Shrnutí: Očekáváte potomka? Možná přemýšlíte o tom, co vše bude jiné a jak moc se změní po porodu vaše finanční situace. Naštěstí lze ale vše předem vypočítat, aby vás nic nepřekvapilo. Z našeho návodu zjistíte, jak se počítá výše mateřské a kdy na ni nastoupit a také kdo a kdy ji vyplácí.
Mateřskou dovolenou si nepleťte s rodičovskou dovolenou ani s peněžitou pomocí v mateřství. Mateřská dovolená představuje pracovní volno, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Zpravidla trvá 28 týdnů, při narození dvou a více dětí 37 týdnů. Peněžitá pomoc v mateřství, běžně označovaná jako mateřská, je naproti tomu dávkou nemocenského pojištění. Mohou ji pobírat nejen zaměstnankyně, ale při splnění zákonných podmínek také osoby samostatně výdělečně činné nebo otcové dětí. Její výše závisí na předchozích příjmech, respektive na vyměřovacím základu pro nemocenské pojištění. Ne každá žena na mateřské dovolené proto automaticky získá nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Tip: Chcete-li se dozvědět o mateřské dovolené více, prostudujte si náš podrobný článek na toto téma.
S jakýmikoliv dotazy souvisejícími s právními aspekty mateřské dovolené se na nás můžete obrátit. Naši experti vám odpoví do dvou pracovních dní.
Po mateřské dovolené obvykle následuje rodičovská dovolená, kterou zaměstnavatel poskytuje na žádost rodiče nejdéle do tří let věku dítěte. Od rodičovské dovolené je nutné odlišovat rodičovský příspěvek, který vyplácí Úřad práce ČR. U dětí narozených od 1. ledna 2024 činí celková výše rodičovského příspěvku na jedno dítě 350 000 Kč. U vícerčat se od roku 2026 uplatňuje zvýšená celková částka 700 000 Kč, přičemž u dětí narozených v předchozích letech je třeba zohlednit příslušná přechodná pravidla. U dětí narozených od roku 2024 lze rodičovský příspěvek čerpat nejdéle do jejich tří let věku. Měsíční výši čerpání si rodič volí v zákonných mezích. Pokud nelze stanovit dostatečně vysoký denní vyměřovací základ ani jednomu z rodičů, činí maximální měsíční částka 15 000 Kč u jednoho dítěte a 30 000 Kč u vícerčat. Rodičovský příspěvek lze za splnění zákonných podmínek pobírat také při zaměstnání nebo podnikání a není podmíněn čerpáním rodičovské dovolené.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den. U zaměstnankyň se denní vyměřovací základ zpravidla stanoví z příjmů podléhajících nemocenskému pojištění za 12 kalendářních měsíců před měsícem nástupu na mateřskou. Celkový započitatelný příjem se vydělí počtem kalendářních dnů rozhodného období, od kterého se odečtou zákonem stanovené vyloučené dny, například některé dny dočasné pracovní neschopnosti. Takto vypočtený denní vyměřovací základ se následně upraví pomocí tří redukčních hranic, které se každoročně mění. Pro nárok na dávku musí být splněny také zákonné podmínky nemocenského pojištění, zejména účast na pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství a trvání pojištění nebo ochranné lhůty v den nástupu.
Máte nárok na mateřskou i po skončení zaměstnání?
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může vzniknout také ženě, jejíž zaměstnání před nástupem na dávku skončilo. Pokud nemocenské pojištění zaniklo v době těhotenství, může ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství činit až 180 kalendářních dnů od skončení pojištění. Jestliže však pojištění trvalo kratší dobu, odpovídá ochranná lhůta jeho skutečné délce. Podmínkou je také splnění potřebné doby účasti na nemocenském pojištění, případně dalších zákonných předpokladů. U ostatních pojištěnců činí ochranná lhůta zpravidla jen sedm kalendářních dnů. Skončení pracovního poměru proto automaticky neznamená ztrátu nároku na mateřskou.
Příklad výpočtu peněžité pomoci v mateřství v roce 2026
Představme si zaměstnankyni s pravidelnou hrubou měsíční mzdou 60 000 Kč, která měla v rozhodném období 365 kalendářních dnů a žádné vyloučené dny.
Redukční hranice pro peněžitou pomoc v mateřství v roce 2026:
V našem příkladu se uplatní první a druhá redukční hranice. Z částky do 1 633 Kč se započítá 100 % a ze zbývající části denního vyměřovacího základu 60 %. Redukovaný denní vyměřovací základ tak po zákonném zaokrouhlení činí 1 837 Kč. Peněžitá pomoc v mateřství odpovídá 70 % této částky, tedy po zaokrouhlení 1 286 Kč za kalendářní den. Za 30 kalendářních dnů zaměstnankyně obdrží 38 580 Kč. Skutečná výše dávky závisí na konkrétním rozhodném období, započitatelných příjmech a případných vyloučených dnech.
Peněžitá pomoc v mateřství není náhradou mzdy vyplácenou zaměstnavatelem, ale dávkou nemocenského pojištění poskytovanou prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Její výše činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí se za kalendářní dny, tedy včetně víkendů a svátků.
Pro orientační výpočet peněžité pomoci v mateřství nemusíte znát všechny vzorce ani aktuální redukční hranice. Využít můžete například kalkulačku dávek nemocenského pojištění na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, která zohledňuje pravidla platná pro příslušný kalendářní rok. Výsledná částka je pouze orientační, protože skutečnou výši dávky stanoví příslušná správa sociálního zabezpečení podle údajů o vašich příjmech a době pojištění.
Od 1. července 2026 se rozšířily možnosti získání peněžité pomoci v mateřství při narození dalšího dítěte. Za určitých podmínek může nárok vzniknout i ženě, která již není nemocensky pojištěná a nesplňuje běžné podmínky pro přiznání dávky. Jde zejména o situace, kdy žena očekává další dítě do čtyř let od předchozího porodu, při předchozím porodu pobírala peněžitou pomoc v mateřství a před nástupem na předchozí dávku získala v posledních čtyřech letech alespoň 540 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění. Pokud splní zákonné podmínky, může se nová peněžitá pomoc v mateřství vypočítat z denního vyměřovacího základu použitého při předchozí dávce. Tato úprava může pomoci zejména ženám, kterým mezi jednotlivými těhotenstvími skončilo zaměstnání.
Plánujete využít otcovskou dovolenou, ale nevíte, jak dlouho trvá, kdo na ni má nárok a jak o ni požádat? Přečtěte si náš článek a zjistěte vše podstatné.
Osoby samostatně výdělečně činné mohou získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud splní zákonné podmínky nemocenského pojištění. Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů během posledních dvou let před nástupem na dávku. U OSVČ se navíc vyžaduje účast na dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ alespoň 180 kalendářních dnů během posledního roku před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Do celkové doby 270 dnů se přitom za zákonných podmínek mohou započítat i předchozí doby nemocenského pojištění ze zaměstnání. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, a proto je vhodné přihlásit se k němu s dostatečným předstihem. Pro nárok na běžné nemocenské se u OSVČ vyžaduje účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Samotné placení pojistného ovšem nárok na nemocenské nezakládá – nezbytná je také lékařem uznaná dočasná pracovní neschopnost a splnění dalších zákonných podmínek.
Minimální měsíční pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ činí v roce 2026 243 Kč. Vychází z minimálního měsíčního základu 9 000 Kč a sazby pojistného 2,7 %. Pokud OSVČ splní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství a v celém rozhodném období odváděla pojistné pouze z minimálního měsíčního základu, bude její dávka poměrně nízká. Při orientačním výpočtu odpovídá přibližně 210 Kč za kalendářní den, tedy přibližně 41 000 Kč za standardní podpůrčí dobu 28 týdnů. Přesná částka závisí na délce rozhodného období, počtu započitatelných kalendářních dnů a skutečně uhrazeném pojistném. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a platí se samostatně vedle povinného důchodového pojištění.
Pokud si zálohy na nemocenské běžně neplatíte a zvažovala byste budoucí platbu výhradně kvůli nároku na mateřskou, je určitě vhodné si předem propočítat, zda se vám to vyplatí. Zohledněte přitom i nezbytnou administrativu okolo.
Výši peněžité pomoci v mateřství může OSVČ ovlivnit prostřednictvím měsíčního základu, ze kterého odvádí dobrovolné nemocenské pojištění. Sazba pojistného činí v roce 2026 2,7 %. OSVČ si však nemůže libovolně určit neomezeně vysoké platby, protože maximální měsíční základ pro nemocenské pojištění se zpravidla odvíjí od určeného vyměřovacího základu uvedeného v posledním relevantním přehledu o příjmech a výdajích. Nelze proto obecně stanovit jednu částku pojistného, která by všem podnikatelkám zajistila maximální mateřskou. Výše dávky navíc závisí na měsíčních základech v rozhodném období, zpravidla za předchozích 12 kalendářních měsíců. Pokud OSVČ plánuje zvýšení nemocenského pojištění před těhotenstvím, měla by si předem ověřit svůj maximální přípustný měsíční základ a očekávanou výši dávky.
O peněžitou pomoc v mateřství žádá OSVČ prostřednictvím příslušné správy sociálního zabezpečení. Ošetřující lékař, zpravidla gynekolog, elektronicky vystaví potvrzení o očekávaném dni porodu a odešle jej České správě sociálního zabezpečení. Ženě sdělí identifikátor potvrzení, který slouží k uplatnění nároku na dávku. OSVČ následně podá žádost příslušné správě sociálního zabezpečení, zpravidla elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo datové schránky. V určitých případech lze žádost vyřídit také v listinné podobě. Aktuální postup je vhodné ověřit na webu ČSSZ.
Může OSVČ při pobírání mateřské pokračovat v podnikání?
Pokud OSVČ pobírá peněžitou pomoc v mateřství ze svého dobrovolného nemocenského pojištění, nesmí ve dnech, za které dávku pobírá, osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, ze které jí nárok vznikl. Nemusí však automaticky přerušovat nebo ukončovat živnost. Podnikání může pokračovat například prostřednictvím zaměstnanců, spolupracujících nebo jiných pověřených osob. Pokud podnikatelka vykonává svou činnost osobně pouze v některých dnech, za tyto dny jí dávka nenáleží a musí je oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Odlišná situace nastává, pokud žena pobírá peněžitou pomoc v mateřství ze zaměstnání a současně podniká. V takovém případě nemusí být pokračování v samostatné výdělečné činnosti překážkou výplaty dávky.
Zda se OSVČ vyplatí dobrovolné nemocenské pojištění, závisí na výši odváděného pojistného, délce účasti na pojištění, plánovaném rodičovství a dalších okolnostech. Nelze proto obecně tvrdit, že se nemocenské pojištění nebo peněžitá pomoc v mateřství podnikatelkám nevyplatí. Pokud OSVČ nesplňuje podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství, může mít po narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek. V některých případech může připadat v úvahu také nemocenské, pokud jsou splněny samostatné podmínky pro jeho přiznání.
Peněžitá pomoc v mateřství patří mezi dávky nemocenského pojištění a vyplácí ji Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím příslušné správy sociálního zabezpečení. Dávka se vyplácí zpětně za kalendářní měsíc, za který náleží. Na rozdíl od mzdy však nemá pevně stanovený výplatní den. Podle zákona musí být vyplacena nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy příslušná správa sociálního zabezpečení obdržela všechny potřebné a správně vyplněné podklady pro její výplatu. Pokud výplata nepřichází, je vhodné ověřit stav žádosti prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo kontaktovat příslušnou správu sociálního zabezpečení.
Peněžitá pomoc v mateřství není určena výhradně matkám. Za zákonem stanovených podmínek ji může pobírat také otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Dávku může převzít nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu, tedy po uplynutí šestinedělí. Musí splňovat podmínky nemocenského pojištění a s matkou uzavřít písemnou dohodu o převzetí péče o dítě, zpravidla alespoň na sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů. Podpis matky na dohodě musí být úředně ověřen. Podpůrčí doba u otce činí nejvýše 22 týdnů, při péči o vícerčata nejvýše 31 týdnů, přičemž se zohledňuje také doba předchozího pobírání dávky matkou podle zákonných pravidel.
Na mateřskou dovolenou může zaměstnankyně zpravidla nastoupit na počátku osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu, který stanoví ošetřující lékař. Konkrétní den nástupu si v tomto rozmezí volí sama. Stejné období je rozhodující také pro nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud si žena den nástupu na dávku neurčí, považuje se za něj počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud porod nastane dříve, než žena na dávku nastoupila, začíná podpůrčí doba dnem porodu.
Mateřská dovolená zaměstnankyně zpravidla trvá 28 týdnů, při narození dvou a více dětí 37 týdnů. Stejná základní délka podpůrčí doby platí pro peněžitou pomoc v mateřství vyplácenou ženě, která porodila. Pro čerpání peněžité pomoci v mateřství po uplynutí 28 týdnů při narození vícerčat je však nutné, aby žena nadále pečovala alespoň o dvě z narozených dětí. Pokud peněžitou pomoc v mateřství přebírá otec dítěte nebo jiná oprávněná osoba, činí podpůrčí doba zpravidla nejvýše 22 týdnů, případně 31 týdnů při péči o více dětí, přičemž se uplatní další zákonná pravidla. Délku mateřské dovolené a dobu pobírání dávky proto nelze ve všech případech automaticky ztotožňovat.
Pokud se žena rozhodne pokračovat v práci i po začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, musí počítat s tím, že podpůrčí doba peněžité pomoci v mateřství se jí již začne počítat. Za dny, ve kterých vykonává práci v zaměstnání, ze kterého jí nárok na dávku vznikl, však peněžitá pomoc v mateřství nenáleží. Pozdější ukončení práce proto automaticky neznamená prodloužení doby pobírání dávky.
Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství jsou dva odlišné právní instituty. Mateřská dovolená představuje pracovní volno zaměstnankyně, zatímco peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění. Její výše činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu a zpravidla se vypočítává z příjmů za předchozích 12 kalendářních měsíců. V roce 2026 činí redukční hranice 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč. Pro nárok na dávku je zpravidla nutná účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů během posledních dvou let. U OSVČ se navíc vyžaduje alespoň 180 dnů účasti na dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ během posledního roku a minimální měsíční pojistné v roce 2026 činí 243 Kč. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí zpětně prostřednictvím ČSSZ. Žena na ni může nastoupit zpravidla šest až osm týdnů před očekávaným porodem a pobírat ji 28 týdnů, případně 37 týdnů při narození vícerčat za splnění dalších podmínek. Pokud rodiči nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikne, může po narození dítěte požádat o rodičovský příspěvek.
Peněžitá pomoc v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. U zaměstnankyň se zpravidla vychází z příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem nástupu na dávku. V roce 2026 se používají redukční hranice 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč. Výsledná částka se vyplácí za každý kalendářní den, včetně víkendů a svátků.
Při pravidelné hrubé měsíční mzdě 60 000 Kč, rozhodném období 365 dnů a bez vyloučených dnů vychází peněžitá pomoc v mateřství v roce 2026 přibližně na 1 286 Kč denně. Za měsíc s 30 kalendářními dny tak získáte 38 580 Kč. Skutečná částka závisí na konkrétních příjmech a rozhodném období.
Ano, pokud splníte podmínky nemocenského pojištění. Musíte být nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dnů během posledních dvou let před nástupem na dávku, z toho nejméně 180 dnů jako OSVČ během posledního roku. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a jeho minimální měsíční platba činí v roce 2026 243 Kč.
Ano, za určitých podmínek. Pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství, může ochranná lhůta pro nástup na peněžitou pomoc v mateřství činit až 180 kalendářních dnů. Jestliže poslední nemocenské pojištění trvalo kratší dobu, je odpovídajícím způsobem kratší i ochranná lhůta. Zároveň musíte splnit další zákonné podmínky nároku.
Pokud vám nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, můžete po narození dítěte požádat o rodičovský příspěvek. Ten není podmíněn předchozí účastí na nemocenském pojištění. U jednoho dítěte narozeného od 1. ledna 2024 činí celková částka 350 000 Kč. Rodičovský příspěvek lze za splnění zákonných podmínek pobírat také při zaměstnání nebo podnikání.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
