Bránění styku dítěte s druhým rodičem je citlivé téma, které často eskaluje konflikty mezi rodiči. Jaké jsou nejčastější důvody, proč k takovému jednání dochází? Kdy může rodič styk s dítětem omezit po právu? A jak se může obcházený rodič bránit?
Bránění styku dítěte s druhým rodičem je citlivé téma, které často eskaluje konflikty mezi rodiči. Jaké jsou nejčastější důvody, proč k takovému jednání dochází? Kdy může rodič styk s dítětem omezit po právu? A jak se může obcházený rodič bránit?
Bránění ve styku dítěte s druhým rodičem je nejčastěji důsledkem či pokračováním konfliktů mezi rodiči, jež vedly k jejich rozvodu či rozchodu. Pečující rodič může mít obavy, že by mohl ztratit kontrolu nad výchovou dítěte, nebo má strach, že druhý rodič negativně ovlivní vztah dítěte k němu. Tyto obavy bývají často umocněny silnými emocemi, jako je hněv, zklamání či nedůvěra vůči bývalému partnerovi.
Častým důvodem takového jednání může být i přesvědčení, že druhý rodič není vhodný k péči o dítě. Pečující rodič může mít pochybnosti o jeho schopnosti zajistit bezpečné prostředí nebo se obává jeho vlivu na hodnoty a chování dítěte. V některých případech může být bránění styku výsledkem manipulace dítětem nebo snahy úplně vyloučit druhého rodiče ze života dítěte.
Pro rodiče, který porušuje předchozí dohody či rozhodnutí soudu je důležité si uvědomit, že bránění styku bez závažného důvodu může nejen poškodit vztah dítěte s druhým rodičem, ale také vést k právním důsledkům.
Smířlivou cestou i ráznou obhajobou v soudní síni pro vás zajistíme nejvyšší výživné (případně jeho úpravu), abyste vy ani vaše děti neživořili. Stejně tak vám pomůžeme v situaci, kdy nemůžete přehnaně požadované alimenty utáhnout.
Pokud jeden z rodičů brání styku dítěte s druhým rodičem, má obcházený rodič několik možností, jak se bránit a obnovit kontakt se svým dítětem. Prvním krokem by měl být vždy pokus o komunikaci s pečujícím rodičem a hledání smírného řešení. Jestliže to není možné, lze se obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který může rodiče poučit o jeho povinnostech, zprostředkovat dohodu nebo doporučit odbornou pomoc, například mediaci.
Když bránění styku přetrvává, je třeba podat návrh k soudu na výkon rozhodnutí. Tomu samozřejmě musí předcházet existence pravomocného rozhodnutí, kterým je styk rodiče s dítětem upraven. Následně může soud může nařídit různé kroky, včetně uložení pokuty až ve výši 50 000 korun nebo výzvy k plnění jeho povinností. Cílem pokuty je donutit rodiče k respektování soudního verdiktu.
V krajních případech může soud nařídit i odnětí dítěte a jeho předání druhému rodiči. Tyto kroky však soudy volí jen ve výjimečných situacích, kdy je to v zájmu dítěte.
Obcházený rodič může také podat trestní oznámení, pokud pečující rodič opakovaně a bezdůvodně neplní soudní rozhodnutí. Bránění styku může být klasifikováno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
Důležité je jednat rychle a doložit důkazy o bránění styku, například záznamy komunikace s pečujícím rodičem nebo svědectví. Aktivní přístup pomáhá chránit právo dítěte na kontakt s oběma rodiči.
V tomto případě hrozí rodiči, který brání styku, trest odnětí svobody až na dva roky, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.
Soudy však přistupují k trestnímu postihu pouze v krajních případech, kdy jiná opatření, například pokuty nebo výzvy k plnění povinností, nevedly k nápravě. Trestní řízení obvykle následuje až po dlouhodobém a opakovaném bránění styku, které má negativní dopad na dítě a porušuje práva druhého rodiče.
Tip: Když vám z hodiny na hodinu zmizí milované dítě, ocitáte se ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Zoufalství, strach a smutek jsou hlavní emoce, které nad vámi převezmou kontrolu. O to horší jsou případy, kdy za únosem dítěte stojí třeba druhý rodič. Jak se na problematiku únosů dětí v ČR dívá právo a nakolik je tento fenomén u nás rozšířený? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Judikatura Ústavního soudu hraje významnou roli při řešení sporů o bránění styku dítěte s druhým rodičem. Soud se v několika svých nálezech zabýval otázkou, kdy a za jakých okolností lze uložit pokutu rodiči, který brání styku, nebo nařídit další opatření k vynucení soudního rozhodnutí.
Jedním z klíčových nálezů je rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 3573/18, kde Ústavní soud zdůraznil, že ukládání sankcí rodiči, který neumožňuje styk, musí být v souladu s nejlepším zájmem dítěte. Tento nález stanoví, že pokuta má sloužit jako donucovací prostředek, nikoliv jako trest. Soud musí důkladně posoudit, zda rodič skutečně vyvinul odpovídající úsilí k tomu, aby byl styk umožněn, a zda odmítnutí styku není důsledkem okolností mimo jeho kontrolu, například odporu samotného dítěte.
Dále Ústavní soud upozornil na důležitost přání dítěte, které musí být posuzováno s ohledem na jeho věk, emocionální a rozumovou vyspělost, stejně jako na vliv rodičů na jeho názory. Pokud je zřejmé, že pečující rodič nepodnikl žádné kroky k podpoře vztahu dítěte s druhým rodičem, je pokuta oprávněná.
Nad rámec běžných právních posouzení případu zde mimo jiné Ústavní soud uvádí:
,…shora uvedené závěry by neměly být vnímány jako „vítězství“ otce či „prohra“ prarodičů. Na nyní projednávaný případ totiž plně dopadají následující slova krásné literatury (McEwan, I. Myslete na děti! Praha: Odeon, 2015, s. 11: „Bohatí obvykle selhávali v úsilí o rozdávání štěstí. Rodiče se záhy naučili nový slovník a zdlouhavé právní procedury a zničehonic se octli v lítém boji s těmi, které kdysi milovali. A za bitevní scénou čekali chlapci a dívky, označovaní v soudních spisech jen křestními jmény, utrápení malí Benové a Sáry, choulící se k sobě, zatímco bohové tyčící se ve výškách nad nimi bojovali do posledního dechu, od zvláštního soudu pro rodinné právo k Vrchnímu soudu a odtud k soudu odvolacímu.“ Stěžovatel i prarodiče tak mají na výběr: buď setrvají ve svých „výškách“ a budou nezletilého nadále vystavovat zjevně traumatizujícím zážitkům, nebo sestoupí níže a naleznou společnou řeč s cílem spolupůsobit k zajištění jeho všestranného rozvoje. Nezbývá než doufat, že dospělí, pamětlivi, že bolestných okamžiků nastalo v útlém věku nezletilého již více než dost, upřednostní druhou možnost.“
Tip: Omezení styku dítěte s rodičem je vážným krokem, který soudy podnikají jen v případech, kdy je to v zájmu ochrany dítěte. Jaké situace mohou vést k takovému rozhodnutí? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Bránění styku dítěte s druhým rodičem je složitou situací, která vyžaduje rychlé a efektivní řešení s ohledem na nejlepší zájem dítěte. Rodič, kterému je styk s dítětem bráněn, může využít nástroje jako mediace, návrh na výkon rozhodnutí nebo podání trestního oznámení v případě opakovaného porušování soudních rozhodnutí. Klíčové je doložit důkazy o bránění styku a jednat rychle, aby bylo právo dítěte na kontakt s oběma rodiči chráněno. Přístup obou rodičů by měl vždy směřovat k minimalizaci negativních dopadů na dítě a zajištění jeho stabilního prostředí.
Zajistíme spravedlivé zvýšení nebo úpravu výživného podle aktuální situace a s ohledem na majetkové poměry vás a dalšího rodiče dítěte. Využijeme svých znalostí a zkušeností k přípravě návrhu, který bude mít nejvyšší šanci na úspěch. Zaplatit můžete až po poskytnutí služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
