Živnost při zaměstnání v roce 2026: kdy se vyplatí a na co si dát pozor

Řešíte, zda můžete podnikat při zaměstnání, nebo vám zaměstnavatel navrhuje práci „na IČO“? Obraťte se na Dostupného advokáta – posoudíme vaši situaci a navrhneme bezpečné řešení.

Získejte povolení

Chcete-li při zaměstnání mít živnost, často nepotřebujete pouze povolení živnostenského úřadu, ale i samotného zaměstnavatele. Stává se to v případě, kdy:

• pracujete ve státní správě – zde zpravidla musíte mít souhlas vedoucího úřadu, a to bez ohledu na oblast podnikání.
• chcete se pustit do podnikání ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel – v takovém případě potřebujete jeho písemný souhlas. Pokud vám ho dá, není ještě jednou provždy vyhráno, protože ho může opět kdykoliv vzít zpět.

Existují ovšem profese, u nichž je možnost podnikání značně ztížená či rovnou zapovězena. Mezi ně řadíme například exekutory či soudce.

Založte si vedlejší živnost

Pokud se vás nic z výše uvedeného netýká a rozhodnete se, že si třeba vedle práce účetní budete přivydělávat venčením psů či jako fitness trenér, nejprve byste měli zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti totiž rozdělujeme do dvou skupin – koncesované živnosti (pro něž je nezbytné nejprve získat koncesi – např. taxislužba) a ohlašovací živnosti. Mezi živnosti ohlašovací pak patří živnost řemeslná, vázaná a volná. Pro prvé dvě, tedy živnost řemeslnou a vázanou, je kromě všeobecných podmínek ještě stanovena podmínka odborné způsobilosti, u živnosti volné odborná způsobilost vyžadována není.

Pokud podnikáte poprvé, možná stále narazíte na pojem „živnostenský list“, i když se již oficiálně nepoužívá. Dnes se místo živnostenského listu vydává osvědčení o živnostenském oprávnění, které má stejnou právní váhu. Starší označení živnostenský list stále přetrvává v běžné řeči, ale správný dokument, který obdržíte, se nazývá osvědčení.

Následně vás čeká cesta na živnostenský úřad, kde vyplníte jednotný registrační formulář a zažádáte o živnostenské oprávnění. Potřebujete znát seznam zapisovaných činností, doklad totožnosti a poplatek 1 000 Kč. Každý podnikatel, ať už hlavní nebo vedlejší, musí mít přidělené identifikační číslo osoby, tedy IČO. IČO získáte automaticky při registraci živnosti na živnostenském úřadě. Pokud podnikáte při zaměstnání, uvádíte své IČO například při vystavování faktur nebo ve smlouvách.

V rámci jednoho formuláře se můžete současně registrovat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) u svého finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na své zdravotní pojišťovně. Jako OSVČ při zaměstnání máte možnost využít výhod vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Status OSVČ se pojí nejen s daňovými povinnostmi, ale také s odlišnými pravidly pro platbu pojistného. Pokud si živnost zakládáte poprvé, stačí v rámci jednoho formuláře zaškrtnout, že žádáte i o registraci jako OSVČ.

Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto informaci nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Tato skutečnost je velmi důležitá pro stanovení výše záloh, které jsou u vedlejší samostatně výdělečné činnosti výrazně nižší a pro první rok podnikání ani nemusejí být stanoveny. Pro to, aby byla vaše činnost považována za vedlejší je podstatný samotný fakt, že jste osoba, která je zaměstnaná a toto zaměstnání budete vykonávat v souběhu s výdělečnou činností.  Není tedy podstatné, zda pracujete na plný či zkrácený úvazek.

Pokud vám povinnost platit zálohy na důchodové pojištění vznikne, činí minimální záloha v roce 2026 1 574 Kč měsíčně.

Informaci o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musíte oznámit okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v Přehledu o příjmech a výdajích podaném za kalendářní rok, za nějž chcete být považováni za OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost, a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán přehled za tento kalendářní rok.

Výhody podnikání při zaměstnání

• Jak jsme výše uvedli, budete-li mít živnost při zaměstnání, vaše živnost bude považována za vedlejší. Z toho plynou výhody jako například nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění.
• Výdaje v rámci podnikání můžete uplatnit procentem z příjmu a nemusíte si tak vše evidovat. Zpravidla se vám toto paušální uplatnění výdajů vyplatí, pokud vaše skutečné výdaje nejsou vyšší než výdajový paušál, který můžete podle druhu příjmu uplatnit (u příjmů ze samostatné činnosti se používají paušály 80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %).
• Jako OSVČ na vedlejší činnost nemusíte v prvním roce podnikání platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění. V následujících letech se vše odvíjí od vašich příjmů a výši daňového základu. Jestliže je pojistné ze zaměstnání odvedeno alespoň z minimální mzdy, měsíční zálohy na pojistné se platit nemusí, a to ani v dalších letech. Zdravotní pojištění se zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu. Poté je nutno doplatit vypočtené zdravotní pojištění za celý rok.

• Pro sociální pojištění platí pravidlo, že ho u vedlejší činnosti neplatíte vůbec, pokud se váš hrubý zisk vešel do limitu. Rozhodná částka, tedy limit pro rok 2026 činí 117 521 Kč. Pokud je tedy váš zisk za rok menší, tak sociální pojištění vůbec neplatíte. Pokud tento limit překročíte, tak platíte sociální pojištění z opravdu dosaženého zisku. Pokud máte OSVČ jako vedlejší činnost jen část roku, tak se limit poměrně snižuje.
• Nemocenské pojištění jako vedlejší OSVČ neplatíte, resp. je dobrovolné. Pokud se k němu ovšem přihlásíte, stává se z vás OSVČ hlavní s povinností platby minimálních měsíčních záloh na důchodové.
• Důchodové pojištění platí jen ty OSVČ vedlejší, u kterých příjem po odpočtu výdajů dosáhne stanovené rozhodné částky. Tato částka se každoročně mění. Pro rok 2026 platí již zmiňovaná částka 117 521 Kč.

Nevýhody současného zaměstnání a živnosti

Daňové přiznání – pokud jste dosud neměli tušení, co jsou to daňové odpisy a kdy se podává daňové přiznání, protože za vás vše činili zaměstnavatel a vy jste jen podepisovali „růžový papír“, tak máte nyní smůlu. Jako zaměstnanci v souběhu OSVČ jste povinni podávat daňové přiznání, pokud máte příjmy za rok vyšší než 50 000 Kč. Pokud máte příjmy ze zaměstnání a zároveň jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů, je důležitý také limit 20 000 Kč pro tyto jiné příjmy. Při jeho překročení totiž už roční zúčtování daně u zaměstnavatele zpravidla nestačí.

S tím souvisí také nezbytná administrativa, evidence veškerých faktur či příjmových dokladů a znalost daňových formulářů či kvalitní daňové poradkyně. Kromě příjmů z podnikání musíte do daňového přiznání uvést i příjmy ze zaměstnání. Proto od zaměstnavatele potřebujete potvrzení o příjmech.

Pozor na švarcsystém

Možná si ale přece jen nekladete otázku, jak skloubit oba typy činnosti, ale kterou z nich vybrat. Třeba když vám zaměstnavatel dá na výběr nechat se zaměstnat, či fakturovat. V takovém případě byste měli vědět, že budete-li pro zaměstnavatele vykonávat závislou práci, s vysokou pravděpodobností půjde o švarcsystém, který je nelegální a může za něj být pokutován nejenom zaměstnavatel, ale také vy. Pokud by šlo skutečně o režim, kdy byste jako samostatná osoba dodávali svou práci (například jako překladatel), zaměřte se při rozhodování na následující oblasti:

• Příjem – velmi pravděpodobně budete mít jako OSVČ čistý příjem vyšší. Zaměstnavatel (resp. objednatel služby) za vás nebude platit odvody (až ve výši 33,8 % hrubé mzdy), a proto část z peněz, které by na odvody vynaložil, může dát vám. Jemu se i tak tato investice bohatě vyplatí a vy se dostanete k vyšším příjmům.
• Jistota – jste-li v nejisté sociální situaci (například pečujete o rodiče či malé děti) pak zvolte pracovní poměr. V rámci něj jste totiž výrazně více chráněni a nehrozí vám, že o práci zase rychle přijdete.
• Zajištění během nemoci – ochrana zaměstnance se uplatní i v další situaci, kterou je nemoc. Zatímco zaměstnanci si mohou v klidu chřipku vyležet a mzda se jim pouze poměrně sníží, OSVČ v tu chvíli musejí mít buď kvalitní pojistku, vysoké úspory nebo partnera, který je finančně podpoří. V nejhorším případě pak musejí nemoci přecházet. Pro matky samoživitelky tedy opět taková situace ideální není.
• Flexibilita – hodí se vám časová flexibilita či home office? Taková potřeba nahrává spíše práci jako OSVČ. Zjistěte si ale podmínky raději předem. Pro řadu zaměstnanců totiž není volná pracovní doba a velký podíl home officů mimořádný benefit, ale spíše již denní chleba.

Příklad z naší advokátní praxe

Obrátila se na nás klientka, která měla po několika letech v pracovním poměru přejít u stejné firmy na spolupráci jako OSVČ. Pracovala by ale dál pro stejného nadřízeného, ve stejnou pracovní dobu, na firemním notebooku a výhradně pro jednoho odběratele. Upozornili jsme ji, že takové nastavení vykazuje znaky závislé práce a může být posouzeno jako švarcsystém. Navrhli jsme úpravu spolupráce tak, aby měla vlastní organizaci práce, jasně vymezené dílo, možnost pracovat i pro jiné klienty a smlouvu odpovídající skutečnému podnikání. Klientka se díky tomu vyhnula rizikovému modelu a získala lepší podmínky pro další vyjednávání.

Nejste si jistí, jestli je pro vás bezpečnější pracovní smlouva, dohoda, nebo spolupráce na IČO? V rámci služby Řešení právního problému na míru posoudíme návrh spolupráce, upozorníme na riziko švarcsystému a doporučíme smluvní nastavení, které obstojí i při kontrole.

Shrnutí

Kombinace zaměstnání a živnosti může být praktickým způsobem, jak si otestovat podnikání bez toho, abyste hned opustili jistotu pracovního poměru. V roce 2026 je takový model stále běžný a pro mnoho lidí výhodný zejména proto, že se podnikání při zaměstnání zpravidla posuzuje jako vedlejší činnost OSVČ.

Než se do podnikání pustíte, ověřte si, zda nepotřebujete souhlas zaměstnavatele. To platí hlavně tehdy, pokud chcete podnikat ve stejném oboru, v jakém působí váš zaměstnavatel, nebo pokud pracujete ve veřejné správě či jiné regulované profesi. Následně je potřeba správně ohlásit živnost, vyřešit registrace vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a ČSSZ a pohlídat si, zda vám vznikají zálohy a povinnost podat daňové přiznání.

Zvláštní pozornost věnujte situacím, kdy vám zaměstnavatel navrhuje přechod na spolupráci „na IČO“. Vyšší čistý příjem může na první pohled vypadat lákavě, ale pokud budete dál pracovat jako běžný zaměstnanec, jedná se o švarcsystém. Ten představuje riziko jak pro firmu, tak pro samotného pracovníka. Před podpisem smlouvy se proto vyplatí nechat si nastavení spolupráce právně zkontrolovat.