Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy? Odpověď nejen na tyto otázky naleznete v tomto článku.
Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Tato dávka je součástí nemocenského pojištění, které hradí zaměstnavatelé za své zaměstnance a zaměstnanci ze svých hrubých příjmů.
Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu. Přečtete si, kdo musí platit sociální pojištění a kam vlastně všechny ty peníze putují.
Nemocenská je poskytována za kalendářní dny, včetně víkendů a státních svátků, a vypočítává se z denního vyměřovacího základu.
Nemoc, dovolená či svátek. Tyto poměrně dost odlišné situace u zaměstnanců mají jedno společné: mohou přinášet nárok na náhradu mzdy. Za jakých podmínek se tak děje a v jaké výši je mzda nahrazována? To se dozvíte v našem dalším článku.
V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. To zahrnuje klasické pracovní dny, státní svátky a naplánované směny.
Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění. Tato dávka je poskytována za kalendářní dny, včetně víkendů a státních svátků, a vypočítává se z denního vyměřovacího základu.
Více o tom, kolik od zaměstnavatele dostanete jako náhradu mzdy si můžete přečíst v našem článku na téma: Na co má zaměstnanec nárok při nemoci.
Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné – prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. Jak je to ale v případě, že onemocníte až poté, co jste v práci skončili a novou zatím nemáte?
Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky. Na náhradu mzdy od zaměstnavatele ale už nárok mít nebudete.
Více o ochranné lhůtě a ochranné době naleznete v našem dalším článku.
Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky. Pokud byste však onemocněli až ke konci výpovědní lhůty, náležela by vám náhrada mzdy pouze za dny, kdy vám ještě výpovědní lhůta běžela.
Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15. den) se mu začaly vyplácet nemocenské dávky.
Zajímá vás, jaká máte práva během vaší dočasné pracovní neschopnosti nebo si myslíte, že vás váš zaměstnavatel ošidil? Nechte si poradit od našich zkušených advokátů, kteří zodpoví vaše otázky a pomohou vám nalézt vhodné řešení.
Posledním tématem okolo kterého se množí otázky je, jak to funguje s výpovědí v případě nemocenské. Můžete ji dát nebo dostat?
Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď. Mezi výjimky patří situace, kdy:
Více o nemoci, těhotenství a dovolené ve zkušební době naleznete v našem článku.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Konkrétně je třeba do dvou měsíců od data ukončení pracovního poměru podat k příslušnému okresnímu soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná. Rádi pro vás provedeme pečlivou analýzu případu a následně se postaráme o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské. Nemusíte přitom ani uvádět důvod.
Nemocenská je formou sociálního pojištění poskytující náhradu příjmu osobám pracovně neschopným kvůli nemoci nebo úrazu. Zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 dnech nemoci, poté na nemocenské dávky, které se vyplácejí až do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 dnů.
Po skončení pracovního poměru následuje 7denní ochranná lhůta, během které má zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, ale ne na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Stejná pravidla se uplatní i v případě, že je zaměstnanec zrovna ve výpovědní lhůtě.
Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování. Zaměstnanec může výpověď podat kdykoliv, i během pracovní neschopnosti, a to bez uvedení důvodu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
