zaměstnat, či fakturovat. V takovém případě byste měli vědět, že budete-li pro zaměstnavatele vykonávat závislou práci, s vysokou pravděpodobností půjde o švarcsystém, který je nelegální a může za něj být pokutován nejenom zaměstnavatel, ale také vy. Pokud by šlo skutečně o režim, kdy byste jako samostatná osoba dodávali svou práci (například jako překladatel), zaměřte se při rozhodování na následující oblasti:

• Příjem – velmi pravděpodobně budete mít jako OSVČ čistý příjem vyšší. Zaměstnavatel (resp. objednatel služby) za vás nebude platit odvody (až ve výši 33,8 % hrubé mzdy), a proto část z peněz, které by na odvody vynaložil, může dát vám. Jemu se i tak tato investice bohatě vyplatí a vy se dostanete k vyšším příjmům.
• Jistota – jste-li v nejisté sociální situaci, například pečujete o rodiče či malé děti, pak zvolte pracovní poměr. V rámci něj jste totiž výrazně více chráněni a nehrozí vám, že o práci zase rychle přijdete.
• Zajištění během nemoci – ochrana zaměstnance se uplatní i v další situaci, kterou je nemoc. Zatímco zaměstnanci si mohou v klidu chřipku vyležet a mzda se jim pouze poměrně sníží, OSVČ v tu chvíli musejí mít buď kvalitní pojistku, vysoké úspory nebo partnera, který je finančně podpoří. V nejhorším případě pak musejí nemoci přecházet. Pro matky samoživitelky tedy opět taková situace ideální není.
• Flexibilita – hodí se vám časová flexibilita či home office? Taková potřeba nahrává spíše práci jako OSVČ. Zjistěte si ale podmínky raději předem. Pro řadu zaměstnanců totiž není volná pracovní doba a velký podíl home officů mimořádný benefit, ale spíše již denní chleba.