Co je paliativní péče?
Paliativní péče je druh zdravotní péče, která se zaměřuje na pacienty s nevyléčitelnou nemocí. Neusiluje o vyléčení nemoci, ale o zmírnění bolesti, udržení důstojnosti a co nejlepší kvality života. Často se zaměňuje s hospicovou péčí, ale ta je pouze jedním z typů paliativní péče – konkrétně tou, která se poskytuje v závěrečné fázi života.
Z právního hlediska je paliativní péče součástí zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pokud je indikována lékařem. Její poskytování se řídí zákonem o zdravotních službách. Každý pacient má právo tuto péči odmítnout, stejně jako ji vyžadovat, ať už ambulantně, v nemocnici, nebo doma.
Důležité je vnímat paliativní péči ne jako rezignaci na život, ale jako jeho přijetí ve chvíli, kdy už není možné nemoc porazit. Je to aktivní přístup k utrpení a bolesti s cílem je mírnit, nikoli ignorovat.
Mimořádně citlivým tématem je pak dětská paliativní péče. Rodiče mají právo rozhodovat o léčbě dítěte, ale zároveň musí respektovat jeho práva – včetně práva na důstojnost, informaci a ochranu před zbytečným utrpením.
Zákon rozeznává práva dítěte podle věku:
- U starších dětí se bere ohled na jejich názor.
- Rodiče nesmí svévolně odmítat péči, která je v nejlepším zájmu dítěte.
- Lékaři jsou povinni chránit zájmy dítěte i proti vůli rodiče, pokud je to nutné.
Paliativní péče u dětí často probíhá doma, za podpory mobilních týmů. Rodiče mají nárok na příspěvek na péči, podporu psychologa i právní poradenství.
Související služba
Nečekejte, až bude pozdě
Sestavíme pro vás předem vyslovené přání, zdravotní plnou moc nebo vám pomůžeme v jednání s nemocnicí či hospicem. Kontaktujte nás, pomůžeme vám s respektem, zkušeností a lidským přístupem.
Více informací
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Domácí vs. lůžková paliativní péče
Paliativní péče může být poskytována různými formami. Nejčastěji buď ambulantně, tedy doma s podporou mobilního hospice nebo domácího týmu, nebo v lůžkovém zařízení – například v hospici nebo na specializovaném oddělení nemocnice. Každá varianta má svá pro a proti, nejen z medicínského, ale i právního hlediska.
Domácí paliativní péči preferuje většina lidí, protože pacient zůstává v blízkosti své rodiny a ve známém prostředí. Zákon to umožňuje a pojišťovny tuto péči běžně hradí, pokud ji doporučí ošetřující lékař. Nutné je obstarat doma bezpečné podmínky a zajistit návštěvy odborníků.
Lůžková péče, tedy pobyt v hospici, je vhodná, když stav pacienta vyžaduje intenzivní dohled a specializovanou péči, kterou rodina nemůže zajistit. I zde platí, že péče může být hrazena ze zdravotního pojištění, ale některé náklady (např. ubytování, strava) mohou jít na vrub rodiny.
Volba typu péče je nejen medicínským rozhodnutím, ale i právním aktem. Každý pacient má právo být informován o možnostech a rozhodnout se. Lékaři i rodina jsou povinni tuto vůli respektovat. Doporučujeme ji zaznamenat i písemně.
Právo pacienta na důstojné dožití
Zákon o zdravotních službách jasně definuje práva pacientů, včetně těch, kteří čelí smrtelné diagnóze. Právo na důstojné dožití není frází, ale právně zakotveným nárokem.
Podle § 28 tohoto zákona má každý pacient právo na:
- Informace o svém zdravotním stavu
- Odmítnutí navrhované léčby
- Respektování své vůle
- Zacházení s úctou a ohledem na své lidské důstojnosti
To zahrnuje i právo odmítnout život prodlužující zákroky (např. umělou plicní ventilaci), pokud pacient jejich přínos nevnímá jako hodnotný. Lékař má povinnost tuto vůli respektovat, a to i tehdy, když sám nesouhlasí.
Zákon ale pamatuje i na výjimky: pokud je pacient v bezvědomí a nebyl žádný jeho právní názor předem zaznamenán, rozhoduje za něj zákonný zástupce nebo osoba blízká, ale vždy s ohledem na pravděpodobnou vůli pacienta.
Předem vyslovené přání a dříve vyslovený nesouhlas s léčbou
Dříve vyslovené přání je právní nástroj, kterým pacient formálně sdělí, co si přeje nebo naopak nepřeje v situaci, kdy by už nebyl schopen komunikace nebo rozhodování. Typicky jde o pokročilá stadia demence, kóma nebo nevyléčitelné onemocnění.
Dle § 36 zákona o zdravotních službách je lékař tímto přáním vázán – pokud:
- Bylo učiněno písemně,
- je datováno a podepsáno,
- pacient byl v době sepsání způsobilý,
- a přání není v rozporu s právními předpisy.
Předem vyslovené přání může obsahovat například nesouhlas s chemoterapií, připojením na přístroje nebo převozem do nemocnice. V praxi má tento dokument sílu podobnou závěti a je výrazem autonomie člověka v závěru života.
Pokud potřebujete, pomůžeme vám tento dokument správně sepsat tak, aby byl právně bezchybný a lékaři i rodina jej opravdu respektovali.
Tip na článek
Tip: Zažili jste u lékaře nevhodné či arogantní chování? Zlehčoval lékař váš závažný zdravotní stav či vám navrhnul nesprávný postup? Poradíme vám, co dělat, když si chcete stěžovat na lékaře.
O čem smí za pacienta rozhodnout rodina?
Rodina je často postavena do složité situace, kdy má rozhodovat za svého blízkého. Zákon však striktně vymezuje, kdy a jak je to možné. V první řadě má právo rozhodovat vždy ten, kdo je svéprávný a schopný komunikace.
Pokud pacient ztratí schopnost rozhodovat, nastupuje tzv. osoba blízká nebo zákonný zástupce. Rozhodovat však mohou pouze v souladu s tzv. „pravděpodobnou vůlí“ pacienta – tedy tím, co by si daný člověk sám přál, pokud by mohl mluvit.
Rodina nemůže bezdůvodně přikázat lékařům prodlužovat léčbu ani bránit pacientovi v přístupu k paliativní péči. Pokud vznikne konflikt (např. mezi rodinou a zdravotnickým zařízením), je možné obrátit se na etickou komisi nemocnice nebo soud.
Z vlastní praxe doporučujeme mít všechny právní dokumenty připravené včas – např. plnou moc pro rozhodování ve zdravotních záležitostech, předem vyslovené přání, případně závěť.
Má smysl sepsat plnou moc pro zdravotní rozhodování?
Ano, má a často zásadní. Plná moc ve zdravotních záležitostech vám umožňuje určit si osobu, která bude v případě vaší nezpůsobilosti rozhodovat za vás. Nepleťte si ji ale s obecnou plnou mocí na úřady či majetek – jde o samostatný právní dokument.
Tuto plnou moc může sepsat kdokoliv, kdo je svéprávný, není nutné notářské ověření (ale doporučujeme ho). Zmocněná osoba pak jedná s lékaři, podepisuje informované souhlasy nebo nesouhlasy a může žádat o změnu léčby či zařízení.
Výhodou je, že můžete určit přesně, co daná osoba smí nebo nesmí – například povolit jen konzultace, ale nikoli podpisy souhlasu k operaci. V praxi to šetří čas, stres a předejde to konfliktům mezi příbuznými.
Plnou moc je ideální sepsat včas a pravidelně ji aktualizovat. Pomůžeme vám s přesnou formulací tak, aby dokument nebyl zpochybnitelný a byl v souladu se zákonem.
Tip na článek
Tip: Objednali jste se k lékaři a dočkali se zamítavé odpovědi? Požádali jste o vypsání návrhu na lázně a lékař si za to řekl o poplatek? Přečtěte si, jaká práva pacientů musí lékaři respektovat.
A co hospicová péče v Česku?
Hospicová péče je specializovaný typ paliativní péče poskytovaný pacientům v závěrečné fázi života. V ČR existuje síť lůžkových i mobilních hospiců, jejichž provoz se částečně financuje z veřejného zdravotního pojištění.
Právně se jedná o zdravotní službu s přesně stanovenými podmínkami. Pacient musí být přijat na základě lékařské zprávy a jeho diagnóza musí odpovídat indikacím (např. nevyléčitelná nemoc, terminální stav). S pacientem či rodinou se podepisuje smlouva o péči.
Důležité je vědět, že:
- Péče je hrazena zčásti zdravotní pojišťovnou.
- Zbytek (strava, ubytování) si často pacient či rodina doplácí.
- Hospic nesmí odmítnout péči z důvodu víry, rasy, pohlaví nebo věku.
Rodina by měla být aktivně zapojena do plánování péče, a pokud má pocit, že zařízení nedodržuje smlouvu nebo etiku, má právo podat stížnost k vedení zařízení, zdravotní pojišťovně nebo České lékařské komoře.
Jak řešit spory v paliativní péči
Paliativní péče je v ideálním případě prostorem pro klid a smíření. Bohužel i zde vznikají spory, často mezi rodinou a lékaři, nebo mezi blízkými navzájem. Problémem bývá nerespektování přání pacienta, tlak na prodlužování života, nebo naopak podezření z nedostatečné péče.
Pokud dojde ke sporu, můžete postupovat takto:
- Sepsat stížnost a podat ji vedení nemocnice nebo hospice
- Kontaktovat etickou komisi dané instituce
- Oznámit problém zdravotní pojišťovně nebo České lékařské komoře
- Obrátit se na advokáta a zvažovat soudní cestu
Na konci života chceme být slyšeni, pochopeni a respektováni. Právo by mělo být pomocníkem, nikoli překážkou. Paliativní péče má právní rámec, který vám umožňuje si zvolit, jakým způsobem chcete žít i v závěrečné fázi nemoci. Máte právo na důstojnou péči, a pokud máte podezření na porušení zákona, jednejte. V mnoha případech pomůže už jen to, že se s podporou právníka začnete ptát správnými otázkami.
Tip na článek
Tip: Podstoupili jste léčbu nebo zákrok a teprve zpětně zjistili, že s sebou nesly rizika, o kterých vám lékař nic neřekl? Může jít o porušení jeho zákonné povinnosti. Čtěte víc v našem článku.
Shrnutí
Paliativní péče je zdravotní služba určená pacientům s nevyléčitelnou nemocí, jejímž cílem je důstojné dožití a úleva od bolesti. Z právního hlediska máte právo odmítnout léčbu, zvolit formu péče (domácí, hospicovou), sepsat předem vyslovené přání nebo zdravotní plnou moc, která zajistí, že vaše rozhodnutí budou respektována i v případě ztráty schopnosti je vyjádřit. Rodina může v určitých situacích rozhodovat za vás, ale pouze podle vaší pravděpodobné vůle. Konflikty lze řešit stížnostmi nebo právní cestou. Včasná právní příprava pomáhá předejít sporům a posiluje důstojnost člověka na konci života.
Často kladené dotazy
Kdo má nárok na paliativní péči?
Každý pacient s nevyléčitelným onemocněním, jehož cílem už není vyléčení, ale zajištění kvality života.
Musí být paliativní péče hrazena pacientem?
Základní zdravotní úkony hradí pojišťovna, některé doplňkové služby (např. ubytování v hospici) mohou být zpoplatněny.
Co je to předem vyslovené přání?
Jde o právní dokument, kterým pacient dopředu sdělí, jakou péči si přeje nebo nepřeje, pokud by nebyl schopen rozhodovat.
Může rodina rozhodovat za pacienta?
Ano, pokud pacient není způsobilý – ale jen v souladu s jeho pravděpodobnou vůlí. Ne svévolně.
Kdo pomůže s právní stránkou paliativní péče?
Advokát se zkušeností v oblasti zdravotnického práva. Pomůže s dokumentací i ochranou vašich práv.