Co je potravinářský průkaz a kdo ho potřeboval
Kdo chtěl pracovat v restauraci, kavárně, pekárně, supermarketu nebo třeba ve školní jídelně, potřeboval dříve potravinářský průkaz. Tento dokument potvrzuje, že jste zdravotně způsobilí k práci, při níž přicházíte do styku s potravinami. Dříve se mluvilo o zdravotním průkazu, ale dnes je správný název posudek o zdravotní způsobilosti. V praxi se ovšem pojem potravinářský průkaz stále běžně používá a zaměstnavatelé ho občas často takto vyžadovali.
Povinnost mít potravinářský (zdravotní) průkaz vycházela ze zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten ukládal zaměstnavateli povinnost zajistit, aby práci, při níž dochází ke kontaktu s potravinami, vykonávaly pouze osoby zdravotně způsobilé. Šlo o ochranu veřejného zdraví, tedy o prevenci šíření infekčních nemocí potravinami. Bez posudku by mohl potravinář přenášet například salmonelu, žloutenku typu A či jiné infekce. Avšak od 1. 7. 2023 byla povinnost mít potravinářský průkaz zrušena.
Získání průkazu se týkalo nejen kuchařů, číšníků či prodavačů, ale i pracovníků školních jídelen, výdejen, skladů s potravinami či pracovníků nemocničních kuchyní. Povinnost se vztahovala dokonce i na brigádníky a studenty – hygienické předpisy neznají výjimky podle věku či délky zaměstnání. Pokud tedy někdo pracoval v potravinářství, musel mít zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství vždy aktuální a k dispozici ke kontrole.
Zrušení potravinářského průkazu
Potravinářský průkaz byl zrušen k 1. červenci 2023 novelou zákona o ochraně veřejného zdraví. Důvodem bylo, že průkaz se stal v praxi pouhou formalitou bez skutečné vypovídací hodnoty o zdravotním stavu držitele. Lékaři ho často vydávali „na počkání“ bez vyšetření a mnohdy platil neomezeně, takže nesloužil účelu, pro který byl původně určen – tedy ochraně veřejnosti před přenosem infekčních nemocí prostřednictvím potravin.
Ministerstvo zdravotnictví proto rozhodlo, že systém průkazů pouze zatěžuje zaměstnance i zaměstnavatele byrokracií, aniž by zvyšoval bezpečnost. Odpovědnost za zdravotní stav pracovníků se tak přesunula přímo do rámce pracovnělékařských služeb, které musí zaměstnavatel i nadále zajistit.
Kdy je stále nutná zdravotní způsobilost
Zrušení potravinářského průkazu neznamená, že může v potravinářství pracovat kdokoliv bez lékařského posouzení. Zdravotní způsobilost pracovníků zůstává i nadále povinná podle zákoníku práce a podle zákona o specifických zdravotních službách. Každý zaměstnavatel je povinen zajistit, aby jeho zaměstnanci byli zdravotně způsobilí k výkonu práce – to znamená absolvovat vstupní lékařskou prohlídku před nástupem a dále pravidelné periodické prohlídky podle rizikovosti práce. To se týká i osob, které manipulují s potravinami, i když už nepotřebují samostatný „průkaz“. Lékař v rámci těchto prohlídek hodnotí mimo jiné riziko přenosu infekčních onemocnění a rozhoduje, zda je zaměstnanec pro práci v potravinářství zdravotně způsobilý. Jinými slovy – papírový průkaz zmizel, ale povinnost být zdravotně způsobilý zůstala.
Kdo vydával potravinářský průkaz
Získat potravinářský průkaz bylo poměrně jednoduché, ale rozhodně nešlo jen o „razítko“. Vystavoval ho praktický lékař, který musel posoudit, zda jste zdravotně způsobilí k práci s potravinami. Lékař při tom vycházel ze zákona o specifických zdravotních službách, a z vyhlášky, která stanovila obsah pracovnělékařských prohlídek.
Proces byl následující: objednali jste se ke svému praktickému lékaři a požádali o vydání posudku o zdravotní způsobilosti k práci v potravinářství. Lékař s vámi provedl krátký pohovor o vašem zdravotním stavu, někdy si vyžádal výsledky vyšetření stolice nebo krevních testů (například u nových zaměstnanců ve velkých provozech). Pokud byl vše v pořádku, vydal vám potravinářský průkaz na počkání, často během několika minut. Někdy ale bylo nutné si pro dokument přijít později, podle organizace konkrétní ordinace.
Pokud někdo svého praktického lékaře neměl, mohl se obrátit na jakéhokoli jiného lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby. Ti většinou nabízeli vystavení průkazu i bez registrace, často s možností objednání online nebo telefonicky. Celý proces byl rychlý, obvykle trval jen několik desítek minut. Vždy bylo potřeba si průkaz nechat vystavit ještě před nástupem do zaměstnání, protože hygienická kontrola může přijít kdykoli a absence průkazu byla považována za přestupek.
Tip na článek
Tip: Zaměstnavatel po vás vyžaduje lékařskou prohlídku. Má na takovou věc nárok? Lze prohlídku odmítnout a jaké informace o vašem zdravotním stavu smí lékař poskytnout? To vše zjistíte v našem článku.
Potravinářský průkaz – cena
Kolik stojí potravinářský průkaz? To je otázka, která napadla každého, kdo se do procesu chystal. Cena zdravotního průkazu se lišila podle lékaře a regionu. Většina praktických lékařů si za vystavení účtovala poplatek v rozmezí 100 až 500 Kč. Záleželo na tom, zda jde o první vydání, opakovanou kontrolu, nebo například o rozsáhlejší vstupní prohlídku, při níž lékař prověřoval i jiné aspekty vašeho zdravotního stavu.
Pokud lékař vystavoval průkaz v rámci vstupní lékařské prohlídky pro zaměstnavatele, bývala často tato prohlídka hrazená zaměstnavatelem – v takovém případě byl potravinářský průkaz zdarma.
Platnost potravinářského průkazu
Mnoho lidí se mylně domnívá, že potravinářský průkaz platí doživotně. Pravda je však o něco složitější. Samotný papírový dokument sice nemá uvedenou dobu platnosti, ale jejich platnost zanikla k roku 2023. Ten mohl určit, že zdravotní způsobilost k práci v potravinářství je časově omezena – typicky na 1 až 3 roky. Po uplynutí této lhůty tak případně musel zaměstnanec absolvovat novou prohlídku.
Zaměstnavatel má navíc podle zákoníku práce povinnost zajistit, aby zaměstnanec vykonával práci pouze tehdy, pokud je zdravotně způsobilý. Pokud lékařský posudek vyprší, musí vás zaměstnavatel poslat na kontrolní prohlídku – bez ní byste neměli být zařazeni do směny.
Obecně však platí, že potravinářské průkazy byly vydávané na dobu neurčitou.
Shrnutí
Potravinářský průkaz, dříve známý jako zdravotní průkaz, byl dokument potvrzující zdravotní způsobilost k práci s potravinami – tedy povinný pro kuchaře, číšníky, prodavače či pracovníky jídelen. Jeho vydání vycházelo ze zákona o ochraně veřejného zdraví a mělo bránit šíření infekčních nemocí, jako je salmonela či žloutenka. Lékař ho vystavoval po krátkém vyšetření, zpravidla za poplatek 100–500 Kč, a průkaz často platil neomezeně. Od 1. července 2023 byl však potravinářský průkaz zrušen, protože se stal pouhou formalitou bez reálné kontroly zdravotního stavu a představoval zbytečnou byrokracii. Odpovědnost za zdravotní způsobilost pracovníků nyní přechází na zaměstnavatele, který musí i nadále zajišťovat pracovnělékařské prohlídky dle zákoníku práce a zákona o specifických zdravotních službách. Zdravotní způsobilost tak zůstává povinná, jen už není potvrzována samostatným „papírovým průkazem“.
Tip na článek
Tip: Zhoršil se váš zdravotní stav a nejste nadále schopni vykonávat vaši současnou práci? Přemýšlíte, zda máte dostat výpověď ze zdravotních důvodů, nebo zda je lepší ukončit pracovní poměr dohodou? Přečtěte si, jaké možnosti přicházejí v úvahu a na co máte ze zákona nárok.
Často kladené dotazy
Musí brigádník absolvovat lékařskou prohlídku?
Ano. Povinnost platí pro všechny pracovníky, kteří přicházejí do styku s potravinami – bez ohledu na to, zda jde o plný úvazek, dohodu o brigádě nebo krátkodobou výpomoc.
Jak často se musí prohlídka opakovat?
Frekvenci určuje lékař podle charakteru práce a rizikovosti prostředí. Obvykle se jedná o 1× za 2 až 3 roky, u rizikovějších provozů častěji.
Musím si prohlídku platit sám?
Většinou ne. Vstupní i periodické lékařské prohlídky hradí zaměstnavatel, protože jsou součástí pracovnělékařských služeb.
Kontroluje hygienická stanice, že mám potvrzení o způsobilosti?
Ano, při kontrole může úředník nahlédnout do dokumentace vedené zaměstnavatelem. I když průkaz už neexistuje, zaměstnavatel musí doložit, že zaměstnanec lékařskou prohlídku absolvoval.