Zrušení má předejít „nesvobodě“ a více ochránit práva zaměstnanců
Ve zmiňovaném návrhu adresovaném Ústavnímu soudu se Nejvyšší soud vyjadřuje k současné úpravě jako k přežitku z dob socialismu, kdy se kladl důraz na stabilitu zaměstnaneckých vztahů a plnou zaměstnanost. „Institut převedení na jinou práci byl tedy zároveň jedním ze způsobů, jak zabránit nežádoucí fluktuaci pracovníků, přispět ke stabilitě pracovněprávních vztahů a minimalizovat nezaměstnanost,“ uvádí návrh.
Podle současného zákona může zaměstnavatel za určitých okolností přeřadit zaměstnance i bez jeho souhlasu. Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, „a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.“ To ovšem může samozřejmě negativně ovlivnit zaměstnancovu pracovní spokojenost i stabilitu. Nejvyšší soud proto navrhuje změnu v zákoníku práce, která by přeřazení na jinou práci podmiňovala souhlasem obou stran, s výjimkou veřejného zájmu (např. situace při povodních).
Související služba
Nevíte, zda smíte přeřadit svého zaměstnance?
Kontaktujte Dostupného advokáta a některý z našich právních zástupců se s vámi do 48 hodin spojí a poradí vám, zda právo stojí na vaší straně a jaké kroky můžete vůči zaměstnanci podniknout.
Mám zájem
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Veřejný zájem bude mít pravděpodobně nadále přednost před vůlí zaměstnance, i kdyby Ústavní soud zasáhl
Nejvyšší soud upozorňuje, že převažovat by stále mělo to, že zaměstnavatelé budou respektovat autonomní rozhodnutí svých zaměstnanců. „Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze v takovém případě, kdy se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,“ stojí v návrhu.
Navíc se návrh odvolává na zákaz nucené práce, což je základní právo chráněné českým ústavním pořádkem. Současná úprava, která umožňuje jednostranné přeřazení zaměstnanců, je podle Nejvyššího soudu v rozporu s těmito principy ochrany zaměstnanců a jejich důstojných pracovních podmínek.
Tip na článek
Tip: Novela zákoníku práce proběhla už v loňském roce. Jaké změny přinesla tehdy, si můžete přečíst v tomto článku.
Změna posílí dialog mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
Pokud bude návrh přijat, dojde k další změně v pracovněprávních vztazích, která posílí nutnost dialogu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tento dialog by měl zajistit, aby změny pracovního zařazení probíhaly po dohodě, a ne jednostranně, čímž se předchází nepředvídatelným změnám, které mohou zaměstnance nepřiměřeně zatěžovat.
Návrh Nejvyššího soudu tak patrně představuje krok k vytvoření spravedlivějších pracovních podmínek a posílení postavení zaměstnanců při rozhodování o svých pracovních úkolech. Ústavní soud nyní rozhodne, zda tuto zásadní změnu zákoníku práce schválí.
Má to totiž i svá úskalí. Zákoník práce je skutečně často přežitý, i když označit ho za relikt socialismu je přeci jen přehnané. Potřebujeme flexibilní pracovní prostředí, které ale poskytuje důstojné podmínky oběma stranám. Možná bude proces před Ústavním soudem příležitost se k němu opět posunout.