Ústavní právo tvoří základní kámen každého právního systému. Představte si ho jako pomyslná základní pravidla hry, podle nichž se řídí celá právní scéna. Pokud bychom se na právní systém podívali jako na budovu, pak by ústavní právo fungovalo jako její základy a možná i nosné zdivo. Bez těchto základů by celá konstrukce ztratila svou stabilitu a mohla by se kdykoliv zhroutit.
Ústavní právo se vyvíjelo po celá staletí, jeho kořeny sahají do hluboké historie. Obyvatelé každého státu si postupně objevovali či chcete-li určovali vlastní pravidla, od pravěkých kmenových řádů až po moderní ústavy, jak je známe dnes. Každý stát tak má své specifické ústavní tradice. Jedno však máme všichni společné – ústavu považujeme za ten nejvyšší zákon. Ústava určuje, jak by měl fungovat stát, určuje jeho hodnoty a definuje práva jeho občanů.
Ústava České republiky obsahuje základní pravidla, podle nichž se řídí fungování celé naší společnosti. Najdeme v ní kdo má hlavní slovo, jak se mohou přijímat obecné normy, tedy hlavně zákony nebo jakým způsobem jsou chráněna naše občanská práva.
Ústavy mají nejrůznější podoby. Většina států má samozřejmě ústavu s psanou formou, to znamená, že všechna pravidla byste našli v jednom či více dokumentech v oficiální sbírce. To je případ například Česka nebo USA. Naopak Velká Británie má ústavu nepsanou, znamená to, že ústavní pravidla tohoto státu byste museli hledat rozptýlená v různých zákonech, zvyklostech a případně i soudních rozhodnutích.
Ano, ústava není neměnná. Postupem času se naše společnost vyvíjí, proto je potřeba, aby na tyto změny reagovala i samotná ústava. Proces ústavní změny je různě náročný. Například Britská ústava je na první pohled vcelku flexibilní, zavádění změn je zdánlivě docela jednoduché a často k němu stačí i běžný zákon. Ve skutečnosti však změnit zvyklost a tradci není jen tak. Naopak v USA přistupují k ústavě velice rigidně i z procesního hlediska, jakákoliv změna je velice obtížná a vyžaduje složitý proces a široký koncensus v celé federaci.
Ptáte se, co konkrétně vede k potřebě něco měnit? Ústavní reformy jsou motivovány různými faktory, nejčastěji však jde o to, že ve společnosti vznikne nová situace, na kterou je potřeba reagovat. Konkrétně se to týká například toho, že jak do našich životů vstoupily technologie jako například umělá inteligence a velká část světa se přenesla do online prostředí, je potřeba zajistit například ochranu digitálních práv. A nebo není? Na to nám odpoví nejbližší roky.
Ústavní právo má za úkol chránit naše lidská práva a svobodu. Pokud někdo vaše právo porušil, nebojte se říct si o pomoc. Každý občan má právo na spravedlivý proces a my vás jím provedeme, ať už se potřebujete odvolat, někoho zažalovat, nebo se chcete jen poradit.
Princip právního státu znamená, že všichni, a to včetně vládních představitelů, se musíme řídit zákonem. Nad zákonem nestojí žádný jednotlivec a každý z nás má zároveň právo na spravedlivý proces. Díky principu právního státu nikdo nemůže zneužít moc a všichni jsme jako občané chránění před svévolnými zásahy druhé osoby do našich práv.
Moc českého státu se podle nejčastěji citovaného členění dělí do třech hlavních složek – legislativa, exekutiva a soudnictví neboli moc zákonodárná, výkonná a soudní. Díky tomuto rozdělení nám někdejší politici zajistili, že žádná ze zmíněných složek nepřevezme příliš velkou moc nad ostatními a zároveň dochází k jejich vzájemné kontrole. Parlament tak například přijímá zákony, vláda je vykonává a soudy se starají o to, aby tyto zákony byly v souladu s ústavou. Tedy velmi zjednodušeně řečeno.
Princip suverenity lidu zdůrazňuje, že veškerá moc ve státě pochází od jeho obyvatel. Občané mají právo rozhodovat o tom, kdo bude vládnout. Konají tak prostřednictvím svobodných voleb. Suverenita lidu tak tvoří základní kámen demokracie. Problém může nastat, pokud si máme položit hlubší otázku, kdo je tedy tím obyvatelstvem? Nebo snad lidem či národem?
Ústava České republiky obsahuje soupis základních práv, která zaručuje všem jednotlivcům. Jedná se například o právo na svobodné vyjádření svého názoru, na spravedlivý proces nebo právo na ochranu soukromí. Jedním z hlavních úkolů ústavního práva je právě ochrana těchto lidských práv a svobod. Mohou se jich často dovolat nejen občané, ale i cizinci nebo i právnické osoby.
Termínem legislativa se označuje zákonodárná moc, kterou reprezentuje parlament nebo jiný zákonodárný orgán, v jehož kompetencích je přijímání zákonů. V demokratickém systému hraje zákonodárná moc klíčovou roli, protože díky ní vznikají pravidla, podle nichž se všichni řídí.
Vládní složka čili exekutiva má na starost výkon moci. Výkonná moc zahrnuje prezidenta, premiéra a jejich kabinet. Tato složka řídí každodenní fungování státu. Jejím úkolem je zároveň zajistit, aby přijaté zákony skutečně byly realizované.
Soudnictví, a také Ústavní soud, má za úkol interpretovat zákony a aplikovat je v praxi. Pokud vzniknou pochybnosti nebo spor o to, že určitý zákon nebo vládní krok neodpovídá Ústavě České republiky a v jakémkoliv bodě ji porušuje, že úkolem soudní moci, aby tento rozpor vyřešila a nařídila kroky k nápravě.
Tip: Láká vás svět soudnictví a chtěli byste se stát soudcem? Nebo alespoň jako soudní přísedící nahlédnout za oponu trestních řízení a spolupodílet se na rozhodování? V našich článcích se dozvíte, jak se stát soudcem anebo co obnáší role soudního přísedícího čili soudce z lidu.
I ve vyspělých a svrchovaných státech může dojít k tak vážnému konfliktu mezi státními orgány nebo jinými mocenskými složkami, že se to nedá vyřešit jednoduše standardními prostředky. Chcete-li konkrétní příklad, představte si například, že Ústavní soud se usnese na nějakém rozhodnutí, avšak prezident nebo parlament toto usnesení ignorují.
V takových situacích může být velice obtížné najít řešení, které by ještě víc neporušovalo ústavu, ale zároveň se zachovala stabilita státu. Rozhodnutí jednotlivých orgánů moci jsou proto velice klíčová, jelikož výrazně ovlivňují další směřování země.
Inspirace při řešení různých konfliktů může přijít například z jiných zemí. Ústavní právo totiž není nějakým izolovaným fenoménem. Ačkoliv má každá země své specifické ústavní tradice, tak spousta principů je univerzálních a platí napříč celým světem, jelikož je najdeme v ústavách většiny zemí. Jednotlivé ústavy navíc výrazně ovlivňuje mezinárodní právo a úmluvy, jako je například Evropská úmluva o ochraně lidských práv.
Tip: V oblasti ústavního práva působila a působí řada významných osobností, které svými myšlenkami a prací ovlivnily vývoj tohoto oboru. Patří mezi ně například John Locke, který je považován za otce moderního konceptu dělby moci, nebo Hans Kelsen, který vyvinul koncept ústavního soudu.
Justice v České republice nese řadu příkladů a soudních rozhodnutí, která významně ovlivnila vývoj a aplikaci ústavního práva. Například v roce 2009 se řešila stížnost proti zákonu o předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, který měl umožnit konání předčasných voleb na podzim téhož roku. Podle stěžovatele který dal kauze zvané “Melčák” i své jméno zákon odporoval Ústavě České republiky. Ústavní soud mu dal vlastně za pravdu, byť z trochu jiných důvodů než namítal a předčasné volby byly zrušeny a funkční období tehdejší Poslanecké sněmovny se prodloužilo.
Ve stejném roce se Ústavní soud zabýval otázkou, zda je možné plošné omezení volebního práva pro lidi s duševním onemocněním. Nakonec rozhodl, že omezení volebního práva se musí vždy posoudit individuálně a nedá se aplikovat na všechny duševně nemocné. Chránil tak volební právo těchto osob jako základního demokratického principu.
O pár let později se Českem zase nesl případ žákyně muslimského vyznání, která byla kritizována za nošení náboženských symbolů do školy. České soudy řešily tuto otázku v kontextu práva na svobodu vyznání a na rovní zacházení. Na základě rozhodnutí soudů může být zákaz nošení náboženských symbolů v některých případech protiústavní.
Když vláda v roce 2017 schválila zákon, který zakázal kouření v restauracích, barech a dalších veřejných prostorách, odpůrci podali ústavní stížnost kvůli omezení svobody podnikání a osobní svobody. V tomto případě však Ústavní soud rozhodl, že ochrana veřejného zdraví je nadřazený veřejný zájem osobním svobodám.
Ústavní právo je klíčovým prvkem každého právního systému. Zajišťuje, že stát funguje podle jasných pravidel, chrání práva občanů a zabraňuje zneužívání moci. I když je ústava často vnímána jako pevná a neměnná, historie ukazuje, že se neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým výzvám.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
