Jak funguje vykonatelnost rozhodnutí?

Na kancelář Dostupného advokáta se obrátil pan Jakub, který vyhrál v soudním sporu se svým známým 200 000 korun. Věděl ovšem, že jeho přítel nemá v současné době žádné peníze a ani dluh nehodlá zaplatit, a proto se dotazoval, kdy a jak jej bude možné začít vymáhat.

V případu pana Jakuba jsou klíčové dva pojmy. Tím prvním je právní moc rozsudku, která obecně znamená, že mohou nastat účinky nějakého rozhodnutí a že dané rozhodnutí již nejde zvrátit. K tomu dojde, pokud marně uplyne lhůta pro odvolání se, případně se strany možnosti odvolání proti rozsudku vzdají. Rovněž může nastat i situace, kdy se proti určitým rozhodnutím odvolat nelze a ta jsou tak ihned pravomocná.

Od právní moci je třeba odlišit tzv. vykonatelnost soudního (či správního) rozhodnutí, což znamená že je možné jeho plnění vynutit i proti vůli osoby, které bylo uloženo. To znamená, že pokud má povinný zaplatit dluh a pro jeho zaplacení má určeny 3 dny od právní moci rozhodnutí, pak po jejich marném uplynutí nastává vykonatelnost a je možné se splnění domáhat právní cestou. Vykonatelnost byl tedy ten pojem, který byl pro pana Jakuba klíčový, aby se mohl začít svého nároku domáhat například prostřednictvím exekutora.

Lhůta pro vykonatelnost je typicky třídenní, ale může být i patnáctidenní, například u vyklízení nemovitostí. U některých rozsudků se ale lhůta k plnění nestanovuje a je tedy okamžitě po právní moci také vykonatelný (například rozsudek o rozvodu manželství). Pro počítání lhůty pro vykonatelnost je ovšem nezbytné povědomí o tom, zda je rozsudek v právní moci a je tedy třeba vědět, kdy byl doručen druhé straně a jak na něj reagovala. To lze zjistit typicky dotazem na soud, který rozhodnutí vydal. Platí přitom, že pokud padl poslední den pro odvolání na sobotu, neděli, či svátek, pak se lze vždy odvolat ještě následující pracovní den. Tím se právní moc a následně i vykonatelnost soudního rozhodnutí posouvá.

V některých případech hovoříme o takzvané přímé vykonatelnosti, kterou lze velmi doporučit například u zápůjček a podobných typů smluv. Pokud totiž k uzavření smlouvy dojde formou notářského zápisu, může se v něm zakotvit právě ona přímá vykonatelnost. V rámci dohody se pak dlužník zaváže splnit svůj dluh k určitému datu a současně umožní věřiteli dluh přímo vymáhat (typicky prostřednictvím exekutora), aniž by bylo nutné absolvovat dodatečné soudní řízení. Když by si ovšem strany uzavřely smlouvu pouze mezi sebou bez přítomnosti notáře a jedna z nich se neměla k placení, pak za běžných okolností následuje předžalobní výzva a zdlouhavý soudní spor.

Od přímé vykonatelnosti je dále třeba odlišit předběžnou vykonatelnost, což je specifický právní koncept, který umožní vynutit určitý rozsudek ještě předtím než nastane jeho právní moc. To je samozřejmě významný průlom do právní jistoty a nelze tak zdaleka činit kdykoliv. Soud se k takovému kroku může přiklonit ve chvíli, kdy hrozí nezvratná škoda, která by jinak zmařila účel rozhodnutí soudu.

Příklad:

Typickým příkladem využití předběžné vykonatelnosti jsou případy týkající se výživného, protože čekání na konečný rozsudek při neustálém odvolávání se druhé strany může způsobit pečujícímu rodiči nezvratné finanční těžkosti. Pak jde především o zájem dítěte, které musí mít dostatečné prostředky na svou obživu a nemůže čekat dlouhé měsíce či roky na ukončení odvolacího řízení. Proto lze díky předběžné vykonatelnosti nařídit jednomu z rodičů, aby začal platit výživné v určité výši okamžitě, ačkoliv bude nadále probíhat řízení, v němž se bude například detailně prověřovat a prokazovat příjem povinného rodiče i oprávněné potřeby dítěte.

Jinou situaci, kdy by byla předběžná vykonatelnost na místě, by byl v případě nelegálního využívání patentových práv. Představme si, že by farmaceutická společnost objevila nové a převratné léčivo na určitou nemoc, jehož složení by si nechala patentovat, ale jiná společnost by tuto formuli získala a využila pro tvorbu vlastních léků. Obě společnosti by jistě najaly kvalitní a schopné právníky a vydaly by se do možná i několikaletého právního boje. Neexistence pravomocného (a vykonatelného) rozsudku by ale mohla způsobit škody v řádech milionů. Díky předběžné vykonatelnosti se ovšem dá obdobným škodám předcházet.

Zákon říká, že lze předběžnou vykonatelnost stanovit, pokud jde o

• rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku,
• rozsudky odsuzující k navrácení dítěte v případech tzv. „mezinárodních únosů dětí“,
• rozsudky, u nichž tak za předpokladu, že účastníku hrozí nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy, stanovil soud.

Právní moc, vykonatelnost a předběžná vykonatelnost tedy nejsou pouhé abstraktní pojmy z právní teorie. Jejich pochopení je podstatné a hraje zásadní roli ve výsledku soudních sporů. V uvedených případech jsme zmiňovali ovšem pouze vykonatelnost rozsudku. Je třeba mít na paměti, že pro usnesení a platební rozkaz se mohou v tomto ohledu uplatnit odlišná pravidla.