Živnost nebo zaměstnání? Zkuste obojí!

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
27. března 2024
7 minut čtení

Zvažujete, zda zůstat zaměstnancem nebo se vydat takzvaně na volnou nohu jako živnostník? A co kdybyste zkusili obojí? Jaké jsou výhody takové kombinace a co vám může stát při podnikání v cestě?

venčení psů jako podnikání vedle zaměstnání

Získejte povolení

Chcete-li při zaměstnání mít živnost, často nepotřebujete pouze povolení živnostenského úřadu, ale i samotného zaměstnavatele. Stává se to v případě, kdy:

  • pracujete ve státní správě – zde zpravidla musíte mít souhlas vedoucího úřadu, a to bez ohledu na oblast podnikání.
  • chcete se pustit do podnikání ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel – v takovém případě potřebujete jeho písemný souhlas. Pokud vám ho dá, není ještě jednou provždy vyhráno, protože ho může opět kdykoliv vzít zpět.

Existují ovšem profese, u nichž je možnost podnikání značně ztížená či rovnou zapovězena. Mezi ně řadíme například exekutory či soudce.

Související služba

Plánujete mít živnost při práci a nerozumíte některým zákonným požadavkům či úředním postupům?

Obraťte se na nás a my vám vysvětlíme, na co máte nárok a jak postupovat. K vašemu dotazu vypracujeme písemné stanovisko, které obdržíte do 48 hodin.

Chci se poradit

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Založte si vedlejší živnost

Pokud se vás nic z výše uvedeného netýká a třeba se rozhodnete, že si vedle práce účetní budete přivydělávat venčením psů či jako fitness trenér, nejprve byste měli zjistit, o jaký druh živnosti se jedná. Živnosti totiž rozdělujeme do dvou skupin – koncesované (pro něž je nezbytné nejprve získat koncesi – např. taxislužba) a ohlašovací. Mezi živnosti ohlašovací pak patří živnosti řemeslné, vázané a volné. Pro prvé dvě, tedy živnost řemeslnou a vázanou, je kromě všeobecných podmínek ještě stanovena podmínka odborné způsobilosti, u živnosti volné odborná způsobilost vyžadována není.

Následně vás čeká cesta na živnostenský úřad, kde vyplníte jednotný registrační formulář a zažádáte o živnostenské oprávnění. Potřebujete znát seznam zapisovaných činností, doklad totožnosti a 1 000 Kč.

V rámci jednoho formuláře se můžete současně registrovat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) u svého finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na své zdravotní pojišťovně.

Tip na článek

Tip: Stal se z vás živnostník a přemýšlíte, jaké informace o vás budou veřejně dostupné v rámci živnostenského rejstříku? Je třeba o zápis do něj žádat a jak lze některé nesprávné či neaktuální údaje změnit? Na to vše jsme se zaměřili v našem článku na téma co je a k čemu slouží živnostenský rejstřík.

Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto informaci nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Tato skutečnost je velmi důležitá pro stanovení výše záloh, které jsou u vedlejší samostatně výdělečné činnosti výrazně nižší a pro první rok podnikání ani nemusejí být stanoveny. Pro to, aby byla vaše činnost považována za vedlejší je podstatný samotný fakt, že jste osoba, která je zaměstnaná a toto zaměstnání budete vykonávat v souběhu s výdělečnou činností. Není tedy podstatné, zda pracujete na plný či zkrácený úvazek.

Informaci o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musíte OSVČ oznámit okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích podaném za kalendářní rok, za nějž chcete být považováni za OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost, a doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán přehled za tento kalendářní rok.

Tip na článek

Tip: Detailně jsme se postupu při založení živnosti věnovali v našem článku.

Výhody podnikání při zaměstnání

  • Jak jsme výše uvedli, budete-li mít živnost při zaměstnání, vaše živnost bude považována za vedlejší. Z toho plynou výhody jako například nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění.
  • Výdaje v rámci podnikání můžete uplatnit procentem z příjmu a nemusíte si tak vše evidovat. Zpravidla se vám toto paušální uplatnění výdajů vyplatí (nevycházejí-li tedy výdaje ve vyšší částce než zákonných 40 či 60 % z příjmů).
  • Jako OSVČ na vedlejší činnost nemusíte v prvním roce podnikání platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění. V následujících letech se vše odvíjí od vašich příjmů a výši daňového základu. Jestliže je pojistné ze zaměstnání odvedeno alespoň z minimální mzdy, měsíční zálohy na pojistné se platit nemusí, a to ani v dalších letech. Zdravotní pojištění se zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu. Poté je nutno doplatit vypočtené zdravotní pojištění za celý rok.
  • Pro sociální pojištění platí pravidlo, že ho u vedlejší činnosti neplatíte vůbec, pokud se váš hrubý zisk vešel do limitu. Rozhodná částka, tedy limit pro rok 2024 činí 105 520 Kč. Pokud je tedy váš zisk za rok menší, tak sociální pojištění vůbec neplatíte. Pokud tento limit překročíte, tak platíte sociální pojištění z opravdu dosaženého zisku. Pokud máte OSVČ jako vedlejší činnost jen část roku, tak se limit poměrně snižuje.
  • Nemocenské pojištění jako vedlejší OSVČ neplatíte, resp. je dobrovolné. Pokud se k němu ovšem přihlásíte, stává se z vás OSVČ hlavní s povinností platby minimálních měsíčních záloh na důchodové.
  • Důchodové pojištění platí jen ty OSVČ vedlejší, u kterých příjem po odpočtu výdajů dosáhne stanovené rozhodné částky. Tato částka se každoročně mění.
Tip na článek

Tip: Dluh na sociálním či zdravotním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. K tomu se navíc připojí ještě penále a ve finále tak můžete být nemile překvapeni. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel? To se dozvíte v našem článku.

Nevýhody současného zaměstnání a živnosti

  • Daňové přiznání – pokud jste dosud neměli tušení, co jsou to daňové odpisy a kdy se podává daňové přiznání, protože za vás vše činili zaměstnavatel a vy jste jen podepisovali “růžový papír”, tak máte nyní smůlu. Jako zaměstnanci v souběhu OSVČ jste povinni podávat daňové přiznání, pokud máte příjmy za rok vyšší než 6 000 Kč.
  • S tím souvisí také nezbytná administrativa, evidence veškerých faktur či příjmových dokladů a znalost daňových formulářů či kvalitní daňové poradkyně. Kromě příjmů z podnikání musíte do daňového přiznání uvést i příjmy ze zaměstnání. Proto od zaměstnavatele potřebujete potvrzení o příjmech.
Tip na článek

Tip: S podnikáním se pojí také povinné založení datové schránky. Přečtete si náš článek na téma tipy pro využívání datové schránky.

Jedno nebo druhé – co se víc vyplatí?

Možná si ale přece jen nekladete otázku, jak skloubit oba typy činnosti, ale kterou z nich vybrat. Třeba když vám zaměstnavatel dá na výběr nechat se zaměstnat, či fakturovat. V takovém případě byste měli vědět, že budete-li pro zaměstnavatele vykonávat závislou práci, s vysokou pravděpodobností půjde o švarcsystém, který je nelegální a může za něj být pokutován nejenom zaměstnavatel, ale také vy. Pokud by šlo skutečně o režim, kdy byste jako samostatná osoba dodávali svou práci (například jako překladatel), zaměřte se při rozhodování na následující oblasti:

  • Příjem – velmi pravděpodobně budete mít jako OSVČ čistý příjem vyšší. Zaměstnavatel (resp. objednatel služby) za vás nebude platit odvody (až ve výši 33,8 % hrubé mzdy), a proto část z peněz, které by na odvody vynaložil, může dát vám. Jemu se i tak tato investice bohatě vyplatí a vy se dostanete k vyšším příjmům.
  • Jistota – jste-li v nejisté sociální situaci, například pečujete o rodiče či malé děti, pak zvolte pracovní poměr. V rámci něj jste totiž výrazně více chráněni a nehrozí vám, že o práci zase rychle přijdete.
  • Zajištění během nemoci – ochrana zaměstnance se uplatní i v další situaci, kterou je nemoc. Zatímco zaměstnanci si mohou v klidu chřipku vyležet a mzda se jim pouze poměrně sníží, OSVČ v tu chvíli musejí mít buď kvalitní pojistku, vysoké úspory nebo partnera, který je finančně podpoří. V nejhorším případě pak musejí nemoci přecházet. Pro matky samoživitelky tedy opět taková situace ideální není.
  • Flexibilita – hodí se vám časová flexibilita či home office? Taková potřeba nahrává spíše práci jako OSVČ. Zjistěte si ale podmínky raději předem. Pro řadu zaměstnanců totiž není volná pracovní doba a velký podíl home officů mimořádný benefit, ale spíše již denní chleba.
Tip na článek

Tip: Bohužel ne každé podnikání je úspěšné nebo perspektivní. Pokud vám to vaše nepřináší radost, peníze či cokoliv jiného, co jste původně očekávali, možná zvažujete, že je ukončíte. Jak na zrušení živnosti po právní, časové a finanční stránce jsme rozebrali v našem článku.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 5 městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8–18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2024
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)