Kapitoly článku
Co znamená příslušnost soudu?
Pod pojmem příslušnost soudu se skrývá oprávnění jednotlivých soudů k tomu projednávat určité případy. Příslušnost se určuje podle několika kritérií a podle nich se příslušnost dělí následovně:
- Věcná příslušnost: Tato příslušnost se týká toho, jaký soud má oprávnění rozhodovat o konkrétní věci. Věcná příslušnost rozděluje případy na méně závažné a složitější. Ty méně závažné řeší většinou okresní (obvodní) soudy, zatímco ty složitější se projednávají u soudů vyššího stupně, tedy například krajské soudy.
- Místní příslušnost: Jak napovídá již samotný pojem, určuje místní příslušnost to, ve kterém obvodu bude daný případ projednávaný. Místní příslušnost se většinou určuje podle bydliště žalovaného nebo obou účastníků (například v rámci rozvodu), anebo na místě, kde proběhla událost, kvůli níž k soudnímu řízení došlo.
- Funkční příslušnost: Tento typ příslušnosti hraje důležitou roli při přezkumu rozhodnutí nižších soudů. Týká se totiž toho, jaký soud projednává konkrétní případ v různých fázích. Dle funkční příslušnosti patří Nejvyšší soud nad ten krajský a podobně.
Potřebujete dostat svoji záležitost k soudu a nevíte, jak postupovat?
Podat žalobu je jedna věc, úspěšně projít soudním řízením věc druhá. My vám ale pomůžeme s jakoukoliv záležitostí, kterou u soudu potřebujete vyřešit. Sepíšeme žalobu, dáme dohromady důkazní materiál a zastoupíme vás v soudním řízení, abyste měli co nejvyšší šanci na úspěch. Stačí se na nás obrátit.
Je potřeba se příslušností soudů vlastně zabývat?
V každém případě ano, jelikož pokud by se příslušnost soudu neurčila správně, mohlo by to mít zásadní dopad na průběh i výsledek soudního řízení. Jakmile by došlo k pochybení při určení soudní příslušnosti, mohlo by dojít k prodlevám, zbytečně vyšším soudním poplatkům, nebo dokonce i k neplatnosti soudního rozhodnutí.
Navíc byste se určitě rádi vyhnuli předpojatosti nebo střetu zájmů. Při nesprávné příslušnosti totiž může dojít k ovlivnění přístupu stran k důkazům. Pokud by váš případ například projednával soudce, jenž nemá dostatek odborných znalosti nebo zkušeností s řešením daného typu případu, jednoduše by mohlo dojít k nesprávným rozhodnutím.
Místní příslušnost soudu aneb kam se máte dostavit
Jak jsme nastínili výše, určuje místní příslušnost geograficky to, který soud je příslušný projednat konkrétní případ. V civilních sporech se místní příslušnost určuje nejčastěji podle bydliště žalovaného. V případě trestních věcí se pak soudní příslušnost určí na základě toho, kde konkrétní trestný čin proběhl. Díky místní příslušnosti se kromě stran sporu navíc mohou k soudu snáze dostavit například svědci, ale zároveň se případ projednává v regionu, kde jsou dostupné i konkrétní důkazy.
Ale i zde jsou výjimky. V některých typech sporů se totiž soudní systém řídí podle zvláštních pravidel, podle nichž dostane přednost jedna ze stran sporu. Například u spotřebitelských sporů má spotřebitel právo podat žalobu u soudu podle místa svého bydliště nehledě na sídlo žalované společnosti, což mu usnadňuje přístup ke spravedlnosti.
V případě pracovního sporu zase smíte jako zaměstnanec žalovat svého zaměstnavatele u soudu v místě, kde jste vykonával danou práci. Kdyby se totiž příslušnost určila podle sídla zaměstnavatele, mohlo by to pro vás znamenat nutnost cestovat k soudu velké vzdálenosti, jelikož žalující zaměstnanci často čelí velkým firmem s mezinárodním dosahem.
Místní příslušnost vstupuje do hry i v případech, které se odehrávají na hranicích různých lokací. Problém s jejich rozdělením bývá například na pražském hlavním nádraží, které leží na pomezí Prahy 1 a Prahy 2. Zároveň přináší místní příslušnost občas bizarní situace. Jedna taková se odehrála před několika lety, kdy údajně jeden z trestních soudců jel tramvají na pražské nábřeží s krejčovským metrem, aby si přeměřil, kde přesně vyplavalo tělo. Chtěl si tak prověřit, zda případ opravdu spadá na jeho území.
Tip: S rostoucí zodpovědností v rámci soudů jednotlivých instancí roste i plat jednotlivých soudců. Přečtěte si více o tom, jak se stát soudcem nebo na kolik si takový soudce může přijít.
Věcná příslušnost soudu aneb projedná to okresní, nebo vrchní soud?
Právní spory se dělí také podle své složitosti a závažnosti, podle čehož jsou dále také přiřazeny k jednotlivým soudům. Podle věcné příslušnosti se soudy dělí na okresní, krajské, vrchní a nejvyšší.
- Okresní (obvodní) soudy projednávají zjednodušeně řečeno obyčejné případy, jako jsou občanskoprávní spory. Do takového sporu vstoupíte, když se s někým budete soudit o dluhy, v rámci rozvodu, kvůli výživnému nebo při konfliktu se zaměstnavatelem. Jedná se o nejčastější soudy první instance a proti jejich rozhodnutí můžete podat odvolání ke krajským soudům.
- Krajské soudy jsou tedy druhoinstanční a zabývají se již odvoláním z okresních soudů, anebo složitějšími případy s větším společenským dopadem. Konkrétně tedy projednávají konkurzy, spory o větší majetek nebo závažné trestné činy.
- Vrchní soudy fungují jako odvolací soudy pro rozhodnutí soudů krajských. U vrchních soudů se projednávají složité a významné případy, které mají celostátní dopad.
- Nejvyšší soud je tou nejvyšší soudní autoritou v civilních a trestních věcech, kterou v České republice máme. Nejvyšší soud projednává mimořádné opravné prostředky a jeho úkolem je sjednotit rozhodnutí a praxi jednotlivých soudů. Vedle něj existuje ještě Nejvyšší správní soud, který je vrcholnou instancí ve věcech správního práva a který řeší především stížnosti na rozhodnutí správních orgánů.
Tip: Zajímá vás soudní systém v České republice blíže? Přečtěte si o fungování jednotlivých typů soudů v našem článku o tom, na který soud se obrátit.
Okresní (obvodní) soudy hrají v příslušnosti klíčovou roli
Okresní soudy, v Praze nazývané také obvodní, jsou prvním místem, kam se obrací většina lidí, pokud se dostanou do sporu a potřebují ho vyřešit právní cestou. Pokud se budete rozvádět, řešit dědictví, dopustíte se dopravního přestupku nebo se nedohodnete se sousedem, je více než pravděpodobné, že se ocitnete právě u okresního soudu. Právě u něj totiž začíná většina soudních řízení. Teprve po vynesení jeho rozsudku je možné podat odvolání a dostat se tak k soudu krajskému.
Co říká zákon o soudech a soudcích?
Zákon o soudech a soudcích stanovuje základní principy soudního řízení, určuje, jaké kvalifikace musí soudci splňovat, jaký je postup při jmenování soudců a jaká jsou jejich práva a povinnosti. Zákon o soudech a soudcích je klíčový pro zajištění nezávislosti a nestrannosti soudního systému. Zároveň upravuje etické standardy, které musí soudci dodržovat, nebo třeba pravidla pro jejich kariérní růst. Díky zákonu o soudech a soudcích fungují soudy spravedlivě, efektivně a v souladu s ústavními principy, pokud jsou dodržena všechna pravidla.
V rámci celé České republiky v současné době působí zhruba 3 000 soudců. Jejich počet je pravidelně regulovaný podle potřeb jednotlivých soudů a jsou rozmístění po celém území státu. Každý soudce má podle příslušnosti svůj specifický obvod, v němž svou funkci vykonává. K nim se přidávají soudní přísedící jinak řečeno soudci z lidu.
Shrnutí
V rámci České republiky působí okresní, krajské a vrchní soudy. K nim se zároveň přidává Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Příslušnost soudů určuje, u jakého typu soudu se bude konkrétní případ projednávat. Toto rozhodnutí se řídí jednak místní příslušností, tedy například podle bydliště jedné ze strany nebo podle toho, kde proběhl trestný čin, a jednak věcnou příslušností. Věcná příslušnost znamená, že zatímco u okresních soudů se projednávají ty nejběžnější a jednoduché spory, k soudům vyšších instancí se dostanou až složitější případy a odvolání.